Daniel Hradecký. Ze stejnojmenné sbírky současného básníka připravila Eva Lenartová. Účinkují František Večeřa, Petr Houska a Lada Bělašková. Režie Tomáš Jirman.
Nastudovala Ostrava v roce 2020. Premiéra 31. 1. 2021 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.; 14 min) v cyklu Svět poezie.
O původu pohádek, jejich tvorbě a variantách hovoří s bohemistou z univerzity v německém Göttingenu Lubomírem Sůvou spisovatelka Markéta Pilátová. Zazní ukázky z pohádek a dopisů Boženy Němcové a z díla bratří Grimmů. Připravili Lubomír Sůva, Marek Horoščák. Režie Lukáš Kopecký.
Účinkují Eva Novotná, Jiří Valůšek.
Nastudovalo Brno v roce 2021. Premiéra 3. 2. 2021 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 119 min.). Repríza 2. 2. 2022 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večer na téma.
Lit.: Horoščák, Marek: České nebe je v pekle. Božena Němcová a pohádky bratří Grimmů. In web ČRo 3 Vltava, 3. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: O původu pohádek, jejich tvorbě a variantách hovoří s bohemistou z univerzity v německém Göttingenu Lubomírem Sůvou spisovatelka Markéta Pilátová. V pořadu zazní ukázky z pohádek a dopisů Boženy Němcové a z díla bratří Grimmů. (…)
Pohádky Boženy Němcové a bratří Grimmů zná v nějaké podobě asi každý z nás. Ne úplně známý je ale jejich původ a způsob jejich vzniku. Jedním z mýtů je například to, že jde o zápisy ústně tradovaných příběhů. To přitom platí jen pro část z díla těchto tvůrců. Jak tedy vznikaly dnes už klasické texty, které považujeme za součást našeho kulturního dědictví? Nebylo to tak samozřejmé a snadné, jak by se nám dnes mohlo jevit. Samotná definice, že by mělo jít o záznamy „vyprávění prostého lidu“ rozhodně neplatí ve všech případech. Někdy se jedná o varianty příběhů z jiných kultur a jazykových oblastí, jindy skutečně jde o záznamy vyprávění, ale nikoliv z úst prostých venkovanů, ale spíše vzdělaných měšťanů.
Jak tedy dnes již kanonizované pohádky Němcové a Grimmů vznikaly, jaká byla motivace těchto tvůrců k jejich sběru a tvůrčímu zpracování a jakou roli hrálo dobové podhoubí – to jsou jen některé z otázek, které položila spisovatelka (a mimo jiné také dlouholetá lektorka českého jazyka v Argentině a Brazílii) Markéta Pilátová Lubomíru Sůvovi, který byl hostem dalšího z Večerů na téma na stanici Vltava. (…)
Výběr z dopisů Jana Balabána připravila Blanka Kostřicová. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.
Účinkují Jana Štvrtecká a Martin Sláma.
Nastudovalo Brno v roce 2021. Premiéra 30. 1. 2021 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 19 min.).
Lit.: Kostřicová, Blanka – Blažejovská, Alena: Je tu odkaz k čemusi přesahujícímu, napsal Jan Balabán Blance Kostřicové. Od jeho narození uplynulo 60 let. In web ČRo Brno, 29. leden 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Spisovatelka a literární vědkyně Blanka Kostřicová vybrala pro Zelný rynk několik dopisů, které v průběhu let dostávala od prozaika Jana Balabána. Od jeho narození uplynulo 29. ledna 60 let.
Pásmo dopisů, které pro rozhlas načetli Jana Štvrtecká a Martin Sláma v režii Radima Nejedlého, uvedla Blanka Kostřicová tímto textem: „S mým spolužákem ze studií a přítelem z nejbližších Janem Balabánem jsme začali vést korespondenci asi tři roky po absolvování, někdy v roce 1988 či 89. V následujícím zhruba dvacetiletí, jež nám bylo dopřáno, jsme měli nepravidelná období velmi intenzivního korespondenčního rozhovoru, kdy bylo třeba vyslovit naléhavé věci, a poté následovala obvykle i docela dlouhá cézura, po níž jsme však plynule navázali na to, čím jsme skončili. (Vše bylo příležitostně doplňováno také dlouhými telefonáty.)
Občas bývám dotázána, zda nemám v úmyslu naši korespondenci uspořádat a publikovat. Myslím, že nemám. Ačkoli není rozsahem úplně malá, přece je dosti fragmentární. Mám v paměti mnoho vět i z těch Honzových dopisů, které kdovíproč nemám. Nemám též dopisy svoje – až na výjimky, kdy jsem rozepsaný dopis měla už natolik přeškrtaný, že jsem ho raději přepsala a ten původní uložila k Honzovým. (…)
Bohuslav Šnajder. Druhá světová válka v zrcadle literatury. Redaktor Josef Hlavnička. Režie Ivan Holeček.
Účinkují Jiří Klem, Ilja Racek, Saša Rašilov, Dana Syslová, Miloš Hlavica, Petr Haničinec, Pavel Pípal, Alois Švehlík, Pavel Rímský, Jan Novotný, Miroslav Moravec, Jan Vlasák, Jan Přeučil, Ladislav Trojan a Mirko Musil.
Natočeno 1995. Premiéra 1. dílu 18. 4. 1995 (Praha, 20:00 h.); 2. dílu 25. 4. 1995 (Praha, 20:00 h.) – 3. dílu 2. 5. 1995 (Praha, 20:00 h.) – 4. dílu 9. 5. 1995 (Praha, 20:00 h.; 42 min.).
Obsah: 1. Bolest je bohatstvím paměti (49:20) /Ales Adamovič: Blokádní kniha/ – 2. Křížová výprava dětí (Jatka č.5 aneb…) (50:57) /Kurt Vonnegut/ – 3. Hlava Josepha Hellera (34:33) /Joseph Heller/ – 4. Dlouhý stín války (41:41) /spisovatelé SSSR-Samsonov, Někrasov, Kondratěv, Karpov, Korabelnikov, Genatulin, Okudžava, Bogomolov/.
Pozn.: U 3. a 4. dílu je autor uveden jako Olaf Šnajdr.
František Kubka. Rozhlasová kompozice ze stejnojmenné prózy. Pořad připravil Josef Hlavnička. Hudební spolupráce Dana Stuchlíková. Režie Olga Valentová.
Natočeno 1984. Premiéra 4. 3. 1984 (Vltava, 21:50 – 22:50 h.) v cyklu Schůzky s literaturou.
Alternativní verze názvu: Karlštejnské vigilie
Friedrich Hölderlin. Dvě básně významného německého básníka přeložil a pořad připravil Vladimír Mikeš. Režie Vladimír Tomeš.
Účinkuje Boris Rösner.
Natočeno 1993 (13 min). Obnovená premiéra 24. 1. 2021 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.) k nedožitým 70. narozeninám B. Rösnera v cyklu Svět poezie.
Lit.: Mikeš, Vladimír: Friedrich Hölderlin: Slepý pěvec. In web ČRo 3 Vltava, 24. leden 2021 (článek). – Cit.: Při příležitosti 70. výročí narození herce Borise Rösnera zařazujeme v jeho podání klasickou německou poezii – dvě básně Friedricha Hölderlina Jediný a Slepý pěvec v překladu Vladimíra Mikeše. (…)
Boris Rösner se narodil 25. ledna 1951 v Opavě. V jeho rozhlasovém díle nechybí pochopitelně ani přednes poezie, ve kterém se odráží charakteristicky procítěné, plné herectví výjimečného herce a pedagoga.
Tvůrci nezjištěni.
Připravilo Brno. Premiéra 10. 11. 1931 (Brno, 19:20 – 19:55 h.).
Karel Hlaváček. Literární pásmo připravil Jan Rec. Dramaturgie Alena Blažejovská.
V nahrávce účinkují Kateřina Kornhäuserová, Karolína Vaňková, Adam Kořán a Jan Valeš.
Nastudovalo Brno v roce 2021. Premiéra 23. 1. 2021 v rámci cyklu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 29 min.).
Lit.: Rec, Jan: O střetu různých pravd. Poslechněte si Mstivou kantilénu Karla Hlaváčka. In web ČRo Brno, 21. leden 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Student JAMU natočil básnický cyklus českého dekadenta a symbolisty, který zemřel ve 23 letech. Poslechněte si jeho nahrávku a přečtěte si, co ho na těchto verších upoutává.
Mstivá kantiléna, unikátní básnické dílo o dvanácti zpěvech, byla publikována v roce 1898, tedy v témže roce, kdy Karel Hlaváček, český dekadent, symbolista, sokol a shodou okolností i autor Mstivé kantilény, zemřel ve svých třiadvaceti letech na tuberkulózu.
Objevil jsem ji kdysi dávno v jedné Nezvalově knize o básnických směrech 20. století. Tehdy jsem studoval na gymplu a vybíral jsem si text pro svůj výstup ve školní recitační soutěži. Byl to špatný gympl, i ta soutěž byla špatná a můj výkon byl dokonce otřesný; vzpomínám si, že jsem tehdy ve školní kapli čišel patosem, k tomu jsem zapaloval sirky a házel je kolem. Text mě mimořádně okouzlil a pohltil, ale pochopitelně jsem mu tenkrát ani trochu nerozuměl. Trvalo mnoho let, než jsem proniknul ke smyslu těch nepoddajných slov. Koupil jsem si v antikvariátu malou brožuru Hlaváčkových básní a čas od času jsem si náhodně přečetl některý z kantilénních zpěvů – a pak jsem se jako malé dítě radoval z toho, že jsem zase pochopil a odhalil něco, co přede mnou doposud zůstávalo skryto – a že tam toho Hlaváček poschovával! (more…)
Láska, smrt i karneval v poezii z antologie Italská renesanční literatura, kterou sestavili Václav Černý a Jiří Pelán. Vybrané básně přeložili Emanuel Frynta, Petr Kopta, Jiří Pelán, Jaroslav Pokorný a Jan Zábrana. Zazní v doprovodu italské renesanční hudby. Připravil Petr Šmíd. Režie Lukáš Hlavica.
Účinkují Miroslav Táborský, Ondřej Brousek, Adéla Kubačáková,
Natočeno v roce 2021. Premiéra 18. 1. 2021 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 49 min.) v cyklu Souzvuk. Repríza 6. 6. 2022 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Souzvuk.
Lit.: Gojda, Petr: Má Itálie, třebas slova marná. Láska, smrt i karneval v italské renesanční poezii. In web ČRo 3 Vltava, 18. leden 2021 (článek) – Cit.: Plastický obraz italské literární renesance, zasahující 14.-16. století. Listujeme antologií Václava Černého a Jiřího Pelána Italská renesanční literatura. (…)
Jednou z knižních událostí loňského roku se stalo vydání veliké a celistvé antologie italské renesanční literatury – projekt, který po iniciátoru Václavu Černém převzal a završil překladatel a romanista Jiří Pelán. Antologie obsahuje všechny myslitelné žánry literatury 14., 15. a 16. století – kromě poezie a prózy také filozofické nebo náboženské traktáty, politicko-vědní texty, fragmenty divadelních her ad.
Ve vltavském Souzvuku představujeme poezii v podání Miroslava Táborského, Ondřeje Brouska a Adély Kubačákové. Prostřednictvím veršů se pokusíme přiblížit mentalitě renesančního člověka. A to ve třech tematických blocích – v kapitolách o lásce, smíchu a o životě a smrti.
Jakub Řehák. Městská zákoutí jako jeviště zjitřených obrazů ve čtvrté sbírce básníka a esejisty střední generace. Připravil Petr Gojda. Režie Vít Vencl.
Natočeno 2021 (?). Premiéra 17. 1. 2021 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.) v cyklu Svět poezie.
Powered by WordPress