O původu pohádek, jejich tvorbě a variantách hovoří s bohemistou z univerzity v německém Göttingenu Lubomírem Sůvou spisovatelka Markéta Pilátová. Zazní ukázky z pohádek a dopisů Boženy Němcové a z díla bratří Grimmů. Připravili Lubomír Sůva, Marek Horoščák. Režie Lukáš Kopecký.
Účinkují Eva Novotná, Jiří Valůšek.
Nastudovalo Brno v roce 2021. Premiéra 3. 2. 2021 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 119 min.). Repríza 2. 2. 2022 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večer na téma.
Lit.: Horoščák, Marek: České nebe je v pekle. Božena Němcová a pohádky bratří Grimmů. In web ČRo 3 Vltava, 3. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: O původu pohádek, jejich tvorbě a variantách hovoří s bohemistou z univerzity v německém Göttingenu Lubomírem Sůvou spisovatelka Markéta Pilátová. V pořadu zazní ukázky z pohádek a dopisů Boženy Němcové a z díla bratří Grimmů. (…)
Pohádky Boženy Němcové a bratří Grimmů zná v nějaké podobě asi každý z nás. Ne úplně známý je ale jejich původ a způsob jejich vzniku. Jedním z mýtů je například to, že jde o zápisy ústně tradovaných příběhů. To přitom platí jen pro část z díla těchto tvůrců. Jak tedy vznikaly dnes už klasické texty, které považujeme za součást našeho kulturního dědictví? Nebylo to tak samozřejmé a snadné, jak by se nám dnes mohlo jevit. Samotná definice, že by mělo jít o záznamy „vyprávění prostého lidu“ rozhodně neplatí ve všech případech. Někdy se jedná o varianty příběhů z jiných kultur a jazykových oblastí, jindy skutečně jde o záznamy vyprávění, ale nikoliv z úst prostých venkovanů, ale spíše vzdělaných měšťanů.
Jak tedy dnes již kanonizované pohádky Němcové a Grimmů vznikaly, jaká byla motivace těchto tvůrců k jejich sběru a tvůrčímu zpracování a jakou roli hrálo dobové podhoubí – to jsou jen některé z otázek, které položila spisovatelka (a mimo jiné také dlouholetá lektorka českého jazyka v Argentině a Brazílii) Markéta Pilátová Lubomíru Sůvovi, který byl hostem dalšího z Večerů na téma na stanici Vltava. (…)