Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Tomáš Koblížek. Ranní úvaha.

Natočeno 2024. Premiéra 18. 6. 2024 (ČRo 3 Vltava, 4 min.) v cyklu Ranní úvaha.

Lit.: Koblížek, Tomáš: Tomáš Koblížek: Nikdo se nedozví, kdo jsi. Úvaha o cenzuře. In web ČRo 3 Vltava, 18. červen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V souvislosti s cenzurou, která v těchto dnech začíná dopadat na některá slovenská média, se již objevila řada politických komentářů. Co ale k cenzuře může dodat současná filozofie? Snad upozornění, že cenzura nemusí být jen útokem na nějaký názor, ale také na celou osobnost mluvčího.

A že se cenzura nevyčerpává jen zakazováním a restrikcemi, neboť zahrnuje také řadu metod, které umlčují i bez restrikcí a zákazů. Současná filozofie jazyka, politická filozofie a filozofie práva popisují mnoho takových nesamozřejmých stránek cenzury a jejích rizik. Můžeme se nyní podívat na ty nejvýznamnější z nich. Je to něco, o čem je dobré mít jasné povědomí.

Ve filozofickém výzkumu svobody slova a cenzury, mezi jehož novodobé klasiky patří autoři jako Tim Scanlon, Frederick Schauer nebo filozofka Seanna Shiffrin, se především upozorňuje na to, že cenzura není jen omezováním práva nějaká slova říkat. Je také omezením práva nějaká slova slyšet a uvažovat o nich.

Pokud například televize odmítne na nátlak vlády zvát do debat nesouhlasně se vyjadřující umělce či intelektuály, neomezuje tím jen právo daného mluvčího veřejně se vyjádřit. Omezuje tím také právo mnoha lidí jiný názor vyslechnout a svobodně přemýšlet o tom, zda jim tento názor vyhovuje, a podle toho příště volit. To je tedy první bod k zapamatování. Cenzura je vždy dvojsečná. Omezuje nejen práva mluvčích, ale i práva posluchačů. (…)

Juraj Kovalčík.

Čte Tomáš Bartoněk.

Natočeno 2024. Premiéra 19. 6. 2024 (SRo 8 Rádio Litera, 7:45 h.). Repríza 19. – 25. 6. 2024 (SRo  8 Rádio Litera).

Lit.: Šaráková, Lucia: Fantastický týždeň s Jurajom Červenákom. Téma týždňa. In web SRo Rádio Litera, 17. 6. 2024 (článek). – Cit.: Tento týždeň bude na Litere plný literárnej fantastiky. V našom programe si pripomíname 50. narodeniny slovenského spisovateľa a publicistu Juraja Červenáka, ktorý na poli fantasy a dobrodružnej literatúry patrí medzi stredoeurópsku špičku. Narodil sa 16. júna 1974 v Žiari nad Hronom, má za sebou bohatú publikačnú činnosť i viacero literárnych cien. (…)

Pokračujeme autorským cyklom V skratke. Juraj Kovalčík sa vo svojom texte Annine lásky zamýšľa nad neodborným a neadekvátnym hodnotením vhodnosti literatúry pre deti a mládež, ktorému v súčasnosti čelia autori zo strany politických reprezentantov. Číta Tomáš Bartoněk. Program z roku 2024 vysielame v premiére. (..)

Kateřina Perknerová. Komentář.

Natočeno 2024. Premiéra 13. 6. 2024 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Perknerová, Kateřina: Kateřina Perknerová: Evropský test zvládli Turek a Konečná. In web ČRo Plus, 13. červen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Než Český statistický úřad vyhlásil výsledky voleb do Evropského parlamentu, nejpikantnější otazník visel nad soubojem mezi hnutím ANO a koalicí Spolu. Neboli nad duelem Babiš versus Fiala. Po nedělní 23. hodině se však ukázalo, že testování společenské nálady je daleko barevnější než tato černobílá přetahovaná.

Jakkoli byl tahounem trojlístku vládních stran žoviální a neúnavný debatér Alexandr Vondra z ODS, nezískal vavřínový věnec nejpřitažlivějšího lídra.

Až překvapivě zabodoval promyšleně upozaděný Luděk Niedermayer z TOP 09. Ekonom, bývalý viceguvernér České národní banky a nefalšovaný eurooptimista se slabostí pro zelené odstíny získal téměř 90 tisíc preferenčních hlasů.

Byla to odměna za stálost jeho názorů i nespornou erudici. Především Pražané do Bruselu a Štrasburku vyslali také poslance a exstarostu Prahy 6 Ondřeje Koláře. I v jeho případě se dá hovořit o konzistenci a přesvědčivosti postojů, především k ruské agresi na Ukrajině.

Markéta Pekarová Adamová si jistě odechla, neboť tento úspěch ji pevněji usadil v předsednickém křesle. Naopak sešup lidovců pokračuje, když získali jediný mandát. Půjde-li to tak dál, Marian Jurečka si na podzim může balit fidlátka. (…)

Petr Vizina. Úvaha.

Natočeno 2024. Premiéra 16. 4. 2024 (ČRo 3 Vltava, 5 min.) v cyklu Ranní úvaha.

Lit.: Vizina, Petr: Petr Vizina: Dva Židé a podcastová katastrofa. In web ČRo 3 Vltava, 16. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Co pro je pro tebe poučení z půl roku války?“ ptá se jeden z mužů. „Vždycky jsem tvrdil, že jako Židé v Izraeli musíme mluvit dvěma jazyky,“ odpovídá protějšek.

„Jedním proti těm, kdo mají Izrael za zločince. Druhým je interní židovský jazyk, ve kterém se otevíráme bolestivé rozpravě o morálce. Zjistil jsem, že v případě soustavného útoku zvenku nejsem té vnitřní debaty schopný, jako bych zamrzl. Nejraději bych byl jedním z těch Židů, kteří říkají, že jsme v právu. Protože jsme vždycky v právu. Jen se podívejte, jak se k nám svět chová! A co si z těch sto osmdesáti dnů války odnášíš ty?“

„Pamatuji jistotu sedmého října. Pamatuji smutek sedmého října. O půl roku později jsme úplně jinde.  Ptám se, jestli vedeme spravedlivou válku spravedlivě. Jak je možné, že potravinovou pomoc v Gaze organizovala Bidenova vláda a ne izraelská armáda? Jak se stalo, že vedeme morálně nejkomplikovanější válku v době, kdy máme nejzkorumpovanější vládu v našich dějinách? Tyhle otázky mě mučí,“ přiznává ten první. (…) (more…)

Petr Vizina. Úvaha.

Natočeno 2024. Premiéra 10. 6. 2024 (ČRo 3 Vltava, 4 min.) v cyklu Ranní úvaha k 100. výročí úmrtí Franze Kafky.

Lit.: Vizina, Petr: Petr Vizina: Kafkův otec, prorok internetu. In web ČRo 3 Vltava, 10. červen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nedávné oslavy stých narozenin Franze Kafky připomněly kromě údajně stále populárnějšího spisovatele taky otázku, jestli dnešní publikum víc zajímají vyprávění o Kafkově životě a výklady jeho díla, nebo samotné Kafkovy texty. Slovy německého badatele Reinera Stacha bylo donedávna poněkud přeinterpretováno.

Kafkovi se nejspíš děje totéž, co Georgi Orwellovi. Je svádivé prohlásit: Vidíte, on to dávno říkal. Jako kdyby prozíravost tím pádem ulpěla i na nás, když Franze Kafku označíme za proroka dvou ničivých totalit 20. století. Tím bychom mohli být s Kafkou i jeho stoletím hotovi. Proč se dál zabývat texty, které prorokují to, co už pominulo? Naštěstí třeba právě na téhle rozhlasové stanici můžete slýchat Kafkův román Zámek jako četbu na pokračování.

Mystický opar prorokování rozptýlí pohled do jedné pražské česko-německé rodiny s židovskými kořeny, jak jej zprostředkovává Kafkův Dopis otci. Má se za to, že jde o text, který samotný Kafka do oficiálního kánonu svých textů zařadit nechtěl. Skutečně, jde o intimní a pro někoho snad až trochu plačtivý vzkaz citlivého syna otci, připomínajícímu nahluchlý pařez. Žádný dopis synovi, odpověď obchodníka Hermanna Kafky synovi, se podle všeho nedochoval, musíme si vystačit s jedním pohledem, jednou stranou příběhu. (more…)

Marie Rakušanová.  Zamyšlení nad vizualitou pražského židovského autora z pera profesorky Ústavu pro dějiny umění na FFUK v Praze a kurátorky kafkovské plzeňské výstavy. Režie Petr Gojda.

Účinkují Marie Rakušanová a Petr Gojda.

Natočeno 2024. Premiéra 1. 6. 2024 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 9 min.) v cyklu Esej a Víkendová příloha ke 100. výročí úmrtí F. Kafky.

Lit.: Gojda, Petr: Marie Rakušanová: Očima Franze Kafky: Mezi obrazem a jazykem. In web ČRo 3 Vltava, 1. červen 2024 (článek). – Cit.: Zamyšlení nad vizualitou pražského židovského autora z pera profesorky Ústavu pro dějiny umění na FFUK v Praze a kurátorky kafkovské plzeňské výstavy.  (…)

Dne 3. června 1924 zemřel snad nevlivnější spisovatel 20. století, Franz Kafka. U této příležitosti otvírá 4. června Západočeská galerie v Plzni výstavu Očima Franze Kafky: Mezi obrazem a jazykem. Stejnojmennou esej od historičky umění a kurátorky Marie Rakušanové nabízíme i našim posluchačům.

Ve svém zamyšlení se autorka zabývá vizuálními aspekty ve spisech Franze Kafky, zejména jeho popisy a interpretacemi neobvyklých obrazů a situací. Ukazuje, jak Kafka vnímal obrazy a jak s nimi pracoval, ať už šlo o výtvarné umění, film, fotografii nebo každodenní vizuální podněty. (…)

Roman Kopřiva. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 1. 6. 2024 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 22 min.).

Lit.: Kopřiva, Roman: Od studií v Brně po Yaleovu univerzitu. O poslední knížce spisovatele a překladatele Petera Demetze. In web ČRo Brno, 29. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Brněnský germanista Roman Kopřiva, působící nyní na Vysoké škole v Žitavě, vám svým esejem připomene zemřelého Petera Demetze. Zamýšlí se hlavně nad jeho poslední knížkou.

Při jedné z brněnských návštěv jsem doprovázel profesora Demetze do hotelu Continental. Mladá recepční vzala tenkrát do ruky jeho americký pas a podivila se nečekané češtině: „Vy ale mluvíte pěkně česky! Vy jste Čech?!“ Pan profesor se jen subtilně pousmál a po letmé odmlce odvětil: „Já jsem z Prahy.“ Chutě vyjel výtahem do jednoho z horních pater. Skýtal se mu odtamtud prý pěkný výhled na Brno, město, odkud mohl přehlédnout desítku let svého vposledku více než stoletého života. (…)