Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Radek Štěpánek. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 25. 5. 2024 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 6 min.).

Lit.: Štěpánek, Radek: Radek Štěpánek: Jak jsme (ne)viděli záři. In web ČRo Brno, 29. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Skoro každý z mých facebookových přátel, kdo aspoň občas tráví čas mimo zástavbu, nebo je fotografem, přidával zkraje května na svou virtuální zeď fotky aurory borealis, polární záře, která byla i u nás pouhým okem viditelná díky mimořádné sluneční aktivitě. Pár dní jsem odolával, po uspávání dětí jsem teď většinou rád, že jsem rád, sednu si s Babičkou Boženy Němcové a přečtu z ní pár stránek a jdu spát. Nebo se koukám na hokej a jdu spát. Nebo pracuju a jdu spát. Ale když se měla polární záře objevit ještě jednou, začalo mi to vrtat hlavou. Taková šance záři spatřit je jednou za dvacet let, dočetl jsem se. To ti bude dvacet čtyři, Juli, řekl jsem dceři něco úplně abstraktního, co ji nemohlo nadchnout. Když jsem ale přidal, že si vezmeme spacák a že si na ohni opečeme chleba, bylo jasné, že mám na večer parťáka. (…)

Milan Mundier. Fejeton napsaný pro magazín Zelný rynk, který připomíná 140 let od narození Edvarda Beneše. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 25. 5. 2024 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 7 min.).

Lit.: Mundier, Milan: Milan Mundier: Velikán, který si zachoval důstojnost. In web ČRo Brno, 27. květen 2024 (článek). – Cit.:  Důstojnost vystavená nátlaku. Těmito slovy charakterizoval slavný americký spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu Ernest Hemingway pojem odvaha. Věděl, o čem mluví, neboť sám patřil mezi autory tzv. ztracené generace. Ale k věci. Tématem tohoto fejetonu totiž není odkaz Ernesta Hemingwaye, nýbrž odkaz druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Zanedlouho si totiž připomeneme 140. výročí jeho narození – a spolu s ním bychom si také měli připomenout odvahu, kterou Beneš prokázal v situacích, jež byly důsledkem nejen jeho počínání, ale i tehdejších geopolitických změn.

V naší společnosti je dodnes široce zastoupen názor, že jsme se v září 1938 měli postavit na odpor hitlerovskému Německu. Přijetí podmínek stanovených Mnichovskou dohodou našemu národu údajně zlomilo páteř. Měli bychom mít ovšem na paměti to, co říká můj dobrý kamarád, profesor historie František Hanzlík. „Ať chceme, nebo ne, jsme ovlivněni tím, že víme, jak to dopadlo.“ Zkusme se na chvíli vžít do tehdejší Benešovy situace. Československo považoval za své dítě, neboť se spolu s T. G. Masarykem a Milanem Rastislavem Štefánikem nejvíce zasloužil o jeho vznik. Nyní stojí v jeho čele a rozhoduje o osudu jeho další existence. Velká Británie a Francie sice vyhrály první světovou válku, na nový vojenský konflikt však ještě nejsou zcela připraveny. Ze slova válka se mezi jejich obyvateli stalo tabu.  Zohlednit je třeba také hlášení, která Benešovi zasílá z Francie plukovník generálního štábu Oskar Pejša. V jednom z nich je uvedeno, jak se k otázce vojenské pomoci Československu postavil nejmenovaný vysoce postavený francouzský důstojník. Obrana Československa podle něj nestojí za kost jediného pejla. Pro úplnost dodejme, že pejlové byli senegalští střelci ve francouzských koloniálních armádách. (…)

Vojtěch Šarše. Cesty afrického sebevědomí v eseji afrikanisty a romanisty psaném pro Český rozhlas. Připravil Petr Gojda.

Natočeno 2024. Premiéra 25. 5. 2024 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 10 min.) v cyklu Esej a Víkendová příloha v rámci vltavského vysílání na Den Afriky.

Lit.: Gojda, Petr: Vojtěch Šarše: Africké diversity. Od Panafrikanismu po frankofonii. In web ČRo 3 Vltava, 25. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Cesty afrického sebevědomí v eseji afrikanisty a romanisty psaném pro Český rozhlas. Pro vltavské vysílání na Den Afriky připravil Petr Gojda, který také spolu s autorem účinkuje.  (…)

Den Afriky připadá každoročně na 25. 5. a připomíná jeden z významných dekolonizačních milníků – v roce 1960 získalo osmnáct států v západní a subsaharské Africe nezávislost. Kontinent, který je se svými téměř třemi tisíci jazyky a nepřebernou mnohostí etnických skupin synonymem pestrosti, byl v minulosti násilně vystavován kolonizační unifikaci. V případě frankofonie je dodnes patrná politická a kulturní snaha o zastřešení africké identity a jednoty pod jediný jazyk, francouzštinu. Proti myšlence frankofonie staví vysokoškolský pedagog a afrikanista Vojtěch Šarše ideu jednoty na základě mnohosti vyjádřenou v politickém programu panafrikanismu. (…)

K výročí mnichovské zrady promluvila Gusta Fučíková.

Natočeno 1951. Premiéra 30. 9. 1951 (Praha, 8:00 – 8:15 h.).

Tereza Šimůnková. Komentář.

Natočeno 2024. Premiéra 21. 5. 2024 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Šimůnková, Tereza: Tereza Šimůnková: Bolestný konec protidrogového experimentu. In web ČRo Plus, 21. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Nejradikálnější americký protidrogový experiment selhal a končí. Demokraty kontrolovaný stát Oregon před třemi lety dekriminalizoval držení malého množství tvrdých drog. Měkčí přístup měl zmenšit sociální stigma spojené s drogovou závislostí, což mělo jejich uživatele motivovat k terapii, snížit úmrtí na předávkování a související kriminalitu a vytvořit bezpečnější město pro všechny.

Očekávání se do reality naprosto nepropsala. Nejen v centru hlavního města Portlandu se skokově zvýšil počet lidí v zuboženém stavu, kteří si aplikují látky přímo na ulici a táboří v nuzných stanových městečkách. Především ale vzrostla úmrtí z předávkování především na fentanyl až o 1500 procent. (..)