Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Pavla Horáková. Úvaha.

Natočeno 2022. Premiéra 25. 7. 2022 (ČRo 3 Vltava, 5 min.) v cyklu Ranní úvaha.

Lit.: Horáková, Pavla: Pavla Horáková: Historie jednoho hraničníku. In web ČRo 3 Vltava, 25. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kdo se v posledních třech letech vypravil na kole či pěšky na horu Šerlich, mohl si nedaleko Masarykovy chaty všimnout zvláštního bílého kamene. Velká iniciála F, římská trojka a letopočet 1636 prozrazují, že jde o hraniční kámen, který nechal vytesat Habsburk Ferdinand III., český král a římský císař, který uměl dobře česky a měl rád pořádek.

V souvislosti s rekatolizací a centralizací nechal pořídit soupis všech poddaných podle vyznání a také první katastr, které historikům a rodopiscům slouží dodnes.

Hraniční kámen na Šerlichu je však pouhá replika a vztyčen byl v roce 2018 jako připomínka století státnosti Čechů. Skutečnost, že kámen jménem habsburského panovníka posloužil při oslavě republikánské tradice, dobře zapadá do jeho příběhu.

Originál Ferdinandova hraničníku původně stával na trojmezí kladského, kolowratského a colloredovského panství. Přesné místo neznáme, ale víme, kde se nacházel brzy po druhé světové válce. Možná ho tam přesunuli němečtí okupanti, když jim překážel při obsazování Masarykovy chaty, kterou překřtili na Sudetenbaude, anebo ho odklidili z cesty sovětští osvoboditelé, kvůli nimž muselo Masarykovo jméno z názvu chaty zmizet podruhé a na mnohem déle. Tak či onak, kámen se po válce nacházel nedaleko šerlišské školy.

Zdá se to k nevíře, ale na horské louce tisíc metrů nad mořem žilo ještě před sto lety tolik lidí, že jejich děti naplnily jednotřídku. Osadu Scherlichgraben u pruských hranic založili na přelomu 17. a 18. století dřevorubci a uhlíři. Koncem 19. století tu stálo deset chalup, v nichž kromě dřevařů, tkalců a pastevců žili také obchodníci – anebo pašeráci, podle úhlu pohledu. Na Šerlichu bývala i jatka, kde se porážel pašovaný dobytek, a maso se prodávalo do českého vnitrozemí. (…)

Ondřej Konrád. Komentář.

Natočeno 2024. Premiéra 15. 7. 2024 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Konrád, Ondřej: Ondřej Konrád: Vzejdou z kauzy exučitelky precedenty? In web ČRo Plus, 15. červenec 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pár týdnů po ruském vpádu na Ukrajinu, mystifikovala češtinářka Martina Bednářová ze základky v Prahe 6 velmi mohutně osmáky. Že nemají věřit tomu, co vidí a slyší a v Kyjevě je klid. A také o tom, že Ukrajinci od roku 2014 na Donbase etnické Rusy upalovali a stahovali za živa z kůže. Takže je Ruskou federaci třeba chápat.

Když některé děti oponovaly, řekla jim, že mají hledat jiné zdroje než ČT, která je napojená na miliardáře Sorose a (cituji): „o tom víme přesně, komu je poplatný“. Asi dosti udivení žáci zapnuli mobilní telefony a jali se nahrávat. Takže z víc než čtvrthodinového záznamu to bylo průkazné a učitelku to stálo místo – a potvrdil to i soud.

O kauze se pak dost mluvilo a diskutovalo, když došlo na obžalobu za popírání ruských zločinů – státní zástupce totiž navrhoval podmínečný trest a na pět let zákaz pedagogické a výchovné práce s dětmi.

To se leckomu zdálo už nadbytečné a mimo jiné se poukazovalo na to, že Bednářová má za sebou tři dekády praxe. Soudy se klonily na její stranu a přes velmi kritické dovětky konstatovaly, že o trestný čin nejde. Naposledy letos v květnu se zdála kauza definitivně uzavřená.

Jenže nikoli. Protože Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž podal uplynulý čtvrtek dovolání a případ míří k Nejvyššímu soudu. Zdá se, že jde o to, jak v budoucnu podobné delikty posuzovat. (…)

Jan Fingerland. Komentář.

Natočeno 2024. Premiéra 1. 7. 2024 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Adam Černý, mladistvý žurnalista staré školy. In web ČRo Plus,  1. červenec 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kdo znal Adama Černého jako novináře, nezapomene na jeho přesné formulace a pečlivou dikci. Kdo se s ním setkal jako s člověkem, bude vzpomínat na jeho vždy dobrou náladu a pobavený pohled na svět. Měl jsem to štěstí, že jsem ho znal z obou stránek.

Přesto mě zaskočilo, když jsem se dozvěděl o jeho předčasném skonu v nedožitých 74 letech. A to tím spíš, že vždy působil neobyčejně vitálně a mladistvě – nejen co do vzhledu, ale i přístupu k životu. O svém zdraví prostě nemluvil.

Vždy, když jsem ho viděl, měl nakažlivě dobrou náladu. Vše ho zajímalo, o všem hodně věděl, a obvykle také přidal anekdotu, nebo i víc. Ze všeho nejvíc ho ale zajímala politika, a ta ho mimo jiné přivedla i do vysílání Českého rozhlasu. (…)

Martin Fendrych. Komentář.

Natočeno 2024. Premiéra 23. 6. 2024 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fendrych, Martin: Martin Fendrych: Dvě třetiny Čechů by schvalovaly cosi jako mnichovskou dohodu pro Ukrajinu. Nepoučily se z historie. In web ČRo Plus, 23. červen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Agentura STEM v březnu opět zkoumala postoj Čechů k válce na Ukrajině a k ukrajinským uprchlíkům u nás. Výsledky nedávno předložila poslancům branného výboru.

Začněme uprchlíky. Jejich pobyt u nás podpořilo v průzkumu 55 procent respondentů, v lednu jich bylo o dva procentní body méně. Znamená to ovšem, že 45 procent, skoro polovina dotázaných, je proti tomu, abychom lidem prchajícím před válkou poskytli ochranu. Nic na tom kupodivu nemění ani fakt, že český stát už na uprchlíky nedoplácí, naopak se mu vyplácejí. Smutné.

Další neradostný výsledek výzkumu: podle 65 procent dotázaných by mělo Česko usilovat o rychlé ukončení války na Ukrajině, i kdyby to znamenalo, že Rusku zůstanou některá zabraná území. Proti lednu jde o pokles o čtyři procentní body, ale pořád tak uvažují dvě třetiny obyvatel. (…)

Lukáš Jelínek. Komentář.

Natočeno 2024. Premiéra 25. 6. 2024 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Jelínek, Lukáš: Lukáš Jelínek: Na koleně, za pochodu ani před volbami se reformy dělat nedají. In web ČRo Plus, 25. červen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Stejným způsobem, jako když se kolečko po kolečku krájí salám, nám Fialova vláda představuje změny v penzijním systému. Ty nejcitlivější se týkají toho, kdy a za jakých podmínek do důchodu odejdeme. Třicátníci si pomalu zvykají, že do penze půjdou v devětašedesáti letech, ale když je vám třeba třiadvacet, dočkáte se až po sedmdesátce.

Poslanci by o reformě měli hlasovat na podzim. Do krajských a senátních voleb to nejspíš nestihnou, o to je však pravděpodobnější, že debata o ní ovlivní počátek kampaně před soubojem o sněmovní křesla.

Tato souvislost člověka napadne, když slyší, kolik koaličních stran je najednou připraveno uvažovat o změkčení reformy. To si nemohli ve Strakově akademii včas vyříkat už během jara? A nedojde také na další opravy a úpravy? (…)

Alexandr Mitrofanov. Komentář.

Natočeno 2024. Premiéra 21. 6. 2024 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Mitrofanov, Alexandr: Alexandr Mitrofanov: Rusko neví, co s vrahy a sadisty, kteří se vrátili z války. In web ČRo Plus, 21. červen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V ruské obci Topky na Kuzbasu našli ve studni mrtvolu 12leté holčičky se stopami mučení. Jako pravděpodobný pachatel byl zadržen 49letý místní obyvatel. Byl dříve šestkrát odsouzen, předčasně osvobozen s tím, že půjde zabíjet Ukrajince, byl zajat, pak se vrátil do Ruska.

Není to ojedinělý případ. Takových zpráv jsou ruská média plná. Kuzbaská vražda je však první, u níž zazněl hlas z vyšších úředních míst, který označil návrat vrahů a sadistů z války za společenský problém.

Předsedkyně výboru Státní dumy pro ochranu rodiny a otázky otcovství, mateřství a dětství Nina Ostaninová řekla médiu Gazeta.ru, že podobných zločinů páchaných nedávnými vojáky bude ještě více. Podle ní musí represivní orgány „ochránit společnost před těmito lidmi“. V nejbližší době hodlá navrhnout zákon, podle něhož mají být takoví jedinci nepřetržitě sledováni policií. (more…)

Ondřej Konrád. Komentář.

Natočeno 2024. Premiéra 20. 6. 2024 (ČRo Plus, 5 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Konrád, Ondřej: Ondřej Konrád: Pitomio se ještě smí. In web ČRo Plus, 20. červen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Asi si na to leckdo pamatuje. Tedy na obálku týdeníku Reflex z roku 2012, na níž je elektronicky upravené foto tehdejšího předsedy Úsvitu přímé demokracie a aktuálního prezidentského kandidáta s klaunským nosem. A nad ním velký nápis: Pitomio.

Poměrně snadno se nabízející zkomolenina křestního jména a tedy takzvaně laciná, která se ani nijak neujala, jak Reflex možná čekal, ovšem Tomia Okamuru rozzlobila. Stejně jako některé pasáže článku uvnitř časopisu. (…)

Gaston Bachelard. Fragmenty z knihy francouzského filozofa. Překlad Richard Vyhlídal. Připravil Rudolf Matys. Účinkuje Jan Hartl. Režie Josef Melč.

Natočeno v roce 1993. Repríza 22. 6. 2024 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 10 min.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.