Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Ondřej Konrád. Komentář.

Natočeno 2026. Premiéra 2. 1. 2026 (ČRo Plus, 5 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Konrád, Ondřej: Ondřej Konrád: Hodně různé novoroční projevy. In web ČRo Plus, 2. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: O tom, že je před pár lety rozpoutaná smršť projevů na přelomu roku z úst čtyř z pěti nejvyšších ústavních činitelů (moudře se tomu vyhnuli bývalý i stávající předsedové Ústavního soudu) jednoznačně inflační, bylo už řečeno mnoho. Ale platí to stále.

Když pomineme ještě o adventu pronesené poselství předsedy Senátu, pak se na Nový rok přihlásili tři řečníci, vedle prezidenta také premiér a předseda Sněmovny. (…)

Pavla Horáková. Ranní úvaha.

Natočeno 2025. Premiéra 6. 10. 2025 (ČRo 3 Vltava, 4 min.).

Lit.: Horáková, Pavla: Dismančetem navždy. In web ČRo 3 Vltava, 6. 10. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zářijovými oslavami vyvrcholila série letošních připomínek devadesátého výročí vzniku jednoho neokázalého uměleckého tělesa. Tělesa, které přečkalo politické bouře uplynulých devíti dekád a přitom zasáhlo do života mnoha generací dětí.

Dismanův rozhlasový dětský soubor (DRDS), od samého počátku spjatý s Československým a posléze s Českým rozhlasem, vznikl v roce 1935, když jeho zakladatel, režisér Miloslav Disman, nastoupil do vysílací společnosti Radiojournal. Pan Disman i jeho následovníci zasvětili souboru velkou část života a troufám si tvrdit, že spolu s dalšími tělesy je Dismaňák rodinným stříbrem rozhlasu.

(…) V první polovině letošního roku rozhlas vysílal seriál rozhovorů s absolventy pod názvem Když se řekne Dismaňák, které s pomocí vedoucích vedly samy děti. Mezi zpovídanými byli i ti, kteří si vybrali povolání mimo oblast kultury, a i oni dosvědčují, že se jim dovednosti získané v Dismanově souboru v profesním životě hodily.

Když ty rozhovory posloucháte, začne vám po čase být něco divné – a sice jak dobře se to povídání poslouchá. Obě strany u mikrofonu totiž hovoří nezvykle zřetelně a srozumitelně. Mluv nahlas, nešumluj, nepolykej slabiky, nedrmol, klaď důraz na slova podle významu – to jsou imperativy, které si každý člen Dismanova souboru záhy osvojí a jednou provždy přijme za své.

Kateřina Tučková. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Čte Hana Briešťanská.

Připravilo Brno. Premiéra 27. 12. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 8 min.). Repríza 4. 7. 2026 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 8 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Předsilvestrovské bilancování Kateřiny Tučkové a naděje Petra Váši. In web ČRo Brno, 27. 12. 2025 (článek). – Cit.: (…) Spisovatelka Kateřina Tučková byla letos v listopadu v Tokiu. Její román Žítkovské bohyně totiž vyšel v japonském překladu, na němž spolupracovali Keniči Abe a Minami Tojošima. Kniha byla pokřtěna na českém velvyslanectví i v tokijském knihkupectví Kjóbunkwan. Spisovatelka byla překvapená, s jak vřelým přijetím se u japonského publika setkala. A ještě větší překvapení jí přineslo poznání, jak moc Japonci milují českou kulturu a co všechno z ní znají. Právě příslušníci mnohamilionové země na druhém konci světa jí prý dali pocítit, jak oprávněně může být na naši kulturu hrdá. Poslechněte si její fejeton v interpretaci Hany Briešťanské. (..)

André Suarés. Fragmenty statí francouzského prozaika a esejisty, v nichž autor ve třicátých letech 20. století naléhavě upozorňoval na sílící nebezpečí tří totalitarismů: německého nacismu, italského fašismu a stalinského komunismu. Psáno v letech 1935-1936. Z vlastního, dosud nevydaného překladu připravil Petr Turek. Účinkuje Jaromír Meduna. Režie Vlado Rusko.

Natočeno 2025. Premiéra 27. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 14 min.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.

Viktor Fischl. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1998. Premiéra 22. 5. 1998 (ČRo 2 Praha, 9:45 – 10:00 h.) v cyklu Literární maličkosti.

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2025. Premiéra 9. 12. 2025 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Stále více zemí se ptá, jak chránit děti a mladé před tlakem sociálních sítí. In web ČRo Plus, 9. 12. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ve středu 10. prosince začne v Austrálii platit zákon vymezující věk užívání sociálních sítí. Jde o jednu z nejtvrdších regulací sociálních sítí na světě. Zákon bude po velkých platformách jako Instagram, TikTok, Snapchat, YouTube, X nebo Facebook vymáhat, aby děti mladší 16 let vůbec nemohly mít účet.

A zdaleka tu nejde jen o rychle vyplněné potvrzení věku, které ve skutečnosti nejde nijak ověřit. Austrálie chce, aby platformy měly přímo povinnost aktivně bránit dětem v přístupu. Znamená to zavádět systémy ověřování věku, a také hledat a mazat účty, u nichž je zřejmé, že patří dítěti.

Se zákonem je spojený i další balík: povinné „safe search“ pro nezletilé, automatické rozmazávání pornografie a extrémního násilí nebo zásahy proti obsahu spojenému se sebepoškozováním. (…)

Alena Mornštajnová. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Čte Věra Zástěrová.

Připravilo Brno v roce 2025. Premiéra 6. 12. 2025 v rámci pořadu (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 8 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Jak vypadalo Brno za normalizace, ukazuje publikace oceněná v soutěži Knihy v Brně. In web ČRo Brno, 6. 12. 2025 (článek). – Cit.: (…) Spisovatelka Alena Mornštajnová nedávno překročila milion prodaných titulů. V tom jsou započteny romány, knihy pro děti i e-knihy. Nejnovější z nich se jmenuje Čas vos. My vám v magazínu Zelný rynk nabídneme autorčin fejeton. Uvažuje v něm o stáří a také o tom, jak se mladí ke starším lidem chovají.

„Dnešní důchodci spoustu let pracovali, starali se o své děti, poskytli jim vzdělání, mnozí se starali i o své rodiče. Roky platili daně, odváděli část svých platů do důchodového systému. Spoléhali se, že stát je dobrý hospodář a oni jednou budou moct prožít důstojné stáří,“ připomíná Mornštajnová. Ale taky připouští, že existují i problematičtí senioři. (…)

Šárka Grauová. Esej české překladatelky pojednává o portugalském básníku a spisovateli, který vytvořil naprosto ojedinělé dílo, jež představuje neobyčejně složitý a podnětný problém pro editory. Dramaturg Petr Turek. Režie Vlado Rusko.

Čte Valerie Zawadská.

Natočeno 2025 Premiéra 6. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Víkendová příloha a Esej.

Lit. Turek, Petr: Fernando Pessoa mezi obloukem a švem. Poslechněte si esej portugalistky Šárky Grauové. In web ČRo 3 Vltava, 6. 12. 2025 (článek). – Cit.: Esej české překladatelky pojednává o portugalském básníku a spisovateli, který vytvořil naprosto ojedinělé dílo, jež představuje neobyčejně složitý a podnětný problém pro editory. Premiéru pořadu k 90. výročí úmrtí spisovatele (Fernando Pessoa zemřel 30. listopadu 1935 v portugalském Lisabonu) poslouchejte online po dobu osmi týdnů po odvysílání.

Pessoova poezie u nás vyšla poprvé knižně v roce 1968 ve svazku s názvem Heteronyma. Výbor z básní jednoho z nejvýznamnějších moderních portugalských básníků obsahuje básně tří fiktivních spisovatelských osobností s odlišnou estetickou a filozofickou koncepcí tvorby, a to Alberta Caeira, Alvara de Campos a Ricarda Reise, jimž autor říkal heteronyma, a dále pak básně podepisované vlastním básníkovým jménem. (…)

Jigoro (Djigoro) Kano. Přednáška.

Natočeno 1936. Premiéra 12. 9. 1936

Lit.: jnb (= Bartošová, Jana): Jana Bartošová: Objev rozhlasové nahrávky s hlasem Jigora Kana. In web ČRo, 24. 10. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Unikátní rozhlasová nahrávka odhaluje nečekané vazby zakladatele moderního juda Jigora Kana na české země. Nově objevený záznam z roku 1936, pořízený během Kanovy třetí návštěvy Prahy, odhaluje detaily z tří jeho cest do Čech, přináší osobní vzpomínky na audienci u T. G. Masaryka a oceňuje českou pohostinnost.

28. říjen je v zemích bývalého Československa spojen především se vznikem samostatné republiky. Ve světovém kontextu se k tomuto datu vztahují různá další výročí a významné dny, například Světový den juda. 28. října 1860 se totiž narodil Jigoro Kano, zakladatel moderního juda.

Na otázku, zda existuje nějaká souvislost mezi Československem a prof. Kanem, můžeme odpovědět kladně. Potvrzuje nám to unikátní nahrávka hlasu Jigora Kana, která byla nedávno objevena a zdigitalizována. Pochází z 12. září 1936 a mluvčí na ní japonsky pozdraví posluchače, anglicky zrekapituluje své návštěvy českých zemí a dále hovoří o připravovaných olympijských hrách, které se v roce 1940 měly konat v Tokiu, poprvé mimo Evropu a USA.

Kano se narodil v Japonsku ve městě Mikage a od mládí studoval stará bojová umění, zejména jiu-jitsu. Sloučením některých vybraných metod různých škol jiu-jitsu vytvořil pod názvem Kodokan-Judo nový systém zaměřený především na sebeobranu a rozvíjení tělesné zdatnosti. Současně působil jako pedagog na japonských vysokých školách a určitou dobu zastával vysoké místo na ministerstvu školství. Od roku 1909 zastupoval Japonsko v Mezinárodním olympijském výboru a účastnil se několika olympijských her. Zemřel 3. května 1938 na zaoceánské lodi, když se vracel ze zasedání MOV v USA.

Za dobu svého působení v MOV se do Čech podíval dokonce třikrát, jak sám na rozhlasové nahrávce uvádí. Poprvé to bylo již v roce 1912, když se ve Stockholmu při své první účasti na olympijských hrách seznámil s českým zástupcem v Mezinárodním olympijském výboru dr. Jiřím Stanislavem Guthem-Jarkovským a přijal jeho pozvání do Prahy. Guth-Jarkovský na to ve svých pamětech vzpomíná: „6. listopadu přijel do Prahy japonský delegát Mezinárodního výboru Jigoro Kano, člen university tokijské, ředitel vyšší normální školy a ústavu Jiu-jitsu v Tokiu, jemuž na počest vystrojil jsem doma hostinu 7. listopadu. Zpráva o návštěvě této, dosti podrobná, byla v našich denících 9. listopadu, kteréhož dne odejel Jigoro Kano s p. Roesslerem-Ořovským do Krkonoš lyžařit.“ (….)