Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Zora Šemberová. Přednáška.

Hovoří taneční umělkyně, členka Zemského divadla v Brně Zora Šemberová.

Připravilo Brno v roce 1935. Premiéra 29. 1. 1935 (Brno).

Jaroslav Danda. Nedělní sloupek.

Natočeno 1943. Premiéra 4. 7. 1943 (Praha, 10:50 – 11:00 h.) v cyklu Nedělní sloupek.

Jan Zábrana. Portrétní esej českého překladatele, básníka a esejisty pojednává o díle nesnadno zařaditelného amerického básníka. Připravil Vratislav Färber. Účinkuje Svatopluk Schuller. Režie Vlado Rusko.

Natočeno 2025. Premiéra 17. 1. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 12 min.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.

Eduard Lederer – Leda. Přednáška.

Natočeno 1935. Premiéra 26. 1. 1935 (Praha I, 19:20 – 19:30 h.).

Pavel Švanda. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Čte autor.

Nastudovalo Brno v roce 2002. Repríza 10. 1. 2026 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 6 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: V Zelném rynku zazní příběhy o vykradené chalupě a bítovské lvici barona Jiřího Haase. In web ČRo Brno, 10. 1. 2026 (článek). – Cit.: (…) Autory obou příběhů – zpracovaných formou fejetonu a pohádky ve verších – jsou Šestatřicátníci: Pavel Švanda (* 6. června 1936) a Jiří Kuběna (31. května 1936 – 10. srpna 2017). Oba jsou spjati s Brnem, ale první se narodil ve Znojmě a druhý v Prostějově. Ovšem osudem Jiřího Kuběny se stal hrad Bítov, a to už v mládí. Nakonec se jako kunsthistorik a památkář postaral o jeho obnovu, stal se správcem hradu a také zde až do své smrti bydlel. Vždy ho fascinoval poslední hradní pán – baron Jiří Haas – a také jeho vztah ke zvířatům včetně lvice Micimaus.

(…) V sérii Švandových fejetonů, které v našem magazínu vysíláme po celý leden, je na řadě fejeton Vykradli chalupu, který autor sám načetl v lednu 2002. Není to jen příběh jedné chalupy na konci vesnice, ale i příběh našeho vztahu k minulosti vůbec.

Pavel Švanda. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Čte Vladimír Hauser.

Nastudovalo Brno v roce 2018. Repríza 3. 1. 2026 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 8 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Rok 2026 je jubilejním rokem Šestatřicátníků, budou mít 90 let, připomíná Zelný rynk. In web ČRo Brno, 3. 1. 2026 (článek). – Cit.: (…) V letošním roce čeká všechny šestatřicátníky 90. výročí narození. Termín Šestatřicátníci ale zároveň označuje pražsko-brněnskou generační skupinu umělců a intelektuálů, kteří se v době svých středoškolských a vysokoškolských studií v 50. letech setkávali, diskutovali, tvořili a taky vydávali samizdatový časopis 36. Za všechny jmenujme Václava Havla, Jiřího Kuběnu a Pavla Švandu.

Uctíme je hned na začátku roku. Ve středu 14. ledna ve 20 hodin si můžete na stanici Český rozhlas Vltava poslechnout zkrácenou reprízu brněnského Večera na téma Šestatřicátníci. V Zelném rynku budeme po všechny lednové soboty zahajovat jedním z mnoha archivních fejetonů Pavla Švandy.

Tím také vstupujeme do roku, v němž Zelný rynk (na začátku května) oslaví své 30. výročí. A že je za těch třicet let z čeho čerpat… Tentokrát jsme z archivu vylovili Švandův fejeton z roku 2018, čte Vladimír Hauser. (…)

Petr Honzejk. Komentář.

Natočeno 2026. Premiéra 10. 1. 2026 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Honzejk, Petr: Petr Honzejk: Petr Pavel se chová přesně jako Zeman! Nebo že by ne? In web ČRo Plus, 10. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Opakovaně se objevují tvrzení, že se Petr Pavel odmítnutím jmenovat ministrem životního prostředí kandidáta Motoristů Filipa Turka chová naprosto stejně jako Miloš Zeman. A že je paradoxní nebo dokonce směšné, že titíž lidé, kteří Zemana za jeho postup při odmítání ministerských kandidátů odsuzovali, Pavla nyní nejen nekritizují, ale dokonce ho chválí.

Na první pohled se to tak může skutečně jevit. Pojďme se ale podívat, jestli tvrzení „postup Pavla rovná se postup Zemana“ obstojí i při bližším zkoumání. 

Posuzováno dle výsledku je chování obou prezidentů opravdu totožné. Oba zablokovali jmenování konkrétních lidí do ministerských postů, což se jeví jako problematické z hlediska ústavní formulace, podle které prezident jmenuje ministry na návrh předsedy vlády. Z tohoto pohledu lze tvrdit, že se oba pokusili přivlastnit si pravomoc, která jim nepřísluší a pokusili se pootočit Česko směrem k poloprezidentskému systému.

Jenže dál už vidíme podstatné rozdíly. Především jsou to důvody, které k odmítání ministrů oba prezidenty vedly. Miloš Zeman nejdříve odmítl jmenovat sociálního demokrata Miroslava Pocheho ministrem zahraničí s odůvodněním, že prý má „promigrační postoje“ a není dostatečně proizraelský. (…)

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2026. Premiéra 10. 1. 2026 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Tenhle komentář… In Facebook, 11. 1. 2026 (status). – Cit.: Tenhle komentář jsem původně napsala hned týden po volbách, nakonec se trochu převaloval v ČRo a rozhodly jsme se ho přepracovat a aktualizovat po otřesném projevu Okamury. TLDR: dočkáme se od současné opozice i něčeho jiného, než morálního rozhořčení? (…)

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Strašit Babišem „demokratické“ strany umí. Řešit, jak zabránit destrukci Česka, se jim ale očividně nechce. In web ČRo Plus, 10. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Čtyři roky jsme poslouchali, že je Andrej Babiš zásadním ohrožením naší demokracie, zlem, proti kterému je nutné se mobilizovat a bojovat. Strašení Babišem sloužilo Fialově kabinetu na jedné straně jako prostředek legitimizace vládních kroků, na straně druhé jako způsob, jak udržovat voličstvo v permanentním stavu pohotovosti.

Babiše prostě k moci pustit nemůžeme, ozývalo se neustále. Pak ale přišly volby. A po nich ticho.

Od začátku bylo zjevné, že Babiš sestaví vládní koalici s SPD a Motoristy sobě. Přesto je těžko pochopitelné, že se strany bývalé Pětikoalice po volbách ani teď nepokusily otevřít jakékoli vyjednávání. Ať už o podpoře menšinové vlády, nebo o jiné formě spolupráce, která by alespoň částečně omezila vliv krajní pravice a ruských tlampačů na výkon moci. (…)

Lída Rakušanová. Komentář.

Natočeno 2026. Premiéra 9. 1. 2026 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rakušanová, Lída: Lída Rakušanová: Orwell nechá pozdravovat. In web ČRo Plus, 9. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dystopický sci-fi román s názvem „1984“ napsal George Orwell už v roce 1949, čtyři roky po druhé světové válce, ale teprve teď, 77 let od jeho vydání, z něj právem mrazí. Je o třech supervelmocích, Oceánii, Eurasii a Eastasii, které si rozdělily svět a vedou mezi sebou nekončící válku. 

V dnešním světě tak daleko sice nejsme, ale obrysy rozparcelované planety se na obzoru objevují zcela jednoznačně. Nejde jen o Rusko, které by se pod vládou Vladimíra Putina nejraději rozprostřelo od Vladivostoku po Lisabon a jehož ideologové mluví o Eurasii jako o samostatné civilizaci, která má historické právo být protiváhou „dekadentního západu“. (…)

Ondřej Neff. Glosa.

Natočeno 2026. Premiéra 5. 1. 2026 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Neff, Ondřej: Ondřej Neff: Úvaha ohněstrojná. In web ČRo Plus, 5. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vracel jsem se v sobotu večer s našimi pejsky Gari a Norou z procházky, když se ze sousední obce Březová ozvaly rachejtle a petardy. Pejskové ke mně otočili hlavu. Co to má být, ptaly se jejich oči. Sliboval jsi na Nový rok, že už bude pokoj.

Ale jo, byl pokoj. Trvalo to o Silvestra krátce a pak už zase bylo ticho. Ostatně k psaní glosy o silvestrovských rachejtlích jsem se chystal už na Nový rok. Docela jsem se na to i těšil. Tenhle Silvestr totiž byl bez přehánění nejslušnější a nejklidnější za dvacet let, co s Ljubou ve Zvoli bydlíme.

Ještě loni to všude bouchalo už od oběda a po setmění to byla jedna jediná slitá palba. A letos? Někomu to nedalo a spustil to v deset a pejsky vyděsil, ale to byl jen osamělý pyrotechnik. Ohňostroj začal krátce před půlnocí a od čtvrt na jednu už byl v podstatě pokoj. Fenky ani nevylezly z pelechu.

Jinde to bylo samozřejmě jinak. Psala mi kamarádka, že u nich v Dejvicích udělali z nějakých důvodů pyrotechnickou zónu na prostranství před slavným domem Skleňák a tam že to bylo fakt o život. Ale z jiných stran slyším, že to bylo obecně vzato všude klidnější. Taky vzduch že prý byl letos čistší, není divu. (…)