Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Šárka Grauová. Esej české překladatelky pojednává o portugalském básníku a spisovateli, který vytvořil naprosto ojedinělé dílo, jež představuje neobyčejně složitý a podnětný problém pro editory. Dramaturg Petr Turek. Režie Vlado Rusko.

Čte Valerie Zawadská.

Natočeno 2025 Premiéra 6. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Víkendová příloha a Esej.

Lit. Turek, Petr: Fernando Pessoa mezi obloukem a švem. Poslechněte si esej portugalistky Šárky Grauové. In web ČRo 3 Vltava, 6. 12. 2025 (článek). – Cit.: Esej české překladatelky pojednává o portugalském básníku a spisovateli, který vytvořil naprosto ojedinělé dílo, jež představuje neobyčejně složitý a podnětný problém pro editory. Premiéru pořadu k 90. výročí úmrtí spisovatele (Fernando Pessoa zemřel 30. listopadu 1935 v portugalském Lisabonu) poslouchejte online po dobu osmi týdnů po odvysílání.

Pessoova poezie u nás vyšla poprvé knižně v roce 1968 ve svazku s názvem Heteronyma. Výbor z básní jednoho z nejvýznamnějších moderních portugalských básníků obsahuje básně tří fiktivních spisovatelských osobností s odlišnou estetickou a filozofickou koncepcí tvorby, a to Alberta Caeira, Alvara de Campos a Ricarda Reise, jimž autor říkal heteronyma, a dále pak básně podepisované vlastním básníkovým jménem. (…)

Jigoro (Djigoro) Kano. Přednáška.

Natočeno 1936. Premiéra 12. 9. 1936

Lit.: jnb (= Bartošová, Jana): Jana Bartošová: Objev rozhlasové nahrávky s hlasem Jigora Kana. In web ČRo, 24. 10. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Unikátní rozhlasová nahrávka odhaluje nečekané vazby zakladatele moderního juda Jigora Kana na české země. Nově objevený záznam z roku 1936, pořízený během Kanovy třetí návštěvy Prahy, odhaluje detaily z tří jeho cest do Čech, přináší osobní vzpomínky na audienci u T. G. Masaryka a oceňuje českou pohostinnost.

28. říjen je v zemích bývalého Československa spojen především se vznikem samostatné republiky. Ve světovém kontextu se k tomuto datu vztahují různá další výročí a významné dny, například Světový den juda. 28. října 1860 se totiž narodil Jigoro Kano, zakladatel moderního juda.

Na otázku, zda existuje nějaká souvislost mezi Československem a prof. Kanem, můžeme odpovědět kladně. Potvrzuje nám to unikátní nahrávka hlasu Jigora Kana, která byla nedávno objevena a zdigitalizována. Pochází z 12. září 1936 a mluvčí na ní japonsky pozdraví posluchače, anglicky zrekapituluje své návštěvy českých zemí a dále hovoří o připravovaných olympijských hrách, které se v roce 1940 měly konat v Tokiu, poprvé mimo Evropu a USA.

Kano se narodil v Japonsku ve městě Mikage a od mládí studoval stará bojová umění, zejména jiu-jitsu. Sloučením některých vybraných metod různých škol jiu-jitsu vytvořil pod názvem Kodokan-Judo nový systém zaměřený především na sebeobranu a rozvíjení tělesné zdatnosti. Současně působil jako pedagog na japonských vysokých školách a určitou dobu zastával vysoké místo na ministerstvu školství. Od roku 1909 zastupoval Japonsko v Mezinárodním olympijském výboru a účastnil se několika olympijských her. Zemřel 3. května 1938 na zaoceánské lodi, když se vracel ze zasedání MOV v USA.

Za dobu svého působení v MOV se do Čech podíval dokonce třikrát, jak sám na rozhlasové nahrávce uvádí. Poprvé to bylo již v roce 1912, když se ve Stockholmu při své první účasti na olympijských hrách seznámil s českým zástupcem v Mezinárodním olympijském výboru dr. Jiřím Stanislavem Guthem-Jarkovským a přijal jeho pozvání do Prahy. Guth-Jarkovský na to ve svých pamětech vzpomíná: „6. listopadu přijel do Prahy japonský delegát Mezinárodního výboru Jigoro Kano, člen university tokijské, ředitel vyšší normální školy a ústavu Jiu-jitsu v Tokiu, jemuž na počest vystrojil jsem doma hostinu 7. listopadu. Zpráva o návštěvě této, dosti podrobná, byla v našich denících 9. listopadu, kteréhož dne odejel Jigoro Kano s p. Roesslerem-Ořovským do Krkonoš lyžařit.“ (….)

Kateřina Perknerová. Komentář.

Natočeno 2025. Premiéra 4. 12. 2025 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Perknerová, Kateřina: Kateřina Perknerová: Fiala rozséval dobro, Kuba sází brambory. In web ČRo Plus, 4. 12. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tomio Okamura v roli předsedy Poslanecké sněmovny vyrazil na Slovensko utužovat vztahy s tamější politickou reprezentací. Do delegace, která čert ví proč musela na upevňovací návštěvu použít letadlo, vzal výhradně poslance z budoucí vládní koalice.

Pro jistotu za Motoristy Petra Macinku i Filipa Turka, protože kdo ví, jak to nakonec dopadne a který z nich bude prosazovat se Slováky zrušení emisních povolenek ETS2 či provozovat zahraniční politiku všech azimutů. (…)

Petr Fischer. Komentář.

Natočeno 2025. Premiéra 3. 12. 2025 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fischer, Petr: Petr Fischer: Okamurova demokracie vlastní bubliny. In web ČRo Plus, 3. 12. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Dobré ráno z Bratislavského hradu, za chviličku se přiblíží naše delegace českého Parlamentu,“ říká na svém selfie videu ze Slovenska poslanec za ANO a předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček. Není to pochopitelně pravda.

Delegace, která jde později, jak Vondráček „vtipně“ poznamená, „ztěžka do schodů“, je delegace budoucí vládní většiny. Nanejvýš tedy jedna velká parlamentní bublina, která se skutečnou strukturou české Sněmovny nemá nic společného. (…)

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) to vysvětlil, řekněme, „svojsky“. Kdyby jel někdo z opozice, tedy někdo z lidí současné vládní koalice, která přerušila výjimečné vztahy se slovenskou vládou, mohli by zaznít výroky ve stylu „nemám rád Slovensko“ a tomu se chtěl Okamura, vždy uctivý a slušně vystupující, vyhnout.

Demokracie a paritní, rovnovážné zastupování v parlamentních delegacích vzaly za své, protože je třeba mluvit jedním jazykem, jakkoliv tento společný jazyk je iluze, podpořena jedněmi volbami, v nichž navíc Okamurova pestrá skupina dostala méně hlasů než všechny opoziční strany. (…)

Karel Barták. Komentář.

Natočeno 2025. Premiéra 3. 12. 2025 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Barták, Karel: Karel Barták: Je libo Ukrajinu na másle, nebo na divoko? In web ČRo Plus, 3. 12. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kdykoli se Steve Witkoff, americký byznysman přeučený na vyjednávače, rozpřahuje k objetí s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, naskakuje evropským politikům husí kůže. Velmi oprávněně se obávají, že se Američané chystají obětovat Ukrajinu a tím pádem ohrozit světový mír.

Může se totiž stát, že americké počínání bude mít jednoznačný výsledek – ozbrojená agrese se vyplácí, je to v 21. století dobrý způsob, jak ošetřit imperiální zájmy velmocí.

Evropané vědí, že Putin nebude jednat o míru s nikým jiným než s Američany. Přetvařují se proto, pitvoří se a pinoží, jen aby mohli aspoň prstíčkem ovlivnit americké postupy. Snaží se udržet jednotnou frontu podpory Ukrajině; dokonce ujišťují, že pokud budou výsledky amerického jednání pro Kyjev nepřijatelné, může se na Evropu spolehnout, že ho podrží. I když si takový scénář určitě málokterý evropský politik přeje. (…)

Martin Fendrych. Komentář.

Natočeno 2025. Premiéra 2. 12. 2025 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fendrych, Martin: Martin Fendrych: Žebříček EU Observeru – z 21 europoslanců má Česko 3 prokremelské kolaboranty. In web ČRo Plus, 2. 12. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Server EU Observer přišel spolu s novináři z Novaja Gazeta Europe se zajímavou analýzou. Sestavili seznam moskevských přisluhovačů neboli ruských kolaborantů v Evropském parlamentu. Novináři porovnávají deváté volební období europarlamentu, trvalo od roku 2019 do roku 2024, s novým volebním obdobím. V obou nacházejí skupinu poslanců, která důsledně hlasovala, a ta nová hlasuje dál, proti rezolucím odsuzujícím Moskvu nebo podporujícím Kyjev. (…)

Milan Mundier. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2025. Premiéra 29. 11. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 8 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Co mají společného s Brnem fyzik Georg Placzek a básnířka Lali Michaeli? Dozvíte se v Zelném rynku. In web ČRo Brno, 29. 11. 2025 (článek). – Cit.: (…) Poslechněte si fejeton Milana Mundiera Brněnský rodák na Manhattanu, reportáž z večera brněnského divadla hudby a poezie Agadir věnovaného Lali Michaeli a její sbírce Mešuge dům, a devátou část komediální detektivky Petry Klabouchové Muž z Brna.

Na otázku, co mají Georg Placzek a Lali Michaeli společného s Brnem, se dá odpovědět jednoduše: teoretický fyzik židovského původu se 26. září 1905 v Brně narodil a izraelská básnířka gruzínského původu Brno o 120 let později poprvé v životě navštívila. Mají tedy společný židovský původ a to, že kráčeli po dlažbě centrálního brněnského náměstí. Významný teoretický fyzik, který se ve 40. letech 20. století podílel v USA na vývoji atomové bomby, bydlel v domě na náměstí Svobody 3 (i když přes léto žila rodina textilního průmyslníka Alfreda Placzka v Alexovicích). A Lali Michaeli se 20. listopadu představila na večeru pořádaném divadlem hudby a poezie Agadir v Knihovně Jiřího Mahena – tedy jen pár metrů od náměstí Svobody.

Ale co víc: Placzkova babička o sobě – podle fejetonisty Milana Mundiera – prohlašovala, že je vzdálenou příbuznou rabiho Löwa, strůjce legendárního hliněného obra Golema. A básnířka a literární vědkyně Lali Michaeli se v textu, který napsala pro svá vystoupení v České republice, o rabim Löwovi také zmiňuje. Píše, že jeho Golem se stal symbolem mnoha významů: „symbolizuje lidskou tvorbu, obrannou sílu v nebezpečí, ale také tenkou hranici mezi vládou a bezvládím, mezi hmotou a duchem.“ (…)

Michal Plzák. Esej českého teologa a redaktora, který od roku 2008 vyučuje v rámci UK na institutu CERGE-EI program „Comprehending the Holocaust“, pojednává o složité osobnosti francouzského filmového dokumentaristy a intelektuála. Dramaturg Petr Turek. Účinkuje Tomáš Pavelka. Režie Izabela Schenková.

Natočeno 2025. Premiéra 29. 11. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 13 min.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.

Lit.: tur (= Turek, Petr): Michal Plzák: Když se řekne Claude Lanzmann. K jeho nedožitým 100. narozeninám. In web ČRo 3 Vltava, 29. 11. 2025 (článek). – Cit.: Esej českého teologa a redaktora, který od roku 2008 vyučuje v rámci UK na institutu CERGE-EI program „Comprehending the Holocaust“, pojednává o složité osobnosti francouzského filmového dokumentaristy a intelektuála. Pořad vysíláme ke 100. výročí narození Clauda Lanzmanna, který se narodil 27. listopadu 1925 ve francouzském městě Bois-Colombes. (…)

Lanzmann je znám především jako tvůrce rozsáhlého filmového dokumentu Šoa (1985) na téma události, kterou běžně nazýváme holokaust. „Šoa je filmová událost století,“ napsal list Washington Post. 

Dnes již víme, že Lanzmann, který se ve svém filmovém opusu pokusil vrátit sílu lidskému svědectví, ve své víře v osvobodivou, polidšťující moc nesnadného slova uspěl.

Ludvík Aškenazy. K problému remilitarisace západního Německa. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1952. Premiéra 18. 1. 1952 (Praha, 21:30 – 21:45 h.).

Kateřina Perknerová. Komentář.

Natočeno 2025. Premiéra 27. 11. 2025 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Perknerová, Kateřina: Kateřina Perknerová: Lídři Stačilo! končí. Je to odpověď na klíčovou otázku. In web ČRo Plus, 27. 11. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Daniel Sterzik v lednu skončí v čele hnutí Stačilo! Kateřina Konečná dá v prosinci na mimořádném sjezdu k dispozici funkci šéfky KSČM. A Jana Maláčová zabalí nejen předsednický kufr s visačkou SOCDEM, ale celou politickou kariéru. Tato tři sdělení se dají shrnout do jediného čísla, a to 4,3 procenta. To byl volební zisk tohoto levicového vlasteneckého subjektu, jak sám sebe označoval.

Jeho faktický zánik není banalitou. Je odpovědí na otázku, zda si občané, kteří odevzdali svůj volební lístek, přáli odchod z Evropské unie a NATO, zda chtěli změnu politického systému a zda fandili zásadnímu obratu tuzemské diplomacie.

Pětiprocentní podporu nedostala žádná ze zmíněných priorit hnutí Stačilo! Konec Fialovy vlády, levnější energie a potraviny či úpravu důchodové reformy podle projevené vůle lidu zařídí lépe jiní, především hnutí ANO. (…)