Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 20. 4. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Náchylnost učitelů k dezinformacím není ojedinělá. Na místě je prevence i důraz na důležitost učitelské profese. In web ČRo Plus, 20. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V roce 2021 zveřejnil tým výzkumníků z Univerzity Palackého v Olomouci výsledky studie nazvané Český učitel ve světě médií. Zjišťovali, jakým zdrojům učitelé důvěřují, zda poznají hoaxy a konspirační teorie i to, na jaký typ dezinformací jsou učitelé a učitelky náchylní nejvíce. Výzkum na vzorku 2155 lidí ukázal, že téměř deset procent pedagogů má tendenci věřit dezinformacím nebo je neumí rozpoznat.

Výzkumníci se ptali na to, jestli Američané přistáli na Měsíci, zdali letadla rozprašují chemtrails, na otázky týkající se Evropské unie nebo na to, kdo či co stojí za pandemií covid-19. Míra správných odpovědí se různila, v průměru však 61 procent učitelů a učitelek odpovědělo správně.

Českým veřejným prostorem otřásla během Velikonoc zpráva o jedné učitelce z pražské základní školy, která svým žákům předkládala lži o válce na Ukrajině. Její studenti si ji nahráli a celou kauzu pak zpracovaly Seznam Zprávy – a to včetně zveřejnění fotky a celého jména dotyčné učitelky, což vzbudilo celou řadu otázek o etice médií. Učitelce bylo mezitím – logicky – zakázáno učit.

Ačkoliv je kauza zaměřená na jeden konkrétní případ, odkazuje nás k celé řadě otázek. Především je zcela jasné, že takových pedagogů bude v České republice řada. Dá se předpokládat, že někteří z nich si své „názory“ na válku nechávají do soukromí, někteří je však šíří při výuce. (….)

Karel Hvížďala. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 19. 4. 2022 (ČRo Plus, 4 min) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Přehnaná korektnost maskuje skutečnost. In web ČRo Plus, 19. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vraťme se nejprve v historii trochu zpět a připomeňme si, co se dělo v roce 1938, kdy se jednalo o takzvané mnichovské dohodě. Tehdy Anglie a Francie, konkrétně pánové Neville Chamberlain a Ã‰douard Daladier uvěřili Adolfu Hitlerovi, že chce jen vyslyšet volání sudetských Němců a připojit Sudety k Velkoněmecké říši. Proto přinutili Československo, aby odstoupilo bezmála 29 tisíc čtverečních kilometrů svého území, a tím zabránilo válce.

Jak známo, válka byla brzy na to rozpoutána a počet obětí se odhaduje na 72 milionů, z toho civilní oběti představují asi 47 milionů.

Podle francouzského vojenského archiváře Pierra Le Goyeta šlo o osudnou chybu francouzské politiky a vedlo k těžkému oslabení Francie v poměru vojenských sil, což se přímo a výrazně projevilo za francouzského tažení v roce 1940. Příčinou byl těžký omyl francouzského vojenského zpravodajství, které na jedné straně podcenilo možnosti Československa, na druhé straně se dalo oklamat Hitlerovým blufováním a přecenilo sílu německého letectva více než dvakrát.

Le Goyet píše: Mít víc odvahy říci Hitlerovi NE, dost možná že by nejen nedošlo k válce, ale že by se zhroutil i hitlerovský režim. (…)

Jiří Pehe. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 14. 4. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Pehe, Jiří: Jiří Pehe: Debata o vojenské základně USA vyjevila slabiny české politiky. In web ČRo Plus, 14. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: V České republice proběhla několikadenní mediální a politická debata, místy spíše hysterická slovní přestřelka na téma vybudování stále americké vojenské základny na našem území. Ukázala zase jednou, že česká politika trpí nemalou mírou amatérismu.

Téma vnesla do veřejného prostoru ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která prohlásila, že by chtěla během své nadcházející návštěvy v USA jednat se svým americkým protějškem nejen o obranné smlouvě mezi naší zemí a USA, ale také o možnosti umístění stálé americké vojenské základny na našem území.

Postupně se ukázalo, že Černochová před tím nejednala o svém nápadu na úrovni vlády. A nijak ho nekonzultovala ani s americkou stranou. Jenže mezitím otázka americké vojenské základny začala žít vlastním životem a s vyjádřeními přispěchali různí politici.

Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura mínil, že by se o americké základně u nás mělo konat referendum. S podobným názorem o pár dní později přišel i expremiér Andrej Babiš (ANO), za což si vysloužil pochvalu v ruských médiích. (…)

Petr Holec. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 16. 4. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Holec, Petr: Petr Holec: Kolik amerických radarů a základen ODS ještě potřebuje, než se poučí? In web ČRo Plus, 16. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: ODS je nezkušenější vládní a premiérskou stranou, s přestávkami vládne od roku 1992. Ve vládě už proto zažila tolik lepších i horších věcí, že byste čekali, že hned tak něco nezpacká. A přinejmenším ne podruhé. Ale ne: s americkou základnou, která nakonec nebude, se ODS sama a úplně zbytečně znovu střelila do nohy.

Navíc toto citlivé a vážné téma jakoby mimoděk vystřelila její ministryně obrany Jana Černochová, jedna z nejzkušenějších političek. Ta se nejspíš intoxikovala sebeoslavnou atmosférou volebního sněmu ODS, kde létala jen samá vzletná slova a „tekla“ óda na návrat do vlády.

A Černochová, která má k armádě tradičně blízko, si prostě řekla, že právě válka na Ukrajině je ten nejlepší možný moment oznámit, že chce v Česku americkou vojenskou základnu. Ministryně obrany tím slušně nezaskočila jen vlastního premiéra a šéfa strany Petra Fialu i koaliční Piráty, ale dokonce i Američany; i pro ně bylo překvapením, že by měli mít vojenskou základnu i v Česku.

„Pro mě jako občanského demokrata se to pěkně poslouchá, ale opravdu je to jenom hezké přání. Reálná jednání se o tom nevedou,“ mírnil situaci Fiala na serveru Aktuálně.cz. To vicepremiérovi a šéfovi Pirátů Ivanu Bartošovi se to poslouchalo o něco hůř. „Není to v programovém prohlášení vlády. Považuji za velmi nešťastné téma otevírat tímto způsobem skrz výroky do médií. Něco takového nejde dělat vůči občanům na sílu, nahodile a bez potřebných analýz a debat,“ komentoval nápad. (…)

Petr Honzejk. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 16. 4. 2022 (ČRo Plus, 5 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Honzejk, Petr: Petr Honzejk: Z Babišova ANO se stává extrémní formace. In web ČRo Plus, 16. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vláda se stará o Ukrajince, nestará se o naše lidi, je macešská, nejhorší, co jsme měli od revoluce. Tak by se daly shrnout výroky Andreje Babiše v těchto dnech. Je to marketingem naordinovaná rétorika, která dělá, co může, aby srazila podporu vládních stran, která od voleb podle průzkumů nejen nepadá, ale naopak vyrostla? Částečně ano, ale je v tom ještě něco jiného. Babišovy výroky ukazují, že z ANO, které bylo možné nazývat populistickou stranou, se stává extrémní formace. (…)

Tomáš Halík. Výběr ze souboru kázání a zamyšlení z Velikonoc 2020 v autorské interpretaci. Pro rozhlas upravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Vít Vencl.

Natočeno 2022. Premiéra 15. 4. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:00 – 9:30 h.) v cyklu Dopolední četba.

Pavel Švanda. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Lukáš Kopecký.

Čte Zdeněk Bureš.

Nastudovalo Brno v roce 2022. Premiéra 16. 4. 2022 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 6 min.).

Lit.: Švanda, Pavel: Pavel Švanda: Otázka za tisíc granátů. In web ČRo Brno, 14. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: „Kdy už to konečně skončí?“ ptáme se ode dne, kdy to začalo. Tak nějak se tázali i naši předci, když na ně dolehly epidemie a války. Ale koho se ptáme? Přece ne kalendáře?

Byly časy, kdy lidé očekávali začátky i konce od Boha. Předpokládali, že on ví, co dělá, když posílá soužení na hříšníky. Třeba mor. Nebo Napoleona. Ta lidská otázka vlastně zněla: kdy už nám vyprší trest? Někteří myslitelé ale kroutili hlavou. Říkali, že Stvořitel vytvořil svět a člověka jako dobré dílo. Takže jsme-li v tísních, je za tím ještě někdo jiný, někdo, kdo zosobňuje zlo a nejraději by Boží dílo i s lidmi sadisticky popřel a roztloukl na kousky. Odpovědnost za utrpení je na černé moci. Pak by ovšem naše zásadní otázka zněla, kdy skončí zlo? Kdy pomine ďábel okolo nás a v nás? A co bude potom, až nastane mír a všeobecná dobrota?

Naši předci posléze nevydrželi věčně se ptát věčnosti. Vytvořili si svůj prostor na svou míru. Už nemyslíme na bohy a ďábly. Na všechno si stačíme sami. Uctíváme své menší hrdiny a ďasem zaklínáme lidi, kteří se nám zprotiví. Ono to taky jde. Ale potom to vypadá tak, že otázka, kdy to všechno skončí, je vlastně dotazem, kdy skončíme my, lidé. Kdy vyhasnou naše nápady, ctižádosti, přání a chtění, hořkosti, velké ideje a palčivé vášně? Kdy zmizí celý ten tíživý rej na planetě Zemi a příroda se vrátí k poklidnému vzájemnému požírání a tichému trávení, počínaje hnilobou padlého stromu a skokem tygra na hřbet laně. (…)

Klára Notaro. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 13. 4. 2022 (ČRo Plus, ) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Notaro, Klára: Klára Notaro: Proč se dnes Emmanuel Macron obává nové Marine Le Penové. In web ČRo Plus, 13. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: První kolo prezidentských voleb ve Francii letos připadlo na Květnou neděli. Mnozí voliči se zelenými snítkami buxusu, což je francouzská obdoba našich svěcených kočiček, se po mši rovnou vydali do volebních místností ve školách, domech kultury, sportovištích. Do školy vedle kostela v Levallois u Paříže přišel odevzdat svůj hlas také starší pán, rabín v širokém  černém klobouku, za ruku vedl malého kloučka ve svátečních šatech.

Koho asi tento vážný muž volil? Emmanuela Macrona? Nebo republikánku Valérii Pécressovou? A koho asi volila slečna s tetováním ? Macrona, ultralevičáka Mélenchona nebo ekologa Jadota? (…)