Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Petr Janyška. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 25. 4. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Janyška, Petr: Petr Janyška: Všeobecná úleva v Evropě – Macron vyhrál. In web ČRo Plus, 25. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Od nedělního večera víme, kdo bude dalších pět let prezidentem Francie: opět Emmanuel Macron. Přeci jen tedy zvítězil nad extremistickým populismem Marine Le Penové, která se tvářila jako obránce lidových vrstev. Macronovo vítězství, jež nebylo do poslední chvíle jisté, znamenalo úlevu v Evropě i ve světě. Kdyby totiž Le Penová zvítězila, zemi by čekal zcela jistě chaos a sociální nepokoje.

Politička je známa svou příchylností k Vladimiru Putinovi, obhajovala mimo jiné anexi Krymu, a k Viktoru Orbánovi. Oba jí financovali prezidentskou kampaň, Orbán současnou, Putin minulou. Ve svém programu měla třeba vyvázat Francii z Evropské unie či ustavit strategické partnerství s Ruskem. Na mezinárodní scéně nezná nikoho kromě evropské krajní pravice včetně Tomia Okamury u nás. Kdyby zvítězila, bylo by tu nové Maďarsko, jen ve větším.

Macron získal téměř 59 procent hlasů, což je velmi slušný výsledek. Navíc je teprve třetím prezidentem od Charlese de Gaulla, kterému se podařilo být zvolen podruhé, což mu obojí dává silnou legitimitu.

Ovšem jak se to vezme: Kdyby to byl souboj dvou klasických kandidátů, kdy vítěz dostával maximálně 54 procent, bylo by těch Macronových 59 procent na francouzské poměry výrazné vítězství. Ovšem tváří v tvář vůdkyni krajní pravice to je na pováženou. Ještě před pěti lety dostal proti téže Le Penové 66 procent a už tenkrát se to považovalo za velké oslabení demokratického života. (…)

Ondřej Neff. Glosa.

Natočeno 2022. Premiéra 25. 4. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Neff, Ondřej: Ondřej Neff: Fiala nebyl v Kyjevě. In web ČRo Plus, 25. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nedávno si Radiožurnál pozval do svého pořadu Dvacet minut Moniku Richter ze společnosti Semantic Visions. To je ta česká společnost, která analyzuje obsah několika tisíc webů světového internetu. Paní Richter tam precizně vyjádřila to, co sám jaksi tuším na základě zkušenosti. Jak je to s falešnými zprávami typu „Američané nebyli na Měsíci“? anebo čerstvě, „Fiala nebyl v Kyjevě“, proč taky, když je Volodymyr Zelenskyj zašitý ve Varšavě?

Obvykle se tvrdí, že na nesmysly typu „Fiala nebyl v Kyjevě“ naletí lidé hloupí, nevzdělaní, zklamaní životním neúspěchem. No a bác ho, o Fialově podvodu mě onehdy přesvědčoval úspěšný, vysoce postavený, po všech stránkách prosperující světaznalý kamarád.

Všiml jsem si toho už dřív, když se Českem valila antivakcinační vlna. Do antivax tábora se hrnuli i velmi vzdělaní a dobře situovaní lidé. Ve snaze přijít na kloub příčině jsem dospěl k závěru, že je za tím snaha vědět všechno líp. V němčině je na to krásný výraz Allesbesserwisser. Česky říkáme Všeználek, ale ono je to spíš Lípználek a ještě líp Originálználek.

Paní Richter to v rozhovoru s panem Krocem nazývá intelektuální narcismus. Není za tím upřímný zájem o pravdu, říká paní Richter doslova, je to touha a přesvědčení, že člověk ví pravdu, že je chytřejší a osvícenější než ostatní. Proto fakta nefungují na lidi, kteří už jsou „přesvědčeni“ o své pravdě, zviklat je nejde, konec citátu. (…)

Eva Turnová. Glosa.

Natočeno 2022. Premiéra 22. 4. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Turnová, Eva: Eva Turnová: Těžký časy. In web ČRo Plus, 22. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Covid a válka na Ukrajině otřásly nejen našimi základními jistotami, ale i celým kulturním životem, hudbu nevyjímaje. Festivaly a soukromé hudební kluby nedostaly téměř žádné dotace a pravidelný návštěvník koncertů si dvakrát rozmyslí, jestli investovat do vstupného na oblíbenou kapelu nebo do nákupu předražených potravin.

Muzikanti místo hraní vyrábějí brašny, sázejí stromky a rozvážejí jídlo.

Většině pořadatelů už ani nejde o to vydělat, ale být na nule, jen aby se něco dělo. Najdou se ovšem i tací, kteří čerpají z rozpočtu města, ale stejně je jim to málo. (…)

Natočeno 2022. Premiéra 24. 4. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Jůn, Jan: Jan Jůn: Británie – vzpoura vládních poslanců během cesty premiéra do Indie přiblížila jeho odchod. In web ČRo Plus, 24. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Britský premiér Boris Johnson trávil závěr uplynulého týdne v Indii a určitě si zařadí do fotoalba poněkud komické snímky svého pózování v turbanu, bez ohledu na to, co se mezitím dělo v londýnské parlamentní sněmovně.

Ono pózování svědčilo zjevně o tom, že svého indického hostitele, premiéra Narendru Modiho, ani příliš nepřesvědčoval, aby ve světle ruského vpádu na Ukrajinu ochladil tradičně až příliš přátelské styky Indie s Moskvou, včetně importu ruské ropy a zbraní. Johnsonovi šlo totiž o pokus uzavřít vlastní obchodní dohody, kterých má jaksi Británie po brexitu stále nedostatek. (…)

Karel Hvížďala. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 21. 4. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Mnichov 1938 a Kyjev 2022. In web ČRo Plus, 21. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Příští rok uplyne 85 let od podepsání Mnichovské dohody, kterou v těchto dnech připomíná třetí vydání knihy historika Jana Tesaře s názvem Mnichovský komplex z roku 1989. V posledních letech se k tomuto problému asi nejhlouběji a nejsoustavněji věnoval u nás Petr Pithart, bývalý předseda české vlády a Senátu.

Po urputné obraně Ukrajiny proti zjevné přesile Rusů se myšlenky řady lidí v České republice musely obrátit i k naší historii a položit si otázku: Proč my jsme se v podobné situaci v roce 1938 na rozdíl od Ukrajinců nebránili?

Oprávnění této otázky a důsledek je zřejmý: Zatímco Ukrajinci celému světu předvedli, že jsou hrdým a samostatným svobodným národem, my jsme naopak za svou svobodu nebojovali a tím naše prestiž ve světě upadla. I Rusové v roce 1968 mohli proto tušit, že se opět nebudeme bránit a že většina inteligence u prověrek bude souhlasit s okupací, které se říkalo falešně bratrská pomoc. Na rozdíl od nás Ukrajinci falešnou nálepku speciální vojenské operace včetně jejich vlády a prezidenta nepřijali a, jak Rusové mylně očekávali, nikdo je nevítal, naopak se začali bránit.

A zřejmě něco podobného jako prověrky, jak vyplývá ze zveřejněných oficiálních dokumentů agentury Ria Novosti, bude čekat i ty Ukrajince, kteří budou žít na anektovaném území: Budou likvidováni, nebo budou posláni na převýchovu, což je zase krycí název pro pracovní tábory, věznice, kde je budou nutit, aby se vzdali své národnosti. (…)

Libor Dvořák. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 20. 4. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Dvořák, Libor: Libor Dvořák: Čečenská stopa ve válce na Ukrajině. In web ČRo Plus, 20. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když se dnes díváme na fotografie a televizní záběry vybombardovaných ukrajinských měst, leckdo si zřejmě vybaví to, co se skoro před třiceti lety odehrávalo v Čečensku: také tam vrazila ruská vojska, aby potlačila snahy tamního obyvatelstva o získání naprosté nezávislosti na Moskvě. Ozbrojená akce, která měla trvat pár dní, se nakonec protáhla na deset let.

Při pohledu na téměř zničený Mariupol se samozřejmě nabízí srovnání s půlmilionovou čečenskou metropolí Groznyj, která byla prakticky smazána z povrchu zemského a ve které zahynuly či beze stopy zmizely desetitisíce lidí. (…)

Klára Vlasáková. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 22. 4. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Vlasáková, Klára: Klára Vlasáková: Hnutí Pro život by udělalo nejlíp, kdyby se rozpustilo a peníze rozdalo potřebným. In web ČRo Plus, 22. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Katolická organizace Hnutí Pro život, která o sobě tvrdí, že chce pomáhat těhotným ženám, se mocně vlomila do společenské pozornosti. Došlo k tomu však asi jiným způsobem, než by si zástupci hnutí přáli. Když se začaly na sociálních sítích pořádat sbírky na postkoitální antikoncepci pro ukrajinské ženy znásilněné ruskými vojáky, vymezilo se proti tomu právě Hnutí Pro život s tím, že nejde o funkční pomoc.

„Proč Češi nepřispějí místo toho na nákup houkadel, pepřáků nebo elektrických paralyzérů?“ Hnutí takové stanovisko zveřejnilo v době, kdy přibývají naprosto strašlivá svědectví o znásilňování ukrajinských žen a dětí. Ačkoli je znásilnění klasifikováno jako válečný zločin, oběti se skutečně jen zřídkakdy dočkají spravedlnosti. (…)

Milan Uhde. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Čte autor.

Nastudovalo Brno v roce 2022. Premiéra 23. 4. 2022 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 6 min.).

Lit.: Milan Uhde: Příběh o pomoci. In web ČRo Brno, 22. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Námět ke svému vrcholnému opernímu dílu Řecké pašije hledal Bohuslav Martinů po měsíce, ne-li léta. S tvorbou velkého řeckého prozaika Nikose Kazantzakise se seznámil v roce 1954 a rozhodl se pro jeho román Kristus znovu ukřižovaný, ve kterém geniálně rozpoznal ústřední konflikt novodobé civilizace.

Do vesnice, kde místní kněz Grigoris právě rozdělil role pro ochotnickou inscenaci pašijových her, přichází skupina vyhnanců. Hledají útočiště poté, co jejich obec zničili Turci. Grigoris se obává, že přijmout je znamená ohrozit spokojený život dědiny. Použije výjevu s uprchlicí umírající hladem, označí za příčinu její smrti choleru a utečence pošle pryč. Naproti tomu se pastýř Manolios, vybraný do úlohy Ježíše, vžívá do své divadelní postavy natolik, že spolu s přáteli začne exulantům přímo pomáhat. Spor se vyhrotí do násilného střetnutí, ve kterém jeden z vesničanů Manolia zabije. (more…)

Kamila Pešeková. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 21. 4. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Pešeková, Kamila: Kamila Pešeková: Slovensko čeká zkouška Ficem. In web ČRo Plus, 21. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Robert Fico a Robert Kaliňák, bývalý premiér a bývalý ministr vnitra, patřili dlouho k nejvlivnějším slovenským politikům. Národní kriminální agentura proti nim teď vznesla obvinění v rámci zvláštní akce Soumrak. Oba jsou podezřelí z trestného činu založení a zosnování zločinecké skupiny a také z ohrožení daňového tajemství.

Exministra vnitra Kaliňáka policie zadržela, na stejný postup u Fica, který je poslancem, je potřebný souhlas Národní rady. Takto vysoce postavené – i když bývalé – politické činitele zatím slovenská policie dosud nezatýkala. (..)

Petr Janyška. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 21. 4. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Janyška, Petr: Petr Janyška: Rozhodující debata mezi Macronem a Le Penovou misky vah nepřevážila. In web ČRo Plus, 21. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Marine Le Penová a Emmanuel Macron se střetli v televizním duelu. Od téhle formy, jež se koná ve Francii vždy pár dnů před finálním hlasováním, se očekává, že určí výsledek voleb. Bylo tomu tak před pěti lety, Macron tehdy prokázal Le Penové velkou nekompetentnost a nezralost pro prezidentskou funkci a následující neděli ji výrazně porazil. Tentokrát tomu tak nebylo, debata, kterou vidělo 15 milionů diváků, nepřinesla žádné překvapení, žádný nezvyklý návrh či příslib.

Debata spíš potvrdila dosavadní status quo z prvního kola, tedy že Le Penová se ve své argumentaci oproti minule hodně zlepšila, nepůsobila už nepřipraveně ani amatérsky a je vážnou soupeřkou, ale že na Macrona přece jen nemá. Poslední průzkumy mu dávají vítězství o osm až deset procent a tak to nejspíš v neděli dopadne. Ledaže by nečekaně abstenovala některá kategorie obyvatel.

V té téměř tříhodinové debatě, kdy si oba kandidáti často skákali do řeči, ale nikdy neopustili rovinu zdvořile vedené polemiky, se každý ukázal takovým, jak ho Francouzi už dlouho znají.

Le Penová měla výhodnou pozici vyzývatelky, mohla na těch těžkých pěti letech Macronova prezidentování poznamenaných covidem najít řadu slabin, na nichž by ho mohla grilovat. Toho ale nedovedla využít, nevyvedla ho z rovnováhy. (…)