Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 12. 4. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Klimatická krize je největším globálním ohrožením. Nevkusné aktivity českých Extinction Rebellion od ní pozornost odpoutávají. In web ČRo Plus, 12. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Vědci z mezivládního panelu IPCC zveřejnili další zprávu o postupu klimatické katastrofy. A je v mnoha ohledech zdrcující. Plány na naplnění a dodržení pařížské dohody se vzdalují. Podle odborníků a odbornic máme už pouhé tři roky na odklon od fosilních paliv, jinak hrozí masivní oteplení planety. Ta se působením lidského jednání otepluje mnohem rychleji, než se očekávalo.

Podle nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC) se zdá, že teploty vzrostou přibližně dvojnásobně.

Klimatický panel žádá rychlý útlum fosilních paliv a násobně vyšší investice do klimatických opatření ve všech myslitelných oblastech. Klimatická opatření jsou totiž podle nové zprávy panelu OSN pro změnu klimatu stále podfinancovaná. Zpráva také operuje s tím, že planeta nebude obyvatelnou, pokud se něco radikálně nezmění.

Podle odborníků je třeba pro odvrácení katastrofálních důsledků klimatických změn omezit k roku 2030 produkci skleníkových plynů asi o polovinu a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. (…)

Tomáš Halík. Výběr ze souboru kázání a zamyšlení z Velikonoc 2020 v autorské interpretaci. Pro rozhlas upravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Vít Vencl.

Natočeno 2022. Premiéra 13. 4. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.

Petra Dvořáková. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Čte autorka.

Připravilo Brno v roce 2022. Premiéra 9. 4. 2022 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 7 min.).

Lit.: Dvořáková, Petra: Petra Dvořáková: Umění nepotřebovat. In web ČRo Brno, 12. duben 2022 (článek). – Cit.: Nevím už přesně, který se psal rok, jsem si ale jistá, že ten zážitek spadá někam hluboko do raného dětství. Chovám totiž z té doby jen pár matných obrazů, které se ale do mě vtiskly intenzitou, s jakou v člověku obrazy zůstávají jen v časech dětství.

V té době se se sestrou ještě občas schováváme v kuchyni pod stolem, hrajeme si tam s panenkami nebo skládáme kostky. Táta je na vojenském cvičení, kdesi daleko. Když přijede na propustku domů, má na sobě zelené kalhoty a voní tak divně a cize, že se ho skoro bojím. Stráví doma víkend, v neděli v podvečer ho teta starým trabantem odveze zase na vlak, zamáváme mu a vrátíme se domů. Brzy nato máma objeví tu pohromu. Starý bojler ve sklepě už zase praskl. Opravovaný tolikrát, že to ani nespočítáme. Jenže teď to je horší. Táta je totiž pryč a ještě nějakou dobu bude. Máma zastaví jakýmsi kohoutem ve sklepě teplou vodu a řekne nám, že vodu na mytí si budeme muset ohřívat v hrnci. (more…)

Ondřej Konrád. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 11. 4. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Konrád, Ondřej: Ondřej Konrád: Fiala má splněno, ale nestačí mu to. In web ČRo Plus, 11. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Ručím vám za to, že se mnou bude ODS znovu v cajku,“ sliboval při nominačním projevu na olomouckém kongresu Petr Fiala v lednu 2014. Mnozí delegáti to museli brát s rezervou, nicméně se jim po pádu vlády Petra Nečase (ODS) a necelých osmi procentech hlasů v předčasných volbách jevil brněnský akademik v příslovečné roli „pana Čistého“ na čele kmotrovstvím umazané strany aspoň pro danou chvíli optimálním řešením.

A zůstávali u něho – možná trochu z nouze – i nadále. Vždyť Fiala tehdy v Olomouci o předsednický post zápolil s jinými uchazeči naposledy; žádného protikandidáta pak už nikdy neměl.

Což se zdálo prekérní hlavně před dvěma lety, kdy jej strana de facto vyslala do přímého střetu s Andrejem Babišem (ANO). V němž ovšem „slušňák“ Fiala na čele trojkoalice senzačně uspěl a zatím si v nejvyšší exekutivní funkci vede aspoň navenek důstojně: bez konfrontací, ale zřejmě pevně drží stranou svéhlavého prezidenta, před veřejností vystupuje klidně, věcně a srozumitelně, čímž kontrastuje s předchůdcem v sídle vlády. A mimořádný bonus si vydobyl průkopnickou cestou do ostřelovaného Kyjeva. (…)

Petr Janyška. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 11. 4. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Janyška, Petr: Petr Janyška: O post francouzského prezidenta se utkají Macron a Le Penová. In web ČRo Plus, 11. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Politické zemětřesení se nakonec ve Francii nekonalo, i když v noci to na pár hodin vypadalo, že radikální kandidát levice Jean-Luc Mélenchon těsně předstihl Marine Le Penovou. Jisté ale je, že dosavadní prezident Emmanuel Macron vyšel z prvního kola voleb jako vítěz a za ním že se nakonec umístila Le Penová. Dostala o téměř pět procent méně, což je dost velký rozdíl. Tito dva se tedy spolu střetnou za dva týdny ve finále, které s největší pravděpodobností vyhraje Macron.

Co ty volby řekly o Francii? Hodně znepokojivého. Že je, tak jako dnes mnoho zemí, rozdělena několika hlubokými příkopy. Že je unavená dlouhým covidem a teď ještě vystrašená ruskou válkou, která vede ke zdražování a inflaci.

Projevilo se to množstvím hlasů pro antisystémové kandidáty, kteří by rádi dosavadní uspořádání vymetli ze dveří. Krajní  pravice, Le Penová a Éric Zemmour, dostala 30 procent. Přičteme-li voliče levicového demagoga Mélenchona, dává antisystémový tábor dohromady skoro polovinu hlasů. Budoucí prezident bude muset na tento alarm reagovat.

Bočním efektem voleb byl naprostý propad kandidátů stran, které byly po desetiletí pilíři francouzské politiky: kandidátka socialistů, strany kdysi prezidenta Francoise Mitterranda, dostala neuvěřitelná 2 procenta a kandidátka centristické pravice sotva 5 procent. Buď se ty strany vzpamatují, nebo se na jejich troskách objeví nové uspořádání sil. (…)

Ondřej Houska. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 10. 4. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Houska, Ondřej: Ondřej Houska: Evropská unie zvažuje návrh spolufinancovat moderní zbraně pro národní armády. In web ČRo Plus, 10. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jen v málokteré oblasti lidské činnosti bývá takový rozpor mezi tím, co je nutné, a tím, co je možné, jako v politice. Politici často dobře vědí, co by bylo potřeba udělat, ale brání jim v tom obavy z reakce voličů nebo neochota pustit se do křížku s různými zájmovými skupinami. Nebo se prostě jen nechtějí postavit zaběhnutému způsobu uvažování. (…)

Ivan Štern. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 10. 4. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Štern, Ivan: Ivan Štern: Má Orbán Putina opravdu za přítele? In web ČRo Plus, 10. 4. 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Jedno u Orbánova volebního vítězství mi nejde do hlavy: Jak to, že tolik Maďarů hodilo hlas člověku, který nachází příznivá slova pro Rusy a jejich Putina?

Natočeno 2022. Premiéra 9. 4. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Holec, Petr: Petr Holec: Kam zmizeli Piráti? In web ČRo Plus, 9. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mnohé pirátské myšlenky sice některé lidi děsí, před volbami se ale straně nedala upřít přinejmenším energie a viditelnost. Po vstupu do vlády ale jako by Piráti úplně zmizeli z politiky.

Poslední průzkum volebních preferencí agentury Kantar jim přisoudil bídných 7,5 procenta a vláda naposled zamítla jejich návrh plošné pomoci lidem s drahotou. A když kdysi bojovné Piráty k akci neprobudí ani průšvihy koaličního STANu, tak je fakt zle.

„Chceme, aby bylo vidět, co Piráti prosadili, ne soutěžit o lajky,“ řekla místopředsedkyně strany Olga Richterová v rozhovoru pro Seznam Zprávy. V něm donedávna výrazná politička strany míchá sebelítost s politickou naivitou a prázdnotou. Věrně ale ilustruje povolební a vládní situaci Pirátů, kteří se stali „hvězdnou pěchotou“ podzimních voleb, ve kterých nakonec sotva prolezli do sněmovny. (…)

Karel Barták. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 8. 4. 2022 (ČRo Plus, 5 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Barták, Karel: Karel Barták: EU zastaví postupně dovoz ruského uhlí, na ropu a plyn zatím nedošlo. In web ČRo Plus, 8. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jde to, ale dře to. Tak by se dal shrnout dojem z úporného jednání členských zemí Evropské unie, které se po dva dny snažily domluvit další, pátý balíček sankcí proti Rusku za jeho agresi proti Ukrajině. Čekalo se, že pod dojmem záběrů civilistů povražděných ruskými vojáky v Buči a dalších ukrajinských městech nasadí Evropa opravdu těžký kalibr, tedy že se odhodlá k embargu na dovoz ruských energetických surovin.

Nakonec hora porodila myš – Evropská unie přestane dovážet ruské uhlí, které představuje jen zlomek ruských příjmů z energetického vývozu do Evropy, a to ani ne hned, ale až od srpna, aby mohly doběhnout nasmlouvané dodávky. (…)

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 8. 4. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Mezinárodní den Romů je oslavou romského etnika i připomínkou nerovného postavení Romů v naší společnosti. In web ČRo Plus, 8. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Po dvou letech po vynucené koronavirové pauze se vrátily festivalové dny, konané na oslavu Mezinárodního dne Romů. Probíhaly už od 5. dubna a tradičně vyvrcholí dnešním galavečerem. Letošní oslavy odstartovala vernisáž fotek významného českého fotografa Karla Cudlína, který po dekády portrétuje mimo jiné i Romy a Romky.

Jeho aktuální výstava se jmenuje Tenkrát na Žižkově a skládá se ze snímků Romů, které autor nafotil v průběhu řady let na různých místech pražského Žižkova. Je dost symptomatické, že významná část z portrétovaných Romů a Romek už na Žižkově ani nežije – často proto, že je začala ze známé pražské čtvrti vyhánět proměna dříve chudší čtvrti v jednu z těch lukrativnějších, a obecné zdražování cen bydlení. (…)