Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 7. 4. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Zdražování a energetická krize trápí Česko. Úřady práce hlásí přetížení, klientů potravinových bank přibývá. In web ČRo Plus, 7. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář adresoval premiéru Petr Fialovi (ODS) dopis, v němž varuje před katastrofálním přetížením úřadů práce. V dopise vysvětluje, že v posledních týdnech nemají úředníci a úřednice čas prakticky na nic jiného než je vyřizování agendy pro nově příchozí válečné uprchlíky.

Jenže čeští potřební nikam nezmizeli, naopak jich přibývá důsledkem dopadů covidové krize a také masivní inflace, která zdražuje především základní životní potřeby od potravin přes bydlení.

To potvrzují i čísla z potravinových bank – jejich klientů totiž přibývá. Jak uvedly Seznam Zprávy, celých 30 procent lidí, kteří vyhledali potravinovou pomoc, byli v bance poprvé.  (…)

Kateřina Perknerová. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 7. 4. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Perknerová, Kateřina: Kateřina Perknerová: Strany ve stínu války. In web ČRo Plus, 7. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vyhráli, ale netušili. Tak lze popsat aktuální situaci, v níž se ocitli koaliční předsedové. Když si šéfové pěti do té doby opozičních stran během sobotního povolebního večera plácli, jejich budoucnost byla zalitá sluncem. Andrej Babiš (ANO) musel jít od kormidla a Petr Fiala (ODS) mohl s úsměvem počítat 108 křesel, do nichž zasednou vládní poslanci.

Věděl, že covidový marasmus neskončil a inflace nabírá na tempu. Nemohl ovšem tušit, že ruský prezident Vladimir Putin se za půl roku stane válečným zločincem, který bude mít na rukou krev stovek civilistů včetně dětí.

Česká krizová legislativa přitom počítá s příchodem maximálně 20 tisíc uprchlíků. Nikoliv s 300 tisíci lidí, kteří k nám dorazili za pouhých sedm týdnů z Ukrajiny. Je to naprostá novota, protože i během balkánských válek v 90. letech minulého století přišlo do Česka zhruba šest tisíc osob. A jak známo, v době migrantské vlny před sedmi lety k nám nepronikl ani jediný syrský sirotek, neboť tomu Andrej Babiš a Jan Hamáček (ČSSD) srdnatě zabránili. (..)

Jefim Fištejn. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 6. 4. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fištejn, Jefim: Jefim Fištejn: Putinovi užiteční idioti. In web ČRo Plus, 6. duben 2022 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Ministryně obrany Spolkové republiky Německo Christine Lambrechtová si při návštěvy Spojených států na samém konci března vyslechla od svého amerického protějšku Lloyda Austina mnoho pochvalných slov na adresu vůdčí roli své vlasti v Evropě. Zejména byla pochválena ochota nové německé vlády prudce navýšit obranný rozpočet a poskytnout bojující Ukrajině značnou vojenskou pomoc.

Německé sdělovací prostředky ovšem tuto rutinní diplomatickou krasomluvu sotva zaznamenaly, neboť byly zcela zaměstnány zničující kritikou dlouhodobé zahraniční politiky země, které všechny německé vlády za posledních šestnáct let podrobil vlivný americký portál Politico působící v mnoha zemích světa.

Datování naznačuje, že prvotním adresátem zdrcující kritiky je teď již bývalá kancléřka Angela Merkelová. V samotném Německu je nyní jakousi publicistickou módou valit všechny průšvihy na včerejší idol, ale žádná kritika zatím nebyla tak deklasující jako ta, kterou si dovolil portál Politico pod souhrnným názvem Putinovi němečtí užiteční idioti.

Není to poprvé, co se Německo ocitlo na špatné straně dějin, píší američtí novináři, ale ještě snad nikdy netropili němečtí politici takové nebetyčné hlouposti na samém pokraji katastrofy jako za vlády Angely Merkelové. To ona může svou zaslepeností za nynější stav Evropy, za patolízalskou podbízivost vůči Vladimiru Putinovi, za snahu za všech okolností chápat všechny kroky Ruska, za přesvědčení, které formuloval už její nástupce Olaf Scholz, že nejlepším možným způsobem jednání s Ruskem je vést s ním nikdy nekončící vlídný dialog. (..)

Ondřej Vaculík. Glosa.

Natočeno 2022. Premiéra 6. 4. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Vaculík, Ondřej: Ondřej Vaculík: Býti Rusem. In web ČRo Plus, 6. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Býti dneska Rusem není jen tak. Zvláště takovým, který nesouhlasí s agresivní ruskou politikou představovanou Vladimirem Putinem. Nikdo neví, kolik odpůrců jeho režim v Rusku má, protože protestovat v Rusku vyžaduje obrovskou odvahu. Oproti represím našich totalitních poměrů 80. let minulého století ruská policie zasahuje vůči demonstrantům neobyčejně brutálně.

Miroslav Karas, bývalý zpravodaj České televize z Polska a Ruska, říká: „Na demonstraci vás zasáhnou holí do tváře, do hrudi, břicha, zad – ať jste žena, nebo muž… Nejmenším trestem je finanční pokuta a pár dní ve vězení.“ Takového odporu jsou schopni jen ti nejodvážnější, kteří v Putinově despotickém režimu tvoří sotva jednu desetinu promile občanů. (more…)

Petr Holub. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 6. 4. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Holub, Petr: Vzpoura zákazníků, peníze se nikomu zbytečně vyhazovat nechce. In web IRozhlas, 6. 4. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Nakupovat už dnes není žádná radost. Na tom se shodne větší část Čechů, přinejmenším to ukazují poslední čísla o maloobchodu. Český statistický úřad v nich mimo jiné informoval, že ceny v obchodech vyrostly v únoru o deset procent. Je to nejvíc od začátku století a tuzemští zákazníci se podle toho zachovali.

I když má průměrná domácnost i nadále slušné rezervy, peníze se nikomu zbytečně vyhazovat nechce. Proto se obrat obchodů proti časům před pandemickou krizí zvýšil právě jen o tu inflaci. (…)

Takový postoj českého zákazníka je třeba ocenit jako rozumný. Sice nelze popřít, že část současného zdražení vznikla z objektivních příčin, protože zdražily benzín i nafta a obchodníci si přirozeně započítali do konečné ceny náklady na dopravu.

Není ovšem ani nejmenších pochyb o tom, že ceny vyrostly víc, než se to dá cenou ropy vysvětlit. Jako kdyby většina tuzemského zboží vyžadovala nárůst cen o deset procent, ať už se jedná o nábytek, počítače, mobily, sportovní potřeby, knihy nebo třeba automobily. O sedm nebo osm procent v průměru zdražilo zboží v supermarketech nebo od zásilkové služby. (…)

Petr Vizina. Úvaha.

Natočeno 2022. Premiéra 5. 4. 2022 (ČRo 3 Vltava, 4 min.).

Lit.: Vizina, Petr: Petr Vizina: Tričko s Gorbim a Ukrajinou. In web ČRo 3 Vltava, 5. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vynořilo se ze skříně prarodičů tričko s Michailem Gorbačovem a třemi nápisy v azbuce, kterou díky vzdělání v socialistickém Československu ještě přečtu. Perestrojka, demokracie, glasnosť na rudém podkladu, který za ta léta ještě nevybledl. Dohadujeme se, jak velikost a design trika souvisí s dobou, z níž triko pochází. Odhaduji konec 80. let, kdy byl Gorbačov na Západě idolem.

Žena tipuje začátek „devadesátek“, kdy frčela trička plandavá. Ale to už oba lovíme v paměti, kdy a jak populárního „Gorbiho“ vystřídal Boris Jelcin, zkraje demokrat a později už jen maskot Ruska ve výprodeji, nasáklý vodkou. (…)

Jan Fingerland. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 4. 4. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: My řešíme Ukrajinu, Čína zatím tiše kutá. In web ČRo Plus, 4. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zatímco Západ uhranutě sleduje sebevražedný ruský pokus udržet se v extralize velmocí, Čína po troškách hromadí cihly pro své budoucí postavení. Zatím posledním dílkem je zdánlivě nenápadná spolupráce Pekingu se Šalomounovými ostrovy. Aby se Čína prosadila ve svém okolí, musí se nějak dostat na kobylku nejrůznějším mocnostem svého regionu. Například Austrálii, zemi sice mnohem menší, ale ekonomicky, vojensky a strategicky v regionu velmi významnou.

Čína Austrálii vnímá jako velkou překážku své expanze už jen proto, že nadále potřebuje australské suroviny i technologie, a také proto, že tato země projevuje vůči Pekingu velké sebevědomí.

V posledních letech se obě země dostaly do diplomatického konfliktu kvůli australskému požadavku na jasné došetření, odkud se vzal virus, který způsobuje covid. Představitelé Pekingu svým pověstně jemným diplomatickým jazykem za to označili Austrálii za „žvýkačku na čínské podrážce“. (…)

Tereza Chaloupková. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 4. 4. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Chaloupková, Tereza: Tereza Chaloupková: Rakouská neutralita na vážkách? In web ČRo Plus, 4. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na vídeňské nádraží přijíždí pozdě večer vlak, jehož poslední zastávkou byla Břeclav. Jede z Polska. Už z okna pomalu zastavujícího vlaku se míhají postavy dobrovolníků v označených vestičkách s nápisem Charita Rakousko. Na rozdíl od prvního týdne ruské invaze na Ukrajinu teď na hlavním vídeňském nádraží převažují právě označení lidé ve vestičkách čekající na ty, kterým by mohli pomoci, než že by desítky lidí čekaly na to, až jim bude pomoženo.

Rakousko, Vídeň a jejich nádražní budovy mají svojí přímou zkušenost s poslední uprchlickou vlnou z roku 2015. I tehdy přicházeli dobrovolně lidé pomáhat jiným lidem v jejich nelidské situaci. (…)

Radko Kubičko. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 3. 4. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Kubičko, Radko: Radko Kubičko: Ukrajinská jednota české politické scény a pokračování dějin. In web ČRo Plus, 3. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po letech reptání na fatálně nepřekonatelné rozdělení české společnosti se stalo nevídané, vládní koalice, opozice i prezident táhnou za jeden provaz. Šokující záběry válkou zničených ukrajinských měst a zástupy uprchlíků způsobily solidární jednotu a jisté disharmonické tóny zaznívají jen ze scény okrajové, neparlamentní. Skoro to zas jednou vypadalo na konec politických dějin.

Každá válka ale naštěstí musí jednou skončit, a i když za sebou zanechá mnohé boly, bude zase čas na tradiční domácí témata, která jsou nyní odsunuta, včetně těch akutních, jako je růst cen všeho, zejména energií a paliv.

A co další velké plány pětikoalice? Bytová krize, penzijní reforma, dopravní stavby, redukce zadlužení, ekologické projekty. Ty zase politickou scénu zajisté rozdělí, nepřijde-li další kalamita.

A někde tu dřímá pozapomenutý potenciál, a to jsou propadlé hlasy minulých voleb. Hlasy levice, která zdaleka nebyla jen prozápadní. Zejména KSČM skandálně slyšela na mnohé argumenty z Ruska, její poslanci měli zcela odlišné stanovisko k otázce ukrajinských území na Krymu a Donbase a přinejmenším jeden z jejích poslanců to tam dokonce obcházel osobně. Nehledě na podivnou krymskou anabázi syna bývalého premiéra, ale to už je asi jiná pohádka. (…)

Jan Vávra. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 3. 4. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Vávra, Jan: Jan Vávra: Jak naložit s veřejným pobouřením? In web ČRo Plus, 3. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Demokratická společnost není postavena pouze na institucionálním uspořádání, kam patří třeba dělba moci, svobodné volby a vláda zákona. Demokracie nemůže existovat bez společně sdílených hodnot a představ, jak se lidé mají chovat, které její členové dobrovolně dodržují. Pokud nějaký politik, byť demokraticky zvolený, jedná v rozporu s tím, co je pokládáno za správné – a nemusí nutně porušit zákony -, bývá v demokratických společnostech vystaven tlaku, aby rezignoval.

Obecné pobouření nad okolnostmi, za kterých Miloš Zeman udělil milost vedoucímu Lesní správy Lány Miloši Balákovi, odsouzenému za zmanipulování dvousetmilionové zakázky, právě ukazuje na rozpor mezi Zemanovým jednáním a všeobecně sdílenými představami o tom, jak by se měl chovat prezident republiky.

Rozhořčení nad bezostyšností, s jakou Zeman odůvodnil omilostnění svého de facto podřízeného, vyvřelo do různých nápadů, jak na prezidentovu svévoli reagovat. (…)