Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Iva Špačková. Glosa.

Natočeno 2022. Premiéra 31. 3. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Špačková, Iva: Iva Špačková: Obdivovatelé Putina se v Česku změnili na vlastence a pomlouvače Ukrajinců. In web ČRo Plus, 31. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Útok Ruska na Ukrajinu změnil podobu komentářů příznivců Vladimira Putina na sociálních sítích. Ti, co do té doby obdivovali nacionalistickou rétoriku ruského prezidenta, vyjadřovali mu podporu a schvalovali ruskou invazi, začali hanobit Ukrajince včetně jejich prezidenta Volodymyra Zelenského.

Změnu způsobil fakt, že policie začala stíhat po pár dnech invaze ty, co otevřeně podporují ruskou agresi. Na začátku ruského útoku jsem tak po jeho odsouzení četla reakce ve stylu: „Hlupačko, vyndej si hlavu ze zadnice a začni přemýšlet. Za všechno mohou Spojené státy, které poštvaly Ukrajinu proti Rusku, které muselo zasáhnout na svou obranu.“

Pak se mluva Putinových fanoušků změnila a začali ruskou invazi schvalovat jinak. Ruskou vlajku u svého profilu vyměnili za českou a o podpoře Ruska či Putina už nepadla ani zmínka. Zato jsem byla zasypávána informacemi o tom, že Ukrajinci jsou „srabi a fašisti“. Prostě podporu Ruska vzali oklikou tak, „aby se vlk nažral a koza zůstala celá,“ tedy podpořili Putina, ale nehrozilo jim obvinění z trestného činu.

Když jsem například napsala, že Ukrajinci jsou stateční, jak odvážně a vytrvale brání svoji zem proti ruské vojenské přesile a z ciziny se jich kvůli tomu podle pohraniční stráže vrátilo přes 140 tisíc, dozvěděla jsem se, že to je úplně obráceně. Ukrajina brzy padne podle trollů proto, že nemá ani podporu svých obyvatel, kteří se „zbaběle schovávají v cizině“. (…)

Petr Holec. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 2. 4. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Holec, Petr: Petr Holec: S nouzovým stavem vláda předvedla aroganci moci. Navíc už podruhé. In web ČRo Plus, 2. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Vláda Petra Fialy má ve sněmovně pohodlnou většinu, a proto bylo předem jasné, že si prodloužení nouzového stavu protlačí i navzdory odporu opozice. Té tak mimořádná schůze sněmovny dopřála jen klasickou mediální slávu, kterou jako vždy naplno využila.

O kakofonii proto určitě nouze nebyla. Ironie je, že úplně nakonec nevyhrála ani vláda. (more…)

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 1. 4. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: „Přítel“ Viktor Orbán se v posledních týdnech nezměnil. Naopak – svými postoji k Ukrajině dokládá svou názorovou konzistenci. In web ČRo Plus, 1. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Málokterý konzervativní evropský politik se u svých českých protějšků těšil takovému obdivu jako maďarský premiér Viktor Orbán. Za „normálního konzervativce“ ho kdysi označil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Obdivovat se jeho represivní migrační politice a ostnatým drátům jezdil předseda občanských demokratů a současný premiér Petr Fiala. Za svého přítele ho označoval europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Podporu mu dlouhodobě vyjadřovali lidé jako Jaroslav Foldyna (SPD) nebo Václav Klaus mladší, kteří dokonce v roce 2019 vystoupili na jeho podporu jako řečníci na demonstraci, pořádané jedním z českých dezinformačních spolků. A na pomoc si ho – jako svůj politický vzor – povolal i Andrej Babiš (ANO), a to přímo před volbami. Nakonec je ani s podporou maďarského autoritáře nevyhrál.

V posledních týdnech ale panuje v některých konzervativních kruzích zděšení. Dobrý přítel Viktor Orbán se prý změnil – neodsuzuje válku na Ukrajině a dokonce odmítá i to, aby se přes maďarské území vozily na Ukrajinu tolik potřebné zbraně. Vedle srbského prezidenta Aleksandara Vučiće, který je dlouhodobým evropským spojencem Vladimira Putina, je Orbán ve svém vztahu k ruské agresi na Ukrajině skutečně nadmíru lavírující. (…)

Petr Honzejk. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 2. 4. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Honzejk, Petr: Petr Honzejk: Vražda mačetou? Stoprocentního bezpečí ve školách dosáhnout nelze. In web ČRo Plus, 2. duben 2022  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tragédie na učilišti v pražských Nuslích, kde žák 3. ročníku zavraždil mačetou učitele, vyvolává debaty, jak podobným událostem předcházet. Řekněme rovnou, že příliš možností není – aspoň těch proveditelných a efektivních. Opatření, která jsou stoprocentně efektivní, nejsou prakticky proveditelná a ta, která proveditelná jsou, nejsou stoprocentně efektivní. O ochranu učitelů i žáků je třeba usilovat, ale je dobré vědět, že totálního bezpečí dosáhnout nelze. Ani ve školách ne. (…)

Karel Hvížďala. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 31. 3. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Putin proti Putinovi. In web ČRo Plus, 31. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Putin proti Putinovi je metafora, ale výstižně vystihuje stav, který sám Vladimir Putin vybudoval a kvůli kterému se mu nepodařilo uchvátit Ukrajinu tak, jak si představoval. Proti němu se vzepřelo to, co ho drží u moci: Systém, který kvůli korupci a lžím nedovoluje sbírat ani vyhodnocovat informace – čísla, technický stav, logistiku, strategii a výkon.

Zrodí-li se v nějakém společenství přesvědčení, že svět už nemůže jít dál, nepřijde-li mesiáš, je zjevné, že lidem kříslo v hlavě, nebo že jsou na takovou situaci zvyklí.

Hledají někoho, z koho sálá duchovně výsostné přesvědčení, že každá jednotlivá lidská činnost může být navrácena sama sobě pouze působením mesiáše, muže silné ruky vyžadujícího buršikózní důkazy důvěry, které vymýtí živelnost a jehož vůle posílí účinnost zbraní, sílu měny i čistotu vzduchu.

A to se stalo v Rusku: Přání většiny bylo naplněno a Vladimir Putin se ujal role, po které byla po neuspořádaných 90. letech poptávka.

Všichni vlivní a bohatí lidé na něm jsou, nebo byli závislí. A ty, co se vzpouzeli, nechal zabít, uvěznit, nebo je vyštval ze země. Okruh lidí kolem něho se stále zmenšoval a covid tuto separaci ještě uspíšil. (…)

Libor Dvořák. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 30. 3. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Dvořák, Libor: Libor Dvořák: Ani po jednáních v Istanbulu není naděje na mír na Ukrajině příliš velká. In web ČRo Plus, 30. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Ruská a ukrajinská delegace po poměrně dlouhé přestávce obnovily v Istanbulu jednání o tom, jak ukončit krvavý konflikt, který prakticky na celém ukrajinském území bez varování rozpoutala ruská armáda. Kyjev už předem prohlašoval, že minimálním výsledkem této nové schůzky by mělo být vyřešení humanitárních otázek, maximálním pak zastavení palby.

Vladimir Medinskij, šéf ruské delegace, bývalý ministr kultury a věrný ideový následovník prezidenta Vladimira Putina, pokud jde o prohlašování Ukrajinců za součást ruského národa, po závěru úterní schůzky obligátně prohlásil, že „jednání byla konstruktivní“. To je ovšem jen dotvrzení faktu, že oba vyjednavačské týmy od istanbulského setkání předem nic zvláštního neočekávaly. Což se Medinského výrokem jen potvrdilo. (…)

Ondřej Konrád. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 30. 3. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Konrád, Ondřej: Ondřej Konrád: Dokud má kancléř svého prezidenta. In web ČRo Plus, 30. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Stačilo pouhých pět dní a z toho ještě dva nepracovní, aby zdánlivě dokonaná skoro pětiletá kauza Lány inkasovala naopak knockoutový zvrat. Lehce chápaný tak, že je Miloš Zeman nadále svázán vztahy s nejužším kroužkem osob kolem něho daleko pevněji, než jsme si doposud uměli představit.

Respektive představit se dalo, že Miloše Baláka prezident omilostní těsně před koncem mandátu. Ale na Hradě si asi říkali: Co můžeš prosaditi hned, neodkládej za zítřek, jistota je jistota, bůhví, co bude. A tak bumprásk, čtvrteční nepodmíněný trest vězení na tři roky pro šéfa Lesní správy Lány za ovlivnění veřejné zakázky ve výši 200 milionů, skoro dvoumilionová pokuta a čtyřletý zákaz činnosti, vše vyletělo do vzduchu.

A prezident vzkázal, že Balák „nebyl odsouzen pro povahu svého činu, ale kvůli tomu, kde pracuje“. (..)

Tomáš Klvaňa. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 29. 3. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Klvaňa, Tomáš: Tomáš Klvaňa: Bidenův souboj demokracií. In web ČRo Plus, 29. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Blesková návštěva amerického prezidenta do Evropy na mimořádné summity klíčových institucí stejně jako do Polska je předmětem živých vnitropolitických debat ve Spojených státech. Středem pozornosti je hlavně jeho varšavský projev, jenž byl evidentně koncipován jako historický.

Čas ukáže, jestli se jednou bude uvádět v učebnicích a v souborech velkých prezidentských projevů. Dělat recenzi dějinám v okamžiku, kdy vznikají, je ošidná věc. Joe Biden k dějinám v každém případě hovořil, když se ve své řeči pokusil zarámovat válku na Ukrajině jako obecný souboj demokracií proti diktaturám. Toto téma předchází ruské agresi.

V prosinci hostili Američané virtuální Summit pro demokracii, v němž se Bílý dům snažil kontrovat energii a sebevědomí diktatur, hlavně Číny a Ruska, a také protidemokratických populistů ve svobodném světě.

Americké debaty o Bidenově projevu také ukazují několik maligních rysů amerických politických soubojů: Nedostatek velkorysosti politických aktérů a médií, snahu o nejhorší možnou interpretaci, chytání za slovo a vytrhávání z kontextu. (…)

Iva Pekárková. Glosa.

Natočeno 2022. Premiéra 29. 3. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Pekárková, Iva: Iva Pekárková: Uprchlice na kramflekách. In web ČRo Plus, 29. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je to tak. Lidé z chudších a méně demokratických zemí se oblékají lépe a víc na sebe dbají než jejich protějšky ze zemí bohatých a demokratičtějších. Zejména ženy. Už dávno jsem zjistila, že když si vezmu na sebe špatně padnoucí, zmačkanou halenku a džíny ze sekáče, lidé mají tendenci mě vizuálně řadit mezi Američanky.

V západoevropských velkoměstech jako Berlín si dámy ve středním věku zásadně nebarví šediny. Když se v Berlíně objeví děvče nad padesát s nabarvenými vlasy, nejspíš pochází z maloměsta anebo z vesnice.

Na newyorském Manhattanu už mnoho desítek let frčí takzvaný „plain Jane look“. Pravé Manhattaňanky nesmějí mít načesané „velké vlasy“, gelové nehty nebo nápadný make-up. Taková úprava zevnějšku se považuje za nevkusnou a značí, že patříte k „lidem mostů a tunelů“, kteří nebydlí na ostrově, ale v jedné z chudších newyorských čtvrtí, případně – ó hrůzo – v New Jersey. (…)