Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Ondřej Neff. Glosa.

Natočeno 2022. Premiéra 28. 3. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Neff, Ondřej: Ondřej Neff: Double Star. In web ČRo Plus, 28. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Asi jen málo lidí nevidělo nějaké video s projevem ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, sympatického čtyřiačtyřicátníka v zeleném vojenském tričku. Naposledy to byl jeho projev určený Viktoru Orbánovi, maďarskému premiérovi. Zelenskyj a Orbán, dva lidské a politické osudy. Orbán začal jako bojovník za demokracii, studoval za peníze George Sorose v Británii, pomáhal vymést komunismus z Maďarska.

A dnes je pro něho George Soros ten největší nepřítel, kdežto s Vladimirem Putinem je svázán pupeční šňůrou, kterou proudí ruský plyn a nafta a je z toho nerozborná jednota a nikdy jinak. Zvláštní to osud. (…)

Jan Fingerland. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 28. 3. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Proč by Saúdi měli poděkovat Vladimiru Putinovi. In web ČRo Plus, 28. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Demokratický svět si přeje odstřihnout se od ruského plynu a ropy a také odstřihnout Rusko od příjmů za ně. Aby se to podařilo, musí se Evropa dohodnout s blízkovýchodními exportéry a zaplatit za to – nejen penězi, ale i politickými ústupky.

Když krátce po začátku Putinovy války chtěl Joe Biden telefonicky hovořit s nejvyššími představiteli Saúdské Arábie a Emirátů, aby je požádal o zvýšení těžby ropy a snížení světových cen, jeho protějšky mu ani nezvedli telefon.

Jejich cílem nebylo prezidenta nejsilnější země světa urazit, ale ukázat mu, že propříště si je bude muset více předcházet. (…)

Robert Schuster. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 28. 3. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Schuster, Rudolf: Robert Schuster: Rakousko se drží křečovitě své neutrality, ukrajinské válce navzdory. In web ČRo Plus, 28. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Řada evropských států, které byly až dosud politicky a hlavně vojensky neutrální, začala tváří v tvář ruské agresi proti Ukrajině přehodnocovat svůj dosavadní přístup k obranné a bezpečnostní politice. Například ve Švédsku a Finsku to začalo už před ruským vpádem na Ukrajinu. V obou zemích sílilo volání po členství v Severoatlantické alianci, nebo aspoň po nějaké těsnější spolupráci, která by mohla zvýšit jejich bezpečnost před nevypočitatelným sousedem na východě.

V Rakousku, které je rovněž vojensky neutrální, jsou zatím podobné úvahy spíš menšinové. Jednak tam na rozdíl od obou skandinávských států není pocit ohrožení tak vyhraněný – to souvisí s relativně velkou zeměpisnou vzdáleností od Ruska.

Zároveň za tím může být tak trochu i falešný pocit bezpečí, protože Rakousko je až na dvě výjimky obklopeno výlučně členskými státy NATO, jejichž ochranný deštník by mohl teoreticky zakrýt i je.

Tamní politici ale s oblibou poukazují ještě na jeden aspekt: Trvalá neutralita je nejenom zakotvena v ústavě a byla podmínkou, aby zemi po roce 1945 nestihl stejný osud jako Německo čili rozdělení. Zároveň opakují, že neutralita se prý stala součástí národní identity. A jakmile jde o něco tak emocionálního, jde rozum obvykle stranou. (..)

Jiří Pehe. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 26. 3. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Pehe, Jiří: Jiří Pehe: Proč je prezident Zeman proti korespondenčnímu hlasování. In web ČRo Plus, 26. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prezident Miloš Zeman prohlásil, že je proti zavedení korespondenčního hlasování ve volbách. Podle něj by lidé o „svátku demokracie“ měli „opustit pohodlné křeslo“ a do volební místnosti dojít. Co na tom, že korespondenční volba není nijak pohodlná. Čeští voliči v zahraničí by i po jejím zavedení museli aktivně učinit několik kroků, aby mohli úspěšně odvolit.

Zemanovy výhrady proti korespondenčnímu hlasování se také míjí s jeho opakovaným vzýváním co nejvyšší volební účasti. Jako jeden z mála českých politiků dokonce v minulosti vyzýval k zavedení povinného hlasování.

Korespondenční hlasování přitom výrazně zvýší počet lidí, kteří se voleb účastní. Doposud volil jen malý počet Čechů pobývajících v zahraničí, protože kvůli vhození volebního lístku museli cestovat často stovky kilometrů.

Skutečný, i když nevyslovený důvod, proč se Zeman přidal na stranu oponentů korespondenčního hlasování, ke kterým na parlamentní úrovni patří zejména hnutí Svoboda a přímá demokracie a hnutí ANO, je, že Češi v cizině jsou z velké většiny proti populistickým a nacionalistickým subjektům i politikům. V minulých prezidentských volbách tak okolo 90 procent z nich podpořilo v druhém kole Zemanova vyzyvatele Jiřího Drahoše. (…)

Eva Turnová. Glosa.

Natočeno 2022. Premiéra 25. 3. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Turnová, Eva: Eva Turnová: Pivo s Madeleine. In web ČRo Plus, 25. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.:  Je málo politiků, kteří si i po dlouhém období ve funkci zachovají zdravý rozum, přirozené chování a navíc vtip. Jednou z nich byla Madeleine Albrightová, kterou jsem poznala, když jsme v roce 2010 s kapelou Plastic people letěli pokřtít nové CD do USA.

V newyorském klubu Joe“s pub pokřtila naše cédéčko trojice kmotrů: velvyslanec Martin Palouš, kníže Schwarzenberg a Giorgio Gomelski, první manažer Stounů.

Pak jsme odjeli na benefiční aukci do manhattanské čtvrti Bowery, pořádanou na počest Allana Ginsberga, otce všech beatniků. Modře laděný interiér působil neuvěřitelně mysticky, jako z filmu od Davida Lynche. Vejdu do sálu, kde k tanci zpívá Debbie Harry, zpěvačka z Blondie. Normálně netančím, ale tohle nejde vynechat.

Komíhám se humpolácky do rytmu písní kvarteta, když najednou zahlédnu povědomou tvář kytaristy od Patti Smith. (…)

Petr Holec. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 26. 3. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Holec, Petr: Petr Holec: Piráti ukročili do opozice. Pochopili, že slibovaná vládní pomoc s drahotou nefunguje. In web ČRo Plus, 26. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Největší nepřítel je vždycky koaliční parťák, jak ví dobře nejen prezident a expremiér Miloš Zeman. Po opozici, která to má ovšem v popisu práce, teď proto na vlastní vládu vypálili i Piráti. Ti k překvapení svých koaličních partnerů kvůli energetické krizi navrhli bonus na energie ve výši 400 až 800 korun měsíčně na domácnost.

Nejmenší vládní strana se tím přiřadila k opozici, která různé formy plošné pomoci před energetickou či palivovou „drahotou“ prosazuje už delší dobu. Piráti jen navrhují vlastní financování těchto doplatků. Peníze na ně chtějí vzít z příjmů státu z emisních povolenek, DPH nebo podílu na zisku energetické společnosti ČEZ. To je klasické pirátské řešení – férově si „vypůjčuje“ myšlenky od všech včetně sousedních Rakušanů. (…)

Luboš Palata. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 25. 3. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Palata, Luboš: Luboš Palata: Orbán sedí na dvou židlích. A maďarští voliči to, zdá se, kvitují. In web ČRo Plus, 25. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Viktor Orbán nebyl jediným státníkem Evropské unie, který krátce před začátkem ruské agrese proti Ukrajině navštívil v Kremlu Vladimira Putina. Byl tam i francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz. Orbán byl však jediným, který si k Putinovi přijel pro podporu v blížících se volbách.

A také ji od ruského prezidenta, dnes označovaného za válečného zločince, jednoznačně dostal. Spolu s dárkem v podobě slibu dodávek levnějšího ruského plynu a výstavby okružní železnice kolem Budapešti v režii ruských drah.

Putinova válka proti Ukrajině byla sice pro Viktora Orbána zřejmě také šokem. První kola sankcí proti Rusku se ani Orbán neodvážil blokovat. Ale když se teď ukazuje, že je třeba utahovat sankční šrouby o další závity, začíná Maďarsko opět zbytek Evropy a Západu brzdit. O konci dodávek ruského plynu a ropy nechce Orbán ani slyšet. Stejně jako o tom, že by se snad Rusy financovaná a prováděná výstavba jaderné elektrárny Paks neměla uskutečnit. (…)

Jan Fingerland. Komentář.

Natočeno 2022: Premiéra 25. 3. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cykluNázory a argumenty.

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Putin se usadí v Ohiu. In web ČRo Plus, 25. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když nedávno Vladimir Putin hovořil o „takzvaném Západu“, pozvedl ruce, aby napodobil uvozovky. Málokterý pohyb je američtější než právě toto gesto. Snad jen klobouk, ve kterém se ruský prezident nechal fotit, když jako lovil. Ruský vztah k Americe vůbec patří k podivuhodným kapitolám ruské kulturní historie.

Snad ani německý termín Hassliebe, nenávistná láska, nevystihuje celou škálu emocí, které Amerika v některých Rusech vyvolává. Neboli, Amerika, spíš ta fiktivní než reálná, je současně ruským zrcadlem, vzorem i stínem.

Každá země a každá společnost má takové protějšky, pro Rusko hrály takovou roli Francie, pak Německo, a nyní už sto let právě Amerika. Už Lenin kdysi projevoval aktivní zájem o americké know-how, snad si prozíravě uvědomoval, že technologicky vzato budoucnost bude „americká“. (…)

Josef Kroutvor. Úvahu o současném čtenářství od esejisty a historika umění připravil Petr Gojda. Účinkuje Jan Vlasák. Režie Petr Mančal.

Natočeno 2022. Premiéra 26. 3. 2022 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.

Ondřej Soukup. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 24. 3. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Soukup, Ondřej: Ondřej Soukup: Jak je to s pronásledováním Rusů v západních zemích. In web ČRo Plus, 24. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  „V mnohých západních zemích jsou lidé, jen kvůli tomu, že se narodili v Rusku, pronásledováni. Odmítají jim poskytovat zdravotnické ošetření, vyhánějí jejich děti ze škol, vyhazují z práce jejich rodiče, zakazují ruskou hudbu, kulturu, literaturu. Západ ze sebe strhl masku a ukázal nám svou pravou podstatu,“ prohlásil ruský prezident Vladimir Putin s tím, že to připomíná nacistické protižidovské pogromy. (…)