Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

25. 3. 2022

Na domácí frontě neklid (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 10:17

Kateřina Perknerová. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 24. 3. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Perknerová, Kateřina: Kateřina Perknerová: Na domácí frontě neklid. In web ČRo Plus, 24. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po měsíci zběsilého Putinova válčení na Ukrajině by se mohlo zdát, že naše životy splynuly s online přenosem z frontových linií. A že veškerá agenda se soustředila na pomoc uprchlíkům, zatímco vše ostatní zamrzlo. Tak to ale není, jak nás poučily dva roky s covidem. I během nich to vypadalo, že kromě karantén, roušek, plných nemocnic a kompenzací nic jiného neexistuje.

Při loňských volbách do sněmovny se ukázalo, že politické váhy jsou citlivé a reagují na věci, jež dřímají pod povrchem. Pětikoalice vyhrála, protože dala přednost společnému zájmu před úzce stranickým. A vyhmátla to, co rezonovalo mezi lidmi, totiž rostoucí zdražování, za jehož hlavního viníka označila rozhazovačnou Babišovu vládu.   (…)

24. 3. 2022

Střepy 1/10 (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky,Podcast — Premek @ 17:46

Podcastová série ČRo Plus nabízející pronikavý spisovatelský pohled na náš svět změněný válkou na Ukrajině. Připravili Pavel Vondra a Daniela Vrbová.

Čte Magdaléna Borová (2), Petra Bučková (3, 4, 7, 9), Pavel Batěk (8).

Natočeno 2022. Premiéra 1. dílu 24. 3. 2022 (ČRo Plus, 5:05 h.; 24 min.); 2. dílu 25. 3. 2022 (ČRo Plus, 9:34 h.; 26 min.); 3. dílu 28. 3. 2022 (ČRo Plus, 24 min.); 4. dílu 30. 3. 2022 (ČRo Plus, 9:34 h.; 25 min.); 5. dílu 1. 4. 2022 (ČRo Plus, 9:33 h.); 6. dílu 4. 4. 2022 (ČRo Plus, 9:34 h.); 7. dílu 6. 4. 2022 (ČRo Plus, 9:34 h.; 24 min.); 8 dílu 8. 4. 2022 (ČRo Plus, 9:34 h.; 25 min.), 10. dílu 13. 4. 2022 (ČRo Plus, 9:34 h.; 25 min.).

Repríza 5. dílu 15. 4. 2022 (ČRo Plus, 12:34 h.); 1. 8. 2022 (ČRo Plus, 8:34 h.), 7. dílu 16. 4. 2022 (ČRo Plus, 12:33 h.); 2. 8. 2022 (ČRo Plus, 8:34 h.); 6. dílu 18. 4. 2022 (ČRo Plus, 12:33 h.). 3. dílu 17. 4. 2022 (ČRo Plus, 19:33 h.).

Obsah: 1. Milan Uhde: Život na sopce – 2. Marie Iljašenko: Kyiv Calling – 3. Anna Beata Háblová: Na dně Azovského moře. – 4. Petra Hůlová: Na co nepřišla řeč – 5. Kateřina Tučková: Epitaf – 6. Emil Hakl: Zpráva z konce března – 7. Petra Dvořáková: Ukrajinské matky – 8. Ondřej Macl: V nebesích s prostřeleným srdcem – 9. Jakuba Katalpa: Válka – 10. Lenka Elbe: Konstrukce alegorického vozu.

Lit.: Vondra, Pavel – Šabata, Petr: Za svobodu musíme ručit nejen pohodlím, ale i vlastní krví, píše Milan Uhde v první epizodě série Střepy. In web ČRo Plus, 24. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Přesně měsíc po ruské invazi startují na Plusu Střepy – spisovatelský pohled na svět rozbitý válkou na Ukrajině.

V první epizodě uslyšíte autora divadelních i rozhlasových her, disidenta a signatáře Charty 77 Milana Uhdeho. Napsal úvahu a nazval ji Život na sopce.

„Ruská armáda přepadla Ukrajinu. Ruský vůdce přitom zveřejnil požadavky odůvodněné údajným zabezpečením státu. Spočívaly v návratu evropských poměrů před rok 1997. Nutno počítat s tím, že nás zkusí zbavit bezpečí mocensky. Přepadení sousední země hraje úlohu zkušebního precedentu. Naše spojenecké svazky provází opětovné poznání, že za svobodu musíme ručit nejen pohodlím, ale i vlastní krví,“ píše Milan Uhde. (more…)

Ranní úvaha Pavly Horákové – Až bude po všem, postavíme pomníčky (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 17:40

Pavla Horáková. Ranní úvaha.

Natočeno 2022. Premiéra 24. 3. 2022 (ČRo 3 Vltava, 5 min.) v cyklu Ranní úvaha.

Lit.: Horáková, Pavla: Pavla Horáková: Až bude po všem, postavíme pomníčky. In web ČRo 3 Vltava,  24. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V pražské motolské nemocnici, v Galerii Ambulance, je k vidění výstava historických snímků pražského uměleckého a reportážního fotografa s charakteristickým rukopisem – Ferdinanda Bučiny. Jeho fotografie s podmanivou atmosférou zachycují výjevy nejen z Prahy a Čech, ale také z Podkarpatské Rusi a moravského Horňácka.

V Zakarpatí Bučina v roce 1936 pořídil snímky místní přírody, tamních obyvatel i dnes už dávno zaniklých židovských štetlů. Ale mě letos v únoru více než Ukrajina zajímaly fotografie z Javorníka zachycující krajinu Bílých Karpat, vesničany v krojích, jejich zvyky a polní práce.

Teprve pár dní předtím jsem se totiž odtamtud vrátila. Strávila jsem na Moravě víkend na pozvání potomků hrdinného lékaře z Veselí nad Moravou. Doktor Josef Hlobil, bývalý italský legionář, působil ve Veselí od roku 1928. Svou tatrovkou objížděl i nemocné v odlehlých dědinách Horňácka. Po nacistické okupaci se zapojil do odboje, stál v čele legionářské skupiny Obrany národa. Společně s dalšími Veselany pomáhal převážet lidi přes Slovensko dál do zahraničí.

Mezi zachráněnými byli českoslovenští generálové, politici a akademici – celkem až čtyři stovky lidí. Svou tatrou doktor Hlobil převážel i zbraně. 24. července roku 1940 byl zatčen, uvězněn a nakonec v lednu roku 1943 v Berlíně popraven. (…)

Válka a konec provincialismu v globální vesnici (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 17:39

Karel Hvížďala. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 21. 3. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Válka a konec provincialismu v globální vesnici. In web ČRo Plus, 21. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Století jsou pro historiky různě dlouhá období. Profesor Robert Kvaček kdysi připomenul, že minulé století bylo krátké: Začalo v roce 1914 a trvalo do roku 1989. Předchozí století bylo naopak podle něj strašně dlouhé, začalo roku 1789 a trvalo až do roku 1914. A nyní se zdá, že ruské přepadení Ukrajiny budeme moci jednou považovat za skutečný začátek 21. století.

Jako Francouzská revoluce znamenala přechod od absolutismu k občanství, konec první i druhé světové války rozdělil nově Evropu, rok 1989 znamenal návrat střední Evropy ze sovětského impéria do euroatlantické civilizace, tak rok 2022, jak na to upozorňují historici, naruší rovnováhu mezi Západem a Čínou: vytvoří novou geopolitickou situaci a donutí Rusy, aby se stali závislými na Číně.

Pro Rusy nebude cesty zpět. A Čína podle Timothy Snydera ví, že vůči Rusům není třeba nic podnikat, protože současná ruská moc jim sama dá to, o co Číňané stojí. Rusové nechápou, že nejde o partnerství a že je fatálně ohrožena ruská státnost.

Za další efekt nové geopolitické situace lze považovat zmobilizování Evropské unie, která pochopila, že už nejde jen o byznys, ale i o zachování hodnot naší civilizace a o morálku. Položili jsme si otázku: Jak se chovat, abychom nebyli jen objektem změn, ale subjektem, jak dokázala i cesta Petra Fialy a dalších politiků do Kyjeva. A tím se státy v Evropské unii přestaly chovat v globální vesnici jako na pustém ostrově: sobecké národní zájmy byly upozaděny. (..)

STK a šikana z Bruselu (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 16:55

Ivan Hoffman. Glosa.

Natočeno 2022. Premiéra 23. 3. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Hoffman, Ivan: Ivan Hoffman: STK a šikana z Bruselu. In web ČRo Plus, 23. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: O technickou kontrolu auta se mi běžně stará servis. Tentokrát byl ale člověk, který zařizuje STK, nemocen a abych nečekal, rozhodl jsem se absolvovat kontrolu sám. „To umím“, řekl jsem mechanikům a poděkoval za vyměněné brzdné destičky, nové tlumiče a výfuk, jakož i za vyleštění reflektorů, geometrii či osvětlení značky.

Prohlídce auta, které bylo ve svých čtrnácti letech shledáno mechanicky schopným dalšího provozu, předcházelo měření emisí. S technikem ve vyžehlených montérkách s logem firmy specializující se na výnosné kontrolování vozidel jsem stál před moderním přístrojem na měření výfukových plynů.

Z odborného výkladu jsem pochopil, že na displeji onoho přístroje má být číslo nula celá šest, nikoli jedna celá čtyři, což je problém, kvůli kterému se autem legálně nedá jezdit.

​Místo na dva roky mám známku na měsíc. V této lhůtě se mám dostavit na nové měření. Bude-li na přístroji nula celá šest, zaplatím dalších šest stovek a známku dostanu na dva roky. Vrátil jsem se do servisu, kde mi mechanici vysvětlili, že na autě není co opravit, že jsem se pouze stal obětí rutinní šikany. (..)

Lit.: Břešťan, Robert: Robert Břešťan: Když přijdou bajky Ivana Hoffmana, je čas vypnout rádio. In web Hlídací pes, 5. 4. 2022 (poznámka). – Cit.:  V pořadu Názory a argumenty, rozhlasovém pásmu komentářů na ČRo Plus, v pořadu s tradicí sahající do časů vysílání Rádia Svobodná Evropa, je z průvodních slov moderátorů poměrně často slyšet bezradnost z toho, o čem že ten pravidelný komentář – říkejme tomu tak – Ivana Hoffmana vlastně je. Zmaten je i posluchač.

Rádobymoudré glosy podávané školeným hlasem se zdánlivým nadhledem venkovana mohou zájemci slyšet týden co týden. Banální zážitky a postřehy ze života se pan Hoffman snaží pravidelně roubovat nejlépe na nějakou vhodnou filipiku. Vysoko v kurzu je Brusel, případné různí lepšolidi, donedávna i ti, kdo strašili Ruskem, případně současná vláda.

Zaplatit za touhu po svobodě

Kdo nestíhá Hoffmana odpoledne, má šanci každý týden v rámci pravidelné ranní glosy (jakkoli to autor tohoto textu nedoporučuje, zejména, pokud se zrovna posluchač nachází za volantem – mohl by havarovat).

Kdo neslyšel, tomu produkci páně Hoffmanovu aspoň trochu přiblížíme. Tak třeba do zážitků se slepicemi, vpašuje rádoby vtipně – mluvíme přeci o slepicích – sdělení, že cizí element je prvek nepřátelský: „U zvířat obecně platí, že nemají rády cizince. Do hejna slepic, které se znají od kuřete, protože jsou všechny z jedné líhně, nelze přidat slepici odjinud. Uklovaly by ji.“

A níže už o něco explicitněji: „Mohlo by se stát, že by kvůli soucitu s Ukrajinci skončili jiní potřební v ofsajdu jen proto, že je z domu nevyhnala válka, ale obyčejná bída.“ (Autor se omlouvá čtenářům, ale ani zde, ani v případě dalších ukázek záměrně nehodlá vkládat hypertextové odkazy na původní Hoffmanovu produkci).

Drůbeží téma, tentokrát o perličkách, vytáhl Hoffman i pouhý den před ruskou invazí na Ukrajinu. Hejno o deseti kusech mu, potvory, vysklilo výplň dveří na slepičí ubikaci. Zatímco sklenář řezal nové sklo, prohodili pánové pár slov o Ukrajině.

„Co myslíte, pane Hoffman, spustí to Rus?“ Pánové se usnesli, že asi ne. Pozoruhodný je pak závěr tohoto produktu: „Do dveří jsme vložili nové sklo a našli slepici, které patřila prolitá krev. Dezinfikujeme pořezanou nohu peroxidem a zastřihli jsme jí křídla. Nejde o fatální zranění, holka určitě přežije. Na touhu po svobodě ale mohla škaredě doplatit!“ Asi jako o den později Ukrajinci, chtělo by se dodat…

Zážitek se čtrnáct let starým dieselem, který musí stejně jako všechny jiné vozy podstoupit pravidelnou technickou prohlídku, a světě div se, nevyhoví, se v jiné nedávné glose změní v obvinění zlého Bruselu. Jde samozřejmě o cílenou šikanu nebohého komentátora, „za kterou stojí emisní normy diktované legislativou Evropské unie“.

A slátanina o starém a novém sadu za Hoffmanovic plotem se přetaví ve sdělení, že „o naší současné vládě, která promarnila svých sto dní hájení nemá smysl si dělat iluze“, protože není schopná „něco nového zasadit“ a „bude pouze přihlížet tomu, jak pustne sad“.

Pro zdraví rozhlasových posluchačů

Zlé jazyky tvrdí, že Hoffmana si do vysílání nadiktovalo samo nejvyšší vedení rozhlasu, ale třeba jsou to jen ta pověstná zlá slovíčka (nebo snad – chraň Bůh – konspirační teorie). Řekněme si ale jasně, že by veřejné debatě, či alespoň zdraví pravidelných posluchačů ČRo Plus prospělo, kdyby se pan Hoffman z rozhlasových vln do tuzemských domácností již nadále nešířil.

A protože se jistě najde řada těch, kdo budou křičet něco o kádrovácích a seznamech nepohodlných jak nepadnoucí nohavica, ujasněme si, že český koncesionář by měl být ušetřen medového hlasu Ivana Hoffmana na rozhlasových frekvencích ani ne tak proto, že jde o nositele konspirátorské Krameriovy ceny za rok 2020, ani ne proto, že má za sebou zjevnou prokremelskou názorovou stopu, již si každý zájemce snadno sám dohledá. Ale prostě proto, že jsou ty jeho texty tak strašně pitomé. (…)

Naděje přichází z východu? (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 16:52

Jan Vávra. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 20. 3. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Vávra, Jan: Jan Vávra: Naděje přichází z východu? In web ČRo Plus, 20. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Cesta Petra Fialy vlakem do Kyjeva, kde se spolu s polským a slovinským premiérem setkal s Volodymyrem Zelenským, je v našich médiích označována jako silné a statečné gesto nebo příklad ryzího státnictví. Fiala si rovněž podle většiny domácích komentátorů získal respekt na evropské scéně.

To se sice teprve ukáže, ale po předchozích zkušenostech, kdy si naši politici hráli jen na domácím písečku a odmítali se angažovat při řešení celoevropských problémů, je Fialův počin minimálně osvěžující.

Jak již bylo na této stanici řečeno, cesta do ostřelovaného Kyjeva neznamenala jen podporu Ukrajinců v jejich boji s ruským agresorem, ale mohla by předznamenat i další etapu reakce Evropské unie na Putinovu invazi. Soudě podle mediálního ohlasu, akce tří východoevropských premiérů a skutečného šéfa polské strany Právo a spravedlnost Kaczynského skutečně vzbuzuje naději, že postkomunistické země budou nyní hrát při formování evropských postojů významnější roli a že prosadí výrazné přitvrzení vztahu EU k Putinovi, konec západního pragmatismu a víry v spásnou roli obchodování s Ruskem. (…)

Ukrajinci, anebo Češi? Je to nesmyslné dilema z Twitteru (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 16:22

Petr Holec. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 19. 3. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Holec, Petr: Petr Holec: Ukrajinci, anebo Češi? Je to nesmyslné dilema z Twitteru. In web ČRo Plus, 19. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mezi pražskými novináři i některými politiky z vládní pětikoalice se začal šířit jistý „nešvar“: chtít po naší vládě, aby během války na Ukrajině řešila i problémy Čechů, je podle nich populismus. Je to samozřejmě nesmysl a vlastně i populismus naruby.

Česká vláda musí pomáhat Ukrajině, stejně jako musí pomáhat Čechům. Těm se ostatně zodpovídá primárně.

Navíc nikdo jiný než Češi velkorysou pomoc Ukrajině neplatí – nebo alespoň ti, co platí daně. Problém je, že stále více z nich začíná mít i kvůli válce na Ukrajině vážné socioekonomické problémy, jak deníku Právo řekla socioložka Lucie Trlifajová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Podle ní nyní máme o 40 procent exekucí víc než před půl rokem a zhruba 350 tisíc domácností už teď platí za náklady spojené s bydlením přes 40 procent svých příjmů. (…)

Důvěřuj, ale prověřuj? NATO pod drobnohledem (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 16:13

Lída Rakušanová. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 18. 3. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rakušanová, Lída: Lída Rakušanová: Důvěřuj, ale prověřuj? NATO pod drobnohledem. In web ČRo Plus, 18. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Neudělala Ukrajina „historickou chybu“, když v roce 1994 výměnou za garanci svojí suverenity Spojenými státy, Velkou Británií a Ruskem odevzdala Moskvě dobrovolně své jaderné zbraně?, ptal se před týdnem německý týdeník Die Zeit Volodymyra Zelenského. Odpověď zněla, že „historická chyba“ je na straně těch, kteří tuto garanci porušili.

Putinův vpád na Ukrajinu, řekl ukrajinský prezident, je pro celý svět signálem, že smlouvy nefungují, ani když se za ně zaručí velmoci.

Ukrajina ale ví, že nefungují ani sliby: v dubnu 2008 na summitu NATO v Bukurešti dostaly Kyjev a také gruzínská Tbilisi díky Americe a Polsku příslib, že se stanou členy západní aliance. Což posléze ztroskotalo na německé kancléřce Merkelové a francouzském prezidentu Sarkozym, kteří evidentně nechtěli dráždit Putina. Ten se totiž o rok předtím, na bezpečnostní konferenci v Mnichově, důrazně ohradil proti rozšiřování NATO na východ.

Takže jsme teď svědky naléhavých výzev ukrajinského prezidenta k představitelům NATO, aby Ukrajině alespoň pomohli se účinně bránit. A ovšem i toho, jak jde Zelenskyj svým burcováním svědomí na západě asi leckomu už na nervy. Jinak si lze stěží vysvětlit, že by mu poslanci, jako se to stalo tento týden v Berlíně, zatleskali, – ale místo důkladné diskuse pak okamžitě přešli k „business as usual“. (…)

23. 3. 2022

Glosa týždňa – Za normálnych okolností (Glosa týdne – Za normálních okolností, 2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky,Slovenské — Premek @ 16:33

Alena Sabuchová. Glosa.

Natočeno 2022. Premiéra 26. 3. 2022 (SRo Rádio Devín, 8:40 h.). Repríza 30. 3. 2022 (SRo Rádio Devín, 7:40 h.) v pořadu Ranné ladenie.

Lit.: anonym: Glosa týždňa Aleny Sabuchovej: Za normálnych okolností. Reflexia a kritika. In web SRo Rádio Devín, 23. 3. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vojna za našimi hranicami nenecháva nikoho ľahostajným. Dobrovoľníci, zbierky potrebných vecí i financií, koncerty, divadlá, diskusie o tom, ako pomôcť ľuďom, ktorí zo dňa na deň, z hodiny na hodinu, z minúty na minútu, prišli o domov, bezpečie, bežný život. Dá sa ešte veriť v obecné dobro? Aj o tom píše v glose spisovateľka Alena Sabuchová. (..)

Nešťastný projev Zelenského v izraelském parlamentu (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 15:26

Gita Zbavitelová. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 23. 3. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit: Zbavitelová, Gita: Nešťastný projev Zelenského v izraelském parlamentu. In web IRozhlas, 23. 3. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po úspěšných projevech k europarlamentu a zákonodárcům Británie, Německa či Spojených států oslovil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli také izraelský Kneset. Všude jinde se dočkal mohutného potlesku vestoje, ale Izraelce nenadchl.   

Kneset neprojevil přílišný zájem, už když Zelenskyj projev poslancům nabídl. Předseda parlamentu Miki Levy ho nejprve odmítl s tím, že Kneset má jarní přestávku a čeká ho renovace, protože se bál, že zákonodárci se kvůli projevu nevrátí z dovolené.

Nakonec se s Kyjevem dohodli, že proběhne přes Zoom a připojí se i poslanci v zahraničí. (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress