David Svoboda, ukrajinista a historik. Ukrajinští novináři drsně sepsuli americké vyjednavače Steva Witkoffa a Jareda Kushnera, když po jednání v Moskvě přijeli do Kyjeva. Vyčetli jim, že jednají s válečným zločincem Putinem a že naslouchají jeho lžím. Jakou důvěru mají v pátém roce války Ukrajinci v americké politické vedení? A co dělá vleklý konflikt s ukrajinským nacionalismem? Ptá se Barbora Tachecí.
Natočeno 2026. Premiéra 9. 9. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Tisíce Srbů se přišly v pondělí rozloučit s bývalým velitelem bosenskosrbských vojsk Ratko Mladićem, odsouzeným za válečné zločiny. Eurokomisařka pro rozšíření EU Marta Kosová kvůli tomu zrušila na středu plánovanou cestu do Srbska. Je oslavování válečného zločince v rozporu s hodnotami Evropské unie, a červenou linií přes kterou pro Srbsko nevede cesta do EU? Nebo Brusel nemá co kádrovat historické cítění kandidátské země? Moderuje Lucie Vopálenská.
Hovoří nezávislý poslanec z frakce Patriotů Antonín Staněk a europoslanec z lidovecké frakce Ondřej Kolář z TOP09, který je zpravodajem parlamentu pro Bosnu a Hercegovinu.
Natočeno 2026. Premiéra 9. 9. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Připravil Matěj Skalický. Editace Kateřina Pospíšilová. Rešerše Miroslav Tomek. Sound design Jaroslav Pokorný. Hudba Martin Hůla, Damiana Smetanová.
Hovoří Jaromír Möwald, spoluautor herního pořadu Quest na Radiu Wave.
Natočeno 2026. Premiéra 9. 9. 2026 (ČRo Plus, 10:10 h.; 24 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: Miliardové GTA VI pod útokem hackerů. Nic šlechetného, jen rýžování peněz, odsuzuje novinář. In web ČRo 1 Radiožurnál, 9. 9. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nejdražší, nejodkládanější a možná i nejočekávanější hra historie – Grand Theft Auto VI. Nebo taky zkráceně GTA. Její vývojáři se probojovali na Netflix, čeká je soud a zaútočili na ně hackeři. (…)
Připravila Barbora Sochorová. Editor a koeditor Pavel Vondra, Matěj Válek. Sound design a hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: Český rozhlas Plus, Český rozhlas Radiožurnál.
Hovoří bývalá zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Natočeno 2026. Webová premiéra 9. 9. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 27 min.).
Lit.: Sochorová, Barbora: Ty děti se prodávaly kvůli hladu, odmítá verdikt soudu vládní exzmocněnkyně. In web Seznam Zprávy, 9. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Trest vězení za sexuální zneužívání dvou chlapců změnil odvolací soud na podmínku mimo jiné s argumentem, že se nezletilí s vidinou získaných peněz pachateli sami nabízeli. Případ, na který upozornil server iRozhlas.cz, ale zvedl vlnu pobouření, a ve hře je tak i jeho pokračování v systému české justice. Jaké varovné signály kontroverzní rozsudek přinesl? (…)
Za sexuální zneužívání dvou chlapců ve věku deseti a 12 let namísto původně několikaletého vězení nakonec jen podmíněný trest. Přičemž odvolací soud odůvodnil mírnější rozsudek mimo jiné tezí, že se ze strany pachatele jednalo o „ojedinělý exces“. To vše ale ve chvíli, kdy k celkovým 12 případům zneužití došlo v rozmezí několika měsíců. V odůvodnění verdiktu nicméně soudkyně zdůraznila i to, že se oba nezletilí pachateli „sami za účelem získání finančního zisku opakovaně nabízeli“.
Takové jsou základní kontury případu, na nějž v úterý upozornil server iRozhlas.cz a který už začalo prověřovat Nejvyšší státní zastupitelství. O rozsudek odvolací instance se podle svého vyjádření zajímá i ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) s tím, že vyměřený podmíněný trest považuje za „zcela nepřiměřený“.
Se svým názorem přitom není sám, protože kauza vyvolala značnou negativní odezvu i mezi širší odbornou veřejností. „(Změna trestu na podmínku) vysílá do společnosti jednoznačně velmi špatný signál, že původci sexualizovaného násilí nemusí mít příliš velkou obavu z přísných trestů a že skutečně násilí páchané na dětech je pořád ještě poměrně bagatelizováno,“ je přesvědčena také bývalá zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. V rozhovoru pro podcast 5:59 i ona označuje trest za „absolutně neodpovídající“. (…)
Yvona Kreuzmannová, klíčová osobnost české taneční scény. Divadlo PONEC, první stálá taneční scéna v Čechách, slaví právě 25 let od svého otevření v prostorách bývalého žižkovského kina. Jak se za tu dobu proměnilo vnímání současného tance u nás a jaké výzvy čekají Ponec v dalších letech? Zakladatelky organizace a festivalu Tanec Praha a jedné z klíčových osobností české taneční scény Yvonny Kreuzmannové se zeptá Karolína Koubová.
Natočeno 2026. Premiéra 9. 9. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).
Jak reagují vládní a opoziční politici na dočasné pozastavení proplácení části unijních dotací firmám z holdingu Agrofert? V Paříži se sejdou astronauti, vědci i představitelé vlád z celého světa, aby debatovali o výzkumu a bezpečnosti ve vesmíru. Proč budou chybět velké americké firmy? Velká většina českých nefinančních firem drží na účtech mnohem víc hotovosti než je v Evropě zvykem? Jak aktivní jsou coby investoři? Moderují Martina Mašková a Daniela Vrbová.
Natočeno 2026. Premiéra 9. 9. 2026 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Na motivy ruské lidové pohádky napsal Zdeněk Skořepa. Hudba Jan Mlček, řídi Milan Bagínaký. Režie Ladislav Rybišar.
Premiéra (?) 11. 11. 1973 (Praha, 13:15 – 14:00 h.) v cyklu Pohádka pro děti. Repríza 21. 3. 1976 (Praha, 13:03 h.) v cyklu Pohádka pro děti.
Lit.: KAŇKA, Josef: Odraz komunistické propagandy v dětských pořadech Československého rozhlasu mezi lety 1968 a 1974. Diplomová práce, vedoucí Groman, Martin. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Katedra žurnalistiky, 2024.
Magda Wdowyczynová. Tři vzpomínky na Ostravu – Porubu osmdesátých let. Připravila Eva Lenartová. Zvuk Aleš Huber. Režie Peter Gábor.
Čte Lada Bělášková.
Nastudovala Ostrava v roce 2026. Premiéra 23. 8. 2026 (ČRo Ostrava, 18:04 h.; 25 min.) v cyklu Rozhlasové listování.
Lit.: Lenartová, Eva: Magda Wdowyczynová: Rozhlasová premiéra tří vzpomínek na ostravskou Porubu 80. let minulého století. In web ČRo Ostrava, 23. 8. 2026 (článek). – Cit.: Porubská sorela. V Ostravě patrně každý ví, co to je, ba lze dokonce předpokládat, že proslulost části města, jež vyrostla kdysi jako budoucí centrum poddolované Ostravy, už dávno pronikla za hranice moravskoslezské metropole i kraje.
Dnes porubskou sorelu vnímáme jako unikátní památkově chráněnou čtvrt postavenou v 50. letech minulého století v duchu překvapivě zdobného socialistického realismu inspirovaného antikou i klasicismem. Poruba se svými sochami, průchody, terasami, věžičkami a podloubími měla a má nezaměnitelnou atmosféru.
Na Porubu 80. let vzpomíná ve svých fejetonech dramatička a spisovatelka Magda Wdowyczynová, která v „ostravských Stínadlech“ často trávila prázdniny u babičky. Pro dítě z jižních Čech to bylo jako výlet do ciziny. Schválně – po čem byste sáhli na výzvu: „Vem si polaky?“. Pokud váháte, pusťte si Porubské střípky. (..)
Připravila Šárka Rusnáková.
Nastudovaly Pardubice v roce 2018. Premiéra 1. dílu 6. 5. 2018 (ČRo Pardubice) v cyklu Na nedělní vlně z Pardubic.
Obsah: 1. díl: Seznámení a první dopisy (16:44) – 2. díl: Zdenčini nápadníci a tajné schůzky s Masarykem (18:51) – 3. díl: Zdenka nebo Charlotte Garrigue? (18:51) – 4. díl: Masaryk se žení, konec nadějí (21:43).
Lit.: Rusnáková, Šárka: T.G.M. a Zdenka Šemberová – vztah budoucího prezidenta a intelektuálky z Vysokého Mýta. In web ČRo Pardubice, 27. 5. 2018 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: První československý prezident, „tatíček” Masaryk. Kdo by pomyslel, že i on býval mladíkem, který měl romantické sny a touhy? A ty se možná týkaly ženy o 9 let starší. Zdenky Šemberové, vzdělané dcery učence z Vysokého Mýta. Co se v 70. a 80. letech 19. století mezi nimi odehrálo, můžeme vytušit z dopisů, které si psali celých 11 let.
„Ostýchal jsem se, Vás – panno Zdenko, vyrušovati návštěvou svojí, maje zato, že ráčíte za pohody tak krásné čas svůj procházkám věnovati; vyděšen však byv zprávou, že míníte už velmi záhy město naše opustiti, osmělil jsem se tázati, zda a kdy se ukázati smím…”
Píše v prvním dochovaném dopise z 1. července roku 1875 tehdy pětadvacetiletý Tomáš Masaryk 34 leté Zdence Šemberové. Touží neztratit s ní kontakt, když Zdenka s rodinou, jako každé léto, odjíždí z Vídně na prázdniny do Vysokého Mýta. Tehdy rozhodně nemůže tušit, jak bouřlivá korespondence se mezi nimi rozhoří, a že potrvá tak dlouho. (…)
Mladý Tomáš Masaryk se potkává se Zdenkou Šemberovou zřejmě někdy v 70. letech 19. století při svých studiích ve Vídni v tzv. zeleném domě. Tam Zdenka žije s rodinou, v čele s otcem Aloisem Vojtěchem Šemberou, který je profesorem češtiny na vídeňské univerzitě, bohatým společenským životem.
O devět let starší přirozeně vzdělaná žena mladičkého Masaryka velmi zaujme a v dobách, kdy se s ní nemůže vídat, si s ní touží alespoň psát. A s korespondencí Zdence nechce přestat ani, když se seznamuje a posléze žení s Američankou Charlottou Garrigue. Píše jí stále, i přes Zdenčinu komplikovanou a prudkou někdy až hysterickou povahu a neustálé výčitky a obviňování.
Kdo vlastně byla Zdenka Šemberová a proč právě ona mladého Masaryka tolik zaujala, přestože už dávno nebyla ve věku pro tehdejší muže atraktivním a nazývali jí starou pannou? Co bylo na ní tak zvláštního, že to donutilo racionálně smýšlejícího muže s tak velkou sebekontrolou propadat sentimentu, romantickým snům a vizím a také prudkým návalům emocí? Co ho motivovalo i poté, co je Zdenka ve svém psaní zřejmě velmi krutá, znovu a znovu s ní obnovovat kontakt a žádat ji o usmíření? (…)
Karin Lednická. Četba na pokračování. Připravila Eva Lenartová. Zvukový mistr Aleš Huber. Režie Peter Gábor.
Čte Alena Sasínová-Polarczyk a David Viktora.
Nastudovala Ostrava v roce 2026. Premiéra 1. dílu 30. 8. 2026 (ČRo Ostrava, 15:30 h.) v cyklu
Rozhlasové listování.
Obsah: 1. díl: Zamlčet pravdu znamená lhát (červen 1945) (27:30) – 2. díl: My, co jsme zbyli (léto 1945) (27:53) – 3. díl: Cizí je někdy víc než vlastní (léto 1945)
Lit.: Lenartová, Eva: Karin Lednická: Šikmý kostel, část třetí. Románová kronika ztraceného města, léta 1945-1961. In web ČRo Ostrava, 30. 8. 2026 (článek). – Cit.: Barka a Ludwik, Fanka, Ženka, Halka, Olga, Leon a Beata, Wojtek, Bogdan, Henrik a Anuška a taky Štěpán nebo Julie… Většinu románových hrdinů už dávno známe, ale na cestě životem je doprovází i skutečné historické postavy. (…)
Majitelka stavební firmy Anna Danielová, jejíž firma před válkou postavila velkou část Karvinné. Petrovický kněz Ludvík Sobek, který se po válce dostal do tragického střetu s mocí. Komunista Viktor Košťál, první poválečný předseda národního výboru v Karvinné. Nebo Józef Stoszek, po důlním neštěstí na Barboře odsouzený za sabotáž ve vykonstruovaném monstrprocesu s devíti inženýry a techniky. A taky třeba komunistický politik Drahomír Kolder, který už tehdy bezskrupulózně stoupal vzhůru po kariérním žebříku.
Se všemi hrdiny závěrečné části trilogie Karin Lednické prožijeme první poválečná léta. Staneme se svědky vzestupu sílící strany, jejíž ideologie je postavena na hesle Kdo nejde s námi, jde proti nám. Doslova hmatatelně prožijeme zkázu Karvinné, která se téměř propadne do země, i postupné umírání zámku Solca. Jak se s tím vším vyrovná Barčina rodina?
Ženka se snaží najít samu sebe, Leon trpí oprávněným pocitem zmaru, Halka se pokouší zapomenout na krutý zážitek znásilnění v prvních dnech míru, Wojtek se nechává strhnout budovatelským nadšením a Anuška chřadne pod tíhou ztráty syna, zatímco Henryk chce zapomenout. Sama Barka novému světu přestává rozumět a Ludwik dobře ví, že nejhorší je začít se bát.
Powered by WordPress