Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Patří mezi osobnosti české kultury, které prorazily ve světě. Kameraman Miroslav Ondříček nasnímal hollywoodské velkofilmy jako Amadeus, Svět podle Garpa nebo Probouzení. Před objektivem jeho kamery stály hvězdy jako Meryl Streep, Madona, Robin Williams nebo Robert de Niro. Jaký byl ale v soukromí? V čem spočíval jeho kameramanský um? Vzpomíná na něj režisér a producent Miloslav Šmídmajer, který o něm natočil dokument a zaznamenal jeho paměti. Připravil Jakub Horáček.

Natočeno 2026. Premiéra 20. 7. 2026 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).

Vaše každodenní inspirace: Zavařování bez zbytečných chyb. Host: Hana Šindlerová. Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2026. Premiéra 20. 7. 2026 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Exkluzivní rozhovor s LP, jednou z hlavních hvězd festivalu Colours of Ostrava. Proč není úkolem umělce ovládat publikum, ale pečovat o něj? Co znamená název nového alba Room 12? A považuje LP za svůj druhý domov Česko? Moderuje Libor Bouček.

Natočeno 2026. Premiéra 21. 7. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Ivan Kytka, novinář působící v Londýně. Nastupující britský premiér Andy Burnham si je podle svých slov dobře vědom, že je už šestým ministerským předsedou za deset let. Podaří se mu zastavit nahrazování jednoho premiéra druhým a dodat britské politice stabilitu a odpovědnost? Zeptá se Pavlína Nečásková.

Natočeno 2026. Premiéra 21. 7. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.; 24 min.).

Lit.: Nečásková, Pavlína – ntu: Spíš než svět chce Burnham měnit Británii. Pravidelně chce úřadovat i z Manchesteru, popisuje Kytka. In web ČRo Plus, 21. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Nový britský premiér Andy Burnham slibuje největší změny za posledních 40 let. Do konce roku představí ekonomický plán pro příští dekádu a věří, že Velké Británii navrátí stabilitu. „Chce uhnout více doleva a více se starat o každodenní starosti britských domácností. Ty sociálně nejslabší mají skutečně potíže s rodinnými rozpočty,“ popisuje Ivan Kytka, novinář působící v Londýně.

Z nového složení vlády usuzuje, že Spojené království se v nadcházející době uzavře více do sebe. Právě kvůli velké orientaci na mezinárodní otázky prý totiž labouristé v čele s bývalým premiérem Keirem Starmerem nejvíce ztráceli na popularitě.

„Byl to on, kdo organizoval první schůzku koalice ochotných, snažil se koordinovat pomoc Ukrajině v rámci Evropy i NATO a pokoušel se udržet podporu Spojených států. Je možné, že Burnham se soustředí na změny v Británii a tyto aktivity přenechá ministru zahraničí Edu Milibandovi, který ale nemá velké zkušenosti,“ soudí. (…)

Vlastislav Bříza, bezpečnostní analytik z Katedry mezinárodních vztahů Univerzity Karlovy. „Prezident Donald Trump nechce rozdmýchávat další vášně před volbami, které ho čekají na podzim,“ vysvětluje, proč Spojené státy udržují konflikt s Íráněm na nízké úrovni. Proč nejmocnější armáda světa není schopná dosáhnout jednoznačného vítězství? A učí se z krize další státy, které usilují o jadernou zbraň? Ptát se bude Barbora Tachecí.

Natočeno 2026. Premiéra 21. 7. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).

Lit.: Tachecí, Barbora – kcj: V zemi, která nemá vůli se bránit, je zbraňový systém jen hromada šrotu, zdůrazňuje analytik Bříza. In web ČRo Plus, 21. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Skupina lídrů devíti evropských zemí se dohodla s Ukrajinou na vzniku aliance pro společnou protiraketovou obranu. Česko u jejího vzniku nebylo a premiér Andrej Babiš (ANO) se o ní prý dozvěděl až v den jejího oznámení. Účast Česka podmínil tím, že v něm nebude Velká Británie. „Iracionální. Když letí balistická raketa, nevybírá si mezi členskými a nečlenskými státy Evropské unie,“ soudí bezpečnostní analytik z Katedry mezinárodních vztahů Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza.

Bříza není překvapen, že zástupci České republiky nebyli pozváni k jednacímu stolu nového evropského projektu společné protiraketové obrany.

„Je to kombinace dvou věcí. Zaprvé naše iniciativa stran aktuální bezpečnostní situace na evropském kontinentu – rozumějte otevřený konflikt na Ukrajině – není taková, jak by si některé státy představovaly. Zadruhé páteří a hybnou silou té iniciativy jsou státy, které mají rozvinutý protiraketový program. Tam samozřejmě Česká republika nepatří. Proto nejsme zváni k tomu stolu hned od počátku,“ vyjmenovává bezpečnostní analytik a doplňuje:

„Do budoucna ale dveře zavřené nemáme. Není vyloučeno, že se k tomu stolu ještě dostaneme, protože iniciativa je otevřená. Zároveň to není jediná iniciativa tohoto druhu. Už od roku 2022 jsme součástí podobného projektu pod vedením Německa, který se jmenuje European Sky Shield Initiative. Takže to není tak dramaticky špatně, jak by se na první pohled mohlo zdát.“ (…)