Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Břetislav Tureček, blízkovýchodní expert. Hamás si po dvou letech zvolil nového vůdce Chalíla Hajju. Změní se s ním nějak strategie palestinského hnutí? V jaké kondici je Hamás po dvou letech války? A může ho někdo po říjnových volbách vystřídat ve správě nad Pásmem Gazy? Zeptá se Pavlína Nečásková.

Natočeno 2026. Premiéra 22. 7. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Pozvání do studia přijala architektka Kateřina Eklová. Ulice měst se v létě rozpálí na neúnosné teploty. Co s tím můžeme dělat? Jak můžeme stavět a upravovat budovy tak, aby byly odolnější vůči extrémním teplotám? A jak moc pomůže třeba i jen to, že vysázíme více stromů? Moderuje Jan Pokorný.

Natočeno 2026. Premiéra 22. 7. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Mirek Topolánek, bývalý premiér a předseda ODS. „Chci ještě zlobit, nastavovat zrcadlo jako ve filmu Vesničko má středisková,“ říká bývalý premiér. Barbora Tachecí se ho zeptá, jestli má být prezident partnerem vlády nebo jeho protiváhou, jak se s odstupem let dívá na své zákulisní války s prezidentem Klausem a jestli se Ústavní soud nestává politickým hráčem.

Natočeno 2026. Premiéra 22. 7. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.; 25 min.).

Lit.: Tachecí, Barbora – jud: Topolánek: Babiš je trochu srab, chce mít klid. Souboj o pomyslné žezlo panovníka je dán Ústavou. In web ČRo Plus, 22. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Českou politickou scénou už několik měsíců hýbe spor vládních stran a prezidenta Petra Pavla, který kvůli účasti na summitu NATO v Ankaře podal kompetenční žalobu. „Pokud bychom popřeli právnost Ústavního soudu, tak se definitivně stáváme euroasijskou zemí, balkánskou džunglí,“ upozorňuje v Osobnosti Plus Mirek Topolánek, bývalý premiér a předseda ODS. (…)

„Hypoteticky, kdybych seděl v Strakově akademii, tak bych asi nedělal nic moc jiného než před téměř dvaceti let. A to je vrátit zemi na rozumnou ekonomickou trajektorii a zastavit tu jízdu proti zdi,“ zamýšlí se expremiér a připouští, že k tomu by mu chyběli koaliční partnery (!). (…)

Maďarskem otřásá silné politické zemětřesení. Tou nejnovější změnou je, že prezident Tamás Sulyok pod tlakem nové vlády podepsal ústavní dodatek, který ukončil jeho mandát. Je radikální akce Očistný oheň nového premiéra Petera Maygara skutečnou obnovou právního státu a tažením proti korupci? Nebo jde o nebezpečné politické čistky, které mohou vést k ústavní nestabilitě? Diskutovat budou poslanec Evropského parlamentu z lidovecké frakce Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL a europoslanec frakce Patrioti pro Evropu Ondřej Knotek z hnutí ANO. Moderuje Lukáš Matoška.

Natočeno 2026. Premiéra 22. 7. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Lit.: Matoška, Lukáš – kcj: Magyar musí úřady vyčistit, hájí Zdechovský změny v Maďarsku. Knotek: Demokracie nemá být liberální. In web ČRo Plus, 22. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Maďarskem otřásá politické zemětřesení. Prezident Tamás Sulyok pod tlakem nové vlády podepsal ústavní dodatek, který ukončil jeho mandát. Je radikální akce Očistný oheň nového premiéra Pétera Magyara skutečnou obnovou právního státu? „Jsou to bezprecedentní kroky hraničící s pučem,“ varuje europoslanec Ondřej Knotek (ANO). „Snaží se znovu nastolit to, co v Maďarsku mnoho let nefungovalo,“ oponuje europoslanec Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL. (…)

Host: Markéta Lukášková, spisovatelka. Moderuje Michaela Maurerová. Rozhovory s osobnostmi, které znáte, anebo které stojí za to poznat. Dialogy, které pohladí po duši hosty i posluchače. S Dvojkou můžete prožít blízké setkání s novým zajímavým člověkem každý všední den.

Natočeno 2026. Premiéra 22. 7. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Antonín Střížek, malíř. Patří k silné malířské generaci 80. a 90. let. Jeho obrazy jako by se vznášely mezi nebem a zemí. Zachycují známá místa i obyčejné věci, ale proměňují je ve svět plný ticha, světla a jemných emocí. Malíř Antonín Střížek aktuálně představuje svá díla v pražské Galerii Villa Pellé na výstavě s názvem Svět od vedle. Co všechno se skrývá v krajině, interiéru nebo starém telefonním automatu? Jakou roli hraje v malbě paměť, světlo a čas? A proč nás některé obrazy oslovují právě tím, co zůstává nevyslovené? Nejen na to se ho zeptá Karolína Koubová.

Natočeno 2026. Premiéra 22. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).

Politika, společnost, byznys, věda. Jak silné důkazy mají žalobci v procesu proti bývalému venezuelskému vůdci Nicolasi Madurovi? Nakolik mění Maďarsko pod novou vládou podobu médií? V Česku se prodalo za první pololetí dvakrát víc ojetých elektromobilů než loni. O čem vypovídá tento trend? Moderují Martina Mašková a Tomáš Pavlíček.

Natočeno 2026. Premiéra 22. 7. 2026 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Hostem je Martin Chlad, prezident Svazu vinařů. Předseda poslanců SPD Radim Fiala prosadil do elektronické evidence tržeb obnovu daňového zvýhodnění vína jako daru. Údajně na žádost samotných vinařů. Proč má být víno v zemi potýkající se s alkoholismem daňově zvýhodněno? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2026. Premiéra 21. 7. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.)

Své poznatky o klimatických změnách na Islandu shrnul v knize s titulkem O času a vodě Andri Snaer Magnason. Knihu přečetla Daniela Vrbová. Režie Michaela Krčmová. Technická spolupráce Jan Šrajer.

Ukázky čte Libor Vacek.

Repríza 25. 10. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.); 21. 7. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Lit.: Vrbová, Daniela: Andri Snær Magnason: O času a vodě. Náš svět, tak jak ho známe, mizí. In web ČRo Plus, 25. 10. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Čas a vodu, tyto dvě entity, které jsou neoddělitelné od existence lidstva na planetě Zemi a nyní jsou klíčové při zvládání dopadů změn klimatu, se rozhodl originálním způsobem pojednat spisovatel a výrazná osobnost islandského veřejného života Andri Snær Magnason. Jeho kniha o času a vodě vyšla česky v nakladatelství Argo v roce 2022.

Většina lidí vnímá sousloví klimatická změna jako bílý šum. Utvořit si názor na méně závažná témata je snazší. Když se zničí něco v ceně milionu korun, někdo zastřelí zvíře nebo se překročí rozpočet nějakého projektu, snadno to pochopíme. Když ale jde o něco nekonečně velkého a nesmírně cenného, vlastně o samotný základ našeho života, nedokážeme adekvátně zareagovat, jako by mozek nebyl s to.

Chybí nám jazyk, který by mozku přetlumočil, co se vlastně děje. I o něco představitelnějším výrazům jako tání ledovců, okyselování oceánů nebo nárůst emisí konkrétní obsah teprve postupně nabíhá s tím, jak se tyto jevy začínají intenzivněji promítat do našich životů. A velice pravděpodobně ani zatím nemáme slova pro to, co kvůli nim ještě zažijeme. (…)