Jiří Weil. Setkání v basilejské pivnici. Náhoda přivede k autorovu stolu krmiče tygrů Karafiáta z Protivína. Účinkuje Matyáš Darnady. Režie Jakub Doubrava.
Natočeno 2025 (?). Premiéra 30. 1. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 22 min.).
Lit.: Mačas, Dominik: Černá a bílá, Píseň na rozloučenou, Šanghaj, Ghetto a hranice a další povídky Jiřího Weila. In web ČRo 3 Vltava, 26. 1. 2026 (článek). – Cit.: Většina vybraných povídek se odehrává během okupace za druhé světové války a v době těsně po ní. Ve vyprávěních o Janu Amosu Komenském nebo o spisovateli a lékaři Jiřím Leopoldu Weiselovi se ovšem Jiří Weil noří do mnohem vzdálenější minulosti. Hlavními postavami jsou lidé vydědění a pronásledovaní vyšší mocí, které se nemohou bránit. Povídky jsme zařadili k letošnímu Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu. (…)
Spisovatel, novinář a překladatel Jiří Weil (1900–1959) byl zprvu přesvědčeným členem komunistického hnutí, po hořkém poznání reality přímo v Sovětském svazu a vyloučení z KSČ se stalinské ideologii vzdálil. Během druhé světové války čelil jako Žid nacistické perzekuci, deportaci se mu ale podařilo uniknout a do osvobození se skrýval. Po válce pracoval jako redaktor a později jako vědecký pracovník ve Státním židovském muzeu v Praze.
Přestože dílo Jiřího Weila padesátých letech čelilo politickým restrikcím, po jeho smrti se stalo předmětem obnoveného zájmu čtenářů. Kritický dokumentární román Moskva – hranice z roku 1937 ovšem přesto mohl znovu vyjít až na začátku 90. let.
„Byl to opravdu vypravěč příběhů,“ vzpomíná na Weila Jan Vladislav v Otevřeném deníku: 1977–1981, „…a všechny ty příběhy byly jeho, tak jeho, že se nakonec stěží dala odlišit pravda a báseň, skutečný osobní zážitek a jeho epické rozvedení. To ostatně platí i naopak, o tom, co vydával za svůj životopis a co taky procházelo touto postupnou epickou metamorfózou.“
Povídky jsme vybírali ze souborného vydání v chronologicky koncipovaných třináctidílných Spisech Jiřího Weila, které vydává nakladatelství Triáda. (…)
Příběh pana Karafiáta z Protivína, ošetřovatele bengálských tygrů u krotitele Vojtěcha Hubky, na kterého autor náhodou narazil v jedné basilejské pivnici.