Historická evropská bojová umění nebo-li HEMA je i v Česku na vzestupu. Pravidelně se jim věnují stovky lidí ve čtyřiceti klubech po celé republice. Je to zábava pro milovníky historie nebo sport? A jak se liší od šermu, ve kterém se závodí na olympijských hrách? Téma pro Josefa Niznera.
Natočeno 2025. Premiéra 27. 8. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.).
Ladislav Klíma. Texty osobitého českého filozofa a spisovatele vyprávějí o podivném světu plném děsu, o střetu se sicilskými zabijáky a o trefných pozorováních učiněných v našem světě. Připravil a hudbu kapely The Plastic People of the Universe vybral Petr Turek. Účinkuje Martin Myšička. Režie Dimitrij Dudík.
Natočeno 2025. Premiéra 27. 8. 2025 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 117 min.) v cyklu Pokračování za pět minut.
Lit.: Turek, Petr: Ladislav Klíma: Jak bude po smrti, Podivná příhoda, Různá pozorování. In web ČRo 3 Vltava, 27. srpen 2025 (článek). – Cit.: Texty osobitého českého filozofa a spisovatele vyprávějí o podivném světu plném děsu, o střetu se sicilskými zabijáky a o trefných pozorováních učiněných v našem světě. (…)
Ladislav Klíma (1878–1928), jeden z nejvýznamnějších a nejoriginálnějších českých filozofů, slovy Jana Patočky „náš první, předčasný myslitel absurdity“. Autor řady osobitých filozofických knih, vytvořil i rozsáhlé dílo prozaické.
Při studiu gymnázia v Domažlicích byl v septimě vyloučen ze všech škol v Rakousku-Uhersku za protihabsburský výrok v kompozici. Žil nezávisel z dědictví po matce a sestře, později i z dědictví po otci. Když dědictví vyčerpal, žil s příležitostných honorářů a živil se různými příležitostnými pracemi.
Jeho filozofie originálně domýšlela a rozvíjela dílo A. Schopenhauera a F. Nietzscheho. Je založena na zásadní noetické skepsi, realitu vnímá jako groteskní a absurdní. Ve svých textech ohledával L. Klíma stavy absolutního poznání, vyvíjel snahu po nejvyšší duchovní aktivitě vlastní vůle a vlastního sebezbožnění. Většina jeho velkých prozaických děl zůstala nedokončena. (…)
Podaří se po letech úsilí zachránit část fabriky na lustry v Kamenickém Šenově a vdechnout ji nový život? Na čem stojí a padá kulturní a komunitní využité areálu Sila Jihlava? Ptá se Tereza Lišková.
Hovoří Tereza Šváchová a Hana Zoor Svačinková.
Natočeno 2025. Premiéra 27. 8. 2025 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Hostem je Marek Růžička, výkonný ředitel společnosti Bankovní identita. Už pět milionů lidí u nás používá tak zvanou bankovní identitu, zejména při komunikaci se státem. Jak tento nástroj pomáhá při digitalizaci státních služeb? Jak zabezpečuje uživatelská data před zneužitím? Moderuje Tomáš Pancíř.
Natočeno 2025. Premiéra 27. 8. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
Tvůrci nezjištěni.
Natočeno 2025. Premiéra 30. 8. 2025 (SRo 3 Rádio Devín, 22:30 h.) k 80. narozeninám Milana Kňažka.
Ladislav Nádaši Jégé. Rozhlasová dramatizace Marián Urban.
Účinkují Milan Kňažko a další.
Repríza 28. 8. 2025 (SRo 3 Rádio Devín, 15:00 h.) k 80. narozeninám Milana Kňažka.
Vaše každodenní inspirace: Tepelná pohoda domova. Host: Petr Vencl, předseda Asociace inspektorů nemovitostí. Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2025. Premiéra 27. 8. 2025 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Reinaldo Arenas. Čtení z knihy kubánského spisovatele a disidenta. Překlad Anežka Charvátová. Připravila Kateřina Halaštová. Účinkuje Zdeněk Dvořák. Režie Eva Řehořová.
Nastudovalo Brno v roce 2003. Premiéra 22. 3. 2003 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.) v cyklu Moderní povídka. Repríza 27. 8. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) v cyklu Zakázané léto na Vltavě.
Debata z festivalu NeverMore 68. Moderuje Jan Pokorný.
Debatují Tomáš Černý, dramaturg a moderátor Českého rozhlasu; Jan Vaculík, herec a syn spisovatele, disidenta a autora manifestu Sto slov Ludvíka Vaculíka; Oldřich Tůma, historik a výzkumný pracovník z Ústavu soudobých dějin Akademie věd ČR.
Natočeno 2025. Premiéra 21. 8. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 49 min.).
Lit.: kma – Pokorný, Jan: Československo se krátce stalo centrem světového zájmu. Byly tu stovky zahraničních reportérů, zaznělo v debatě k výročí okupace. In web ČRo 1 Radiožurnál, 21. srpen 2025 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslechněte si debatu k výročí okupace Československa z festivalu NeverMore 68 (…).
Lidé po celém Česku si připomněli 57 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy. Na srpnové události vzpomínali pamětníci a politici také před budovou Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Jak se ale o okupaci dozvěděli Češi žijící v zahraničí? Jak o ní informovala zahraniční média? A spolupracoval s nimi i Československý rozhlas? I na tyto otázky odpovídal speciál Jana Pokorného z festivalu NeverMore 68 na pražském Výstavišti. (…)
Připravil Matěj Skalický. Editace Kristýna Vašíčková. Rešerše Johann Foss. Sound design Damiana Smetanová. Hudba Martin Hůla.
Hovoří Jakub Szántó (Česká televize) a Johana Kotišová (Amsterdamská univerzita).
Natočeno 2025. Premiéra 27. 8. 2025 (ČRo Plus, 10:10 h.; 24 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: Smrt novinářů v Gaze? Ženevské úmluvy jsou nevymahatelné, tvrdí expertka. In web ČRo Plus, 27. srpen 2025 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Další tvrdý úder, další mrtví novináři v Gaze. Útočí na ně Izrael cíleně? Může s tím někdo něco dělat? A kdy se do palestinské enklávy dostanou zahraniční reportéři? Pozvánku do dvou rozhovorů ve Vinohradské 12 přijali dva hosté – v první části podcastu mluví Jakub Szántó z České televize, který v Gaze jako zahraniční zpravodaj opakovaně byl, a ve druhé Johana Kotišová z Amsterdamské univerzity, která se specializuje na válečnou novinařinu. (…)
Powered by WordPress