Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

11. 5. 2025

Reportáž z výstavy Pozdrav Igoru Zhořovi v Domě umění města Brna (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 20:10

Připravila Alena Blažejovská.

Hovoří kurátorka Marika Svobodová.

Připravilo Brno v roce 2025. Premiéra 10. 5. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 22 min.).

V pořadu byly použity úryvky z Večeru na téma Výtvarné Brno Igora Zhoře (2025).

Lit.: Blažejovská, Alena: Pamatujme na naše hrdiny, připomíná v souvislosti s 80. výročím konce druhé světové války Zelný rynk. In web ČRo Brno, 10. květen 2025 (článek). – Cit.: Poslechněte si fejeton Milana Mundiera, reportáž z výstavy Pozdrav Igoru Zhořovi v Domě umění města Brna a devátou část četby z knihy Bogdana Trojaka Brněnské metro.

Víte, že americký prezident Harry Truman slavil narozeniny právě 8. května 1945, kdy v Evropě oficiálně skončila druhá světová válka? „Lepší dárek si snad ani nemohl přát,“ říká fejetonista Milan Mundier. Temné období evropských dějin si vyžádalo životy více než 360 tisíců Čechů a Slováků. Mundier se ohrazuje proti tvrzení, že Češi za protektorátu v lepším případě „švejkovali“, v horším kolaborovali. A připomíná naše hrdinné letce, kteří se v roce 1940 s Royal Air Force (RAF) zúčastnili bitvy o Británii. Někteří pocházeli z Moravy – jako Tomáš Vybíral (Moravský Písek) či Josef Šnajdr (Luhačovice). Další hrdina, Petr Křivka, se narodil na Břeclavsku. Cesty jejich osudů nebyly snadné. Pro Milana Mundiera byl však hrdinou i Ludvík Svoboda. Poslechněte si proč.

V jiném slova smyslu byl hrdinou také výtvarný teoretik a pedagog Igor Zhoř, který se v Brně narodil před sto lety. V Domě umění města Brna je mu věnována výstava Pozdrav Igoru Zhořovi, jejíž kurátorkou je Marika Svobodová. Temné období jeho života bylo v 70. a 80. letech, kdy byl vystaven perzekuci ze strany komunistů. S pomocí Irmy Charvátové se však dokázal navzdory ústrkům stát hrdinou pro množství neprofesionálních výtvarníků z celé Moravy, kterým představil umění tak, jak je dosud neznali, a naučil je výtvarnému myšlení. Stejně ctěn byl však i výtvarníky profesionálními. Reportáž vás pozve na výstavu, která je přístupná do 18. května. (…)

Pamatujme na naše hrdiny (2025)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 20:07

Milan Mundier. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2025. Premiéra 10. 5. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 8 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Pamatujme na naše hrdiny, připomíná v souvislosti s 80. výročím konce druhé světové války Zelný rynk. In web ČRo Brno, 10. květen 2025 (článek). – Cit.: Poslechněte si fejeton Milana Mundiera, reportáž z výstavy Pozdrav Igoru Zhořovi v Domě umění města Brna a devátou část četby z knihy Bogdana Trojaka Brněnské metro.

Víte, že americký prezident Harry Truman slavil narozeniny právě 8. května 1945, kdy v Evropě oficiálně skončila druhá světová válka? „Lepší dárek si snad ani nemohl přát,“ říká fejetonista Milan Mundier. Temné období evropských dějin si vyžádalo životy více než 360 tisíců Čechů a Slováků. Mundier se ohrazuje proti tvrzení, že Češi za protektorátu v lepším případě „švejkovali“, v horším kolaborovali. A připomíná naše hrdinné letce, kteří se v roce 1940 s Royal Air Force (RAF) zúčastnili bitvy o Británii. Někteří pocházeli z Moravy – jako Tomáš Vybíral (Moravský Písek) či Josef Šnajdr (Luhačovice). Další hrdina, Petr Křivka, se narodil na Břeclavsku. Cesty jejich osudů nebyly snadné. Pro Milana Mundiera byl však hrdinou i Ludvík Svoboda. Poslechněte si proč.

V jiném slova smyslu byl hrdinou také výtvarný teoretik a pedagog Igor Zhoř, který se v Brně narodil před sto lety. V Domě umění města Brna je mu věnována výstava Pozdrav Igoru Zhořovi, jejíž kurátorkou je Marika Svobodová. Temné období jeho života bylo v 70. a 80. letech, kdy byl vystaven perzekuci ze strany komunistů. S pomocí Irmy Charvátové se však dokázal navzdory ústrkům stát hrdinou pro množství neprofesionálních výtvarníků z celé Moravy, kterým představil umění tak, jak je dosud neznali, a naučil je výtvarnému myšlení. Stejně ctěn byl však i výtvarníky profesionálními. Reportáž vás pozve na výstavu, která je přístupná do 18. května. (…)

Noční Mikrofórum – Romana Fricová (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 19:58

Host: Romana Fricová, copywriterka. Jak je pro ni, pacientku s kvadruparézou, složité hledání práce? Proč se pustila do podnikání? A v čem jí pomohla práce s koučem? Moderuje Jana Rychterová.

Natočeno 2025. Premiéra 11. 5. 2025 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Deník Věrky Kohnové 1/10 (2025)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 19:57

Jana Poncarová, Jiří Sankot. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravila Iveta Novotná. Zvukový mistr Samuel Sochatzi. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Účinkují Barbora Goldmannová, Aleš Slanina, Aranka Lapešová a Markéta Bílková.

Nastudovalo Brno v roce 2025. Premiéra 1. dílu 11. 5. 2025 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Obsah: Díl první: Před válkou 1935 – 1936. Jak ráda bych tak zůstala, zapsala si v lednu 1942 do svého deníku dvanáctiletá Věrka Kohnová z Plzně. Kvůli svému židovskému původu musela o pár dnů později nastoupit společně se svými rodiči a sestrou Hankou do transportu směr Terezín. Jejich stopa končí v tranzitním ghettu Izbica. Zmizelo vše kromě deníku, který si Věrka schovala u kamarádky své matky. (27:02) – 2. díl: Před válkou, 1937 (25:37) – 3. díl: Před válkou, 1938 (27:59) – 4. díl: Válka, 1939 (26:10) – 5. díl: Válka, 1940–1941 (27:55) – 6. díl: Deník, 23. srpna – 30. října 1941 (26:34) – 7. díl: Deník, 4. listopadu 1941 – 15. ledna 1942 (25:57) – 8. díl: Transport, leden 1942 (28:13) – 9. díl: Transport, leden – březen 1942 (27:57) – 10. díl: Izbica, 1942 (27:44).

Lit.: Novotná, Iveta – Poncarová, Jana – Senkot, Jiří: Jak ráda bych zůstala, zapsala si židovská dívka a nastoupila do transportu. Deník Věrky Kohnové. In web ČRo Plus, 11. 5. 2025 (článek). – Cit.: Je konec srpna 1941 a Věrka Kohnová dostala od rodičů dárek za úspěšně složené zkoušky z měšťanské látky. V balicím papíru našla úhledně zabalenou útlou knihu v pevných deskách se zlatě vyvedeným nápisem Deník. Od té doby si Věrka pravidelně vedla deníkové zápisky až do dne, kdy musela spolu se sestrou a rodiči nastoupit do transportu S z Plzně do Terezína. Tento deník je tím jediným, co po ní a její rodině zůstalo.  (…)

Věrčiny zápisky zůstaly pečlivě uschované u rodinné přítelkyně Marie Kalivodové. Po válce ho mezi jinými sešity objevila tehdy desetiletá Jana Hůlková, adoptovaná Mariina dcera.

Jejími vlastními rodiči byli Jiří (bratr Marie) a Miloslava Poncarovi, kteří svou dceru svěřili do péče Marii, protože ona sama o dítě šestkrát přišla. Deníček se stal Janě Hůlkové společníkem v nejtěžších chvílích života a dodnes je jí duševní oporou.   

Věrčin příběh zaujal neteř Jany Hůlkové, spisovatelku Janu Poncarovou. „O deníku se u nás v rodině nikdy nemluvilo. Nemluvilo se ani o tom, proč teta Jana vyrůstala ‚jinde‘,“ přiznává Poncarová.

„Kalivodovi (sic!) si nepamatuju. Zemřeli v devadesátých letech, kdy jsem byla dítě. A tak se příběhy, které nikdo nevypráví a nezaznamená, postupně vytrácejí.“

To, co zůstává, jsou Věrčiny zápisky. „Díkybohu za to, že Věrka dostala za svůj výborný školní prospěch deníček a že byla tak svědomitá a psala si ho. Kdo by jinak dnes znal její osud? Zůstalo by pouze němé transportní číslo 519 a jméno – stejně jako u tisíců dalších dětí zavražděných během druhé světové války nacisty,“ zdůrazňuje spisovatelka. (…)

Byl praděda hrdina? (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 19:53

Dokument připravila Lucie Korcová. Dramaturg Jakub Horáček. Mistr zvuku Jitka Špálová. Produkce Štěpán Ron.

Natočeno 2025. Premiéra 4. 5. 2025 (ČRo Plus, 25 min.). Repríza 11. 5. 2025 (ČRo Plus, 19:33 – 20:00 h.); 15. 3. 2026 (ČRo Plus, 14:34 h.; 22:32 h.) v cyklu Dokument Plus.

Lit.: Korcová, Lucie: Pradědeček bojoval proti nacistům, říkalo se doma. Byla to pravda? Dokumentaristka natočila skutečný příběh. In web ČRo Plus, 4. květen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: O svém pradědovi od mala věděla, že ho za 2. světové války zatklo gestapo, a to za účast v protinacistickém odboji, alespoň to pravila rodinná legenda. Sám praděda, Jaroslav Malák, přitom o svých „válečných letech“ moc nemluvil. Novinářka a dokumentaristka Lucie Korcová začala pochybovat, jak to celé bylo. Nacistická justice totiž Malákovi udělila relativně nízké tresty. Na jakých odbojových akcích se vlastně podílel? A nemohl zradit své spolubojovníky?

„Tebe někdy napadlo zjistit, jestli to je pravda?“ ptá se dokumentaristka Korcová své matky, jestli někdy pochybovala o odbojové činnosti Jaroslava Maláka za 2. světové války. (…)

„Věřila jsem tomu, vyprávělo se to jen v rodině, nevynucovaly se žádné zásluhy,“ odpovídá matka a prohlíží si při tom fotografie Maláka z mládí.

„Co když to nakonec bylo všechno jinak?“ zamýšlí se novinářka v dokumentu, „Co když praděda zradil přátele? Co by to znamenalo pro naši rodinu, pro mě? Co když celý život žiju s tím, že praděda byl hrdina, co když mě to přivedlo k tomu, jaká dneska jsem, co mě zajímá… A co když je to všechno lež? Třeba ani ne vědomá, ale spíš zveličená, nadsazená pravda?“

Jaroslav Malák se narodil 24. dubna 1906. V listopadu 1941 se život jeho a jeho rodiny převrátil vzhůru nohama. Přišlo si pro něj gestapo a zatklo ho. Čekal ho soud a trest. Autorku dokumentu ovšem zajímaly další okolnosti. Za co přesně jej nacisté zadrželi? Jak probíhaly výslechy? A za co ho nakonec odsoudili? (…)

Moci bez nemoci – Parkinsonova nemoc (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 19:49

Další díl pořadu se bude věnovat nervovému systému a jeho onemocnění v podobě Parkinsonovy nemoci. Ta se podepisuje na kvalitě hybnosti, spánku, myšlení, ale i náladě. Nadějí na kvalitní život je nová podkožní pumpa, o které bude řeč. To vše s příběhem pana Martina, který ji využívá. Pozvání přijala také MUDr. Petra Havránková, Ph.D. , neuroložka a vedoucí Centra pro intervenční terapii motorických poruch Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN. Pořad o medicíně, novinkách v léčbě a naději na život. S lékaři a vědci včetně skutečných příběhů pacientů. Připravila a moderuje Šárka Volemanová.

Natočeno 2025. Premiéra 11. 5. 2025 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.). Repríza 13. 8. 2026 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).

Setkání v ghettu (2025)

Filed under: Povídky — Přemek @ 19:30

Blanka Kubešová. Povídka. Pro rozhlas připravil a dramaturgii měl Dominik Mačas. Účinkuje Zdislava Pechová. Režie Radim Nejedlý.

Nastudovalo Brno v roce 2025. Premiéra 11. 5. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 23 min.).

Pozn.: Syrový příběh z doby německé okupace Polska. Jolanda doufá, že najde svého ztraceného muže Blažeje. (anotace)

Flavedo (2025)

Filed under: Literární pásma — Přemek @ 19:24

Vasilios Chaleplis. Tajnosti, krutosti, komedie a lásky tří dekád života. Ze sbírky Flavedo nominované v loňském roce na Cenu Jiřího Ortena připravila Eva Lenartová. Účinkuje Petr Panzenberger. Režie a výběr hudby Tomáš Soldán.

Natočeno 2025. Premiéra 11. 5. 2025 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.) v cyklu Svět poezie.

Host Radiožurnálu – Beata Parkanová (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 19:20

Beata Parkanová, scenáristka, režisérka a spisovatelka. V jejím filmovém jazyce hraje stejnou roli to, co se říká, jako to, co zůstává beze slov. Scenáristka a režisérka Beata Parkanová umí pracovat na plátně s intimitou i tichem. Kdo ji to vlastně naučil? Jak se s takovým přístupem prosazuje filmová režisérka v branži? A co znamená autentický dialog? Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2025. Premiéra 11. 5. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).

Jak se vám tu žije aneb Jak chalupaří slavní – Ondřej Kepka a Jana Vrabcová Kepková (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 19:15

S Václavem Žmolíkem na návštěvě u režiséra a herce Ondřeje Kepky a jeho ženy Jany v jejich chalupě plné vzpomínek.

Natočeno 2025. Premiéra 11. 5. 2025 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress