Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

28. 9. 2024

Vrah nemá alibi (1968)

Filed under: Rozhlasové hry — Marthos @ 20:58

Miloš Šrámek. Rozhlasová detektivka. Dramaturg Dalibor Chalupa. Režie Otakar Bílek.

Osoby a obsazení: kapitán Daněk (Vladimír Janura), nadporučík Veverka (J. Krofta), Milan Krejza (Milan Jedlička), Heda Krejzová (Jana Hermachová), Kamil Jílek (Milan Klásek), Alena Vítková (Jana Vasmutová), Chocholoušek (Antonín Hardt), skladník Šimon (Ivan Klička), paní ze spořitelny (Hana Bauerová) a další.

Nastudovaly České Budějovice. Premiéra 19. 1. 1969 (16:00-16:52, Československo). Repríza 23. 1. 1969 (Československo, 16:05 h.).

27. 9. 2024

Dvakrát 0″Henry (1970)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 17:12

O. Henry. Povídky Hlas trouby a Poťouchlé skotačinky života zdramatizovala Margita Gecziková. Překlad A. J. Šťastný. Režie Oldřich Hoblík.

Účinkují Jan Teplý I., Jan Faltýnek, Libuše Havelková, Ilja Prachař, Svatopluk Skládal a Vladimír Čech I.

Natočeno 1970. Premiéra (?) 19. 12. 1970 (Praha, 20:30 – 21:05 h.) v cyklu Co s načatým večerem. Repríza 29. 9. 1971 (Třetí program, 9:00 h.) v rámci pořadu Hodinka s O“Henrym (společně se dvěma blíže neurčenými povídkami, režie Olga Valentová).

Ester (2024)

Filed under: Povídky — Premek @ 16:09

Kristýna Trpková. Povídka. Pro rozhlas připravila Matina Toušková. Režie Jakub Doubrava.

Čte Zdeněk Hruška.

Nastudovala Plzeň v roce 2024. Premiéra 31. 8. 2024 (ČRo Plzeň, 18:04 h.; 25 min.) v rámci cyklu Povídka na sobotu.

Lit.:  Toušková, Martina: Kristýna Trpková: Ester. Příběh o jednom téměř dokonalém zločinu. In web ČRo Plzeň, 1. září 2024 (článek). – Cit.: Ester je mladá dívka, která přišla o celou rodinu – otec od nich odešel už dávno, otčím se zabil na motorce a matka, která měla poslední roky problémy s alkoholem a nadužíváním antidepresiv, se jednoho večera rozhodla ukončit život svůj i své druhé, mladší dcery. Měly se obě otrávit. Matka ale přežila… (…)

Povídka Ester byla v loňském roce oceněna hlavní Cenou Společnosti Agathy Christie, která se uděluje za nejlepší povídku roku. Poté vyšla v povídkové antologii Po stopách zločinů, kterou vydalo nakladatelství KALIBR.

Kristýna Trpková (1996) je úspěšná autorka detektivních románů. Napsala detektivní trilogii Stvůra (2021), Vesnice (2022) a Vetřelec (2023) s vyšetřovateli Laurou Linhartovou a Adamem Benešem. Za prvně jmenovanou knížku získala v roce 2021 Cenu Jiřího Marka za nejlepší detektivku roku a v 26 letech se stala nejmladší držitelkou tohoto ocenění.

Detektivky začala psát proto, že je sama vždycky ráda četla. „Je logické, že píšu to, co mě baví číst. I proto v mých knihách nemají prostor rádoby rituální, sériové vraždy, žádné přehnané násilí. Mám ráda poklidnější detektivky, kde je jedna oběť, jeden konkrétní zločin. Zajímají mě spíše jednotlivé stopy, zamotaný průběh vyšetřování, psychologie postav. To mě vždy bavilo víc než třeba akční střílečky,“ uvedla v jednom z rozhovorů.

Co jsme nevěděli o Dannym aneb Josefa Škvoreckého život první (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:44

27. září 1924 uplynulo 100 let od narození jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů 20. století. Literární historik, jeden z editorů Škvoreckého spisů a jeho přítel Michal Přibáň, vydávající k tomuto výročí obsáhlou monografii, měl nedávno v této souvislosti možnost prostudovat pozůstalost umístěnou v kalifornském Hooverově institutu a získat tak některé dosud méně známé informace o autorovi. Kromě Přibáňova vyprávění v pořadu zazní i archivní nahrávky s Josefem Škvoreckým, ukázky z autorových děl a korespondence. Připravil Milan Dus. Režie Pavel Krejčí.

Nastudoval ČRo Hradec Králové v roce 2024. Premiéra 26. 9. 2024 (ČRo 3 Vltava, 9:00 – 10:00 h.)  v cyklu Víkendová příloha. Repríza ( + premiéra hodinové nově přidané části) 28. 12. 2024 (ČRo 3 Vltava, 9:00 – 11:00 h.)  v cyklu Víkendová příloha.

Pozn.: Dvouhodinová kompozice je z poloviny reprízou ze září 2024 (připravenou ještě za spoluúčasti režiséra Pavla Krejčího (+20. 11. 2024), doplněnou premiérovou částí. V ČRo Hradec Králové připravil Milan Dus.

Wilde! (2024)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 10:58

Tereza Roller. Hra o soudním procesu s Oscarem Wildem. Kreativní producent a dramaturgie Josef Kokta. Zvuk Radek Veselý. Zvukový design Ondřej Gášek. Hudba Kryštof Blabla. Produkce Radka Tučková. Režie Ondřej Štefaňák.

Osoby a obsazení: Oscar Wilde (Jan Grundman), Bosie (Václav Marhold), Clarke (Vojtěch Hrabák), Carson (Jacob Erftemeijer), soudce (Jan Bárta), markýz Queensberry (Hynek Chmelař), novinář (Pavel Neškudla), dav (Agáta Kryštůfková, Antonie Rašilovová, Štěpánka Todorová, Naděžda Melková a Alena Novotná).

Natočeno v roce 2024. Premiéra 15. 10. 2024 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 68 min.) v cyklu Večerní drama.

Lit.: Kokta, Josef: Tereza Roller: Wilde! Sodomita, nebo výjimečný umělec? Poslechněte si příběh o zdánlivé možnosti žít mimo zákon a morálku. In web ČRo 3 Vltava, 15. říjen 2024 (článek). – Cit.:  Poslechněte si premiéru moderní dramatizace soudu se spisovatelem Oscarem Wildem o zničující sebelásce, megalomanském pocitu výjimečnosti i o zneužívání slávy k uspokojení vlastních tužeb. Rozhlasovou hru založenou na skutečných dobových soudních zápiscích uvádíme ke 170. výročí narození irského spisovatele, dramatika a básníka. (…)

Upozornění! Vzhledem k prezentovanému prostředí a charakterům postav obsahuje rozhlasová hra expresivní výrazy a sexuálně explicitní scény.

Slavný Oscar Wilde se rozhodne nenechat být urážku od otce svého milence Bosieho Lorda Queensberryho, který ho nazval sodomitou, a obžaluje ho z nactiutrhání. Dramatikovi ale nejde o spravedlnost, v procesu vidí spíš možnost, jak upevnit vlastní status celebrity. Pýcha se obrátí proti němu a z žalobce se rázem stane obviněným. A v sázce je celý jeho život.

Důkazy jsou zdrcující. Wilde navazoval intimní vztahy s mnoha muži, s některými se potkal pouze jednou, a dobře jim za to platil. Žaloba ho viní ze zločinů proti mravnosti, kam v Anglii na konci 19. století spadala i homosexualita. Dramatik měl zneužívat svého postavení a aury výjimečného umělce k uspokojování sexuálních tužeb s muži z nižších tříd. Ti se jeho vlivu mohli jen těžko bránit a byli tak pro Wilda snadnou obětí. A mnozí z nich k tomu byli ještě teenageři.

Na proces se ale dá dívat i jinou perspektivou – Wilde jako velký umělec hájící své dílo i sexuální orientaci před konzervativní společností, kdy za oboje je ochoten obětovat život i kariéru. Záleží jen na posluchačích, kým pro ně Oscar Wilde bude.

WILDE! je moderní dramatizací, kde mizí rozdíly mezi minulostí a současností a nabízí nový pohled na Oscara Wilda. Vytváří paralelu s dneškem, kdy jsme svědky obvinění slavných osobností ze zneužívání svého postavení, ale často si nemůžeme být jistí, kde leží skutečná pravda.

Lit.: anonym: Wilde! In MujRozhlas, říjen 2024 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Wilde! je interaktivní projekt o procesu s Oscarem Wildem, ve kterém byl slavný dramatik a spisovatel odsouzen za sodomii a sexuální styky s jinými muži. Hraný rozhlasový seriál vychází z autentických dochovaných soudních zápisů a nabízí nový pohled na slavného umělce. Wilde se stal díky svému osudu queer ikonou zosobňující člověka ochotného bojovat proti puritánské společnosti a obětovat se za svou sexuální orientaci. Stenografické zápisky, ale mohou nabídnout i jinou perspektivu – nemohl být Wilde celebritou zneužívající svého postavení k uspokojování vlastních tužeb? Poslechněte si všech patnáct epizod a zjistěte sami, kým pro vás Oscar Wilde je. Pro nejlepší poslechový zážitek doporučujeme si vždy pustit jeden díl Procesu a následně čtyři krátké epizody pod ním. Pokud stojíte pouze o soudní drama, poslechněte si jen díly Proces #1 – #3.Projekt Wilde! uvádíme ke 170. výročí narození anglického spisovatele, dramatika a básníka. Svou povahou není vhodný pro děti a mladistvé.

Lit.: akp – Kokta, Josef: Sodomita, či umělec bojující s puritánskou morálkou? Soud s Oscarem Wildem ožívá v novém projektu. In web IRozhlas, 17. 10. 2024 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Wilde! je moderní dramatizací, kde mizí rozdíly mezi minulostí a současností.

Premiéra moderní dramatizace soudu se spisovatelem Oscarem Wildem o zničující sebelásce, megalomanském pocitu výjimečnosti i o zneužívání slávy k uspokojení vlastních tužeb. Interaktivní projekt založený na skutečných dobových soudních zápiscích uvádí ke 170. výročí narození anglického spisovatele, dramatika a básníka portál mujRozhlas a Český rozhlas Vltava.

Slavný Oscar Wilde se rozhodne nenechat být urážku od otce svého milence Bosieho, lorda Queensberryho, který ho nazval sodomitou, a obžaluje ho z nactiutrhání. Dramatikovi ale nejde o spravedlnost, v procesu vidí spíš možnost, jak upevnit vlastní status celebrity. Pýcha se obrátí proti němu a z žalobce se rázem stane obviněným. A v sázce je celý jeho život. (…)

Důkazy jsou zdrcující. Wilde navazoval intimní vztahy s mnoha muži, s některými se potkal pouze jednou, a dobře jim za to platil. Žaloba ho viní ze zločinů proti mravnosti, kam v Anglii na konci 19. století spadala i homosexualita.

Dramatik měl zneužívat svého postavení a aury výjimečného umělce k uspokojování sexuálních tužeb s muži z nižších tříd. Ti se jeho vlivu mohli jen těžko bránit a byli tak pro Wilda snadnou obětí. A mnozí z nich k tomu byli ještě teenageři.

Na proces se ale dá dívat i jinou perspektivou – Wilde jako velký umělec hájící své dílo i sexuální orientaci před konzervativní společností, kdy je za oboje ochoten obětovat život i kariéru. Záleží jen na posluchačích, kým pro ně Oscar Wilde bude. (…)

Wilde! je moderní dramatizací, kde mizí rozdíly mezi minulostí a současností. Vytváří paralelu s dneškem, kdy jsme svědky obvinění slavných osobností ze zneužívání svého postavení, ale často si nemůžeme být jistí, kde leží skutečná pravda.

Wilde je v současnosti braný jako osobnost, která bojovala proti puritánské morálce za svou tvorbu a orientaci. Autorka vycházela ze skutečných dochovaných soudních zápisků, které ale nabízejí zcela novou perspektivu.

Mohl být Oscar Wilde člověkem, který zneužíval své slávy a moci k uspokojování vlastních sexuálních potřeb? V něčem tak jeho proces může připomínat nejrůznější kauzy spojené s hnutím Me Too.

Projekt má interaktivní charakter. Posluchači si mohou pustit pouze tři dlouhé díly nazvané Proces a dostanou soudní drama, ale pokud si doposlechnout dalších dvanáct kratších epizod, prohloubí se jejich pochopení Oscara Wilda i ostatních aktérů soudního řízení.

Noční Mikrofórum – Anna Turlo (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:56

Host: Anna Turlo, divadelní režisérka a autorka. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Zuzana Maléřová.

Natočeno 2024. Premiéra 27. 9. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Hovory Plus – Tomáš Kraus (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:55

Tomáš Kraus, ředitel Institutu Terezínské iniciativy a výrazná osobnost české židovské komunity, vydává knihu Další, prosím. K jejímu napsání jej přivedlo vědomí, že byl přítomen u mnoha zásadních okamžiků historie Židů ve 20. století. Říká, že jeho život je sled pozoruhodných náhod, ale to jen proto, že se chce vyhnout velkým slovům jako „osud“ nebo „úděl“. V Hovorech se odkazuje i na formativní roli svého otce, spisovatele Františka Roberta Krause. V knize pracoval s historickými fakty, rodinnými příběhy i humorem a využil talentu dobrého vypravěče. Moderuje Eva Hůlková.

Natočeno 2024. Premiéra 27. 9. 2024 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Víno sladké i trpké – 100 let brněnského rozhlasu (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:53

Sto let slaví brněnský rozhlas. Jaké zajímavé nahrávky tam vznikly v prvních letech brněnského vysílání? Připravil Jan Sedmidubský. Dramaturg David Hertl.

Ze záznamů hovoří Edvard Beneš, Emanuel Moravec, Antonín Slavík, Jan Liška a Oldřich Nový.

Natočeno 2024. Premiéra 27. 9. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Sedmidubský, Jan: 100 let brněnského rozhlasu. V archivu se dochovala německá propaganda i výzva k „vylikvidování“. In web ČRo Plus, 27. září 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Musel to být šok pro české posluchače, když se po dvaceti letech existence Československa začala v době protektorátu linout z brněnských rozhlasových vysílačů německá propaganda. V němčině i v češtině. To druhé bylo možná ještě bolestivější.

Brno bylo dlouhá staletí městem česko-německým. Ale na konci této společné éry v květnu 1945, poté, co si město a především jeho čeští obyvatelé užili svůj díl válečného utrpení, přišel čas účtování.

Nepřímo k němu vyzval i prezident Edvard Beneš při svém návratu z exilu, tedy na cestě z Londýna přes Moskvu, Košice a Bratislavu. 12. května 1945 přijel do Brna a v zasedací síni Nové radnice na Dominikánském náměstí se zúčastnil setkání s představiteli města.

Rozhlasový záznam Benešova projevu z 12. května 1945 prozrazuje, že nad prezidentovými slovy nepropukali Brňané v kdovíjaký jásot, spíš ho jen s napětím a zvědavostí sledovali.

S výjimkou okamžiku, kdy začali jeho poměrně obsáhlou řeč přerušovat skandováním „my chceme pana prezidenta“. To z ní poněkud nelogicky, ale vysvětlení je prosté – Beneše při projevu lidé na náměstí nejspíš neviděli, jenom slyšeli z amplionů. Teprve po skončení projevu pak prezident s manželkou Hanou vyšli na balkon a pozdravili shromážděné.

Podstatnější než tento detail je ovšem obsah. Právě 12. května 1945 použil prezident navracející se do vlasti poprvé v souvislosti s plánovaným koncem Němců v českých zemích pojem „vylikvidovat“. Což z dnešního hlediska nepříjemně souvisí s takzvaným pochodem smrti brněnských Němců, který začal o týden později a směřoval k rakouským hranicím.

Prezident přijížděl do Brna v pozici vítěze, přesto naplněný hořkostí a reminiscencemi na největší křivdu a ponížení, kterého se mu během jeho politické kariéry dostalo, totiž dny kolem uzavírání mnichovské smlouvy v roce 1938.

Bylo to trochu zvláštní – možná bylo na místě očekávat spíš radost, triumfalismus, patos a třeba i velkorysost vítězů. Ale bylo to vlastně naopak. Vracel se muž, který chtěl ve jménu budoucnosti především připomínat krutou minulost. (…)

Oko (2024)

Filed under: Povídky — Premek @ 10:52

Ignát Herrmann. Povídka. Kdo pronásleduje jediného dědice bohatého obchodníka ze staré Prahy? Pro rozhlas připravil Dominik Mačas. Účinkuje Ivan Řezáč. Režie Jakub Doubrava.

Natočeno 2024. Premiéra 27. 9. 2024 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 29 min.) v cyklu Hororové povídky.

Mirákl 1/30 (2024, 2026)

Josef Škvorecký. Rozsáhlý román z roku 1972 s podtitulem Politická detektivka pojednává o zázracích a víře, o politice a ideologii. Jeho základem je detektivní zápletka spjatá s estébáckou vraždou venkovského faráře a děj vychází z československé reality let 1949-1970. Připravil Michal Plzák. Dramaturgie Petr Turek. Hudba Miloslav Kabeláč, John Coltrane, Antonio Sanchez, Adam Ben Ezra, Václav Dobiáš. Produkce rozhlasové nahrávky Kateřina Tučková. Zvukový mistr Milan Křivohlavý. Režie Vladimír Rusko. Produkce alba Bohdana Pfannová. Mastering alba Miroslav Mareš. Titulní strana Petra Míková.

Účinkuje Lukáš Hlavica.

Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 27. 9. 2024 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.) k 100. výročí narození Josefa Škvoreckého.

Vydal Radioservis v roce 2026 (1 CD MP3, celková délka 12 hodin 50 minut). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Rozsáhlý román z roku 1972 s podtitulem Politická detektivka pojednává o zázracích, politice a ideologii. Jeho základem je detektivní zápletka spjatá s estébáckou vraždou venkovského faráře a děj vychází z československé reality let 1949–1970.

Vyprávění má dvě propojená epická centra vycházející ze skutečných událostí: tzv. číhošťského zázraku z jara 1949 a pokusu o politický zázrak zvaný též Pražské jaro 1968. Svědkem i aktérem obou je vypravěč Danny Smiřický.

Mirákl nezprostředkovává pouze to, co vypravěč a jeho známí prožili v letech 1949–1970 v Československu i v zahraničí, ale vypovídá také o otázkách víry, o možnostech a limitech lidského poznání. Základní stavební princip představuje v románu asociativní řetězení filmově nazíraných epizod a scén. Opakované návraty k určitým myšlenkám, paralelám či podobenstvím významně spoluutvářejí složitou strukturu textu. V románu se vyskytuje několik záhad a zázraků, z nichž některé jsou logicky vysvětleny a jiné ne. Škvoreckého román respektuje napětí vycházející ze skutečnosti, že podstatu detektivky tvoří racionálně řešitelná záhada, kdežto zázrak je podmíněn fungováním iracionálních sil, současně však z tohoto napětí mistrně těží.

Z autorovy poznámky: „Mirákl jsem napsal tři roky po sovětském přepadu Československa. Obvykle se říká, že člověk má mít odstup od událostí, o nichž vypráví, což prý zaručuje vyšší kvalitu. Nevím. Jako na nic v literatuře, neexistuje ani na tohle zákon, který by platil bez výjimky, a mně zbývá jen doufat, že Mirákl je taková výjimka. Základem detektivní linie románu je známá vražda faráře Toufara, jehož StB zavraždila v souvislosti s tzv. číhošťským zázrakem. Ale to jsem použil jenom jako odrazový můstek představivosti; jinak je příběh i charakter důstojného pána Doufala a jeho zázraku zcela vymyšlen. Poprvé jsem tady aplikoval techniku, jí Joseph Conrad říkal deliberate confusion, tj. promyšlený zmatek, neboť mi připadala vhodná pro zpodobení naší konfúzní doby.“

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress