Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Pohádka na starý indický motiv. Dramatizace Věra Vaňková. Hudba Jindřich Feld. Režie Karel Weinlich.

Natočeno 1959. Premiéra (?) 12. 4. 1959 (Praha I, 13:15 – 14:00 h.) v cyklu Pohádka pro děti.

Juan Ruiz de Alarcon y Mendoza. Verše přeložil a upravil Vladimír Businský. Hudba dr. Jan Trojan. Režie Petr Adler.

Osoby a obsazení: Don Beltran, vdovec (Rudolf Walter), Don Garcia, jeho syn (Otakar Dadák), Don Sancho, vdovec (Miloš Hájek), Donna Jacinta, jeho neť (Helena Kružíková), Don Juan de Luna, vdovec (Stanislav Hejný), Donna Lucrecie, jeho dcera (Helena Trýbová), Don Juan, Jacintin nápadník (Josef Karlík), Don Felix, jeho přítel (Karel Šebesta), Tristan, Garciův sluha (Rudolf Chromek), Camino, Lucreciin sluha (Zdeněk Kampf), Isabella, Jacintina komorná (Jitka Rákosníková).

Nastudovalo Brno v roce 1959. Premiéra 12. 4. 1959 (Praha I, 20:00 – 21:15 h.) v cyklu Nedělní divadelní večery.

Martin Gazda-Sosnar. Hra pro mládež. Rozhlasová dramatizace Miluše Zoubková a Jiří Kafka. Režie Jiří Vasmut.

Natočeno 1952 (?). Premiéra (?) 18. 10. 1952 (Praha, 14:00 h.) v cyklu Hra pro starší děti. Repríza 10. 3. 1956 (14:00 – 15:15 h.).

Lit.: Gazda, Martin: Mladí hrdinové. In Čs. rozhlas a televize 42/1952 (4. 10. 1952), s. 13 (článek).

Martin Gazda-Sosnar. Hra pro děti. Dramatizace Jiří Kafka. Režie Karel Weinlich.

Osoby a obsazení: Jurášek Benda (Jiří Novotný), jeho otec (František Hanus), Juráškova matka (Jaroslava Drmlová), Alexej Grigorjevič Solovjov (Miroslav Stach), Vladimír Charytonič Ljubenko (Rudolf Pellar), Štěpánka (Jana Mikišová), Štěpánčina babička (Vlasta Jelínková), doktor Mrázek (Otomar Korbelář), jeho žena (Světla Svozilová), Olga, jejich dcera (Eliška Svobodová), učitel Šácha (František Filipovský), učitel Vojkůvka (Vladimír Hlavatý), četník Sojka (Josef Gruss), jeho syn (Miroslav Šipovič), Kubač (František Beránek), Tomala (Josef Mráz), Janulík (Vladimír Bičík), cizinec u Bendů (Erik Zámiš), hajný Buriánek (František Hollar), Verbík (Josef Koza), Vláďa, velitel partyzánů (Miloš Hlavica), Ruda, partyzán (Jiří Suk), Zvára (Karel Kastner), sovětský voják (Radek Nykodém), gestapák Kretschmer (Ivo Gübel), Dráždil, Juráškův strýc (Felix le Breux).

Repríza 14. 3. 1959 (Praha I – Praha III, 13:45 – 15:10 h.).

Vladimír Pazourek. Dramatizace Karel Tachovský. Režie Miroslav Nejezchleb.

Osoby a obsazení: Karel Holas, vrchní respicient finanční stráže (Otakar Dadák), Martínek, Uhlíř, Zářecký, Rázl a Köhl, příslušníci finanční stráže (Karel Kabíček, Jiří Tomek, Dobroslav Čech, Josef Karlík a Karel Šebesta), Köhlova žena (Jana Hliňáková), Vlasta, Holasova manželka (Vilma Nováčková), Hanzi Jenke, starý pašerák (Zlatomír Vacek) a další.

Nastudovalo Brno v roce 1959. Premiéra 11. 3. 1959 (Praha I, 20:00 – 21:30 h.).

Lit.: anonym:  Rozhlasová premiéra – Ústup z hranice. In Čs. rozhlas a televize 11/1959 (3. 3. 1959), s. 7 (článek).

Karel Dvořák. Monolog pro mikrofon. Režie Alena Adamcová.

Osoby a obsazení: Irma (Věra Kubánková).

Natočeno 1966. Premiéra 22. 11. 1966 (Praha, 19:45 – 20:22 h.).

Lit.: anonym: Veřejná záležitost. In Čs. rozhlas a televize 48-1966 (15. 11. 1966), s. 16 (článek). – Cit.: Karel Dvořák, letos pětapadesátiletý dramatik, prozaik, publicista, divadelník a kritik, dal své první rozhlasové hře do podtitulu označení ,,monolog pro mikrofon“. Určil tak nejen její dramatickou formu, ale zároveň přesné označil estetickou specifičnost dramatu, jehož realizace je možná jediné před mikrofonem a vnímání pouze před rozhlasovým přijímačem. Tento dramatický monolog lze sice číst jako prózu, ovšem jen při značné akustické představivosti čtenářově, nelze jej však provést scénicky, neboť jedině akustická fantazie posluchače rozhlasu dovede vyvolat optické představy, s nimiž zde autor počítal. — Jediný hlas dramatu „Veřejná záležitost“, hlas stárnoucí ženy Irmy přestává být v rozhlasovém provedení vlastně monologem, jak supluje myšlení i neslyšené hlasy jiných postav.

Tuto psychologickou studii dnešní ženy akusticky ztvárnily režisérka Alena Adamcová a herečka Věra Kubánková a věřme, že citové zmatky i trpkost z nešetrnosti společenských vztahů vystihly právě ženy citlivě a věrohodně.