Hovoří moderátor pořadu Českého rozhlasu Plzeň Blahopřejeme písničkou Jaroslav Kopejtko.
Připravil ČRo Plzeň v roce 2024. Premiéra 10. 8. 2024 (ČRo Plzeň, 6 min.).
Lit.: abk – Matuštíková, Anna: Rozhlas je krásný způsob komunikace na dálku, říká moderátor a redaktor Jaroslav Kopejtko. In web ČRo Plzeň, 10. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Blahopřejeme písničkou, Hvězdy, hity, legendy nebo Písničky na přání. To je jen několik pořadů, které má v Českém rozhlase Plzeň na starost Jaroslav Kopejtko. Moderátor a redaktor se věrným posluchačům a posluchačkám hlásí už 30 let.
Hudební redaktor a moderátor, kterého už věrní posluchači a posluchačky Českého rozhlasu Plzeň poznají po hlase – to je Jaroslav Kopejtko. Vystudovaného profesionálního fagotistu na začátku jeho kariéry ani nenapadlo, že by v rozhlase mohl pracovat. V září to ale bude 30 let, co se pravidelně hlásí z éteru.
„Už jako malý kluk jsem chtěl dělat muziku,“ vypráví. „Hrál jsem na klarinet a kytaru, od 14 let s kapelou na baskytaru. Pak jsem se stal zpěvákem a kytaristou taneční skupiny. Fagot jsem vystudoval na plzeňské konzervatoři a hned po maturitě jsem udělal konkurz do operního orchestru Divadla J. K. Tyla v Plzni. Působil jsem i jako první fagotista Jihočeské filharmonie.“ Jaroslav Kopejtko ale mířil ještě výš – na hudební fakultu AMU, kam se mu podařilo dostat. K tomu všemu hrál na klávesy a kytaru v rockové skupině Vejce a pět let učil hudební výchovu. A pak mu cestu zkřížil Český rozhlas Plzeň.
„Prostředí rozhlasu jsem neznal, ale měl jsem kolegu muzikanta, který zde působil jako hudební redaktor. Tehdy jsem byl se sušickým sborem Svatobor ve Francii a tolik se mi tam líbilo, že jsem svůj zážitek chtěl nějakým způsobem sdělit veřejnosti. Vymyslel jsem na to téma pořad i s hudbou a kolegu jsem poprosil, zda by mi s ním nepomohl. A tak jsem natočil svůj první pořad pro Český rozhlas Plzeň,“ prozrazuje Jaroslav Kopejtko. (…)
Host: Marek Pavala, kuchař. Jaké okolnosti ho vedly k tomu, že si založil školu vaření na ohni? Je pravda, že za jeho účast v soutěži MasterChef mohla složitá vztahová situace, kdy se rozhodoval mezi dvěma děvčaty? A o jaké jídlo ho diskrétně požádal Arnold Schwarzeneger? Moderuje Vasil Fridrich. Pořad není vysílán živě.
Evropskému trhu s elektromobily dochází energie. V řadě zemí se jejich prodej zastavil nebo klesá, rostoucí zájem je navíc o auta dovezená z Číny. V jaké pozici jsou evropské automobilky? A podaří se jim díky zavedeným clům dohnat asijský náskok? V Pro a proti o tom budou diskutovat Zdeněk Petzl ze Sdružení automobilového průmyslu a ekonom a propagátor elektromobility Jan Staněk. Moderuje Karolína Koubová.
Obsah: 1 . Z domu U Tří králů v Celetné ulici do Schweinburgova sanatoria. – 2. Spor o nádraží. Vystoupil Kafka skutečně na stanici ve Zlatých Horách, nebo v blízkých Gluchołazech? – 3. Schweinburgovo sanatorium očima slavného pacienta. – 4. Milostný románek v pohraničí Českého Slezska (Ze Zlatých Hor do Prudniku a zpět aneb Dopisy Felici Bauerové.
Lit.: Motýl, Ivan: Franz Kafka ve Zlatých Horách. Objevte místa, kde se léčil proslulý prozaik. In web ČRo 3 Vltava, 12. srpen 2024 (článek). – Cit.: Kafkologové už o objektu svého zkoumání napsali stovky studií a knih, dva léčebné pobyty Franze Kafky ve slezském městečku Zlaté Hory ale stále přehlížejí. (…)
V sanatoriu dr. Ludvíka Schweinburga ve Zlatých Horách se Franz Kafka léčil v roce 1905, za rok ale přijel znova. „Už při prvním pobytu totiž v našem sanatoriu potkal ženu, jejíž identitu sice po zbytek života tajil, ale ve svých denících se k lázeňské lásce zamilovaně vracel i po mnoha letech,“ vypráví Alexandra Plevačová, dnešní spolumajitelka zlatohorského sanatoria, které se proměnilo v dětskou léčebnu.
Z knihy hostů někdejšího Schweinburgova sanatoria víme přesně, kdy dvaadvacetiletý student práv ve Slezsku pobýval. Poprvé od 3. do 27. srpna 1905. A podruhé od 23. července do 29. srpna 1906. A rovněž víme, že v té době pracoval na rozsáhlé povídce s názvem Popis jednoho zápasu.
Ve Zlatý Horách se ale odehrává jeden zásadní zápas i dnes. Přijel Kafka na oba léčebné pobyty osobním vlakem přímo na místní nádraží? Anebo spíše zvolil rychlíkovou stanici v šest kilometrů vzdáleném městě Ziegenhals, které tehdy leželo na území Německa a lázeňští hosté odtamtud do Zlatých Hor jezdili drožkou či omnibusem? Dnes Ziegenhals leží v Polsku a nese jméno Głuchołazy.
Prahu už možná kafkologové důkladně prozkoumali, ve Slezsku však ještě mohou učinit zásadní objevy. A tady je jeden tip. Když se Kafka léčil ve Zlatých Horách, nemohl tušit, že za kopcem se narodila Felice Bauerová, spisovatelova dvojnásobná snoubenka, s níž se ovšem seznámil až v roce 1912. Rodiště Felice v dnešním polském Prudniku je sice potvrzené, ale ani v tamním muzeu vůbec netuší, v jaké ulici se svými rodiči žila.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se poprvé vyjádřil k ukrajinské operaci na ruském území. Jak dlouho se můžou Ukrajinci na ruském území udržet? A daří se jim odvádět pozornost Rusů od bojů na ukrajinském území? Izraelská tajná služba se domnívá, že Írán se rozhodl brzy zaútočit na Izrael. Jakou podobu by odveta za zabití politického šéfa Hamásu mohla mít? Čím to je, že v Česku přibývá dětí s poruchou příjmu potravy? Moderuje Lukáš Matoška a Pavlína Nečásková.
Rozhovor o fenoménu šumperáků i dalších tématech připravila Eva Kadlčáková.
Hovoří fotograf, nakladatel, historik umění a vizuální umělec Tomáš Pospěch.
Připravil ČRo České Budějovice v roce 2024. Premiéra 6. 8. 2024 (ČRo České Budějovice, 25 min.).
Lit.: Kadlčáková, Eva: Ti odvážnější zvolili kosočtverec. Tomáš Pospěch nafotil stovky šumperáků, domů, kterým se také říkalo televize. In web ČRo České Budějovice, 6. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Stojí po celé České republice. Stojí i na Slovensku, v polském a německém příhraničí, dokonce i v Lucembursku. Řeč je o typizovaných rodinných domcích zvaných šumperáky. Fotograf, nakladatel, historik umění a vizuální umělec Tomáš Pospěch je zdokumentoval a vydal o nich knihu. Kromě toho pořádá i výstavy a přednášky.
„Šumperák je hovorový název pro rodinný dům typu V. V roce 1965 ho navrhl projektant Josef Vaněk ze Šumperka. Ten dům poznáte velice dobře. V prvním patře má přes celé průčelí lodžii a průběžné okno. Také se vyznačuje tím, že používá šikminy, má je po stranách lodžie, a v šikminách je pět otvorů, obvykle kulatých,“ popisuje Tomáš Pospěch typizovaný domek.
Aby vilky s předsazenou lodžií nebyly uniformní, lidé si je měnili podle svého. „Mě fascinovala lidská kreativita. Někteří si řekli: Proč kolečka, proč ne čtvereček, obdélníček, áčko, háčko, elko, trojúhelníček… Ti odvážnější zvolili kosočtverec,“ usmívá se Tomáš Pospěch. (…)
Připravila Lenka Kabrhelová. Editor a koeditor Matěj Válek, Eduard Freisler. Sound design Ursula Sereghy. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: ČT sport, Eurosport.
Hovoří sociolog sportu Vojtěch Ondráček, který je také autorem podcastu Outsider.
Lit.: Kabrhelová, Lenka: Další olympiády? Menší nebudou, jiná cesta pro ně není, říká expert. In web Seznam Zprávy, 12. 8. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po více než dvou týdnech sportovního zápolení jsou 33. olympijské hry minulostí. Zaujaly výkony sportovců, ale třeba i zahajovacím ceremoniálem na řece Seině nebo ambicemi pořadatelského města. Jak hry v Paříži dopadly? A kam olympiáda jako fenomén směřuje?
Světové rekordy, velké sportovní návraty i loučení, ale také například problémy s kvalitou vody v řece Seině. To všechno provázelo letní olympijské hry v Paříži, které v neděli večer ukončil závěrečný ceremoniál. A jako vždy po konci největšího sportovního podniku planety se veřejnost i sportovní komunita ohlížejí, zdali hry naplnily velká očekávání.
„Úspěch se bere především v ohledu toho, že (olympiáda) proběhne: Že proběhne hladce, že se odehrají všechny disciplíny, rozdají se všechny medaile a nebude tam nějaký závažnější problém. A to se povedlo,“ říká v rozhovoru pro podcast 5:59 sociolog sportu Vojtěch Ondráček, který je také autorem podcastu Outsider. (…)
Kamil Filla. Verše českého malíře připravila Vlasta Skalická. Režie Jana Bezdíčková.
Účinkují Miriam Kantorková, Jaromír Spal a Jan Bartoš.
Natočeno v roce 1977 (15 min). Premiéra 14. 2. 1977 (Vltava, 21:30 – 21:45 h.) v cyklu Panoráma české a slovenské poezie. Repríza 2. 10. 1978 (Vltava, 21:30 – 21:45 h.) v cyklu Panoráma české a slovenské poezie; 31. 3. 1982 (Vltava, 20:30 – 20:45 h.) v cyklu Panoráma české a slovenské poezie; 27. 2. 1985 (Vltava, 20:30 – 20:45 h.) v cyklu Panoráma české a slovenské poezie; 11. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.) v cyklu Svět poezie.
Lit.: VS: Strofy z Buchenwaldu. In Rozhlas 14/1982 (22. 3. 1982), s. 4 (článek).
Lit.: Marek, Jaromír: Kněz a vědec Alois Musil, přítel Arabů. In web ČRo Plus, 10. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tak mimořádně rozsáhlé, stejně tak jako významné, dílo po sobě zanechalo jen málo českých spisovatelů a vědců. Alois Musil patří mezi ně. Přesto však je jeho jméno veřejnosti stále skoro neznámé. Rodák z moravského Rychtářova byl cestovatelem, etnografem, kartografem, orientalistou a také katolickým knězem.
Byl přezdíván moravským Lawrencem z Arábie nebo českým Karlem Mayem. Jeho život jakoby se odehrál v některém z dobrodružných románů, které sám psal.
Byl přítelem rakouského císařského dvora i Tomáše Garrigua Masaryka. Mezi Araby byl znám jako Músa ar Rueili či Músá šajch Číkí. Cesta nadaného chlapce ze spíše chudého selského rodu začala v Rychtářově nedaleko Vyškova.
Kněžskou dráhu započal z ryze pragmatických důvodů. Od dětství ho lákal Orient a tak se po gymnaziálních studiích vydal studovat do Jeruzaléma a do Bejrútu. Na přelomu 19. a 20. století navštívil opakovaně Blízký východ, kam se vydával na své geografické a etnografické výzkumy a studijní cesty. (…)
Rozhlasový dokument z cyklu Téma plus přibližuje osobnost Aloise Musila alespoň v základních obrysech. Pořad se natáčel v Praze, Rychtářově, Tel Avivu a Jeruzalémě.
