Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Philip Connors. Četba na pokračování. Překlad Jan Chovaneček. Pro rozhlas připravil Viktor Bezdíček. Zvuková spolupráce Antonín Kánský. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Čte Aleš Slanina.

Nastudovalo Brno v roce 2024. Premiéra 1. dílu 6. 7. 2024 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Obsah: 1. Gila Wilderness je privilegované území. Nejsou tu silnice, nesmí sem žádný motorizovaný ani mechanizovaný prostředek, jde o největší americkou chráněnou divočinu. A má i další výsady. Je už po mnoho desetiletí laboratoří pro experiment s ohněm. Na rozdíl od dob, kdy byl požár v očích člověka největším nepřítelem, dnes už víme, že i on byl „ohroženým druhem“ a že je také přírodní tvůrčí silou.

2. Duben – první část. Dodávkou k úpatí a pak osm kilometrů s těžkým nákladem na zádech, to je hláskařova cesta do práce. A pak pět měsíců samoty uprostřed borových a jedlových lesů, kaňonů, řek a hor. Na východ od Apache Peak, kde hláska stojí, se rozkládá vojenská střelnice s děsivým Trinity Site, místem, které první poznalo atomovou bombu. Koncem dubna přichází podrobná předpověď počasí a sezóna požárů začíná.

3. Duben – druhá část. Hodnota krajiny se nejméně do poloviny 20. století vyjadřovala v dolarech: v počtech kubíků dřeva a velikosti pasoucích se stád dobytka. Byl to zakladatel této pustiny Aldo Leopold, kdo si uvědomil souvislost eroze s masivním spásáním trav i s bojovným přístupem k požárům. Zde je také důvod, proč se třeba útok kůrovce snadno mění v katastrofu. Řešení není jednoduché a není úkolem pro jednu generaci.

4. Květen – první část. V květnu se s hláskařem Philem Connorsem vydáme nejprve na dva výlety. Na jednom spolu s fenkou Alicí a rybářským prutem vyrazíme k pstruhové bystřině. Místní druh pstruha má už od poloviny minulého století namále a biologové uvažují o tom, že v potoce otráví nepůvodní druhy a ten původní sem znovu vysadí. Druhý výlet, do srdce parku Aldo Leopold Wilderness, podnikneme s kamarádem Černým Larrym a dozvíme se, proč nehrát hazardní hry o whisky.

5. Květen – druhá část. V zimě jsem ženatý a v létě mám milenku. Mám to štěstí, že se jedná o stejnou ženu, komentuje autor jeden aspekt svého soukromí. V květnu manželka Martha přichází a na dva dny přináší do hláskařovy samoty lidské teplo. V pátém dílu se také zastavíme u tragického příběhu hasičů, který vylíčil v knize Young Men and Fire spisovatel Norman Maclean.

6. Červen – první část. Na počátku amerického ochranářství stály na přelomu 19. a 20. století dvě koncepce. Jedna chtěla chránit přírodní zdroje pro budoucí využití, druhá spatřovala hodnotu přírody v ní samé a v jednotě všeho stvoření. Aldo Leopold došel od té první ke druhé a tato proměna ho vedla k prosazení myšlenky, že divočinu na americkém Jihozápadě je třeba zachovat.

7. Červen – druhá část. Ochranářská lidská měřítka posledních desetiletí kontrastují s pradávnou historií Země, geologickými silami, které před desítkami milionů let tuto krajinu formovaly. Divočina má ale i svou lidskou historii, mnohem starší, než je její současný právní status. Svého práva na ni se odmítali vzdát původní obyvatelé, Apačové. Jejich vzdorující náčelník Victorio podlehl vojenské přesile před více než sto čtyřiceti lety.

8. Červenec – první část. Na druhé straně Skalistých hor se tyčí Desolation Peak s hláskou, která je patrně nejslavnější ze všech. V roce 1956 ji obýval spisovatel Jack Kerouac v naději, že přemůže své vnitřní běsy, bohužel bez úspěchu. Zahořklý se upil k smrti roku 1969. Na Apache Peak si Phil Connors čte v Kerouacově deníku a atmosféru v hlásce ovládne splín. Konec sezóny se blíží.

9. Červenec – druhá část. Důsledků mnoha svých činů nedohlédneme. Třeba když domněle v zájmu přírody vybijeme vlky. Sám Aldo Leopold na začátku své kariéry vlka zabil, a nejen že se výčitek už nezbavil, především díky přemnožené a hladem trpící vysoké zvěři pochopil, jaká je cena takového zásahu do odvěkého řádu. Podobně jako Phil Connors, když se neuváženě ujme záchrany osamělého koloucha.

10. Srpen. Ačkoli je Phil Connors požárním hláskařem v divočině, vzpomínky na největší požár si spojuje s New Yorkem. Jedenáctého září 2001 podnikl cestu přízračným městem až do redakce The Wall Street Journal, kde byl zaměstnán. V divočině v srpnu několik požárů v divočině přežívá a hasiči je monitorují, avšak nové podmínky nedovolují novým ohňům, aby se rozhořely. Sezóna požárů končí.

Lit.: Blažejovská, Alena: Když hoří americká krajina. Philip Connors: Sezóna požárů. Zápisky z požární hlásky v divočině. In web ČRo Plus, 16. červenec 2024 (článek). – Cit.: Na americkém Jihozápadě, uprostřed rezervace Gila National Forest, dvě stě kilometrů od mexické hranice, v nadmořské výšce 3 000 metrů nad mořem stojí požární hláska. Ve Spojených státech jich zbývá už jen pár set. Autor knihy Philip Connors se na východ od Apache Peak každoročně vrací, aby tam od dubna do srpna strážil horskou a pouštní krajinu pod sebou. V těchto místech dochází k vůbec nejčastějšímu výskytu suchých bouří na území Spojených států.

Zkušenost požárního hláskaře, kterou má autor knihy Connors, není jedinečná jen proto, že tomuto povoláními patrně brzy odzvoní. (…)

Hláskař stráví pět měsíců v roce pozorováním hor, většinou jen sám se sebou a s okolní divočinou. Kniha Philipa Connorse je nejen svědectvím o tomto podivínství, ale také průvodcem po historii tohoto fascinujícího území a sondou do dějin amerického ochranářství.

Jednou z významných osobností, ke kterým se autor vztahuje, je Aldo Leopold.

Na své hlásce si ale Philip Connors také četl v deníku Jacka Kerouaca, který v roce 1956 obýval hlásku na protějším Desolation Peak. Doufal totiž, že zde přemůže své vnitřní běsy, bohužel bez úspěchu. Zahořklý se upil k smrti roku 1969. (…)