Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří Miroslav Kutal, odborný garant projektu Vlčí a Rysí hlídky.

Natočeno 2024. Webová premiéra 4. 7. 2024 (Respekt.cz, 17:00 h.; 18 minut).

Lit.: Machálková, Zuzana: Raději pastevecký pes než kulka. Častější odstřel vlků farmářům nepomůže. In web Respekt.cz,  4. 7. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Miroslavem Kutalem z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.

Dobrovolnická iniciativa Vlčí a Rysí hlídky dostala jako vůbec první český projekt cenu v prestižní evropské soutěži The European Union’s Citizen Science Prize 2024. Je součástí programu Šelmy Hnutí Duha, a jejím cílem je, aby dobrovolníci sběrem srsti a trusu, tedy takzvaných pobytových stop, vlků a rysů přispívali k vědeckým poznatkům o těchto šelmách, a potažmo i k jejich ochraně. Stalo se tak v době, kdy se nejenom česká, ale i evropská debata točí kolem toho, jestli kvůli škodám páchaným vlky ne/snížit jejich ochranu. V současnosti je jejich střílení v ČR nelegální. „Třeba na Slovensku byl vlk po desetiletí loven a měli jsme možnost pozorovat, jestli to sníží konflikt nebo ne, jeden z našich výzkumů ukázal, že lov vlků neměl žádný vliv. Výše škod není vůbec závislá na tom, kolik se v tom regionu odstřelilo vlků. Mnohem důležitější je pracovat s ochranou stád v konkrétních lokalitách, ať už je to používání lepších elektrických ohrad nebo pasteveckých psů,“ říká ve Výtahu Respektu Miroslav Kutal, který je odborným garantem výše zmíněného projektu a akademickým pracovníkem Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně. Jaká je v Česku situace s vlky? Opravdu jsou takovým ohrožením, nebo jen žijeme v mýtech, které se o vlcích dlouhodobě šíří?

Připravil Štěpán Sedláček.

Hovoří analytik Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky.

Natočeno 2024. Webová premiéra 11. 7. 2024 (Respekt.cz, 41 min.).

Lit.: Sedláček, Štěpán: Pootočí nový prezident Írán k Západu? Režim střízliví z obratu k Rusku i Číně a má jadernou bombu na dosah. In web Respekt.cz, 11. 7. 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.:  S analytikem Matoušem Horčičkou z AMO o zvolení Masúda Pezeškjána íránskou hlavou státu a možných důsledcích v domácí i zahraniční politice a jeho vztahu s ajatolláhem.

„Nevím, jestli bych Pezeškjána označil za reformistu. Je to spíš pragmatik, který těží z dosavadní neúspěšné konzervativní politiky. Bude pro něj těžké realizovat své sliby. Na zrovnoprávnění žen a dalších věcech může pracovat, ale bude složité zákony prosadit,“ podotýká analytik Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky s odkazem na aktuální složení íránského parlamentu, kde reformisté nemají vliv, a také rozhodující slovo ajatolláha a dalších institucí. Kdo je nový prezident a co může změnit v domácí i zahraniční politice včetně vztahů s Ruskem a Čínou nebo v souvislosti s jaderným programem? A jaký vztah k nově zvolené hlavě státu má nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí a k čemu může reformně naladěného politika včele Islámské republiky využít? (….)

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří Silvie Lauder.

Natočeno 2024. Webová premiéra 11. 7. 2024 (Respekt.cz, 17:00 h.; 17 minut).

Lit.: Machálková, Zuzana: Za pohlavek vězení nehrozí. Zákaz fyzického trestání dětí má změnit smýšlení společnosti. In web Respekt.cz, 11. 7. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Sněmovna v prvním čtení schválila novelu, která upravuje mimo jiné zákaz fyzického trestání dětí.

„Týrání dítěte je trestné už nyní, problém Česka byl v tom, že my jsme neměli v právním řádu jasně stanoveno, že je nepřijatelné fyzicky trestat děti,“ vysvětluje ve Výtahu Respektu Silvie Lauder. Reaguje tak na to, že poslanci v týdnu v prvním čtení schválili novelu občanského zákoníku, která upravuje mimo snadnějších rozvodů a péče o děti po rozvodu právě i otázku jejich fyzického trestání. „Když se podíváme do praxí v jiných zemích, třeba do Švédska, tak tam to není tak, že by následovaly nějaké sankce, ten smysl je úplně jinde – dostát našim mezinárodním závazkům a odsoudit fyzické trestání dětí. Hned po této novele bude následovat balík opatření, jejichž součástí bude osvěta, vzdělávání, apod.,“ upřesňuje ve zpravodajském podcastu, ve kterém mluví nejen o námitkách, které ve Sněmovně v tématu fyzického trestání dětí zazněly, ale také o tom, že v jiných zemích i tento deklaratorní zákaz přispěl k tomu, že ubylo těžkých případů. Ve Výtahu Respektu je nicméně řeč i o dalších změnách, které mají zlepšit životní podmínky dětí, a to téma pěstounství. Senátem totiž prošla novela, která by měla usnadnit proces posuzování uchazečů a zvýšit podporu organizací, které pěstounům pomáhají.

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří Martin Uhlíř.

Natočeno 2024. Webová premiéra 10. 7. 2024 (Respekt.cz, 17:00 h.; 15 minut).

Lit.: Machálková, Zuzana: Evropa má po 30 letech novou vesmírnou raketu, podíleli se na ní i Češi. In web Respekt.cz, 10. 7. 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Historický moment pro Evropskou kosmickou agenturu i pro Evropu obecně: po téměř 30 letech dokončila svoji první misi nová evropská raketa Ariane 6. Přestože start i závěrečnou část provázely nezdary, obecně se dá považovat za úspěšnou. A nese dokonce i českou stopu, říká ve Výtahu Respektu Martin Uhlíř: „Dělaly se například nějaké postranní obruby na urychlovací motory rakety, ty vyrobila klatovská firma, poté se vyvíjí části palubního softwaru a deflektor spalin motorů, tady v ČR se testují díly. Český kosmický průmysl je opravdu silný a překvapivě dobře se rozvíjející sektor naší ekonomiky.“ I přes pokrok nicméně Evropa zůstává v této oblasti minimálně dekádu pozadu třeba za Spojenými státy. Stáváme se ale výrobou evropských raket méně závislí na jiných velmocích? K čemu konkrétně Ariane 6 slouží a jaký je další záměr s šestou generací této rakety?