Připravila Lenka Kabrhelová. Editor a koeditor Dominika Kubištová, Matěj Válek. Sound design David Kaiser. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: Český rozhlas Plus, Český rozhlas Radiožurnál, ČT24, CNN Prima NEWS, BBC News, X (Twitter) – @ShaykhSulaiman, YouTube – Sky News.
Hovoří publicista a odborník na Blízký východ Marek Čejka.
Lit.: Kabrhelová, Lenka: Íránský prezident zemřel. „Nebyl výrazný, režimu šel na ruku,“ říká expert. In web Seznam Zprávy, 21. 5. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prezident Ebrahím Raísí je po smrti. V zemi tak bude probíhat politický boj o jeho místo, s režimem to ale zřejmě výrazněji nepohne. Prezident totiž není v Íránu jediný, kdo drží moc. Nehoda jeho vrtulníku však zároveň přichází v době, kdy je Blízký východ ve varu. Jak může nečekané úmrtí ovlivnit další směřování režimu v Teheránu? (…)
V době, kdy Blízkým východem otřásá válka v Pásmu Gazy – a také jen krátce poté, co Írán vůbec poprvé přímo zaútočil na Izrael – přišla z regionu další nečekaná zpráva. Při víkendovém pádu vrtulníku zahynul íránský prezident Ebrahím Raísí. A mnozí se ptají, jaké důsledky to může mít nejen pro Írán, ale možná i pro celý Blízký východ.
„Určitě je to velmi nečekaná věc. Ale íránský systém s tím (možností úmrtí prezidenta) nějakým způsobem počítá a nemyslím si, že by ho to nějak zásadně vykolejilo,“ říká publicista a odborník na Blízký východ Marek Čejka. V rozhovoru pro podcast 5:59 připomíná, že volby nového prezidenta by se v islámské republice měly podle tamních pravidel konat do 50 dnů. Výkonem funkce už byl mezitím pověřen dosavadní viceprezident Mohammad Mochbar. (…)
Natočeno 2024. Premiéra 21. 5. 2024 (ČRo 3 Vltava, 4 min.) v cyklu Ranní úvaha.
Lit.: Vizina, Petr: Petr Vizina: Málomluvní hrdinové Wima Wenderse. In web ČRo 3 Vltava, 21. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Hlavním hrdinou snímku Dokonalé dny je pan Hirajama (Kódži Jakušo), toaletář veřejných záchodků japonského hlavního města (…).
Zdá se to nepravděpodobné, dokud ten film neuvidíte na vlastní oči. Kultivovaný, málomluvný muž zhruba po padesátce najde svou životní úlohu v roli uklízeče veřejných záchodků. Jeho všední i sváteční život se skládá z rituálů, pokud rituálem myslíme opakování jedné a téže věci až k dokonalosti.
Řeklo by se, že i úklid záchodů může být životním posláním, pokud k němu tak přistupujeme. Dokonalost provedení, bytí v přítomném okamžiku, mindfulness, jak se říká, potom nasvítí naši existenci podivuhodným světlem. (…)
Rudolf Slawitschek. Jak vyzrál mladý cukrář nad nepřáteli? Dramatizace František Novotný. Překlad S. Möcklová. Hudba dr. Oldřich Letfus. Režie Jiří Vasmut.
Pozn.: Fantastické vyprávění o mladém cukráři, který od mládí trpěl posměch pro své jméno Anastázius Kočkorád a který nad nepřáteli, kteří se posmívali jeho vývěsnímu štítu ve městě, vyzrál tím, že zvládl umění kouzelnické, donutil je pochutnat si na kočičí pečínce a zažil takto mnoho jiných veselých a dobrodružných příhod.
Autorem je pražský německy píšící spisovatel a malostranský rodák Rudolf Slawitschek (1880 -1945). Jeho nejúspěšnějším dílem je právě fantastický příběh Anastázius Kočkorád, velký kouzelník, poprvé vydaný německy jako Anastasius Katzenschlucker, der große Zauberer. Ein fröhliches Märchenbuch. Prag, Deutscher Kulturverband, 1928. (anotace)
Lit.: mý: Mládeži o prázdninách. In Týden rozhlasu 31/1944 (29. 7. 1944), s. 2 (článek).
Lit.: anonym: Zakładka literacka: Zofia Posmysz i jej „Pasażerka“. In web Polskie Radio Dwójka, 22. 5. 2024 (článek). – Cit.: W Zakładce Literackiej – portret Zofii Posmysz-Piaseckiej – publicystki, pisarki, byłej więźniarki obozu zagłady w Oświęcimiu i autorki wielu słuchowisk radiowych. (…)
Słuchowisko „Pasażerka“ (swego rodzaju powrót do obozowych przeżyć) powstało zresztą tylko dzięki temu, że od obozowego koszmaru dzieliło autorkę już ponad dziesięć lat. Dopiero bowiem z perspektywy czasu Zofia Posmysz mogła podjąć próbę zapisu tamtych dramatycznych doświadczeń.
Sam pomysł spotkania na wycieczkowym statku oświęcimskiej oprawczyni i więźniarki obozu zrodził się, jak mówi sama autorka z gnębiącej ją przez wiele lat myśli, jak zachowałaby się ona sama, gdyby coś takiego rzeczywiście się zdarzyło. I choć do takiego spotkania nigdy nie doszło, sam zamysł literacki i jego realizacja, odegrały w życiu autorki bardzo ważną rolę. (more…)
Zofia Posmysz. Rozhlasová hra. Hudba Małgorzata Małaszko. Realizace Andrzej Brzoska i Maciej Kubera. Režie
Osoby a obsazení: Annelise (Danuta Stenka), Walter (Krzysztof Gosztyła) a číšník (Jan Pęczek).
Natočeno 2010. Premiéra 23. 5. 2010 (Polskie Radio Dwójka, 22:00 h.) k 85. výročí vzniku Polského rozhlasu.
Lit.: PREMIERA: Zofia Posmysz „Pasażerka”. In web Polskie Radio Dwójka, 23. 5. 2010 (článek). – Cit.: W roku jubileuszu 85-lecia Polskiego Radia – nowa adaptacja „Pasażerki“ Zofii Posmysz. Na premierę słuchowiska zapraszamy w niedzielę, 23 maja 2010, o godz. 22:00.
Zofia Posmysz (ur. 1923 r.), więźniarka Auschwitz i Ravensbrück, dziennikarka Polskiego Radia, pisarka. Autorka słuchowiska radiowego Pasażerka z kabiny 45 (reżyseria: Jerzy Rakowiecki, wystąpili: Jan Świderski, Aleksandra Śląska i Jerzy Bielenia, premiera – rok 1959), następnie powieści Pasażerka, na podstawie której powstał scenariusz słynnego, niedokończonego filmu Andrzeja Munka (premiera – rok 1963). W ubiegłym roku inscenizację tej powieści przygotował Wrocławski Teatr Współczesny (reżyseria: Natalia Korczakowska). (more…)
Zofia Posmysz. Rozhlasová hra. Režie Jerzy Rakowiecki. Zvukový mistr Wojciech Truszczyński, Ewa Habielska. Asistent režie Edward Płaczek.
Osoby a obsazení: Annelise (Aleksandra Śląska), Walter (Jan Świderski), číšník (Jerzy Bielenia).
Natočeno 1959 (46 min.).
Pozn.: W czasie podróży statkiem z Hamburga do Buenos Aires dawna SS-manka, nadzorczyni z obozu w Oświęcimiu – obecnie urzędniczka w szanującej się firmie – spotyka na pokładzie pewną kobietę, w której rozpoznaje dawną więźniarkę, swoją „podopieczną“. Annelise, dla której obecność świadka niechlubnej przeszłości staje się nie do wytrzymania, zwierza się mężowi ze swych niepokojów. Walter, po wysłuchaniu jej opowieści, dochodzi do wniosku, że nie może nadal być mężem Annelise. Na jego prośbę Annelise wysiada w Lizbonie. Walter ma zamiar wystąpić o rozwód. (anotace)
Lit.: Lebrecht, Norman: Umění a Holokaust nejen podle Pountneyho: Když opera kráčí vodami, kam se morálka bojí vstoupit. In web Opera Plus, ěkolik dní poté, co letos v březnu získal film Zóna zájmu (The Zone of Interest) dva Oscary, byla v Mnichově a Madridu uvedena otřesná opera o holokaustu. Stejně jako román Martina Amise, podle něhož natočil Jonathan Glazer svůj surový film, užívá i opera Pasažérka (The Passenger) perspektivu pachatele – v tomto případě dozorkyně z Osvětimi, která se po válce setkává se svou bývalou obětí. Esesmanka je v šoku a od nás se očekává, že s ní budeme soucítit.
Umělecké ztvárnění Holokaustu je citlivé téma. Pokus o kontextualizaci největšího zločinu v dějinách, jak to udělal Glazer při oscarovém večeru, když uvedl paralely mezi Osvětimí a „nelidskou“ izraelskou politikou, je nemožný. Holokaust je jedinečné zlo, které lze chápat ze dvou hledisek – z hlediska oběti i utlačovatele. Pasažérka je díky své bilaterálnosti jednou z nejzásadnějších oper moderní doby – a další nedávná uvedení tento fakt jen potvrzují.
Polské drama Pasażerka z kabiny 45 bylo poprvé uvedeno jako rozhlasová hra v roce 1959 a vypráví příběh Zofie Posmyszové, mladé krakovské odbojářky, která byla v roce 1942 poslána do Osvětimi. Namísto vyprávění vlastního příběhu se Posmyszová rozhodla napsat příběh Lisy, nacistické dozorkyně, která na lodi směřující do Jižní Ameriky, aby tam začala nový život, spatří (či si představuje) krásnou vězeňkyni Martu, jejíž život se kdysi pokusila (nebo si to aspoň myslí) zachránit. Není zřejmé, zda pasažérka, kterou vidí, je skutečná, nebo jen přelud.
Posmyszlové kniha byla přeložena do ruštiny a zaslána skladateli Dmitriji Šostakovičovi. Ten ji předal polskému exulantovi Mieczysławu Weinbergovi žijícímu v Moskvě. Ten jednou kdesi zahlédl dozorce KGB, který jej ve vězení týral. Jako člověk, který přežil jak Hitlera, tak Stalina, se Pasažérka dotkla obou etap jeho života. Pracoval na ní téměř celých deset let, ale nikdy se nedostala na jeviště. (…)
Lit.: Šaráková, Lucia: Správy z kozmu alebo vesmírny týždeň na Litere. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 17. 5. 2024 (článek). – Cit.: Tento týždeň si v našom programe pripomíname 60. narodeniny slovenského kozmonauta Ivana Bellu, ktorý ako prvý Slovák vyletel do vesmírneho priestoru. Udialo sa to presne pred 25. rokmi, 20. – 28. februára 1999. Náš program bude plný literárnych správ z kozmu, ktoré nám doručia rôzne science-fiction príbehy alebo tie skutočné, ktoré napísal sám život. (…)
Na záver nášho týždňa vás pozývame počúvať poetickú esej Miloša Jesenského o imaginácii, cestovaní a realizovaní detských túžob. Volá sa Astronaut v astrálnych svetoch a prečíta vám ju Miroslav Trnavský.
