Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jiří Körber. Rozhlasová hra. Hudba Boh. Harvánek. Rozhlasová úprava a režie dr. Josef Kolář.

Účinkují členové činohry Národního divadla moravskoslezského.

Nastudovala Moravská Ostrava v roce 1941.  Premiéra 5. 2. 1941 (Moravská Ostrava, 21:00 – 22:00 h.).

Pozn.: V programu uvedeno jako Plačící vír.

Václav Kliment Klicpera. Veselohra. Hudba Václav Trojan. Režie Miloslav Jareš.

Osoby a obsazení: Myslibor, lesovní (Rudolf Böhm – Hrušínský nejstarší), Jaromír, jeho syn, první mládenec (Jaromír Spal), Růžena, jeho chovanka (Jaroslava Drmlová), Vítek, druhý myslivecký mládenec (Antonín Zíb), Ivan (Karel Pech), Ivana (Drahomíra Hůrková), Barnabáš, písák u polesního ouřadu (Václav Piskáček), Strachoš, posluha u téhož polesního ouřadu (Karel Kastner), Prokop, kočí (Jiří Suk), Zapotil (Ludvík Řezníček), Mrňák (Josef Hlinomaz) a další.

Natočeno 1943. Premiéra 21. 11. 1943 (Praha, 16:00 – 17:00 h.). Repríza 20. 2. 1944 (Praha, 15:30 – 16:30 h.).

Lit.: anonym: K literárně dramatickému pořadu pražské stanice. In Týden rozhlasu 47/1943 (20. 11. 1943), s. 2 (článek). – Cit.: Všecky čtyři hry činoherního programu posledního týdne listopadového jsou premiéry. Je to jednak Františkem Krejčířem zdramatizovaná anekdota „Herec na kolenou“ (bude provedena v úterý večer v režii Bohuše Hradila a s hudbou Václava Trojana), o anglickém herci Garrickovi, ocitnuvším se v ostrém konfliktu s vévodou z Northumberlandu.

„Zlý jelen“ Václava Klimenta Klicpery je druhou hrou, kterou pražská rozhlasová dramaturgie zařaďuje do svého programu a jak bylo již při prvé, nedávno vysílaných Macháčkových „Ženiších“ poznamenáno, děje se tak z velké části i na volání posluchačstva po občasném zařaďováni klasických her českého divadla. A že „Zlý jelen“ jí je, není třeba zdůrazňovat. Patří k nejlepším dílům tohoto tvůrce české komedie a pohybuje se v prostředí, které Klicperovi bylo zvláště blízké. „Zlý jelen“ byl sice již jednou rozhlasem vysílán, ale přesto můžeme mluvit o jeho letošním provedení jako o premiéře, protože v neděli odpoledne ho uslyšíte v novém nastudování Miloslava Jareše a se scénickou hudbou Václava Trojana. (…)

Zdeněk Jirotka. Rozhlasová hříčka. Režie Jiří Vasmut.

Osoby a obsazení: tchyně (Jaroslava Vacková), Pepička (Magda Mottlová), Kryštof (Josef Pehr).

Natočeno 1944. Premiéra (?) 20. 2. 1944 (Praha, 20:50 – 21:00 h.).

Zdeněk Jirotka. Rozhlasová hříčka. Režie Jiří Vasmut.

Osoby a obsazení: Otec (František Filipovský), matka (Eva Svobodová), dcera (Libuše Stočesová).

Natočeno 1943. Premiéra 30. 5. 1943 (Praha, 16:00 – 16:20 h.). Repríza 17. 7. 1943 (Praha, 16:45 – 17:00 h.) v rámci pořadu K sobotnímu oddechu po práci.

Lit.: skp: Galerie rozhlasových autorů. In Týden rozhlas 20/1944 (13. 5. 1944), s. 5 (článek) – Cit.: Zdeněk Jirotka patří do nečetné skupiny rozhlasových humoristů a mezi nimi zaujímá rozhodně jedno z nejvyšších míst. Jeho „humoru vlídné tváře“ jste měli možnost již několikrát opravdu se zasmát a ocenit Jirotkovy schopnosti kombinační, situační a co se stavby dialogů, prokreslených postav i pointy týče. — Zdeněk Jirotka se narodil roku 1911 ve Slezské Ostravě a po dosti tvrdém životě přešel od práce ruky k práci ducha, vystudoval v Hradci Králové Vyšší státní průmyslovou školu stavitelskou a ve svém novém pozdějším povolání vystřídal řadu míst.

Nepočítáme-li celkem dvě ,,povinné básně“ z raného mládí, do svého třicátého roku literárně vůbec netvořil. Náhoda ho přivedla k spolupráci s časopisy, pro které příležitostně psal povídky a feuilletony. Tiskem mu vyšla humoristická kniha „Saturnin“. V této knize byly částečně zužitkovány i některé Jirotkovy íeuilletony, přednesené předtím v rozhlase. . I v druhé jeho knize, „Muž se psem“ — opět humoristické — užil několika prvků ze svých rozhlasových prací. I k rozhlasu se Jirotka dostal náhodou: vyhověl pozvání ke spolupráci a od té doby se datuje jeho činnost rozhlasového feullletonisty, která měla vždy živý ohlas u posluchačstva. Skoro současně s feuilletony začal psát Jirotka pro rozhlas i hry. První jeho dramatickou prací byla „Agentura pro všecko“, humorná hříčka, dále přišla skoro detektivní veselohra „Zmizení Karla Poplety“; „Zpátky k pramenům“ se skutečným problémem a tak trochu i Inspirace vlastním mládím je jedinou jeho ne humornou hrou. Rozhlasová groteska „Hloupý milionář“ byla vysílána dvakrát, právě tak jako hříčka „Přeháňka nad Mont Blancem“, „Domácí dílna“ „S Xaverem se musí něžně“, obě poslední hříčky neobvyklého humoru i formy. — Pro rozhlas pracuje Jirotka rád a vidí v něm vyhovující formu
i únosný prostředek k vyjádření mytlenek.