Připravila . Editor a koeditor Matěj Válek, Eduard Freisler. Sound design Ursula Sereghy. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: Český rozhlas Radiožurnál, ČT24, TV Nova, CNN Prima NEWS, YouTube – DW News, YT – Citizen TV Kenya.
Hovoří novinářka íránského původu Golnaz Esfandiari.
Natočeno 2024. Webová premiéra 16. 4. 2024 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 19 min.).
Lit.: Kabrhelová, Lenka: Tabu padlo, válka vystoupila ze stínu, popisuje novinářka původem z Teheránu. In web Seznam Zprávy, 16. 4. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Svět se obává další války na Blízkém východě. Po víkendovém útoku Íránu na Izrael se přitom skloňuje možnost konfliktu, který by se mohl týkat celého regionu. Proč se tentokrát režim v Teheránu odhodlal k bezprecedentnímu přímému úderu? Rozebíráme s novinářkou íránského původu Golnaz Esfandiari. (…)
Útok Íránu na Izrael v noci na neděli zatřásl už tak rozviklaným Blízkým východem. Izraelská protivzdušná obrana sice s pomocí okolních zemí a spojenců v čele se Spojenými státy zneškodnila drtivou většinu z více než tří stovek dronů a raket, přesto výpad Teheránu zesílil obavy z velké regionální války. Pozornost teď budí otázka, jestli – a jak tvrdě – Izrael odpoví.
Už proto, že podle íránských prohlášení by izraelský krok zřejmě nezůstal bez nové reakce ze strany Teheránu. (…)
Premiér Petr Fiala z ODS a americký prezident Joe Biden se shodli na podpoře Ukrajiny. Jak se mezitím vyvíjí česká iniciativa nakoupit Ukrajině dělostřeleckou munici? Začíná soud s Donaldem Trumpem týkající se jeho platby pornoherečce. Co tato kauza znamená pro jeho šance stát se znovu prezidentem? Nemocniční i jiné české laboratoře čelí velkému zájmu o testování nákazy černým kašlem. Moderují Martina Mašková a Lukáš Matoška.
Natočeno 2024. Premiéra 16. 4. 2024 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Připravila Michaela Vondráčková.
Hovoří hudebnice Monika Srncová.
Připravila Plzeň v roce 2024. Premiéra 10. 4. 2024 (ČRo Plzeň, 17 min.).
Lit.: Vondráčková, Michaela: Hudebnice Monika Srncová představuje českému publiku kulturu Kanárských ostrovů. In web ČRo Plzeň, 10. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Už dlouhá léta žije na Kanárských ostrovech, její srdce ale stále patří i rodné České republice. Hudebnice Monika Srncová se navíc obě kultury snaží propojovat. Aktuálně probíhá její letošní turné přednášek „Canarias origin 2024“.
Při svých besedách se Monika Srncová snaží českému publiku přiblížit Kanárské ostrovy – jejich historii, tradice, současnost a kulturu – z pohledu „domorodce“. Na ostrovech totiž žije už 20 let, nejprve na Lanzarote, poté se usadila na Tenerife. Na Kanárských ostrovech také vystudovala hru na housle na konzervatoři, následně i na hudební akademii. (…)
Petr Sagitarius. Četba na pokračování. Připravila Eva Lenartová. Zvuk Vojtěch Dluhý. Režie Tomáš Soldán.
Čte Jan Szymik.
Nastudovala Ostrava v roce 2023. Premiéra 1. dílu 7. 1. 2024 (ČRo Ostrava, 15:29 h.) v cyklu Rozhlasové listování. Repríza 1. dílu 16. 10. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).
Lit.: Lenartová, Eva: Petr Sagitarius: Trujkunt, Čtverka. Major Roman Saran pátrá po třineckém vrahovi. In web ČRo Ostrava, 25. únor 2024 (článek). – Cit.: Trujkunt. Tak pojmenoval Petr Sagitarius, jablunkovský autor drsných gorolských detektivek, východní trojmezí České republiky. A právě tady se všechny příběhy odehrávají. (…)
Roman Saran je zpět. Svérázný major ostravské kriminálky je opět single, jen s kamarády a dobrým pitím. Z kocoviny se probouzí rovnou do náročného pracovního dne, jeho mordparta má tentokrát práci v Třinci.
Třetí část detektivní trilogie z nejvýchodnějšího místa republiky, kde se stýkají hranice tří států, začíná nálezem mrtvoly muže. Zpočátku se zdá, že jde u utonutí, ale tato teorie vezme rychle za své. Všechno, co se záhy odehraje, má nějakou souvislost se školou, jíž nikdo neřekl jinak než – čtverka. Chodil do ní i Roman Saran, malý rváč s velkým srdcem, který dává přednost nezávaznému divokému sexu před klidným vztahem a pro ránu a silné slovo nejde nikdy daleko.
Čtverka je součástí trilogie, kterou Petr Sagitarius (nejde o pseudonym, autor je Jablunkovan jako poleno, byť se narodil v Třinci) nazval Trujkunt. Kdyby si slovo Trujkunt nevymyslel autor (sic!), mohli bychom si ho přeložit jako trojmezí. Tedy území ohraničené třemi hranicemi, slovenskou, polskou a českou. A takový pomyslný trojúhelník na sebe klidně může vzít vlastnosti podobné tomu bermudskému, kterému se mimochodem říká rovněž ďáblův.
Máte-li podobný prostor, můžete pustit autorskou fantazii na špacír. Jenže to Petr Sagitarius nedělá, naopak, využívá přesně ty atributy, které mu jeho kraj nabízí: magickou krásu hor, složitou historii, odlehlost lidnatých sídel, gorolskou tvrdost a rovnost a samozřejmě nářečí.
Připravil Dušan Mikušovič.
Hovoří historik Jan Rychlík.
Natočeno 2024. Webová premiéra 15. 4. 2024 (Denník N, 55 min.).
Lit.: anonym: Historik Rychlík: Úzke vzťahy medzi Čechmi a Slovákmi sú z pohľadu histórie mýtus. In web Podbean, 15. 4. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.: Historik Jan Rychlík napísal obsiahlu knihu Dejiny Slovenska, ktorá má pomôcť českým čitateľom pochopiť, čím sa slovenské dejiny líšia od českých. V rozhovore s reportérom Dušanom Mikušovičom sa vracia k slovenským mýtom, česko-slovenským vzťahom, postojom k Rusku, ale aj k dôvodom, prečo majú naše dejiny spoločné viac vecí s maďarskými ako s českými.
Helena Mičkalová. Pověsti, legendy a vyprávění z Velkých Karlovic a okolí. Hudba Jarek ŠImek. Produkce Miroslav Gracík. Režie Václav Nekvapil.
Čte Marie Vašutová.
Natočeno 2023. Vydalo MG Music 7. 6. 2023 (1 CD MP3, EAN 0735745259207). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Knihu pověstí, legend a vyprávění z Velkých Karlovic a okolí nazvanou O čem si vyprávjajú Karlovjané napsala Helena Mičkalová. Učitelka z Velkých Karlovic v ní zúročila svou dlouholetou vášeň pro sbírání a zaznamenávání vyprávění pamětníků. Necelých osmdesát minut dlouhý výběr z knihy ve valašském nářečí načetla Marie Vašutová, zpěvačka ženské pěvecké skupiny Karlovjanky z Velkých Karlovic. Tato beskydská obec se v posledních letech proslavila jako městečko Protějov v seriálech České televize Doktor Martin a Strážmistr Topinka.
Oblíbená kniha Heleny Mičkalové O čem si vyprávjajú Karlovjané přinesla v devadesátých letech doposud méně známé pověsti a legendy z rázovitého regionu Velkých Karlovic. Ty z etnografického hlediska patří k výjimečným a cenným oblastem nejen v rámci Valašska a proto dlouhodobě přitahují pozornost sběratelů lidové slovesnosti. Lidové vyprávění jako ukázku folklorního bohatství z Valašska prezentuje sbírka pověstí, legend a vyprávění z Velkých Karlovic a okolí, které z ústního podání autorka převedla do psané podoby ve valašském nářečí.
Z kouzelné knihy Heleny Mičkalové O čem si vyprávjajú Karlovjané čte Marie Vašutová. „Rodiče mluvili valašsky, takže jsem tohle tvrdé, ale krásné nářečí slyšela kolem sebe od útlého dětství a automaticky jsem mu rozuměla a naučila se ho zároveň s českým jazykem, který jsme měli ve škole,“ vzpomíná paní Vašutová. (anotace) (more…)
Jerzy Jurandot. Komedie.
Natočeno 1958. Premiéra 22. 12. 1958 (Bratislava, 20:00 h.). Repríza 28. 5. 1959 (Bratislava, 20:00 h.).
Boris Michajlov. Původní hra k 10. výročí založení Pionýrské organizace. Režie Miloslav Disman.
Účinkují členové DRDS.
Natočeno 1959. Premiéra 20. 4. 1959 (Praha I, 20:00 – 21:30 h.). Repríza 7. 5. 1960 (Praha III, 14:00 – 15:10 h.) v cyklu Hra pro děti.
„Je nás málo. Většinou ani nehledám mezi čerstvě vyučenými cukráři, nejsou motivovaní k práci. Radši sáhnu po nevyučeném nadšenci, který do práce chodí rád a rád se učí novým věcem. Tím ale nechci říct, že cukrářské školy jsou špatné, jenže je jich hodně a nemají pro své žáky dostatek adekvátní praxe,“ říká cukrář Lukáš Skála. V Hovorech bude mluvit i o tom, že cukrařina je dřina a všechno se musí vzít mnohokrát do ruky. Třeba na takový indiánek, který patří mezi poměrně jednoduché zákusky, sáhne cukrář dvacetkrát, než ho zákazník dostane na talířek. Řeč bude i o inspiraci tradiční cukrařinou ze 70. a 80. let, tedy z doby, kdy se nepoužívaly žádné náhražky, nebo o tom, co ho naučil táta a co mezinárodní soutěže. Moderuje Naděžda Hávová.
Natočeno 2024. Premiéra 15. 4. 2024 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Renesanční zámek v Rosicích u Brna připravuje expozici o životě Jana a Medy Mládkových. Byli jsme se na jejich práci podívat. Co všechno na výstavě uvidíte? Připravil Tomáš Kremr.
Hovoří šéfkurátor Musea Kampa Jan Skřivánek.
Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 15. 4. 2024 (ČRo Brno, 2 min.) v cyklu Zprávy z jižní Moravy.
Lit.: Kremr, Tomáš: Na zámku v Rosicích vzniká expozice Medy a Jana Mládkových. Připomene jejich životní osudy. In web ČRo Brno, 15. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Osudům Jana a Medy Mládkových se věnuje nová trvalá expozice, která vzniká na zámku v Rosicích u Brna. Ve dvou místnostech se lidé dozví o životní cestě jednoho z ředitelů Mezinárodního měnového fondu a mecenášky umění i zakladatelky pražského Musea Kampa. Výstava vzniká nedaleko místa, kde jsou oba manželé pohřbení.
V místnosti je velkoplošná fotografie – Meda Mládková ve fialovém svetru stojí mezi bezhlavými figurami od polské sochařky Magdaleny Abakanowicz. Tyto sochy uvidí návštěvníci na výstavě. (…)
„To sousoší bylo pro paní Medu důležité, protože to byla jedna z posledních akvizic, kterou učinili ještě společně s Janem Mládkem. Znám to jen z vyprávění, ale když kolem těch soch paní Meda chodila, takže je vždy hladila,“ vypráví šéfkurátor Musea Kampa Jan Skřivánek.
Dva pánové přinesli do bublinkové fólie zabalené plakáty na výstavy děl Františka Kupky. „Tento obraz, vlastně největší Kupkovo plátno, které měli Mládkovi ve sbírce, tak věnovali do Národní galerie ve Washingtonu DC a tam ten obraz dnes visí ve stálé expozici. Kupku tu ale vystavit nemůžeme – pojištění, klimatické parametry, to by bylo nerealizovatelné,“ komentuje Skřivánek. (….)
Powered by WordPress