Rozhlasové pásmo o českém podzimu 1938. Připravili Milada Chlíbcová a Josef Štefánek. Hudební spolupráce Alois Palouček a Karel Kubata. Režie Josef Henke.
Natočeno 1963. Premiéra 28. 9. 1963 (Československo II, 20:20 – 21:20 h.)
21. 4. 2024
Spravedlnost čeledína Ondřeje (1963)
Ivan Cankar. Překlad Vojtěch Měrka. Dramatizace novely Přemysl Pražský. Hudba Vadim Petrov. Režie Jiří Josek.
Osoby a obsazení: Ondřej, čeledín (Josef Kaňkovský), Sitarová (Hana Bauerová), tchyně (Marta Záhorová), starosta (Áda Šmíd), opilý sedlák (František Kokejl), Gostačev (Jan Trnka), Šalander (Karel Jindrák), žena (Eva Kaňkovská), president (Karel Roden I.), mladí soudci (Zdeněk Jarolímek, Karel Charvát, Milan Klečka, Jan Přeučil), žena 2 (Naďa Prchalová), Košír (Josef Bulík), tulák (Otto Hradecký), lékař (Oldřich Slavík), Krušník (František Veselý), farář (František Novotný), členové Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Spoluúčinkuje Činoherní sbor Čs. rozhlasu a členové DRDS.
Nastudovaly České Budějovice v roce 1963. Premiéra 22. 9. 1963 (Praha – RPD, 20:00 – 21:12 h.) v cyklu Nedělní večery.
Lit.: anonym: Čeledín Ondřej a jeho právo. In Čs. rozhlas a televize 38/1963 (10. 9. 1963), s. 2 (článek).
Nevěra se nevyplácí (1963)
Opera u klavíru. Překlad a rozhlasová úprava Bohumír Samek. Hudba Josef Haydn. Na klavír hraje F. Rezek. Hudební režie J. Klupák. Režie Vladimír Tomeš.
Hovoří Luboš Fišer, Jarmila Balašová, Miloslav Včala, Růžena Olárová a Václav Neužil I. Zpívají M. Janda, V. Vlčková, K. Křemenák, L. Bláhová a Z. Jankovský.
Nastudovala Plzeň v roce 1963. Premiéra 25. 7. 1963 (Československo I, 14:30 – 15:30 h).
Levá stěna (1963)
Manfred Bieler. Rozhlasová hra věnovaná Davidu Alfaru Siqueirosovi. Překlad Bedřich Becher. Režie Jiří Josek.
Osoby a obsazení: Melitón Morandez (K. Šebesta), Diaz (Milan Sandhaus), Felipe (Alexej Gsöllhofer), Miguel (Vl. Ptáček).
Nastudovaly Pardubice v roce 1963. Premiéra 13. 6. 1963 (Praha – RPD, 22:30 – 23:50 h.).
Lit.: anonym: Rozhlasová hra jako protest. In Čs. rozhlas a televize 24/1963 (4. 6. 1963), s. 2 (článek).
Za kostelem – Roman Kabelka (2024)
70. díl pořadu připravil a moderuje Jan Hanák.
Hovoří zvukový mistr Rádia Proglas Roman Kabelka.
Natočeno 2024. Premiéra 21. 4. 2024 (Rádio Proglas, 20:05 h.).
Lit.: Hanák, Jan: Devětašedesátkrát nebyl slyšet, ale bez něj by neslyšel nikdo. In Facebook, 21. 4. 2024 (status). – Cit.: V sedmdesátém dílu pořadu Za kostelem se od mixážního pultu v režii přesunul do studia před mikrofon. Rozhovor s mistrem zvuku Romanem Kabelkou zazní premiérově dnes po osmé večer ve vysílání Radia Proglas a v podcastových aplikacích. Když usedl ke stolu, nastavil si vzdálenost mikrofonu na šířku dlaně a už se ani nehnul. Přizpůsobil jsem se a rozhovor získal díky detailnímu zvukovému záběrování na intimitě, řekl bych. Jaký je Romanův zvukový svět? Hraje v tom roli, že nevidí? Vidí sluchem hlouběji než zrakem, kterého se mu nedostává? Jak Bůh promlouvá, jak zní, jak se dává slyšet? Jakou má Bůh barvu? Nebylo to plánováno, ale vlivem okolností se sedmdesátý díl pořadu Za kostelem stal taky dílem posledním. Zavíráme u stolu my dva, kteří jsme u toho byli vždycky, interviewer a zvukový mistr. To jen tak nevymyslíte.
Chyba systému – Péče o rodinu, nebo kariéra? (2024)
29. díl podcastu připravil Jan Pokorný. Editorka Karolína Kašparová. Zvukový obal Jaroslav Pokorný. Grafika František Novotný. Kreativní producent Lukáš Sapík.
Hovoří Apolena Rychlíková, David Klimeš a Klára Kalíšková.
Natočeno 2024. Premiéra 19. 4. 2024 (ČRo Plus, 53 min.).
Lit.: ert (= Erhart, Michael) – Pokorný, Jan: Ženy k více dětem nepřimějí daňové slevy manželů. Potřebují podporu při péči, tvrdí výzkumnice Kalíšková. In web ČRo Plus, 19. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Péče o rodinu, nebo kariéra? Před podobnou volbou často stojí ženy v Česku. „Anebo se od nich očekává, že zvládnou obojí a nebudou si stěžovat,“ upozorňuje Klára Kalíšková z FIS VŠE a think tanku IDEA při CERGE-EI, která se věnuje mimo jiné tématům zaměstnanosti žen a rodinné politiky. (…)
„Český systém je nastavený tak, že jste buď naplno v práci a dítě naplno ve školce, anebo jste naplno doma. Flexibilita tu ještě není zavedena, nikdo na ni není zvyklý a chybí tu instituty, které by to slaďování umožnily,“ dodává.
Zásadní chybou podle výzkumnice je, že se podpora rodin s dětmi soustřeďuje na daňové úlevy, případně dávky, ovšem podpora služeb v oblasti péče o děti je i v mezinárodním srovnání velmi nízká.
Česko sice nabízí jednu z nejdelších rodičovských dovolených v Evropské unii včetně nastavení délky jejího čerpání, je to ovšem flexibilita jen zdánlivá. Jen asi desetina výdajů rodinné politiky se totiž vynakládá na služby související s péčí o děti, ze zbytku se vyplácí rodičovský příspěvek. (…)
Téma Plus – Nedá se tu dýchat! (2024)
Jak se Československo před rokem 1989 staralo o ochranu životního prostředí? Nad tím se v pořadu Téma Plus zamýšlí Tamara Kocourková.
Natočeno 2024. Premiéra 20. 4. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.).
Lit.: Kocourková, Tamara: Nedá se tu dýchat! To bylo hlavní motto ekologických protestů v Teplicích v roce 1989. In web ČRo Plus, 20. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na konci 80. let se v Severních Čechách opravdu dalo dýchat jen s jistým sebezapřením. Velmi znečištěné ovzduší bylo ale i jinde. V emisích na obyvatele byl náš stát na jednom z prvních míst ve světě. Hodnoty koncentrací z nejzatíženějších lokali – Podkrušnohoří, Praha, Ostravsko – překonávaly jen údaje z měst rozvojových zemí s nejvíce zatíženým životním prostředím.
Co vedlo k tomuto stavu? „V období 50. a 60. let převažoval technooptimismus,“ říká historička Doubravka Olšáková. Víru v technologický pokrok ale nedoplňovala péče o krajinu, kde lidé žili. „Na přírodu se v 70. letech v Československu zapomnělo,“ dodává.
Naopak, na Západě se od 70. let zájem o životní prostředí výrazně zvyšoval. Znečištěné životní prostředí se stalo výzvou odborníkům, veřejnosti i vládám k hledání úspor a ekologických řešení. Oproti tomu východní blok, zejména Československo, setrval v přezíravém postoji vůči ekologii a neochotě problémy řešit.
Nejhorší situace pak zřejmě nastala u černobylské katastrofy. Tady už byla situace prakticky neudržitelná. Informace se postupně začaly uvolňovat v Sovětském svazu, ale i jinde. V tom byla tragická nehoda přelomová. (…)
Noční Mikrofórum – Miloš Rejchrt (2024)
Host: Miloš Rejchrt, evangelický farář a signatář Charty 77. Jak dnes vidí svět jako člověk, který se nebál stát si za svým za všech okolností? V které těžké situaci mu jeho víra nejvíc pomohla? A čím může svou duši posilnit ten, kdo nevěří? Moderuje Tereza Boučková.
Natočeno 2024. Premiéra 21. 4. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Příběhy 20. století – Robotárna v Šumperku (2024)
Bývalá věznice v Šumperku takzvaná Robotárna projde během následujících dvou let zásadní rekonstrukcí. Kraj na ní získal více než sto milionů korun z evropských fondů. Paměti národa se podařilo vypátrat poslední žijící pamětníky, kteří touto věznicí prošli. Právě o nich budou dnešní Příběhy 20. století, které připravil Mikuláš Kroupa.
Natočeno 2024. Premiéra 21. 4. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 49 min.).
Lit.: Kroupa, Mikuláš: Cukrář Osladil ukrýval partyzány. Mechanik Aust řekl Němce, že je husa. Oba za trest putovali do Robotárny. In web ČRo Plus, 21. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V šumperské Robotárně gestapo mučilo politické vězně. Budova je dnes poloprázdná, nevyužívaná, částečně zdevastovaná. Uvnitř se však zachovaly cely, katr, dřevěné podlahy, mříže v oknech a mnoho dalšího. Jaký osud čeká toto v regionu unikátní místo paměti?
Do dvou let, jak plánuje majitel – Olomoucký kraj, by se měla bývalá věznice tzv. Arbeitshaus proměnit v moderní administrativní budovu. Vlastivědné muzeum v Šumperku tu chce otevřít knihovnu, využít pro sklady a administrativní potřeby muzea.
Chystá se i expozice připomínající příběhy někdejší politických vězňů. Paměť národa před deseti lety zdokumentovala vzpomínky posledních žijících pamětníků, kteří Robotárnu zažili tak říkajíc na vlastní kůži.
V Lidické ulici v Šumperku nadohled od vlakového nádraží se nachází pozoruhodná stavba, bývalá věznice. Třípatrová budova do široka rozkročená s klenutými zamřížovanými okny nadohled od nádraží sloužila jako zvláštní zemská donucovací pracovna pro maximálně 210 vězňů a 60 vězeňkyň už za Rakousko-Uherska. Od roku 1889 sem soudy zavíraly na polepšení hříšné občany – žebráky, tuláky, nevěstky, drobné zlodějíčky. Úřady je chtěly převychovat k pravidelné práci a působením náboženské výchovy „naváděti ku spořádanému životu“, jak uvádí dobové dokumenty. V budově byly zřízeny různé dílny, např. truhlářská, tkalcovská a jiné. Místem děsu, bolesti a hrůzy se však Robotárna tzv. Arbeitshaus stala za až 2. světové války. Gestapo zde trýznilo politické vězně: bachaři je drželi v temnicích, tloukli bejčáky, apod. Budova je dnes částečně v dezolátním stavu. Plánovaná rekonstrukce za víc než 150 milionů Kč z evropských fondů proběhne v následujících dvou letech. Kraj chce z Robotárny vytvořit moderní administrativní budovu splňující přísné environmentální a energetické normy. Budova projde zateplením, původní dřevěná okna se vymění za plastová a apod.
Cukrář Metoděj Osladil za 2. světové války kousek za Radomilovem vykutal s kamarádem Josefem Hejtmánkem „zemljanku“. Říkali si, že až bude nejhůř, mají se kde schovat. V roce 1944 tam ukryli dva partyzány, kteří se dostali z obklíčení gestapa.
Bunkr však Němci vypátrali a přepadli. Metoděj Osladil zrovna nabíral vodu z potoka, podařilo mu utéct. Po pár dnech ho Němci dopadli, mučený partyzán výslech nevydržel a prozradil ho. Gestapáci jeho mamince při domovní prohlídce vyrazili zuby.
Metoděje Osladila ve vyšetřovně mlátili přes hýždě bejčákem tak surově, že mu roztrhali maso až na kost. Drželi ho několik dní v šumperské Robotárně, která sloužila jako gestapácká věznice.
Pamatuje si zbité spoluvězně na hromadné cele: „Když mě zavřeli, tak mně tak ztloukli zadek, že jsem týden nemohl sedět. Bejčákem. Když se to přežilo, tak to ještě šlo. Byl tam chlap tak ztlučený, že mu ze zadku maso padalo,“ popisuje sugestivně pan Osladil Robotárnu, ze které ho po několika dnech transportovali na necelý rok do Malé pevnosti Terezín. V cele číslo 38 se tísnilo osmdesát vězňů.
Osladil byl zařazen do zemědělského komanda, které pracovalo na polích a v zahradách mimo věznici. Občas se mu podařilo ukrást brambory či jinou zeleninu ze záhonů a tak přežil. (…)
Moci bez nemoci – Exkluzivní spolupráce gynekologů a imunologů (2024)
Další díl pořadu Moci bez nemoci se bude věnovat exklusivní spolupráci gynekologů a imunologů. Díky ní se daří ženám po opakovaných potratech donosit a porodit zdravé dítě. Svůj příběh přijde vyprávět Tereza, která se i přes nepřízeň osudu díky spolupráci lékařů stala maminkou malého Jakuba. Pozvání autorky a moderátorky pořadu Šárky Volemanové přijali Doc.MUDr. Michal Koucký, Ph.D. – Vedoucí lékař perinatologického centra Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie, 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a MUDr. Ivana Šetinová, Vedoucí lékařka ambulancí centra prevence a léčby poruch imunity IMMUNIA s.r.o.. Pořad o medicíně, novinkách v léčbě a naději na život. S lékaři a vědci včetně skutečných příběhů pacientů.
Natočeno 2024. Premiéra 21. 4. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).