Lit.: Machálková, Zuzana: Výtah Respektu. Startuje elektronické přihlašování na střední školy. Co se mění? In web Respekt.cz, 31. 1. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) V devátých ročnících základních škol v poslední době panovala mírná nervozita. V noci na čtvrtek se totiž v Česku spouští Digitální přihlašovací systém, ve kterém mohou uchazeči o studium na střední škole vůbec poprvé podávat přihlášku i elektronicky. Nejen digitalizací přihlašování chce ministerstvo školství zabránit loňské, pro řadu žáků a rodičů zcela zoufalé situaci, kdy na některé jednoduše nezbylo místo. Hlavním problémem přitom nebyl jejich nedostatek, ale především chaotický systém. Cílem toho nového je tedy přihlašování na střední školy zjednodušit a zpřehlednit. Jaké změny přináší a jak přesně má fungovat? (…)
Jaroslav Havlíček. Kompletní audiokniha. Hudba Richard Mlynář. Režie Michal Bureš.
Čte Igor Bareš.
Natočeno 2024. Vydal OneHotBook 1. 2. 2024 (1 CD MP3, katalogové č. AK647; EAN 8594169486437; celková délka 5 hodin 55 minut). Ukázka k poslechu zde.
Obsah: 1. Zavražděný sen (1933) – 2. Hodinky pana Balabána (1931) – 3. Přicházející z pekel (1931) – 4. Šálení jara (1933) – 5. Vavřínek (1927) – 6. Pan Bych (1940) – 7. Dobrodružství (1929) – 8. Pomsta (1927) – 9. Děvka páně (1938) – 10. Past (1940) + bonus: čtyři autorovy básně.
Pozn.: „Zastavila se, v očích hrozný úlek. Nepromluvila a já také nic neříkal.“ – Jeden z našich předních autorů psychologické prózy osvědčil mistrovský talent nejen při psaní románů, které dnes patří ke kanonickým dílům české meziválečné literatury, ale i ve své bohaté a pestré povídkové tvorbě. Svědčí o tom rovněž desatero více či méně známých textů skýtajících z hlediska doby vzniku (1927-1940) a rozmanitosti námětů výmluvný průřez dílem Havlíčka-povídkáře. Najdou se mezi nimi citově vypjatá dramata (Přicházející z pekel, Děvka páně, Past), sebereflexivní etudy na pomezí skutečnosti a blouznění (Zavražděný sen, Šálení jara, Pan Bych), příběhy až krutě realistické (Vavřínek, Pomsta, Dobrodružství), ale i jedno vyprávění laděné do fantastična (Hodinky pana Balabána). Protagonistům těchto miniatur není nic lidského cizí, dokonce ani zrada nebo vražda, takže mnozí z nich nakonec přicházejí o své sny. A někdy i o život…
Původní antologie povídek Jaroslava Havlíčka zahrnuje nejzdařilejší autorovy krátké texty rázu milostného, realistického, fantastického i detektivního. (anotace)
Samuel Maršak. Rozhlasová hra. Překlad Míla Mellanová. Režie Otakar Bílek.
Osoby a obsazení: Tarabanov, voják (Vl. Janura), Nasťa, jeho milá (N. Prchalová), Andron Kuzmič, její strýc (J. Kaňkovský), Pocelujev, bohatý kupec (František Vicena), Bída (R. Nováková), car Dormidont (Karel Roden I.), Anfisa, jeho dcera (H. Bauerová), zámořský kralevic, její ženich (Z. Jarolímek), generál (Otto Hradecký), náčelník carské stráže (J. Bulík), pokladník careské pokladny (Oldřich Slavík), rychlý posel (A. Bašta), stařík (S. Pozdimek), jeho žena (V. Vilská), písař (Antonín Hardt), jeho žena (F. Kaňkovská), kupčík (M. Klásek), lupič (F. Viktorin), myslivec (František Kokejl), pastýř (J. Trnka), člověk, který umí tokat (J. Reitmayer).
Nastudovaly České Budějovice v roce 1962. Premiéra 18. 3. 1962 (Československo I, 15:30 – 17:00 h.). Repríza 7. 7. 1962 (Praha, 9:05 h.).
Lenka Hašková. Rozhlasová hra. Klavírní improvizace Jan Kaláb. Režie Jiří Josek.
Osoby a obsazení: Josef Kudrna, dělnický ředitel (Vladimír Leraus), Václav Duchoň, soudce z lidu (Jiří Suk), Baruška, Kudrnova žena (Božena Böhmová), Barunka, jeho dcera (Eva Klepáčová), prokurátor (Milan Mach), předseda soudu (Josef Langmiller), Potůček (J. Plavka), Zelenka (Vladimír Čech I.). Dále účinkují Karel Kastner, Luděk Kopřiva, F. Doubrava, Karel Beníško, Jindra Hollmanová, Bedřich Bobek, Jiří Lír, Miloš Rozhoň, K. Urbánek, Josef Větrovec a Jiří Hurta.
Lit.: Anonym: Nedělní večery. Obžalovaný. In Čs. rozhlas a televize 11/1962 (6. 3. 1962), s. 2 (článek). – Cit.: Lenka Hašková je novinářka, reportérka; všechny její reportáže, knížky a rozhlasové hry mají jedno společné: vyprávějí o dnešku. Lenka Hašková neumí jen zaznamenávat fakta a činy, ale vždycky především hledá spor a zajímá se o podmínky, které uvolňují, nebo neopak brzdí dráhu dobrých věcí. Námět k novele „Obžalovaný“ (podle které napsala rozhlasovou hru) našla v materiálech jednoho soudu. Byl to příběh starý deset let a obsahoval závažný konflikt, který ve spisech nebyl obsažen. Lenku Haškovou především totiž zaujal vnitřní, dramatický svár poctivého člověka, komunisty, který je náhle a plným právem obžalován, že neplnil dobře svoje pracovní povinnosti na stavbě elektrárny. Zanedbal důležité úseky, za které zodpovídal; neoprávněně tu byly vyplaceny vysoké prémie a tím bezdůvodně zvyšován rozpočet. Obžalovaný je dělník, který vstoupil do strany dávno před válkou, prošel koncentračním táborem a po revoluci se stal ředitelem elektrárny. Nyní bude odsouzen. Co se děje v mysli obžalovaného? Uzná svou vinu? Trestaný člověk nemůže být členem strany — ztratí a změní svůj názor komunisty, pro který pracoval celý život? To jsou otázky, které chtěla Lenka Hašková ve své hře „Obžalovaný“ zodpovědět. Premiéru uslyšíte 18. 3. ve 20.00 hod. na okruhu Praha a v rozhlase po drátě.
Host: Šimon Šafránek, filmový režisér. Proč se začal věnovat dokumentárnímu filmu? Co mají podle něj společné Nick Cave a Meky Žbirka? A umí už Šimon jezdit na skateboardu? Moderuje Joachim Dvořák.
„Pracovat s tématem holocaustu je opravdu těžké. Každý rok poslouchat to, co se lidem dělo, na mě nechává balast,“ říká režisérka Tamara Pomoriški, která založila Divadlo paměti národa. Ve spolupráci se studenty umělecky zpracovává příběhy lidí, kteří byli součástí bouřlivých dějin 20. století. Katarzí je pro ni proces tvorby inscenace, výsledkem bývá syntéza divadla, hudby, tance a scénografie. K příběhům pamětníků cítí velký respekt a závazek, aby je převyprávěli důstojně. O svých zážitcích ze setkání s pamětníky mluví i studentka Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Aneta Kolínková. Moderuje Tatiana Čabáková.
Lit.: Čabáková, Tatiana: Pracovat s tématem holocaustu je opravdu těžké, přiznává režisérka Pomoriški z Divadla Paměti národa. In web ČRo Plus, 1. únor 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Spojení dokumentu a divadla je dobrá cesta, jak mladým lidem přiblížit moderní historií a propojit je s těmi staršími – touto myšlenkou se inspirovala režisérka Tamara Pomoriški, která založila Divadlo Paměti národa. „Pracovat s tématem holocaustu je opravdu těžké. Každý rok poslouchat to, co se lidem dělo, na mně nechává balast,“ říká.
Ve spolupráci se studenty umělecky zpracovává příběhy lidí, kteří byli součástí bouřlivých dějin 20. století.
Katarzí je pro ni proces tvorby inscenace, výsledkem bývá syntéza divadla, hudby, tance a scénografie. K příběhům pamětníků cítí velký respekt a závazek, aby je převyprávěli důstojně. (…)
Vicekonzul, novinář, publicista, spisovatel, agent, a také velký přítel svobodného Československa i některých jeho významných představitelů – tím vším byl Robert Bruce Hamilton Lockhart. Diplomat a zpravodajec, který viděl zblízka vůdce ruské bolševické revoluce, stejně jako poznal klíčové politiky meziválečného Československa, zvláště Jana Masaryka a Edvarda Beneše. Mezi britskými diplomaty se na konci druhé světové války vyprávělo, že ani premiér Churchill, ani jeho předchůdce Chamberlain, který podepsal Mnichov, neměli ve skutečnosti zájem na poválečné obnově samostatného Československa a že o uznání československé exilové vlády Londýnem se nejvíc zasloužil Bruce Lockhart, který byl u ní představitelem Churchillova kabinetu. Osobnost Bruce Lockharta přiblíží pořad, který připravili Pavel Hlavatý a Jan Sedmidubský.
Natočeno 2013. Repríza 1. 2. 2024 (ČRo Plus, 21:10 – 22:00 h.) v cyklu Dokument Plus; 23. 9. 2024 (ČRo Plus, 21:10 – 22:00 h.) v cyklu Dokument Plus.
Lit.: Hlavatý, Pavel – Sedmidubský, Jan: Diplomat a zpravodajec Bruce Lockhart byl svědkem ruské revoluce. In web ČRo Plus, 1. únor 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Vicekonzul, novinář, publicista, spisovatel, agent a také velký přítel svobodného Československa i některých jeho významných představitelů. Tím vším byl Robert Bruce Hamilton Lockhart.
Narodil se 2. září 1887 a byl vždy hrdý na to, že je čistokrevným Skotem, i když se jeho rodina přestěhovala Bruce Hamilton v roce 1906 do Anglie. Studoval v Paříži a Berlíně a od roku 1908 působil v Malajsii jako úředník na kaučukových plantážích.
Zemi musel opustit kvůli vztahu se schovankou tamního sultána, záminkou k odjezdu byla malárie, ze které se léčil ve Spojených státech. (..)
Pavel Tomeš. O jednom rozšlápnutém psovi a lásce, která mohla být na celý život, ale nebyla. Ze sbírky povídek 13! stand-up komika a spisovatele Pavla Tomeše pro rozhlas připravila Marina Feltlová. Hudba Martin Kyšperský. Režie Radim Nejedlý.
Účinkuje Viktor Kuzník.
Nastudovalo Brno v roce 2024. Premiéra 1. 2. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).
Americký muzikant Frank Zappa byl jednou z nejvýraznějších postav moderní hudby. Ve své tvorbě bořil hranice mezi rockem, jazzem a vážnou hudbou. Svérázný multiinstrumentalista, zpěvák a skladatel vydal během života více než 60 alb, další vyšly po jeho smrti. V Portrétech ho připomene hudební publicista Petr Dorůžka a David Hertl.
Lit.: Hertl, David: Používejte demokracii, nebo o ni přijdete, říkal Frank Zappa. In web ČRo Plus, 1. únor 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: „Nejsem náboženský fanatik, neberu drogy, nejsem republikán ani demokrat a jsem relativně normální,“ řekl o sobě americký kytarista, zpěvák a skladatel Frank Zappa. Pro někoho byl géniem, pro jiné podivínem, sám o sobě říkal, že je jen chlápek s velkým nosem a legračními vlasy, který je schopný čehokoli. V pořadu Portréty o něm hovoří hudební publicista Petr Dorůžka.
Ve své tvorbě bořil Zappa hranice mezi rockem, jazzem a vážnou hudbou. Byl tvrdým kritikem lidské hlouposti, pokrytectví a soudobé politiky; zvažoval dokonce i kandidaturu na amerického prezidenta. Během života vydal více než 60 alb a mnoho dalších vyšlo po jeho smrti. (…)
