Kavárna jako inspirace, jako dědic salonu. Z vlastních rešerší připravila Eliška Závodná.
Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 3. 2. 2024 (ČRo 3 Vltava, 10:15 – 11:00 h.), 2. dílu 24. 2. 2024 (ČRo 3 Vltava, 9:15 – 10:00 h.); 3. dílu 23. 3. 2024 (ČRo 3 Vltava, 9:15 – 10:00 h.); 4. dílu 13. 4. 2024 (ČRo 3 Vltava, 10:15 – 11:00 h.); 25. 5. 2024 (ČRo 3 Vltava, 10:15 – 11:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.
Obsah:
1. Začalo to ve Vídni? Café Frauenhuber, Kramersches Kaffeehaus, Café Neuner alias das Silberne Kaffeehaus, předchůdci literárních kaváren. Novináři a literáti v kavárně. Café Griensteidel, kavárna přezdívaná Národní kavárna, ale později také Grössenwahn, kavárna Slavomam, tehdy nejznámější literární kavárna. Atmosféra, kultura, legendy a paradoxy.
2. Salcburk a kavárna Tomaselli, možná tak slavná jako samotné pití kávy v Evropě. A taky tak stará. Terst, Café Tommaseo a Café degli Specchi. Mnichov a Café Luitpold. Benátky, Caffé della Venezia trionfante, dnes Caffé Florian. Střípky lokální historie aneb Jak se kultura a historie potkávaly nad šálkem kávy. Kavárna mezi domáckou, familiární minulostí, ale také dynamickou budoucností.
3. Začátky pití kávy v Berlíně a osudové okamžiky tamních kaváren. Velkoměsto jako místo kavárenských protikladů. Model vídeňské kavárny v německé metropoli, vídeňští literáti (Joseph Roth, Alfred Polgar, Anton Kuh a Soma Morgenstern). Berlín a Vídeň jako střet dvou kultur: prostředí hektické kontra oáza klidu, moderna kontra nostalgie. Život, psaní a vzpomínání nejenom v kavárně Am Kurfürstendamm.
4. Graubünden a jeho kavárníci, hoteliéři a cukráři na cestách po Evropě. Začalo to v Benátkách. Itálie jako cíl mnoha švýcarských vystěhovalců, stejně jako Francie a německé země. Berlín, cukrárna a kavárna Josty, Johann Josty ze Silsu. Café Stehely a Johann Stehely ze Silvaplany. Literatura a politika v jednom. Paříž, Cabaret Chat noir, zakladatel Rodolphe Salis, vnuk přistěhovalce z Vicosoprana:“Bůh stvořil svět, Napoleon čestnou legii a já Montmartre“.
5. Pařížská kavárna: magnet přitahující nejenom literáty, ale především malíře, jak dokazují i jejich díla. Edouard Manet a jeho Zátiší s kávou, Silvestro Vega a jeho plátno Po obědě, Auguste Renoir a jeho Snídaně v trávě. Atmosféra a legendy. Kavárny a ženy. Do kavárny se utíká před rodinou, před ženami i za ženami. Svobodná hra mezi filozofií a uměním. Curych, Café Odeon, místo setkávání slavných umělců i politiků. Kolébka Dada, později proměna v centrálu pro emigranty. Mystifikace jako sebeobrana?