Ladislav Fuks. Hra o strachu, který dokáže člověka zničit. Dramatizace Lenka Veverková. Zvukový design a hudba Jan Trojan. Zvuk Tomáš Pernický. Dramaturgie Zuzana Sikačová. Režie Aleš Vrzák.
Osoby a obsazení: Mundstock (Vladimír Javorský), Šternová (Ivana Uhlířová), Otto Štern (Luboš Veselý), stará Šternová (Iva Janžurová), Hobzková (Jitka Smutná), řezník (Igor Bareš), pekař (Filip Kaňkovský). Dále účinkují Vojtěch Franců, Lucie Štěpánková, Aleš Petráš, Jaroslav Achab Haidler, Petra Bučková, Hanuš Bor, Tomáš Zielinski, Justin Svoboda, Roman Horák, Marie Štípková, Lada Jelínková, Pavel Tesař, Martin Hruška, Ondřej Volejník.
Natočeno 2023. Premiéra 19. 9. 2023 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 60 min.) v cyklu Večerní drama k 100. výročí narození Ladislava Fukse. Repríza 10. 11. 2026 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večerní drama.
Pozn.: Binaurálně natočená dramatizace psychologického románu vás zavede do hlavy osamělého Žida žijícího za války v protektorátu. S narůstajícím strachem denně očekává povolání do transportu do koncentračního tábora. /anotace/
Inscenace získala titul Best Binaural Drama na festivalu Grand Prix Nova v roce 2024. 2. místo na Prix Bohemia Radio 2024 v sekci Drama.
Lit.: Sikačová, Zuzana: Ladislav Fuks: Pan Theodor Mundstock. Hra o strachu, který dokáže člověka zničit. In web ČRo 3 Vltava, 19. září 2023 (článek). – Cit.: Binaurálně natočená dramatizace psychologického románu vás zavede do hlavy osamělého Žida žijícího za války v protektorátu Čechy a Morava. S narůstajícím strachem denně očekává povolání do transportu do koncentračního tábora. (…)
Virtuální realita pro vaše uši. Binaurálně natočenou hru poslouchejte se sluchátky! (…)
Před válkou chodil pan Theodor Mundstock často do společnosti, býval spořádaným a váženým mužem. Nacistické omezování práv a svobod židovských obyvatel ho však postupně přivedlo k osamělosti a k vnitřnímu zoufalství. Strach z toho, co přinese nejistá budoucnost, se stal jeho každodenní součástí a pronikal do všech činností. Mundstock si dokonce vymyslel jakýsi stín, který ho neustále pronásleduje a šikanuje. Až do chvíle, kdy objeví vlastní metodu, jak se na neznámou a drsnou budoucnost připravit. Je však možné se opravdu nachystat na to, co přijde, nebo je to jen iluze a další krok zhoubný pro lidskou psychiku?
Ladislav Fuks ve svém románu zachycuje proměny psychického rozpoložení člověka pronásledovaného společností i vlastním strachem. Právě ten dokáže ničit život bez jakéhokoli zjevného důvodu. Víc než na popis událostí se autor zaměřil na zrcadlení hrdinovy psychiky, na ztvárnění jeho vnitřního světa a toho, jakým způsobem se v něm odráží doba, v níž je nucen žít.
Rozhlasové zpracování v návaznosti na autorův záměr zachycuje obraz toho, co se děje v lidské hlavě. Více vrstevnatý binaurální zvuk napomáhá posluchači vnímat svět skrz hlavního hrdinu, resp. jeho vnitřní myšlenky a zmatek, který se v jeho nitru odehrává. Vnější svět se vynořuje tu více, tu méně, důležité však je to, co se děje v duši hlavního hrdiny, který je vláčen okolnostmi nebo vlastními příkazy, zákazy či představami.
Přestože je děj zasazen do minulosti, jako by připomínal i naše současné strachy a varoval před tím, co mohou v člověku vyvolat. (…)
Co je binaurální hlava a jak binaurální zvuk funguje?
Vypadá jako lidská hlava a má dokonce i lidské uši s ukrytými mikrofony. Díky tomu dokáže zaznamenat zvuky stejným způsobem jako vaše uši. Pokud se něco děje napravo od vás, uslyšíte to v levém uchu o něco tišeji a také zpožděně. Výsledný zvuk navíc bude zdeformovaný šířením v prostoru kolem vaší hlavy, a dokonce i záhyby vašeho ucha. Protože binaurální mikrofon vypadá jako vy, slyší jako vy a jde o zcela unikátní zprostředkování „zvukové“ reality.
Lit.: bbu: Hra Českého rozhlasu Pan Theodor Mundstock zvítězila na festivalu Grand Prix Nova. In web Informace ČRo, 1. červenec 2024 (článek) – Cit.: Binaurálně natočená rozhlasová hra podle románu Ladislava Fukse Pan Theodor Mundstock vyhrála na mezinárodním festivalu Grand Prix Nova v rumunské Bukurešti. Dílo Českého rozhlasu získalo titul Best Binaural Drama.
„Vítězství na tomto prestižním festivalu znamená významný úspěch a je dalším důkazem toho, že tvorba Českého rozhlasu je vysoce ceněna i v mezinárodní konkurenci. Jde také o ocenění práce všech rozhlasových kolegů, kteří se na vzniku této mimořádné hry podíleli,“ uvedl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
Ladislav Fuks ve svém románu zachycuje proměny psychického rozpoložení člověka štvaného společností i vlastním strachem. Přestože je děj zasazen do období 2. světové války, jako by připomínal i naše současné strachy a varoval před tím, co mohou v člověku vyvolat. „Hra sice zobrazuje příběh konkrétního člověka, ten ale odráží hluboce lidskou zkušenost nezávislou na místě či příslušnosti k jakékoli skupině,“ říká dramaturgyně hry Zuzana Sikačová.
Rozhlasové zpracování nabízí zvukový obraz toho, co se děje v lidské hlavě. Více vrstevnatý binaurální zvuk napomáhá posluchači vnímat svět skrz hlavního hrdinu, resp. vnitřní myšlenky a zmatek, který se v jeho nitru odehrává.
Rozhlasovou dramatizaci napsala Lenka Veverková, do hlavní role pana Theodora Mundstocka obsadil režisér Aleš Vrzák Vladimíra Javorského. Zvukově hru nastudovali Tomáš Pernický a Jan Trojan, hudbu Ester Grohová a Jan Trojan. Hru v premiéře uvedl Český rozhlas Vltava v září roku 2023.
Grand Prix Nova je mezinárodní soutěžní festival zaměřený na inovativní rozhlasová umělecká díla. Za inovativní je považován přístup, kdy tvůrci předávají své poselství skrze objevné technické a estetické přístupy.
Lit.: Jedličková, Magdaléna: Adaptace známých děl, historie i inscenace pro děti. Jak si vedla letošní selekce kategorie Drama? In web ČRo Prix Bohemia Radio, 17. říjen 2024 (článek). – Cit.: Ve středu měli návštěvníci možnost poslechnout si pětici finálových inscenací v kategorii Drama. Co nám letošní selekce říká o současné rozhlasové fikční tvorbě?
Poslechový den kategorie Drama jsem osobně zažila už poněkolikáté, letos ale poprvé jako členka studentské poroty. Se dvěma kolegyněmi jsme měly možnost poslechnout si rozhlasová díla předem a prodiskutovat, která by si zasloužila vítězství. Názory jsme měly různé, ale jedna věc se ukázala velmi rychle – ani jedna z letošních her nás příliš nezaujala. To neznamená, že bychom je považovaly za nekvalitní – spíše nepřinášejí nic nového a nečekaného. (…)
Pan Theodor Mundstock je zdařilá adaptace s kvalitním sound designem a přesvědčivým výkonem Vladimíra Javorského, za který si Thálii určitě zaslouží. Porota inscenaci popsala jako kompaktní symfonii lidského utrpení, která dokáže vyvolat soucit. Zaujal binaurální zvukový design, který odlišuje různá prostředí, ale zároveň nechává prostor pro představivost. Porota také ocenila, jak dramatizace dokázala vyjádřit obraz rozpadající se mysli. Pro nás jako studentskou porotu trochu sráží hodnocení velmi tradiční zpracování, kterému v druhé polovině chybí silnější gradace. (..)
Lit.: anonym: Hra ČRo zvítězila na festivalu Grand Prix Nova. In web Divadelní noviny, 2. 7. 2024 (článek). – Cit.: Binaurálně natočená rozhlasová hra podle románu Ladislava Fukse Pan Theodor Mundstock vyhrála na mezinárodním festivalu Grand Prix Nova v rumunské Bukurešti. Dílo Českého rozhlasu získalo titul Best Binaural Drama.
Vítězství na tomto prestižním festivalu znamená významný úspěch a je dalším důkazem toho, že tvorba Českého rozhlasu je vysoce ceněna i v mezinárodní konkurenci. Jde také o ocenění práce všech rozhlasových kolegů, kteří se na vzniku této mimořádné hry podíleli, uvedl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
Ladislav Fuks ve svém románu zachycuje proměny psychického rozpoložení člověka štvaného společností i vlastním strachem. Přestože je děj zasazen do období 2. světové války, jako by připomínal i naše současné strachy a varoval před tím, co mohou v člověku vyvolat. Hra sice zobrazuje příběh konkrétního člověka, ten ale odráží hluboce lidskou zkušenost nezávislou na místě či příslušnosti k jakékoli skupině, říká dramaturgyně hry Zuzana Sikačová.
Rozhlasové zpracování nabízí zvukový obraz toho, co se děje v lidské hlavě. Více vrstevnatý binaurální zvuk napomáhá posluchači vnímat svět skrz hlavního hrdinu, resp. vnitřní myšlenky a zmatek, který se v jeho nitru odehrává.
Rozhlasovou dramatizaci napsala Lenka Veverková, do hlavní role pana Theodora Mundstocka obsadil režisér Aleš Vrzák Vladimíra Javorského. Zvukově hru nastudovali Tomáš Pernický a Jan Trojan, hudbu Ester Grohová a Jan Trojan. Hru v premiéře uvedl Český rozhlas Vltava v září roku 2023.
Grand Prix Nova je mezinárodní soutěžní festival zaměřený na inovativní rozhlasová umělecká díla. Za inovativní je považován přístup, kdy tvůrci předávají své poselství skrze objevné technické a estetické přístupy.
Lit.: anonym: Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o činnosti Českého rozhlasu za rok 2024. In web Rada ČRo, 2025 (výroční zpráva) – Cit.: (…) Binaurálně natočená rozhlasová hra podle románu Ladislava Fukse Pan Theodor Mundstock, která na Prix Marulić vyvolala bouřlivou reakci jednoho z porotců, vyhrála na mezinárodním festivalu Grand Prix Nova. Dílo Českého rozhlasu získalo titul Best Binaural Drama. Ladislav Fuks ve svém románu zachycuje proměny psychického rozpoložení člověka štvaného společností i vlastním strachem. Přestože je děj zasazen do období 2. světové války, jako by připomínal i naše současné strachy a varoval před tím, co mohou v člověku vyvolat. Hru v premiéře uvedl Český rozhlas Vltava v září roku 2023. Grand Prix Nova je mezinárodní soutěžní festival zaměřený na inovativní rozhlasová umělecká díla. Za inovativní je považován přístup, kdy tvůrci předávají své poselství skrze objevné technické a estetické přístupy. (…)
Lit.: Boubínová, Markéta: Jak dostat děti od mobilu ke knize: češtinářka doporučuje konkrétní triky i 57 titulů. In web Deník N, 25. 8. 2026 (rozhovor s češtinářkou – Věra Oherová). – Cit.: (…) Hodně pracuji také s audioukázkami, protože se je snažím dostat ke klasice. Mám ráda Český rozhlas, kde jsou načtené klasické věci. Myslím, že děti by měly vědět, kdo byla Němcová nebo Erben, ale stačí základní povědomí.
V deváté třídě jsem jim třeba pustila skvěle načteného Pana Theodora Mundstocka od Fukse. Nejdřív si všechno sama poslechnu, než jim to doporučím. To považuji za zásadní.
Mám pocit, že někteří češtináři doporučují knihy nebo poslechy, aniž je sami četli nebo slyšeli.
Dala jsem jim to na víkend, aby si to poslechli, a neřekla jsem jim, co s tím budeme dělat. Byla to docela náročná třída, ale překvapilo mě, že si to všichni opravdu poslechli.
Celé?
Celé, i když zkrácená verze měla asi hodinu. Samozřejmě jsem jim nastavila určitý limit. Říkala jsem: „Celý víkend to poslouchat nemusíte. Od rána do večera jste na sociálních sítích nebo Netflixu, sluchátka máte pořád v uších. Tak si tu hodinu od pátku do neděle obětujte.“
Mohli si to pustit při venčení psa, cestou na trénink nebo na procházce.
Pak jsem jim dala otázky, ale nechtěla jsem je zkoušet. Spíš jsme se o tom bavili. Chtěla jsem, aby přemýšleli o tom, čeho se Theodor Mundstock bál, co pro něj situace znamenala nebo co by si sami zabalili, kdyby je něco takového čekalo.
Bylo samozřejmě těžké představit si, že by šli do koncentračního tábora, ale šlo mi o tu myšlenku.
Klasiku se jim takto snažím dávat prostřednictvím rozhlasu. Pak jim buď dám otázky, bavíme se o tom, nebo si vyberou postavu a napíšou jí dopis, který čtu já. Nemusejí ho číst před třídou.
Poslední dobou totiž hodně zažívám, že mají ostych cokoli číst, prezentovat nebo recitovat. Učím přes deset let a tento trend pozoruji čím dál víc. (…)