Připravil Štěpán Sedláček.
Hovoří Zdenka Sokolíčková (1), Petr Daniš (2), Jana Soukopová (3), Jiří Koželouh (5), Kateřina Davidová (6), Pavel Zámyslický, Romana J. Březovská, Jan Kaliba, Magdalena Davis a Radim Tolasz (7), Eva Majerová (9), geochemik a první český ministr životního prostředí Bedřich Moldan (10), analytik Jan Krčál (11), klimatolog Radim Tolasz z ČHMÚ (12), terapeutka Jitka Holasová (13).
Natočeno 2023- 2024. Webová premiéra 1. dílu 5. 5. 2023 (Respekt.cz, 32 min.); 2 dílu 10. 6. 2023 (Respekt.cz, 66 min.); 3. dílu 5. 8. 2023 (Respekt.cz, 86 min.); 5. dílu 26. 10. 2023 (Respekt.cz, 59 min.); 6. dílu 7. 12. 2023 (Respekt.cz, 54 min.); 7. dílu 18. 12. 2023 (Respekt.cz, 74 h.); 8. dílu 15. 2. 2024 (Respekt.cz, 28 min.); 9. dílu 2. 5. 2024 (Respekt.cz, 64 min.); 10. dílu 12. 7. 2024 (Respekt.cz, 100 min.); 11. dílu 25. 9. 2024 (Respekt.cz, 36 min.); 12. dílu 26. 9. 2024 (Respekt.cz, 35 min.); 13. dílu 21. 1. 2025 (Respekt.cz, 49 min.).
Lit.: Sedláček, Štěpán: Odmítám tezi, že je nás na planetě moc a měli bychom „trochu vymřít“. In web Respekt.cz, 5. 5. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Příběhy klimatické změny #1 Se sociokulturní antropoložkou Zdenkou Sokolíčkovou o výzkumu na Špicberkách i norském boji proti globálnímu oteplování. (…)
„Snažíme se propojit vědecký a nevědecký svět. Přírodovědná data o proměně prostředí, což jsou suchá čísla a grafy, propojujeme s tím, jaké příběhy o změně klimatu si vyprávějí lidé, kteří s vědou nemají nic společného. Jde o průvodce, starousedlíky nebo třeba trappery, kteří se živí tim, že se pohybují v krajině, “ popisuje Zdenka Sokolíčková výzkum environmentální paměti na Špicberkách. Na soustroví s manželem a třemi dětmi žila dva a půl roku, což zachycuje časosběrný dokumentární film Návštěvníci. Jak se dostala k antropologickému výzkumu změny klimatu? Jakou roli tohle téma sehrává v jejím osobním životě? A jaké klíčové momenty ji vůbec nasměrovaly k ekologické etice, která se zabývá vztahem jedince k životnímu prostředí? I na to se ptal Štěpán Sedláček v rozhovoru, který natáčel na festivalu populárně-vědeckých filmů AFO v Olomouci.
Lit.: Sedláček, Štěpán: Nemusí to skončit katastrofou. Změnu klimatu ještě můžeme zvrátit a řešení známe. In web Respekt.cz, 10. 6. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Příběhy klimatické změny #2 s odborníkem na environmentální vzdělávání Petrem Danišem mimo jiné o jeho knize Klima je příležitost.
„Katastrofou to skončit nemusí. Do velké míry záleží na tom, co uděláme. Řešení existují po celém světě a už se do nich pustilo spoustu států, měst, firem i jednotlivců. A my bychom se k tomu měli přidat. To je asi největší poselství mé knihy,“ říká o nové knize Klima je příležitost autor Petr Daniš, který vede vzdělávací centrum TEREZA. Jak se před více než dvaceti lety po studiu filozofie dostal k environmentálnímu vzdělávání? Jak učit děti o změně klimatu? Co mu chybí v české veřejné debatě o tomto tématu? Jaká řešení se nabízejí? Co říkal na nedávná vystoupení Václava Smila a související diskuse? I o tom vypráví v podcastu týdeníku Respekt.
Lit.: Sedláček, Štěpán: Nejdřív si udělejme inventuru. In web Respekt.cz, 5. 8. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Příběhy klimatické změny #3 s Petrem Kuckou a Janou Soukopovou o udržitelné spotřebě, snižování uhlíkové i odpadové stopy. (…)
„Je třeba si spočítat uhlíkovou stopu a potom začít od největších kapitol. Jde o to si udělat alespoň základní představu, abych věděl, jaké budou mít moje kroky dopad. Teď potřebujeme snižovat emise opravdu rychle,“ podotýká Petr Kucka z Ekologického institutu Veronica s tím, že takový přehled by si měl udělat stát, obce, firmy i jednotlivci. Cestu pak vidí ve snižování spotřeby i ve státních regulacích. Podle ekonomky a expertky na oběhové hospodářství Jany Soukopové se to týká mimo jiné obalů: „Stát by měl více dohlížet na to, jaké jsou sazby za obaly. Ty ovšem teď stanovuje společnost EKO-KOM , která není státní. Za mě máme stále málo regulací…Na výrobcích například chybí informace o tom, co obsažené látky způsobují nebo jak dlouho se daný výrobek rozkládá. O tom by měli být informováni všichni,“ míní Soukopová, která vede Institut pro udržitelnost a cirkularitu na Masarykově univerzitě. Co je udržitelnost? Jak rozpoznat greenwashing? Proč třídit odpad a sázet stromy nestačí? Proč zavírají bezobalové obchody? Jak efektivně snížit spotřebu? I o tom mluvili v debatě Respektu na Letní filmové škole v Uherském Hradišti.
Lit.: Sedláček, Štěpán: Vládní plán: Konec uhlí, opatrný rozvoj obnovitelných zdrojů, nekritická víra v jádro. In web Respekt.cz, 26. 10. 2023 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Příběhy klimatické změny #5 s Jiřím Koželouhem z Hnutí Duha o plánu české vlády na ukončení závislosti na uhlí a na snižování emisí skleníkových plynů.
(…) „V plánu kontrastuje velká opatrnost v rozvoji obnovitelných zdrojů s ambicemi v oblasti jádra. Tam vláda počítá s tím, že vše stihneme a za nízkou cenu… Tady se odkazuje na nějaká memoranda, jako kdyby snad dokázala postavit reaktor rychleji než kdekoliv jinde v EU. To je představa, která dřív nebo později narazí,“ říká analytik z Hnutí Duha Jiří Koželouh o dlouho očekávané aktualizaci energeticko-klimatického plánu, jehož návrh vláda přijala minulý týden. Dokument na bezmála 500 stranách popisuje snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 a následujících desetiletích. Poslat ho původně měla Evropské komisi už na konci června. Co nového přináší? Jak může proměnit energetiku? A co by se v příštích sedmi letech v důsledku změní pro české domácnosti? Nejen o tom mluví Jiří Koželouh v podcastu týdeníku Respekt. Moderuje Štěpán Sedláček. (…)
Lit.: Sedláček, Štěpán:
Je absurdní, že státy nadále dotují fosilní paliva a vytvářejí pokřivený trh. In web Respekt.cz, 7. 12. 2023 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Příběhy klimatické změny #6 s analytičkou Kateřinou Davidovou o klimatické konferenci OSN COP28 v Dubaji, dotování fosilních paliv v Česku a hledání sociálně spravedlivého přechodu na čisté energie.
„Když se bavíme o klimatické politice a snižování emisí skleníkových, tak mi přijde absurdní, že státy nadále dotují fosilní paliva a vytvářejí pokřivený trh a pak musejí dotovat i obnovitelné zdroje… V České republice v rámci implicitních dotací, které snižují náklady na výrobu energie z fosilních zdrojů, šlo v roce 2020 až 220 miliard korun. To je obrovské číslo,“ říká Kateřina Davidová s odkazem na svou analýzu v Centru pro dopravu a energetiku (CDE) a data Mezinárodního měnového fondu, který upozornil, že loni celosvětově fosilní dotace vzrostly na sedm bilionů dolarů. „Zejména v době, kdy se mluví o tom, že musíme šetřit a pokrývat díry v rozpočtu, mi přijde dost neekonomické na jedné straně dotovat fosilní paliva a na druhé se pak snažit řešit klimatickou krizi a dávat peníze někam jinam,“ dodává analytička, která kromě CDE působí také v Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM. Jak hodnotí probíhající klimatický summit COP28 v Dubaji a roli Česka v boji s klimatickou změnou? Na co by měl stát dávat pozor při přechodu na čisté zdroje energie s ohledem na různé skupiny obyvatel?
Lit.: Sedláček, Štěpán: Začátek konce éry fosilních paliv, nebo slabá dohoda plná děr. In web Respekt.cz, 18. 12. 2023 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Příběhy klimatické změny #7 Jak hodnotí konferenci COP28 její účastníci z Česka: Pavel Zámyslický, Romana J. Březovská, Jan Kaliba, Magdalena Davis a Radim Tolasz. (…)
Předčila klimatická konference COP28 veškerá očekávání a patří jí superlativy, nebo jde o fiasko? Přijde na to, s kým mluvíte. Co se v Dubaji povedlo, a co ne? Kdo ve snaze omezit nárůst globální teploty sehrál roli záporáka, kdo naopak vystupoval jako kladná postava? A jak si ve světle jednání v ochraně klimatu vede Česko? Nejen na to se ptal v podcastové anketě týdeníku Respekt Štěpán Sedláček. Odpovídají: ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na MŽP Pavel Zámyslický, analytička Romana Jungwirth Březovská z Klimatýmu AMO a CzechGlobe, klimatický zpravodaj ČRo Jan Kaliba, vedoucí klimatických programů Člověka v tísni Magdalena Davis a klimatolog z ČHMÚ Radim Tolasz, který zastupuje Česko v Mezivládním panelu pro změnu klimatu při OSN (IPCC).
Lit.: Sedláček, Štěpán: Neříkám, že máme objímat stromy, ptám se, proč už nevidíme posvátný rozměr přírody. In web Respekt.cz, 15. 2. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Příběhy klimatické změny #8 s islandským spisovatelem Andrim Magnasonem o moci slov, zmrzlé krávě a mýtech kolem globálního oteplování.
„Možná, že kdybychom nebyli tak racionální a vnímali řeky, hory a třeba polovinu lesů jako cosi posvátného, tak bychom teď nebyli v takové situaci,“ říká islandský spisovatel Andri Magnason, autor knihy O času a vodě, který loni vystoupil v Česku s přednáškou v rámci Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Proč je tak těžké přiblížit změnu klimatu? A jak v tom může pomoct spisovatel? (…)
Lit.: Sedláček, Štěpán: Koráli tady byli, jsou a budou. Jen nevím, jestli jejich návrat ještě uvidí lidé. In web Respekt.cz, 2. 5. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Příběhy klimatické změny #9 s Evou Majerovou, která se snaží na Havaji prodloužit život nesmrtelným korálům a přijít na kloub tomu, kdo ve vztahu řasy s korálem dává „komu košem“. (…)
Koráli byli podle havajských mýtů prvním organismem, který přišel na svět. Bioložku Evu Majerovou to nepřekvapuje. „Koráli jsou něco jako stromy v lese. Ldé tady už kdysi věděli, že bez korálů nebudou ryby a bez ryb nebude obživa,“ všímá si moudrosti starých Havajanů česká genetička, která na ostrovy přicestovala před šesti lety a v Havajském institutu mořské biologie zkouší přijít na to, jak těmto prastarým organismům pomoct v době zrychlující klimatické změny. Ta může poměrně brzy způsobit vymření všech korálů. Jaké by to mělo důsledky pro lidi? Co přesně jsou koráli vlastně zač? Proč v letošním roce po celém světě blednou a kdy to pro ně může být smrtelné? Co podstatné stále o životě a smrti korálů vědci nevědí? A jak se česká přírodovědkyně dostala k výzkumu korálů na Havajských ostrovech? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru týdeníku Respekt Štěpána Sedláčka. (…)
Lit.: Sedláček, Štěpán: Chybí tady odvážní politici schopní prodat dražší banány. Boj proti Green Dealu je hloupost. In web Respekt.cz, 12. 7. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Příběhy klimatické změny #10 s exministrem a vědcem Bedřichem Moldanem o populismu kolem Zelené dohody pro Evropu, odvaze v politice i ochraně a obnově přírody i klimatu.
„Bojovat proti Green Dealu je úplná blbost, protože už je do velké míry uzákoněn. Zejména ze strany vlády chybí dostatečná komunikace. Nezdůrazňují se kladné stránky ani to, co může přinést z dlouhodobého hlediska a to i ekonomicky,“ podotýká geochemik a první český ministr životního prostředí Bedřich Moldan a kroutí hlavou nad úspěchem stran, které v Evropských volbách získaly mandáty se slibem bojovat proti plánu EU na snižování emisí skleníkových plynů podněcujících zahřívání planety. „Lidé jsou skeptičtí a hledají na opatřeních, proč je nejde realizovat. Podívejte se na program Patriotů pro Evropu. To je výčet toho, co nechtějí. Orbán s Babišem si pochvalují, čemu všemu zabránili. Ale nevšiml jsem si, že by přinesli něco pozitivního,“ dodává zakladatel Centra pro otázky životního prostředí UK. Co si slibuje od přelomového unijního zákonu o obnově přírody? Jak hodnotí plány na vyhlášení CHKO Krušné Hory a NP Křivoklátsko? A kdy a jak se Bedřich Moldan začal věnovat ochraně přírody? (…)
Lit.: Sedláček, Štěpán: Úplně bez uhlí to ještě Česko pár let nezvládne. Ale ne kvůli výrobě elektřiny. In web Respekt.cz, 25. 9. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Příběhy klimatické změny #11 s analytikem Janem Krčálem o nové studii ekonomických příčin a dopadech odklonu od uhlí v české energetice z dílny projektu Fakta o klimatu. (…)
Zdražování emisní povolenky v EU spolu s dalšími ekonomickými tlaky může poměrně velmi brzy ukončit v Česku produkci elektřiny v hnědouhelných elektrárnách. Od jisté ceny na trhu už nezvládnou konkurovat levnějším alternativám. V současnosti se přitom 40 procent elektřiny v Česku vyrábí právě z hnědého uhlí. Jak ale ukazuje nová studie od projektu Fakta o klimatu s názvem Výroba elektřiny v Česku bez uhlí, při zvýšení ceny povolenky na 100 EUR (dnes přesahuje 60 EUR a podle prognóz v přístích letech poroste) by došlo k odstavení většiny uhelných elektráren a Česko by začalo zhruba čtyři procenta celkové spotřeby elektrické energie pokrývat ze zahraničí. (…)
Lit.: Uhlíř, Martin – Sedláček, Štěpán: Bez snižování emisí budou povodně častější a silnější. Z Green Dealu bychom ustupovat neměli. In web Respekt.cz, 26. 9. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: S klimatologem Radimem Tolaszem o nedávných povodních a nové studii, která je dává do souvislosti se změnou klimatu. (…)
„Velká povodeň by zcela jednoznačně přišla i bez změny klimatu. Ale možná by srážky spadly někde jinde a byly o nějakých 7% nižší. To se může zdát jako malý rozdíl, ale při těch vysokých úhrnech je to celkem hodně,“ říká klimatolog Radim Tolasz z ČHMÚ, který se zapojil do přípravy mezinárodní studie vědeckého uskupení World Weather Attribution a poskytnul jim potřebná data z Česka. Ta vyčísluje, jak se ohřívání planety podnícené lidskou činností podepsalo na rekordních čtyřdenních srážkách, které způsobily povodně v několika státech střední Evropy.
Jak tzv. atribuční studie vzniká? Co nás ve světle jejích závěrů čeká v příštích desetiletích? A jak to jde dohromady s modelem českých klimatologů, který vypočítá ve vyšším rozlišení budoucí scénáře pro Česko do konce tohoto století? Nejen o tom mluvili s Radimem Tolaszem redaktoři Štěpán Sedláček a Martin Uhlíř v podcastovém rozhovoru týdeníku Respekt.
Lit.: Sedláček, Štěpán: Trumpovo odstoupení od Pařížské dohody bolí. Jak se vypořádat s klimatickou úzkostí. In web Respekt.cz, 21. 1. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: S terapeutkou Jitkou Holasovou o zvládání emocí spojených se změnou klimatu, opomíjených vnitřních dovednostech a její nové knize Klimasmutek. (…)
„Zpráva o tom, že Donald Trump podepsal odstoupení USA od Pařížské klimatické dohody, mě zabolela. Tyto informace vyvolávají v mnoha lidech hrůzu, bezmoc nebo úzkost z toho, jak bude vypadat budoucnost,“ říká terapeutka Jitka Holasová, která ve své knize Klimasmutek nabízí sérii dovedností, jak psychicky lépe zvládat časy krize a environmentální distres. „Receptem na klimatickou úzkost je napojování zpátky na sebe, svoje emoce, svoje tělo, lidi i na přírodu,“ dodává Jitka Holasová. Jaké další cesty se nabízejí? Kde vidí zdroje naděje a jak se bavit o klimatické krizi s ohledem na různé stránky duševního zdraví? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem.