Natočeno 2023. Premiéra 15. 5. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Erdogan vede aneb Překvapení bez překvapení. In web ČRo Plus, 15. květen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kdo vyhrál nedělní turecké prezidentské volby? Turci budou zřejmě muset jít za dva týdny znovu k urnám, ke druhému kolu, kam postoupí dva nejúspěšnější kandidáti. Už teď se dá říci, že dosavadní prezident vyhrál. Recep Tayyip Erdogan pravděpodobně zůstane těsně pod 50 procenty, i když se při počítání hlasů dlouho držel nad touto linií.
Jenže podle reportáží z místa to vypadalo spíš na jasný úspěch kandidáta opozice Kemala Kilicdaroglua.
Turci tedy půjdou pravděpodobně ke druhému kolu 28. května. Zatím nevíme, co se v mezidobí stane, a také ke komu půjdou hlasy třetího kandidáta, nacionalisty Sinana Ogana. Aby vyhrál Kilicdaroglu, musel by získat téměř všechny jeho hlasy, a to není pravděpodobné. (…)
Americko-mexická hranice zažívá další nápor migrantů. Připravila Lenka Kabrhelová. Editor a koeditor Matěj Válek, Dominika Kubištová. Sound design a hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: Český rozhlas Plus, Český rozhlas Radiožurnál, ČT24, ČT24 – Horizont ČT24, CNN Prima NEWS, YouTube – CBS News, YT – The Sun.
Hovoří amerikanistka a vedoucí Iberoamerického centra na Metropolitní univerzitě Praha Kateřina Březinová.
Lit.: Kabrhelová, Lenka: „Lidé spí v ulicích.“ Hranice USA hlásí další krizi, reforma v nedohlednu. In web Seznam Zprávy, 16. 5. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Desítky tisíc lidí čekají na jižní hranici Spojených států na možnost vstupu do země. Americká vláda minulý týden ukončila nařízení z dob pandemie, které umožňovalo rychlou deportaci migrantů. Mnozí z nich si teď změnu vyložili jako signál otevřenějších hranic. Proč se USA potýkají s další krizí a účinné řešení je v nedohlednu? (…)
Spojené státy změnily svá imigrační pravidla. Na konci minulého týdne skončila platnost takzvaného nařízení 42, které s odkazem na covidovou krizi umožňovalo na hranicích odmítat většinu migrantů.
Vláda prezidenta Joea Bidena ho nahradila novou sadou opatření, jež rovněž omezuje možnost žádat o azyl. Desítky tisíc lidí přesto doufaly, že díky obměně pravidel najdou snadněji ve Spojených státech nový domov.
Místo toho tisíce z nich nocují v okolí hraničních plotů. Zařízení, ve kterých by měly čekat na vyřízení žádosti, už zaplnily své kapacity. „Lidé často přespávají na ulicích, nedostává se jim jídla ani dalších základních potřeb,“ popisuje amerikanistka a vedoucí Iberoamerického centra na Metropolitní univerzitě Praha Kateřina Březinová. (…)
Lit.: Rogner, Šimon: Při natáčení se s lidmi směju i brečím. Snažím se přinést naději, říká reportérka Surovcová. In web ČT24, Často balancuji s lidmi na hranici života a smrti, ale vždy se snažím vnést do života naději, že to dobře dopadne, popisuje svou práci reportérka domácí redakce ČT Lea Surovcová. Původně závodně lyžovala, pak byla učitelkou a teď natáčí o sociálních tématech. „Do novinařiny musíte jít naplno srdcem. Pokud si vybíráte salonní témata, tak to není správná cesta,“ vzkazuje v podcastu Background ČT24, ve kterém mluví i o tom, co kvůli práci obětovala.
Lyžovat začala Lea Surovcová ve třech letech a dlouho se sportu věnovala i závodně. „Naplno jsem tím žila dvacet let, ale pak jsem se rozhodla jít studovat,“ vypráví, jak ji nadchlo výtvarné umění a divadlo. Na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně nakonec vystudovala češtinu a výtvarnou výchovu a začala učit. „Nebyla jsem moc spokojená. Nešlo o školu, ale deziluzi ze školství,“ vzpomíná na okamžik, který ji nasměroval do médií.
Nejprve zamířila na Novu a, jak sama uvádí, práce v první české soukromé televizi ji hodně naučila. „Nemohla jsem si pomoct archivem, takže jsem všechno musela mít natočené. Také mě naučila dravost,“ hodnotí, i když připomíná také horší chvíle, například když při natáčení nehody autobusu chodila mezi mrtvými lidmi. „Za dva roky v komerčním médiu jsem viděla více hrůzy než za celý život.“
Po Nově odešla do brněnské redakce České televize (ČT), kde moderovala pořad Dobré ráno, kterým se inspiroval nový seriál Dobré ráno, Brno!. „Jak v čem,“ odpovídá Surovcová na to, zda je seriál autentický. „Ale vždy to byl náš vlastní svět. Když vstáváte v půl čtvrté a fungujete do devíti, tak je to náročné. Já jsem pak ještě jela točit, takže jsem domů přišla třeba v sedm,“ líčí. (…)
Ve svých textech popsali vyšetřování válečných zvěrstev spáchaných ruskými vojáky na Ukrajině a týrání mentálně postižených lidí ve státních ústavech. Článek Kdo zabil Dorotu Š. a reportáž Cesta před boží i pozemský soud ocenili porotci Novinářskou cenou 2022. Jak se jejich autoři dívají na stav a vývoj žurnalistiky v Česku? Která témata v ní postrádají a proč jim novinařina dává nadále smysl? (…)
Český rozhlas oslaví 18. května 2023 sto let jeho vysílání. Ke slavnostní přiležitosti připravil Radiožurnál třídílný seriál. Připravila Lucie Korcová.
Hovoří historik Českého rozhlasu Tomáš Pánek.
Natočeno 2023. Premiéra 15. – 17. 5. 2023 (ČRo 1 Radiožurnál, 8:50 h.) v cyklu Seriál Radiožurnálu.
Obsah: 1. „Dříve zrezaví každá anténa, než utuchne k rozhlasu láska má.“ Jak vypadalo první vysílání v Československu? (Atentát na Heydricha i boj o rozhlas. Jak se zrodily historicko-zpravodajské rekonstrukce? (
Lit.: prh – Korcová, Lucie: „Dříve zrezaví každá anténa, než utuchne k rozhlasu láska má.“ Jak vypadalo první vysílání v Československu? In web ČRo 1 Radiožurnál, 15. květen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: 18. května roku 1923 se ve stanu na letišti v pražských Kbelích sešli rozhlasoví pracovníci. Poprvé se v éteru ozvalo pověstné haló, haló. „Zákonité úpravy pro všeobecné vysílání tehdy ještě nebyly, a tak jsme vysílali 18. května z vypůjčeného stanou z Kbel. Tak říkaje načerno,“ vzpomínal po letech na začátky rozhlasového vysílání jeden z průkopníků, spoluzakladatel společnosti Radiožurnál Miloš Čtrnáctý.
Stan půjčený od skautů, uvnitř klavír a několik židlí. Tak vypadalo první vysílací studio v Československu ve Kbelích u Prahy. Nahrávky z té doby se nedochovaly.
Jejich rekonstrukce se ale staly součástí pozdějších výročních vysílání, i když mnohem kvalitnějším zvukovém provedení. Nahrávací aparatura v roce 1923 byla totiž mnohem primitivnější.
„Šlo o dolní část telefonního sluchátka, takzvaný uhlíkový mikrofon,“ vysvětluje historik Českého rozhlasu Tomáš Pánek.
První vysílání v květnu 1923 slyšelo jen pár desítek lidí. Na začátku června vznikla společnost Radiožurnál a začala organizovat hromadné poslechové ukázky.
„Kupříkladu na Václavském náměstí byly instalovány reproduktory. Tenkrát se jim říkalo mluviče a okolo procházející lidé se tam s údivem zastavovali,“ dodává Pánek. (…)
Lit.: mga – Král, Petr: Atentát na Heydricha i boj o rozhlas. Jak se zrodily historicko-zpravodajské rekonstrukce? In web ČRo 1 Radiožurnál, 16. květen 2023 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: V klíčových rocích československých dějin – roku 1945 a 1968 – hrál Český rozhlas velmi významnou roli. Ocitl se v ohnisku bojů při Pražském povstání a prokázal odvahu během okupace země vojsky Varšavské smlouvy. Připomeňte si v rámci oslav 100 let vysílání vybrané momenty z rozhlasového archivu, které se zapsaly do naší moderní historie.
„Voláme všechny Čechy na pomoc Českého rozhlasu.“ Signál, který se stal rozbuškou Pražského povstání v květnu 1945. V šest hodin ráno se hlasatel Českého rozhlasu Zdeněk Mančal ohlásil posluchačům větou: „Volá Český rozhlas.“ Od té chvíle už rozhlas vysílal výhradně česky.
Jak se změnila Česká národní banka od nástupu Aleše Michla do funkce guvernéra? Jaký je jeho recept na boj s vysokou inflací a co na měnovou politiku současné bankovní rady říkají odborníci? Proč a jak by měli politici na ČNB víc dohlížet? Vzestup a neortodoxní vedení centrální banky Alešem Michlem rozebírají v podcastu týdeníku Respekt Jiří Nádoba a Barbora Chaloupková. (…)
Jaké vtípky dělal kolegům, za jaké vyfasoval pokutu a proč má zákaz žertovat? Co by popřál rozhlasu do další stovky? Co se stalo na Kavčích horách? Moderuje Alex Mynářová.
V rozhlase je už přes 40 let. „Upovídaný jsem byl od dětství. Když jsem v pubertě přemýšlel o své profesi, chtěl jsem být popelář nebo zpěvák. Ale zpívat jsem neuměl, zato jsem uměl parodovat učitele,“ vypráví v pořadu Alex a host Pavel Kudrna.
Ve čtvrtek 18. května 2023 Český rozhlas slaví 100 let. Pavel Kudrna, moderátor a vedoucí programu Českého rozhlasu Liberec, je s rozhlasem úzce spojený už přes 40 let. „Na konci gymnázia jsem věděl, že se chci pohybovat v médiích. Tak jsem šel na vysokou školu. Kdo tenkrát šel na mikrofon, musel ji mít. To už dnes neplatí, ale myslím, že by mělo.“ (…)
Pavel Kropáček, Hugo Huška, Rudolf Jaroš, Vladimír Köhler, Gustav Schönbach, Myrtil Frída, pozdější filmoví režiséři Ladislav Rychman a Jiří Krejčík – ale především Vladimír Bor. Dnes už téměř zapomenutá jména, na přelomu 30. a 40. let klíčové postavy českého recesismu. Svůj první almanach vydali v roce 1936, uveden byl jednoznačným textem: „Všechno je fór. Sranda musí bejt, poněvadž nic jiného nelze vážně dělat.“ Smyslem činnosti recesitů byla tehdy legrace, která se nedívala nalevo ani napravo a zanechávala za sebou doslova spoušť. Dějiny českých recesistů připomenou a klíčové osobnosti tohoto hnutí představí publicista Jan Sedmidubský a historik Petr Koura.
Natočeno 2012. Repríza 15. 5. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.; 52 min.) v cyklu Dokument Plus.
Host: Ondřej Vrkoč, odborník na Titanik. Čím a proč ho celý příběh fascinuje? Objevují se stále nové poznatky anebo už všechno víme? A měl Ondřej možnost popovídat si s někým, kdo katastrofu přežil? Moderuje Jan Smetana.
Literárně-hudební pásmo z tvorby básníků a skladatelů, kteří působili v rozhlase. Použité texty Viola Fischerová, Rudolf Matys, Václav Daněk, Jana Štroblová, Pavel Šrut a Antonín Brousek. Použitá hudba Klement Slavický, Otomar Kvěch, Jiří Teml, Viktor Kalabis, Otmar Mácha, Václav Trojan a Miloslav Kabeláč. Připravili Miloš Doležal a Ivan Ruml. Režie Dimitrij Dudík.
Účinkují Hana Kofránková, Lukáš Hlavica a Boris Rösner.
Natočeno 2003. Repríza 15. 5. 2023 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 55 min) v cyklu Souzvuk k 100. výročí existence Česk(oslovensk)ého rozhlasu.