Hostem je Štěpán Macháček, zvláštní zpravodaj ČRo v Turecku. Stávající turecký prezident Erdogan dopadl ve včerejších prezidentských volbách lépe, než předpovídaly průzkumy, podle kterých měl větší vyhlídky na vítězství jeho soupeř Kilicdaroglu. Proč se volební předpovědi nevyplnily? Proč bylo sčítání hlasů v Turecku provázeno tolika protichůdnými informacemi? Moderuje Tomáš Pancíř.
Natočeno 2023. Premiéra 15. 5. 2023 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
Jakými cestami se dokumentární filmy dostávají ke svému publiku? Proč se promítají často mimo klasická kina? A jaký program je doprovází? Anna Herza Tydlitátová představí dvě organizace, které dokumentární filmy přináší na netradiční místa: KineDok a Promítej i ty.
Natočeno 2023. Premiéra 15. 5. 2023 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.). Repríza 12. 6. 2023 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Vaše každodenní inspirace: Jarní procházky se psy. Host: MVDr. Martina Načeradská. Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2023. Premiéra 15. 5. 2023 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Festival Open House Praha, který dnes začíná doprovodným programem a otevírá jindy nepřístupné budovy veřejnosti, připomene také Karla Pragera, významného architekta 2. poloviny 20. století. Jak dobře propojovat moderní a současnou architekturu se starší zástavbou? Jak se to daří v českých městech? Připravil Alexandr Saša Michailidis. Editorka Lenka Buriánková.
Hovoří Radomíra Sedláková a Petr Lešek.
Natočeno 2023. Premiéra 15. 5. 2023 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.). Repríza 24. 8. 2023 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).
Pozn.: Právě před sto lety se narodil Karel Prager, jeden z nejvýznamnějších českých architektů druhé poloviny 20. století. Jak dobře propojovat moderní a současnou architekturu se starší zástavbou? (anotace)
Alena Zemančíková. Proč se na koberci, položeném na podlahu v ložnici, vytvořila tmavá skvrna? Cestou do sklepa se otevírá i celá Martinova manželská historie… Příběh z nové sbírky povídek Nějaké ženy a jacísi muži. Připravil Dominik Mačas. Účinkuje Alena Zemančíková. Režie Jakub Doubrava.
Nastudovala Plzeň v roce 2023. Premiéra 15. 5. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 20 min.). Repríza 17. 10. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 20 min.).
Lit.: Mačas, Dominik: Alena Zemančíková: Dřevomorka. Příběh z připravované sbírky Nějaké ženy a jacísi muži. In web ČRo 3 Vltava, 15. květen 2023 (článek). – Cit.: Proč se na koberci, položeném na podlahu v ložnici, vytvořila tmavá skvrna? Cestou do sklepa se otevírá i celá Martinova manželská historie… (…)
„Ženy i muži v této knize stojí na rozhraní svých životů,“ píše o své sbírce povídek autorka. „Dosavadní jejich část, prožitá v nadějích, usilování a touze po uplatnění, se završila. Ta, která leží před nimi, bude mnohem těžší. Bude třeba ji skutečně prožít, už se nebude možné schovat za péči o děti, za studium, za milníky na cestě za úspěchem, to všechno už je jenom třeba udržovat v pořádku. To ženy umějí, v uspořádávání jsou vycvičené.“
Alena Zemančíková je autorka rozhlasových her a spisovatelka, emeritní rozhlasová redaktorka a dramaturgyně, divadelní dramaturgyně a pedagožka. Vydala soubor povídek Bez otce (2008), knížku pro děti Mařenka a Čenda (2009), soubor fejetonů Tažení (2010) a román Příběh v řeči nepřímé (2015). Sbírku povídek Nějaké ženy a jacísi muži připravuje k vydání nakladatelství Větrné mlýny.
Lit.: Mačas, Dominik: Život se s nimi nemazlí, ale ony jdou životem stále dál. Poslechněte si povídky Aleny Zemančíkové. In web ČRo 3 Vltava, 13. 10. 2025 (článek). – Cit.: Hrdinky povídek Aleny Zemančíkové jsou obyčejné ženy, ale neobyčejně silné vůči nepřízni osudu. Snaží se svým rodinám dopřát to, čemu se říká normální život. Normální šťastný život. I když tomu režim nebo sociální situace zrovna nepřeje. (…)
Alena Zemančíková je autorka rozhlasových her a spisovatelka, emeritní rozhlasová redaktorka a dramaturgyně, divadelní dramaturgyně a pedagožka. Vydala soubory povídek Bez otce (2008) a Nějaké ženy a jacísi muži (2023), knížku pro děti Mařenka a Čenda (2009), soubor fejetonů Tažení (2010) a román Příběh v řeči nepřímé (2015). (…)
Proč se na koberci, položeném na podlahu v ložnici, vytvořila tmavá skvrna? Martin musí sejít dolů do sklepa domu, aby zjistil, co se děje. Souběžně se sklepními dveřmi se před námi otevírá i jeho manželská historie.
Příběh z povídkové sbírky Nějaké ženy a jacísi muži.
„Ženy i muži v této knize stojí na rozhraní svých životů,“ píše o své knížce povídek autorka. „Dosavadní jejich část, prožitá v nadějích, usilování a touze po uplatnění, se završila. Ta, která leží před nimi, bude mnohem těžší. Bude třeba ji skutečně prožít, už se nebude možné schovat za péči o děti, za studium, za milníky na cestě za úspěchem, to všechno už je jenom třeba udržovat v pořádku. To ženy umějí, v uspořádávání jsou vycvičené.“
Hostem je herec Martin Finger. Televizní publikum ho zná jako představitele dramatických rolí. Teď se Martin Finger představí jako zakladatelská osobnost rozhlasu. Kterého ze tří dobrých duchů počátků vysílání představuje v nové sérii? A jak se on sám potýká s nevděkem tam, kde má nesporné zásluhy? Moderuje Lucie Výborná.
Natočeno 2023. Premiéra 15. 5. 2023 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Lit.: Výborná, Lucie – prh: Vždycky jsem byl bavič třídy, publikum vždy bavím rád, přiznává herec Martin Finger. V rozhlasové hře hraje zakladatele rozhlasu. In web ČRo 1 Radiožurnál, 15. květen 2023 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Na gymnáziu jsme s Ondřejem Sokolem natáčeli mimo jiné rozhlasovou sérii Příběhy detektiva Mirka. Ivě Janžurové se to prý líbilo, usmívá se Martin Finger.
Český rozhlas slaví 100. narozeniny. Na stanici Dvojka začíná třídílná série Petra Vodičky nazvaná Chyceni v éteru, která vypráví skutečný příběh zakladatelů rozhlasu a zavede posluchače na místo, kde skupina nadšenců odstartovala pravidelné rozhlasové vysílání. Hlavní roli inženýra Svobody hraje herec Martin Finger. Jak je důležité mít dobré kolegy? A jaké mystické věci se budou odehrávat v Činoherním klubu? (..)
S kolegou Ondřejem Sokolem jste kdysi dělali autorská divadelní představení a rozhlasového hry…
Jednou z věcí byly Příběhy detektiva Mirka, to byl rozhlasový seriál, bylo to naše oblíbená série, ani nevím, kolik to mělo dílů. Slyšela to třeba Iva Janžurová, když Ondra nastoupil na DAMU kdysi dávno v 90. letech, a vzkazoval mi tenkrát, že je to prý vtipný a že se to Ivě Janžurové moc líbí. Kdybych si to dneska poslech, tak bych se asi propadl studem…
Jindřich Šídlo, novinář. Pietního aktu k uctění romských obětí holocaustu na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku se zúčastnil i prezident Petr Pavel. Proč je osobní účast nejvyšších představitelů státu na této tradiční akci stále ještě neobvyklou a mimořádnou událostí? Změnil se za více než třicet let svobody přezíravý postoj většinové české společnosti vůči Romům? Jindřich Šídlo o romských otázkách píše od devadesátých let. Moderuje Šárka Fenyková.
Natočeno 2023. Premiéra 15. 5. 2023 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Lit.: Fenyková, Šárka – ert (= Erhart, Michael): Prasečák z romského koncetráku v Letech zmizel, ale k sebereflexi u Čechů nedošlo, upozorňuje komentátor Šídlo. In web ČRo Plus, 15. květen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Petr Pavel se po 28 letech jako teprve druhý český prezident po Václavu Havlovi zúčastnil pietního aktu k připomenutí romského holocaustu na místě koncentračního tábora v Letech u Písku. „Pro mě to má velký symbolický význam: Byl jsem tam v roce 1995, kdy tam poprvé přijel Václav Havel a byl to dost surrealistický zážitek,“ vzpomíná novinář Jindřich Šídlo.
Tehdejší odhalení památníku Zdeňka Hůly se prý odehrávalo v atmosféře všeobecného překvapení, že toto místo je vůbec součástí českých dějin.
„Překvapení, že 90 procent českých Romů nepřežilo 2. světovou válku – a skončilo ve vyhlazovacích táborech -, bylo velké. Ovšem velkou část veřejnosti to ani nezajímalo a symbolem se stal ,prasečák‘, který tam bez většího zájmu politické elity ,smrděl‘ až do roku 2022,“ upozorňuje.
V táboře za války působili i čeští četníci a právě podíl českého národa na romském holocaustu je podle Šídla důvodem, proč odstranění prasečáku trvalo tak dlouho. Došlo k tomu až po mnohaletém úsilí samotných Romů a některých politiků. (…)
Evropská komise poprvé navrhla uvalit sankce na čínské firmy kvůli jejich podpoře Ruska. Zároveň se snaží vymanit Evropskou unii ze závislosti na Číně. Jakou mají tyto iniciativy šanci a jakou sílu má Evropa vůči asijské velmoci? Tomu se věnuje nejnovější díl podcastu Bruselské chlebíčky. Připravil je Filip Nerad.
Natočeno 2023. Premiéra 15. 5. 2023 (ČRo Plus, 11:10 h.; 35 min.).
Lit.: agf – Nerad, Filip: Sankce na čínské firmy? Varování EU, na které Peking zareaguje neadekvátně, míní expertka. In web ČRo 1 Radiožurnál, 15. květen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Evropská komise zařadila nově do návrhu 11. sankčního balíku proti Rusku i čínské firmy. Podle Bruselu pomáhají Rusku obcházet na něj uvalené sankce kvůli invazi na Ukrajinu. Peking návrh pobouřil. „Pokud dáte Čínské lidové republice tři různé možnosti, neochvějně si vybere tu špatnou,“ odhaduje další kroky komunistické velmoci expertka na Čínu z Asociace pro mezinárodní otázky Ivana Karásková v podcastu Bruselské chlebíčky.
„Je to signál vůči Čínské lidové republice, kde je to jednoznačné varování, že Evropská unie nestrpí obcházení sankcí,“ hodnotí Karásková návrh zařadit na sankční listinu osm čínských firem dodávajících do Ruska zboží dvojího užití. Současně je to ale podle ní také signál Spojeným státům, které na část těchto společností sankce už uvalily.
Jednání o novém sankčním balíčku budou podle vedoucí projektu MapInfluence velmi složitá, protože Čína má mezi unijními státy i uvnitř nich řadu spojenců a významných obchodních partnerů. „Pokud bych si měla vsadit, vsadila bych si na to, že tam ty čínské firmy zůstanou, ale že to bude ještě nějakým způsobem změkčeno,“ soudí analytička AMO, která nově působí také jako poradkyně české místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové. (…)
Jiří Přibáň, právník a sociolog, profesor z Univerzity v Cardiffu ve Velké Británii. V roce 2012 napsal esej o našem světě a podobě míru a války. Ruská agrese na Ukrajině jeho esej převedla z teorie do praxe. Ozývají se ve Velké Británii také ti, co chtějí mír za jakoukoliv cenu? Jak reálná je podle něj představa, že po válce se budou chovat všechny západní evropské země k Rusku jednotně? A přijímají společnosti v Česku i v Británii nová opatření svých vlád podobně? Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2023. Premiéra 15. 5. 2023 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Lit.: Tachecí, Barbora – arych: Podle Britů vede Ukrajina spravedlivou válku. A je na tom celospolečenská shoda, říká právník Přibáň. In web ČRo Plus, 15. květen 2023 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Britská armáda je vedle té francouzské jedna ze dvou v Evropě, které jsou schopné vést větší boje. Zároveň jak konzervativci, tak labouristé jednoznačně podporují ve válce s Ruskem Ukrajinu. Přestože největším dodavatelem zbraní na Ukrajinu jsou Spojené státy, podle právníka a sociologa Jiřího Přibáně, který je profesorem na Univerzitě v Cardiffu, na symbolické úrovni Ukrajinu podporuje zdaleka nejvíc Velká Británie.
Přibáň uvádí příklad, kdy během 2. světové války došlo k tragédii v Lidicích. Britští horníci z jižního Walesu tehdy natočili film Druhý život Lidic, ve kterém vyjádřili solidaritu k horníkům z Kladenska.
„Dnes hornictví zmizelo, ale nezmizela solidarita,“ poznamenává Přibáň. Když jel navštívit bývalou hornickou oblast, která je dodnes velice chudá, na každém druhém autě viděl ukrajinskou vlajku a v obchodě se setkal s prodavačkou, která měla připnutou stužku s ukrajinskými barvami. (…)
Opoziční hnutí ANO požaduje, aby byl z projednávání stížnosti na valorizace důchodů u Ústavního soudu vyloučený pro podjatost jeho předseda Pavel Rychetský. Hnutí kritizuje jeho mediální výroky. Má předseda Ústavního soudu právo na svobodu projevu, nebo by měl být zdrženlivý ve vyjádřeních k politickému dění v zemi? A zpochybňuje Pavel Rychetský nezaujatost Ústavního soudu? Debatovat budou profesor ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Aleš Gerloch a jeho kolega z fakulty, advokát Aleš Rozehnal. Moderuje Lukáš Matoška.
Natočeno 2023. Premiéra 15. 5. 2023 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Lit.: Matoška, Lukáš – oci: Rychetský nechválil změnu valorizace penzí, ale jednotu prezidenta a vlády, věří právník Rozehnal. In web ČRo Plus, 15. květen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hnutí ANO kritizuje mediální výrok předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského. Ten uvítal podpis prezidenta pod novelou valorizace důchodů. Zpochybňuje soudce nezaujatost Ústavního soudu? Výroky které se přímo týkají toho, o čem Ústavní soud rozhoduje nebo může rozhodovat vhodné nejsou, tvrdí znalec ústavního práva Aleš Gerloch. Advokát Aleš Rozehnal namítá, že se předseda vyjadřoval k naprosto nesouvisející části toho, čím se bude Ústavní soud zabývat.
Ústava výslovně stanovuje nutnost nezávislosti ústavních soudců, připomíná v Pro a proti Aleš Gerloch z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. (more…)
Powered by WordPress