86. díl podcastové série Generace.
Hovoří Lea Surovcová.
Natočeno 2023. Webová premiéra 10. 5. 2023 (ČT 24, 59 min.). K poslechu zde.
Lit.: Rogner, Šimon: Při natáčení se s lidmi směju i brečím. Snažím se přinést naději, říká reportérka Surovcová. In web ČT24, Často balancuji s lidmi na hranici života a smrti, ale vždy se snažím vnést do života naději, že to dobře dopadne, popisuje svou práci reportérka domácí redakce ČT Lea Surovcová. Původně závodně lyžovala, pak byla učitelkou a teď natáčí o sociálních tématech. „Do novinařiny musíte jít naplno srdcem. Pokud si vybíráte salonní témata, tak to není správná cesta,“ vzkazuje v podcastu Background ČT24, ve kterém mluví i o tom, co kvůli práci obětovala.
Lyžovat začala Lea Surovcová ve třech letech a dlouho se sportu věnovala i závodně. „Naplno jsem tím žila dvacet let, ale pak jsem se rozhodla jít studovat,“ vypráví, jak ji nadchlo výtvarné umění a divadlo. Na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně nakonec vystudovala češtinu a výtvarnou výchovu a začala učit. „Nebyla jsem moc spokojená. Nešlo o školu, ale deziluzi ze školství,“ vzpomíná na okamžik, který ji nasměroval do médií.
Nejprve zamířila na Novu a, jak sama uvádí, práce v první české soukromé televizi ji hodně naučila. „Nemohla jsem si pomoct archivem, takže jsem všechno musela mít natočené. Také mě naučila dravost,“ hodnotí, i když připomíná také horší chvíle, například když při natáčení nehody autobusu chodila mezi mrtvými lidmi. „Za dva roky v komerčním médiu jsem viděla více hrůzy než za celý život.“
Po Nově odešla do brněnské redakce České televize (ČT), kde moderovala pořad Dobré ráno, kterým se inspiroval nový seriál Dobré ráno, Brno!. „Jak v čem,“ odpovídá Surovcová na to, zda je seriál autentický. „Ale vždy to byl náš vlastní svět. Když vstáváte v půl čtvrté a fungujete do devíti, tak je to náročné. Já jsem pak ještě jela točit, takže jsem domů přišla třeba v sedm,“ líčí. (…)