Hostem je senátorka Daniela Kovářová. Před ústavně právním výborem senátu se dnes představuje trojice kandidátů na místa ústavních soudců navržená prezidentem. Jak se senátorům trojice uchazečů zamlouvá? Zvolil prezident pro svůj výběr správná a srozumitelná kritéria? Moderuje Tomáš Pancíř.
Natočeno 2023. Premiéra 24. 5. 2023 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
Peter Pavlac. Minidrama. Režie Róbert Robo Horňák.
Účinkují Dano Heriban, Pavel Plevčík a Judita Hansmann.
Repríza 25. 5. 2023 (SRo Rádio Devín, 9:45 h.) k úmrtí Dano Heribana.
Lit.: anonym: Spomienka na Dana Heribana. Témy. In web SRo Rádio Devín, 24. 5. 2023 (článek). – Cit.: Vo veku 43 rokov zomrel slovenský herec a hudobník Daniel Heriban. Úmrtie umelca potvrdilo pre RTVS Slovenské národné divadlo.
Dano Heriban sa narodil v Trnave. Po absolvovaní štúdia na Divadelnej fakulte VŠMU (2004) dostal v roku 2007 angažmán v SKD Martin, od roku 2014 je členom Činohry Slovenského národného divadla. Spolupracoval s divadlami Aréna, Radošinským naivným divadlom, Divadlom GUnaGu, Divadlom a.ha., s Novou scénou, Mestským divadlom Žilina, Divadlom Ticho a spol. a BDNR Banská Bystrica.
Účinkoval taktiež v mnohých filmoch a seriáloch. Bol tiež tvorcom filmovej, divadelnej a detskej hudby. Autorsky sa podieľal na hudbe k projektom Príbeh ulice, Závisláci, Ginsberg v Bratislave, k filmu Čerešňový chlapec a ďalším. Okrem iného získal trikrát aj divadelné ocenenie Dosky.
V súvislosti s mimoriadne smutnou správou o nečakanom úmrtí Dana Heribana uvádzame sériu archívnych pásiem a relácií, ktorými si chceme uctiť jeho herecké majstrovstvo. (..)
Už zítra začnou Dny soukromých hradů a zámků, letos s podtitulem Naše historie – vaše dědictví. A letos si také připomeneme 300 let od úmrtí architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Jak pečují příslušníci šlechtických rodů, současní majitelé zámku Rychnov nad Kněžnou a zámku Karlova Koruna, o objekty, které jsou dílem zakladatele barokní gotiky? Připravil Alexandr Saša Michailidis. Editorka Lenka Buriánková.
Hovoří Andrea Kolowrat Krakowská a Francesco Kinský dal Borgo.
Natočeno 2023. Premiéra 24. 5. 2023 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).
Vaše každodenní inspirace: Senoseč může být i online. Hosté: doc. ing. Jan Bartoška, Provozně ekonomická fakulta České zemědělské univerzity v Praze a Ing. Jan Cukor, Ph.D., Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze. Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2023. Premiéra 24. 5. 2023 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Thomas Gunzig. Povídka. Připravil Dominik Mačas. Překlad Petr Himmel a Martin Kučera. Účinkuje Ivan Řezáč. Režie Jakub Doubrava.
Nastudovala Plzeň v roce 2023. Premiéra 26. 5. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Mačas, Dominik: Thomas Gunzig: Něco bylo ve tmě, co nebylo vidět. Zneklidňující povídky ze sbírky současného belgického spisovatele. In web ČRo 3 Vltava, 24. květen 2023 (článek). – Cit.: Prózy Thomase Gunziga jsou pro někoho možná až šokující, bez špetky lítosti a studu. Gunzig obnažuje lidskou společnost v jejích nejnelichotivějších podobách. Často až do absurdity vyhrocené patologické vztahy, krutost a bezcitnost, umanutá tupost a vypočítavost i bezvýchodná marnost se proplétají všemi příběhy. Jeho sbírka povídek Něco bylo ve tmě, co nebylo vidět byla na prahu nového milénia přeložena do češtiny. (…)
Návštěva velkého spisovatele v táboře vojenské jednotky kdesi v džungli a kočka zaklíněná za skříní v kuchyni u podivného manželského páru v sousedství.
Thomas Gunzig. Poprava sériového vraha Pierra Lepetita jako groteskní divadlo odlidštěného světa. Povídka. Připravil Dominik Mačas. Překlad Petr Himmel. Účinkuje Ivan Řezáč. Režie Jakub Doubrava.
Nastudovala Plzeň v roce 2023. Premiéra 25. 5. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 28 min.).
Lit.: Mačas, Dominik: Thomas Gunzig: Něco bylo ve tmě, co nebylo vidět. Zneklidňující povídky ze sbírky současného belgického spisovatele. In web ČRo 3 Vltava, 24. květen 2023 (článek). – Cit.: Prózy Thomase Gunziga jsou pro někoho možná až šokující, bez špetky lítosti a studu. Gunzig obnažuje lidskou společnost v jejích nejnelichotivějších podobách. Často až do absurdity vyhrocené patologické vztahy, krutost a bezcitnost, umanutá tupost a vypočítavost i bezvýchodná marnost se proplétají všemi příběhy. Jeho sbírka povídek Něco bylo ve tmě, co nebylo vidět byla na prahu nového milénia přeložena do češtiny. (…)
Thomas Gunzig. Povídka. Připravil Dominik Mačas. Překlad Petr Himmel. Účinkuje Jan Maléř. Režie Jakub Doubrava.
Nastudovala Plzeň v roce 2023. Premiéra 24. 5. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 28 min.).
Lit.: Mačas, Dominik: Thomas Gunzig: Něco bylo ve tmě, co nebylo vidět. Zneklidňující povídky ze sbírky současného belgického spisovatele. In web ČRo 3 Vltava, 24. květen 2023 (článek). – Cit.: Prózy Thomase Gunziga jsou pro někoho možná až šokující, bez špetky lítosti a studu. Gunzig obnažuje lidskou společnost v jejích nejnelichotivějších podobách. Často až do absurdity vyhrocené patologické vztahy, krutost a bezcitnost, umanutá tupost a vypočítavost i bezvýchodná marnost se proplétají všemi příběhy. Jeho sbírka povídek Něco bylo ve tmě, co nebylo vidět byla na prahu nového milénia přeložena do češtiny. (…)
Skupinka zkrachovalých existencí vrtá uprostřed stepi díru do země. Nejhlubší díru na celém světě. Nikdo z nich netuší, na co tam dole narazili. Až na jednoho… (….)
Zajímavé osobnosti mluví o věcech, jimž rozumějí. Moderuje Lucie Výborná.
Natočeno 2023. Premiéra 24. 5. 2023 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.; 36 min.).
Lit.: prh – Výborná, Lucie: Za pár desetiletí budeme mít laserové elektrárny s čistým zdrojem energie, věří vědec. K čemu slouží laser L4? In web ČRo 1 Radiožurnál, 24. květen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V ELI Beamlines v Dolních Břežanech mezinárodní tým vědců provozuje jedny z nejintenzivnějších laserových systémů. Šéfem centra je Bedřich Rus, který se v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou rozhovořil i o novince – laseru L4. „Chceme ho používat pro výzkum termojaderné syntézy, v kosmickém výzkumu a také v protonové terapii,“ popisuje. (…)
Jan Čižinský, starosta Prahy 7, opoziční zastupitel hlavního města Prahy. Přijímačky na střední školy byly letos v Praze a Středočeském kraji spojeny s nervozitou hraničící se zoufalstvím. Podle vedení pražského magistrátu je přitom míst dostatek. Je na vině jen špatný systém přijímacího řízení? A proč Praha povoluje výstavbu nových bytů, když pro jejich obyvatele není místo ve školách a školkách? Moderuje Jan Bumba.
Natočeno 2023. Premiéra 24. 5. 2023 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).
Lit.: arych – Bumba, Jan: Praha mrhá talenty. Brání studovat dětem, které chtějí na určitý typ školy, říká starosta Čižinský. In web ČRo Plus, 24. květen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Přestože údaje společnosti CERMAT ukazují, že počet uchazečů o studium v Praze není o mnoho vyšší než kapacita škol, letošní přijímací zkoušky na střední školy provázela velká nervozita z nedostatku míst. Proč se před některými školami stály dlouhé fronty? A jak by se dal problém do budoucna vyřešit?
Podle radního hlavního města Prahy Antonína Klecandy z hnutí STAN město na svých středních školách nabízí 17 100 míst, zatímco podle CERMATu, který zajišťuje jednotné přijímací zkoušky, se v Praze ke studiu čtyřletých oborů hlásilo 17 343 uchazečů.
Podle starosty Prahy 7 a zároveň opozičního zastupitele na Magistrátu hlavního města Prahy Jana Čižinského (Praha sobě) je problém v tom, že dostatek míst je na školách, kam děti nechtějí. (…)
Jan Jandourek, sociolog, spisovatel a editor internetového deníku Forum 24. V páté třídě psal sci-fi román a pod lavicí tvořil samizdatové školní noviny. Vystudoval teologii a stal se knězem. V roce 1995 duchovní činnost opustil a 2 roky poté získal za svůj první román V jámě lvové Cenu Jiřího Ortena. Od té doby napsal knih celou řadu a je novinářem. Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2023. Premiéra 24. 5. 2023 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).
Lit.: lup – Tachecí, Barbora: Běžní Rusové vědí, že nemůžou nic změnit. Proto má Putin stále 80procentní podporu, říká spisovatel Jandourek. In web ČRo Plus, 24. květen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Knižní trh a zvlášť beletrie nebyly za celou dobu vlády Vladimira Putina vyloženým cílem ideologického tlaku a potírání. Protože spisovatele nepovažovali za významné, tedy že by měli vliv. Ovládli totiž všechny televizní stanice a naprostá většina Rusů nebude brouzdat po knihkupectvích v Petěrburgu a hledat knihy George Orwella, Vladimira Sorokina nebo nevím koho,“ vysvětluje Jan Jandourek, spisovatel, starokatolický kněz a editor internetového deníku Forum24.cz.
Něco jiného jsou knihy už jen zmiňující LGBTQ+ komunitu. „Rusko dnes ústy svých představitelů tvrdí, že tam cenzura není, nemají zakázané knihy ani autory. Ale mají zákon proti extremismu.“ (…)
Powered by WordPress