Host: Vlastimil Rasocha, významný pěstitel brambor. Proč jsou tradiční české brambory největší vitaminovou pilulkou na světě? Jaké rady má pro zahrádkáře, kteří je chtějí pěstovat? A co prozradí o nové iniciativě České pole? Moderuje Marta Marinová.
Natočeno 2023. Premiéra 22. 4. 2023 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.). Repríza 12. 8. 2023 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Na konci druhé světové války přišlo do českého pohraničí více než milion německých uprchlíků. Jak se jim tu žilo a jak se s nimi sžívali místní, o tom bude dnešní Historie Plus. Připravila Veronika Kindlová.
Natočeno 2023. Premiéra 22. 4. 2023 (ČRo Plus, 16:33 h.; 25 min.). Repríza 2. 5. 2025 (ČRo Plus, 13:34 h.); 31. 5. 2025 (ČRo Plus, 17:33 h.).
Lit.: Kindlová, Veronika: Sudetští Němci své krajany a uprchlíky před Rudou armádou rozhodně nevítali, spíš je považovali za příživníky. In web ČRo Plus, 22. duben 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Podle Organizace spojených národů je v současnosti na celém světě asi 100 milionů běženců. Čelíme tak prý největší uprchlické krizi od druhé světové války. Ta způsobila nedobrovolnou migraci především v Evropě. K útěkům a vyhánění obyvatel docházelo během celé války. Nejsilnější migrační vlny ale přinesl její konec. Velmi výrazně se dotkly našeho pohraničí.
České pohraničí většinově osídlené německojazyčným obyvatelstvem se s prvními uprchlíky setkalo ještě před válkou. To, když sem z Německa utíkali odpůrci nacistického režimu.
Po podepsání mnichovské dohody a připojení pohraničí k Německu odsud naopak odcházelo české obyvatelstvo a také německojazyční Židé a němečtí odpůrci nacismu.
V posledních válečných měsících se pohraničí, tedy od roku 1939 říšská župa Sudety, stalo cílem lidí prchajících před postupující Rudou armádou nebo následky války obecně. (…)
V posledních letech prý přibývá držitelů zbrojních průkazů. Vydáme se za pracovníky odboru služby pro zbraně Policie České republiky, abychom zjistili, proč tomu tak je. Zjistíme, co všechno je nutné splnit k získání zbrojního průkazu. Představíme si také policejní sbírku zbraní zabavených nebo získaných z pozůstalostí či nálezů. Pak zajdeme na střelnici a zeptáme se, co střelcům držení zbraně přináší. Nakonec navštívíme sběratele zbraní, který vysvětlí, funguje sběratelský trh, čeho si sběratelé cení a zda přemýšlejí o tom, že sbírají předměty, které patrně zabíjely. Připravila Veronika Kindlová, moderuje Josef Kluge.
Natočeno 2023. Premiéra 22. 4. 2023 (ČRo 2 Praha, 17:04 h.).
Norbert Frýd. Povídka. Režie Jakub Doubrava.
Účinkuje Jan Dvořák.
Nastudovaly České Budějovice v roce 2017. Repríza 22. 4. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 28 min).
Hostem je Šimon Ornest, zakladatel a kapelník orchestru The Tap Tap. Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2023. Premiéra 22. 4. 2023 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).
Jiří Pehe. Komentář.
Natočeno 2023. Premiéra 21. 4. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Pehe, Jiří: Jiří Pehe: Na extremistickém dvorku je přeplněno. In web ČRo Plus, 21. duben 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V České republice je v poslední době značně rušno v táboře politického extremismu. Ten ožil už během epidemie covidu-19, kdy tento segment společnosti demonstroval proti různým nařízením vlády a odmítal očkování. Ukázalo se přitom, že nemalá část antivaxerů chová sympatie k putinovskému Rusku.
Po nástupu vlády Petra Fialy se odpor této části společnosti obrátil proti údajné liknavosti vlády v boji s rostoucí inflací a vysokými cenami energie. Na Václavském náměstí se konalo několik demonstrací pod taktovkou Ladislava Vrábela, jedné z postav české dezinformační scény. (…)
Připravila Soňa Koželová.
Hovoří novinář a etnolog Martin Rychlík.
Natočeno 2023. Premiéra 23. 4. 2023 (SRo Rádio Devín, 7:00 h.).
Pozn.: Českú cenu Magnesia litera za publicistiku získal tento týždeň novinár a etnológ Martin Rychlík za knihu Dejiny ľudí, v ktorej na príklade stovky rozličných etník popisuje to, čo spája, a naopak, čím sa od seba odlišujú rôzne kultúry a spoločenstvá. Soňa Koželová vám ju predstaví v nedeľu ráno o 7.00 v relácii Krajina duše spolu s knihou Lenky Hrabalovej Dejiny v troskách (anotace).
Hosté: Jiřina Bohdalová, Helena Vondráčková, Jitka Zelenková, Josef Dvořák, Vladimír Hron, Petr Jablonský. Moderuje Aleš Cibulka.
Natočeno 2023. Premiéra 22. 4. 2023 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Rozhlasový seriál z produkce regionálních stanic Českého rozhlasu dokumentuje proměny krajských měst za posledních 100 let. Připravil Patrik Rozehnal.
Natočeno 2023. Premiéra 1. dílu (ČRo Region, 13:40 h.); 10. dílu 4. 6. 2023 (ČRo Olomouc, 16 min.). K poslechu zde.
Obsah: 1. Zlín – 2. Mladá Boleslav – 3. Liberec – 4. Karlovy Vary – 5. Ústí nad Labem – 6. Hradec Králové – 7. Ostrava – 8. Jihlava – 9. Pardubice – 10. Olomouc – 11. České Budějovice – 12. Brno –
Lit.: Rozehnal, Patrik – Spurný, Aleš – djo: Olomouc: Hanácká metropole vznikla připojením dvou měst a jedenácti vesnic. Dominoval rondokubistický styl. In web ČRo Olomouc, 4. červen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Olomouc je krajské město Olomouckého kraje. Před sto lety žilo ve městě kolem 57 000 lidí. Kromě tiskárenského průmyslu tady existovaly i významné železárny a cementárny a rozvíjely se cukrovary a čokoládovny. Zásadní změny se ale odehrávaly ve školství. Podle statistických údajů k 1. lednu 2022 žilo v Olomouci 99 496 lidí. (…)
Před sto lety vypadala Olomouc překvapivě podobně. „Když procházel prvorepublikový obyvatel přes Horní náměstí, tak určitě neměl za zády želvu,“ usmívá se Martina Mertová, kurátorka sbírky architektury muzea umění v Olomouci, a poukazuje na novodobou Arionovu kašnu. Ta doplnila soubor barokních fontán instalovaných různě po centru. „Jinak se ten obrázek za sto let až na detaily zas tak příliš nezměnil.“ (…)
Lit.: Truhlář, Zdeněk – djo – Rozehnal, Patrik: Brno: Historické jádro je z velké části v puristickém stylu. Do kaváren se vešlo až 1000 hostů. In web ČRo Brno, 18. červen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Brno je krajské město Jihomoravského kraje. Podle údajů z roku 1921 tu žilo 221 758 lidí a mohutně se stavělo. Dominoval především rondokubismus, tzv. obloučkový styl. Rozvíjely se kavárny a v módě došlo k výraznému zkracování. Podle statistických údajů k 1. lednu 2022 žilo v Brně 379 466 obyvatel. Jaký byl život ve městě v roce 1923 a přežijí šaliny i za dalších sto let? (…)
„Před sto lety bychom z hradu Špilberk mohli pozorovat rozrůstající se Brno, ale rozhodně ne tak velké jako dnes,“ říká Pavel Košťál, historik z Muzea města Brna. „Byla to doba, kdy ve společnosti z velké části ještě převládala úleva z konce války. Zároveň to byla doba, kdy pátým rokem existovalo Československo jako samostatný stát, takže to byla taky obrovská změna.“ (…)
Příběh Kašpara ze Šternberka, diplomata, národohospodáře, paleontologa i historiografa, badatele a objevitele, od roku 1818 předsedy Společnosti pro založení Českého vlasteneckého musea“. Jeho rozsáhlé a neocenitelné sbírky, knihovna i starožitnosti se staly základem sbírek Národního muzea v Praze, které pod názvem Vlastenské muzeum pomohl v Čechách založit, a jehož výročí si letos připomínáme. V ČRo Hradec Králové pořad připravili autorka Eliška Pilařová a režisér Pavel Krejčí.
Natočeno 2023. Premiéra 22. 4. 2023 (ČRo 3 Vltava, 10:00 – 11:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.
Powered by WordPress