Otto M. Urban, hlavní kurátor Centra současného umění DOX a odborník na dekadenci. Vanitas, Nadějné vyhlídky či Bolest těch druhých – jsou názvy některých výstav, které připravoval v pražských Holešovicích. Jak vnímá současné protiválečné umění, rok po ruské invazi na Ukrajinu? Jak vidí budoucnost Národní galerie? A podporuje podle něj současná vláda dostatečně zdejší výtvarnou scénu? Moderuje Lucie Vopálenská.
Natočeno 2023. Premiéra 3. 3. 2023 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Připravil Matěj Skalický. Editace Kristýna Vašíčková. Rešerše Zuzana Marková. Sound design Damiana Smetanová. Hudba Martin Hůla.
Hovoří politický komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman.
Natočeno 2023. Premiéra 3. 3. 2023 (ČRo Plus, 10:10 h.; 22 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: Volnější hlasování, kratší projevy. Jednací řád si zaslouží změnu, reaguje na obstrukce komentátor. In web ČRo Plus, 3. březen 2023 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.: Dny i noci s kartáčky a spacáky. Poslanci se ve Sněmovně přou o důchody. Než schválili program schůze, trvalo to přes 30 hodin. Otázka zní: Patří obstrukce do politiky? (…)
Střední školy nejsou kapacitně připravené na silný ročník tzv. Husákových vnoučat, který letos míří k přijímacím zkouškám. Proč stát nedostatku míst na středních školách nepředešel? Bude pro trh práce v budoucnu přínosné, pokud studenti půjdou místo na gymnázium do učňovských oborů? Hosty Pro a proti budou radní Středočeského kraje pro oblast vzdělávání a sportu Milan Vácha z hnutí STAN a programový ředitel informačního centra o vzdělávání EDUin Miroslav Hřebecký. Moderuje Karolína Koubová.
Natočeno 2023. Premiéra 3. 3. 2023 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Host: Michal Kern, herec. Moderuje: Markéta Kaňková. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.
Natočeno 2023. Premiéra 3. 3. 2023 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).
Moderuje Tomáš Weiss.
Hovoří Klára Fleyberková.
Natočeno 2023. Webová premiéra 2. 3. 2023 (SoundCloud, 33 min.). K poslechu zde.
Pozn.: Od roku 2019 je Klára Fleyberková slovesnou dramaturgyní stanice Český rozhlas Vltava. Ta patří k posledním rájům literatury ve veřejném prostoru. Dalším důvodem dnešního rozhovoru je fakt, že letos v květnu to bude 100 let od zahájení pravidelného rozhlasového vysílání v Československu. A ještě jeden důvod – Klára se letos stala členkou redakce literárního měsíčníku Host, což je mimochodem také časopis s pozoruhodnou, víc než 100 letou tradicí. Takže dnes v hlavní roli rádio a literatura. A Klára Fleyberková. (anotace)
Dnešní noc byla v Poslanecké sněmovně znovu dlouhá. A projednávání valorizace důchodů zdaleka nekončí. opoziční poslanci právě načítají stovky pozměňovacích návrhů. Českým filmům se v posledních letech nedaří prorazit na mezinárodní scéně. Proč a jak jim v tom může pomoct fond české kinematografie? V přehledu domácího tisku zjišťujeme, zda vláda uvažuje o zvyšování daní – protože z revidované koaliční smlouvy vypustila zmínku o daňové brzdě. Moderuje Tomáš Pavlíček a Pavlína Nečásková.
Natočeno 2023. Premiéra 3. 3. 2023 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Rudyard Kipling. Dvoudílná rozhlasová hra. Přeložil Aloys Skoumal a Hana Skoumalová. Dramatizace Marie Špalová. Hudba Miroslav Tóth. Hraje Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Texty písní Tereza Verecká. Zvuk Jonáš Rosůlek. Zvukový design a hudba Miro Tóth. . Dramaturgie Lenka Veverková. Režie Izabela Schenková.
Osoby a obsazení: Mauglí (Jan Cina), černý pardál Baghíra (Vojtěch Vondráček), medvěd Balú (Lubor Šplíchal), tygr Šér Chán (Jiří Vyorálek), vlk Akéla (Vasil Fridrich), táta Vlk (Martin Finger), máma Vlčice (Helena Dvořáková), vlče (Václav Marhold), vlček (Jan Hofman), had Ká (Miloslav König), luňák Číl (Jiří Roskot), Baldév (Václav Neužil II.), Mésúa (Eva Elsnerová), Mésúin manžel (Ladislav Hampl), buvol Ráma (Tomáš Weisser), Mauglí dítě (Viola Miklušová), první opice (Klára Suchá), druhá opice (Antonie Formanová), třetí opice (Petra Kosková), slonice Háthí (Lenka Zbranková), starý vlk na sněmu (Petr Čtvrtníček), mladý vlk na sněmu (Jan Battěk). Dále účinkují Jiří Roskot, Kryštof Krhovják, Libor Hruška, Renata Kubišová, Kateřina Marie Fialová, Hana Marie Maroušková, Hynek Chmelař a Veronika Lazorčáková.
Natočeno v roce 2023. Premiéra 1. dílu 19. 3. 2023 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.); 2. dílu 26. 3. 2023 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) v cyklu Pohádka (!). Repríza 1. dílu 18. 1. 2026 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.); 2. dílu 25. 1. 2026 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.).
Vydal Radioservis v roce 2023 (1 CD MP3, CR.SS.2023.27; EAN 8590236118522; katalogové číslo CR1185-2).
Obsah: 1. První kniha džunglí. – 2. Druhá kniha džunglí.
Lit.: anonym: Rudyard Kipling: Mauglí. Jan Cina v dobrodružném příběhu z Knih džunglí. In web ČRo 2 Praha, 19. březen 2023 (článek). – Cit.: Vydejte se do indické džungle a prožijte dobrodružství chlapce Mauglího, který vyrůstá ve vlčí smečce. Dvoudílná dramatizace slavného příběhu s hudbou Symfonického orchestru Českého rozhlasu a s Janem Cinou v hlavní roli zpracovává obě dvě Knihy džunglí – život mezi zvířaty i návrat k lidem. Kam Mauglí patří? (…)
Hluboký příběh o přátelství, lásce, ale i boji o přežití nás zavede do džungle, v níž se malý chlapec Mauglí (Jan Cina) musí naučit vlčí řeči, zákonům džungle a pravidlům slušného chování. Spravedlivými, ale přísnými učiteli mu jsou vlci v čele s vůdcem smečky Akélou (Vasil Fridrich), dobrosrdečný medvěd Balú (Lubor Šplíchal), chytrý pardál Baghíra (Vojtěch Vondráček), mrštný had Ká (Miloslav König) a mnozí další. Porazí nakonec zákeřného a pomstychtivého tygra Šér Chána (Jiří Vyorálek)? A nalezne své lidské rodiče?
„Kiplingova předloha má k romantické pohádce opravdu daleko. Je to napínavý, dramatický a leckdy i krutý příběh. Přežít v džungli znamená být vnímavý a pozorný ke všem zvukům kolem. Od toho se odvíjela i má adaptace.
Džungle je podle mě geniální zvukovou partiturou, a když má navíc posluchač možnost měnit perspektivy a chvíli být s Balúem na zemi a ve vteřině se s Mauglím na liáně vyhoupnout do koruny stromů k opicím, je to zážitek,“ popisuje autorka rozhlasové dramatizace Marie Špalová.
V prvním dílu jsme svědky známého, mnohokrát zpracovaného příběhu, v němž malý Mauglí dospěje v muže a rozhodne se, že musí odejít k lidem, protože jej vlčí smečka nechce přijmout mezi sebe, přestože mezi nimi vyrost. Druhý díl se odehrává v malé indické vesnici. Lidé se k Mauglímu však chovají snad ještě hůř než zvířata. Je pro ně špinavé zvíře, které mezi ně nepatří. Pokřikují na něho, posmívají se mu, hází na něj kamení. (…)
Téma hledání svého místa ve společnosti a vyčleňování těch, kteří z nějakého důvodu nezapadají, podpořila režisérka Bela Schenková využitím různým sborů, v nichž herci a herečky rytmicky ztvárňují dav pokřikujících lidí, opic či vlků. Mauglí se musí postavit sám za sebe a čelit rozzuřenému davu.
„Kniha džunglí je pro mě příběhem o nejvšednějších a zároveň nejpodstatnějších pocitech, jako je láska, nenávist, bolest, odvaha či smutek ze ztráty blízkého. Když jsem přemýšlela nad celkovým pojetím, cítila jsem, že téma, kdy dítě pozoruje, jak chování ostatních může ovlivnit jeho vlastní životní cestu, je tak silné, že využít orchestr by mohla být cesta k mnohem silnějšímu a autentičtějšímu prožitku. Díky hudbě a jejímu zpracování se pro mě příběh Mauglího stává mnohem skutečnější,“ vysvětluje Bela Schenková, která se společně s hudebním skladatelem Miro Tóthem rozhodla na Mauglím spolupracovat se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Hudba velkolepého orchestru vytváří pestrý svět nebezpečné i čarokrásné džungle, v níž se odehrává napínavé drama o hledání vlastního místa ve společnosti. (…)
Lit.: Jedličková, Magdaléna: Adaptace známých děl, historie i inscenace pro děti. Jak si vedla letošní selekce kategorie Drama? In web ČRo Prix Bohemia Radio, 17. říjen 2024 (článek). – Cit.: Ve středu měli návštěvníci možnost poslechnout si pětici finálových inscenací v kategorii Drama. Co nám letošní selekce říká o současné rozhlasové fikční tvorbě?
Poslechový den kategorie Drama jsem osobně zažila už poněkolikáté, letos ale poprvé jako členka studentské poroty. Se dvěma kolegyněmi jsme měly možnost poslechnout si rozhlasová díla předem a prodiskutovat, která by si zasloužila vítězství. Názory jsme měly různé, ale jedna věc se ukázala velmi rychle – ani jedna z letošních her nás příliš nezaujala. To neznamená, že bychom je považovaly za nekvalitní – spíše nepřinášejí nic nového a nečekaného. (…)
Poslední dvě hry se od zbytku tematicky velmi liší – jejich cílovou skupinou jsou hlavně děti. Mauglí zaujme bohatou orchestrální hudbou a atraktivním prostředím džungle, ale staršího posluchače může odradit častá expozice. Porota nejvíce chválila právě hudbu a práci s prostorem. Zároveň ale zazněla kritika hereckých výkonů, ve kterých často absentovala výraznější charakterizace postav, inscenace pak působila nevyrovnaně. (…)
Libor Dvořák. Komentář.
Natočeno 2023. Premiéra 24. 2. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Dvořák, Libor: Libor Dvořák: První výročí ruského útoku na Ukrajinu. In web ČRo Plus, 24. únor 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: 24. únor 2022 je datum, které zejména v Evropě bude rok co rok připomínáno ještě hodně dlouho. Právě v tento den ruská vojska překročila hranici a zahájila tzv. zvláštní vojenskou operaci proti Ukrajině. Oficiálním cílem tohoto tažení byla údajná „demilitarizace“ a „denacifikace“ Ukrajiny.
Úvodem si připomeňme malý paradox: těsně před ruským vpádem na vysokou pravděpodobnost podobného vývoje upozorňovaly Volodymyra Zelenského americké tajné služby.
Ten Američany tenkrát umravňoval a žádal je, aby podobnými výstrahami zbytečně nejitřili beztak zneklidněné Ukrajince. Jenže americké rozvědky měly bohužel pravdu.
A je tu paradox druhý: kdyby se místo vleklých bojů, jež neskončily dodnes, dostavil plánovaný Putinův blitzkrieg, mělo vše skončit během pouhých čtyř dnů a my bychom si tak dnes připomínali nejen okupaci, ale i malou vítěznou válku.
Bloud Putin se na základě jasně prabídné práce ruských tajných služeb opravdu domníval, že v Kyjevě budou jeho vojáci vítáni náručemi kytic, a Moskva měla připravené dokonce i hned dvě garnitury kolaborantských vlád. Na nic takového ovšem nedošlo – zatím se válčí dál. (…)
Libor Dvořák. Komentář.
Natočeno 2023. Premiéra 1. 3. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Dvořák, Libor: Libor Dvořák: Rok ruské válečné propagandy. In web ČRo Plus, 1. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Během roku války na Ukrajině se neustále modifikovala rétorika oficiální ruské propagandy – často tak, že její výroky si navzájem přímo fatálně protiřečily. Jak se ale zdá, nikomu v Rusku to nikterak nevadí: ani státní moci, ani obyčejným občanům.
Ruské mocipány a jejich hlásné trouby dnes ani tolik nezajímá, jak se vyvíjí situace na téměř tisíc kilometrů dlouhé frontě, jako spíš to, jak o ní doma referovat a jak ji řadovým Rusům propagandisticky prodávat.
Za rok od propuknutí plnokrevné a plnoformátové války na Ukrajině, tedy největšího ozbrojeného konfliktu na evropském území od roku 1945, se významně proměnily základní propagandistické narativy nejen v ruských médiích, ale i ve veřejných prohlášeních samotného ruského prezidenta.
Putin osobně totiž 24. února loňského roku Západ nadutě varoval slovy „nepokoušejte se nám bránit“, aby se letos 23. února musel dopustit výroku vskutku mlhavého, až fatalistického – „obráncem naší vlasti se stal všechen ruský lid“. (…)
Ondřej Soukup. Komentář.
Natočeno 2023. Premiéra 2. 3. 2023 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Soukup, Ondřej: Ondřej Soukup: Jak se mění vztah Rusů k válce. In web ČRo Plus, 2. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Od začátku ruského vpádu na Ukrajinu uběhl již celý rok. Původní plán Kremlu obsadit Kyjev během maximálně jednoho týdne a dosáhnout hranic s Polskem během tří týdnů vzal za své hned během prvních dnů. Ruské ztráty se pohybují od nejkonzervativnějších odhadů 35 tisíc po ty odvážnější, hovořící o 140 tisících padlých a těžce zraněných.
Ať již je tomu jakkoliv, jedná se jednoznačně o největší ztráty ruské armády od druhé světové války.
Přesto údaje sociologů, včetně těch nezávislých, hovoří o tom, že podpora války je v ruské společnosti stále většinová. Už není na úrovni 85 procent z prvních týdnů, ale stále kolem 60 procent Rusů prohlašuje, že podporuje Kreml v jeho rozhodnutí na Ukrajinu zaútočit. A co hůře, ta zhruba čtvrtina dotázaných, která válku odmítá, je tvořená v drtivé většině lidmi, kteří ještě před vpádem odmítali režim Vladimira Putina. A dokonce asi pět procent z nich dnes válku podporuje.
Přitom podle ředitele sociologického Levada centra Denise Volkova jestřábů, kteří chtějí jen bezvýhradné vítězství, je jen asi 15 až 20 procent. Zbytek má k válce výhrady, ale stejně má nejrůznější důvody, proč Putina v jeho rozhodnutí podporovat. (…)
Powered by WordPress