Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Hosty jsou Eva Puskarčíková, Gabriela Soukalová, Jitka Landová a Veronika Vítková, bývalé biatlonistky. Na olympiádě v Soči byly čtvrté, ale měly být třetí. Teprve po letech a po ruském dopingovém skandálu mají bronzové medaile. Spojené je však nebudou mít s olympijskými stupni vítězů, nýbrž se Světovým pohárem v biatlonu v Novém městě na Moravě. Jaké to je, když přijde spravedlnost po tak dlouhé době? Moderuje Zuzana Burešová.

Natočeno 2023. Premiéra 5. 3. 2023 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.; 27 min.).

Lit.: Burešová, Zuzana – prh: Vzalo mě to, bylo to krásné, popisuje Soukalová. Štafeta biatlonistek převzala dodatečně bronz ze Soči. In web ČRo 1 Radiožurnál, 5. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Bývalé biatlonistky Eva Puskarčíková, Gabriela Soukalová, Jitka Landová a Veronika Vítková převzaly v Novém Městě na Moravě bronzovou medaili z olympiády v Soči. Jaké jsou jejich pocity? A jak hodnotí dnešní biatlon?  (….)

Další osobností, kterou představíme v cyklu legend, jež působí v našem světě zábavy, je humorista, scenárista, autor mnoha písňových textů, brilantní moderátor a svého času také praktikující baskytarista Karel Šíp. V pořadu připomeneme několik z mnoha humoristických scének, které napsal a interpretoval, dále úryvek z jeho textařské tvorby, připomeneme ho také jako oddaného fanouška fotbalu.

Natočeno 2023. Premiéra 5. 3. 2023 (ČRo 2 Praha, 9:04 h.).

Jiřina Fikejzová podle Marie Rottrové. Poprvé se jejich cesty protnuly na počátku 70. let – tehdy vznikl hit Markétka a také přeskočila jiskra – z textařky a zpěvačky se staly kamarádky. Společně vytvořily spoustu nesmrtelných písní a také propovídaly dlouhé hodiny nad sklenkou vína. Na kamarádku a první dámu české textařské školy Jiřinu Fikejzovou v dalším díle Úžasných životů zavzpomíná Marie Rottrová. Autorka: Kateřina Kubalová.

Natočeno 2023. Premiéra 5. 3. 2023 (ČRo 2 Praha, 8:04 h.).

Host: Rita Lyons Kindlerová, ukrajinistka a překladatelka. Pamatuje si na svůj první profesionální překlad? Potřebuje pro skvělé zvládnutí cizího jazyka zvláštní vlohy? A koho jí do života přivedlo zpívání? Moderuje Jana Rychterová.

Natočeno 2023. Premiéra 4. 3. 2023 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.). Repríza 8. 7. 2023 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Zavedení hlasovací práva pro ženy v masarykovském Československu znamenalo také vstup žen do sněmovny a senátu. Kdo byly první ženy, které zasedaly v československých zákonodárných orgánech? A s čím se potýkaly? Připravila Veronika Kindlová.

Natočeno 2023. Premiéra 4. 3. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.; 53 min). Repríza 5. 3. 2023 (ČRo Plus, 11:07 h.); 6. 2. 2025 (ČRo Plus, 53 min.).

Alternativní verze názvu: První ženy v československých zákonodárných orgánech

Lit.: Kindlová, Veronika: První poslankyní byla už v roce 1912 Božena Viková-Kunětická. Tehdy ještě ženy neměly ani volební právo. In web ČRo Plus, 4. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zavedení hlasovacího práva pro ženy v masarykovském Československu znamenalo také vstup žen do sněmovny a senátu. Právo volit a být voleny umožňuje českým, potažmo československým ženám zákon od roku 1920. České a moravské ženy se k volebním urnám vydaly už o rok dřív, kdy se jako voličky i kandidátky mohly zúčastnit komunálních voleb. Ženy jako poslankyně zasedaly v revolučním Národním shromáždění už v roce 1918.

Ženy se v politice angažovaly už dříve, přestože volit nesměly. Velké strany mívaly své ženské sekce, kde se sdružovaly členky stran, debatovaly, pořádaly akce a veřejné přednášky.

Z takového prostředí vzešla i první česká poslankyně Božena Viková-Kunětická, která v roce 1912 kandidovala za mladočechy, respektive za Národní stranu svobodomyslnou.

Ženy sice volit nesměly, ale zákon nikde výslovně neuváděl, že nesmějí být voleny. Vikové-Kunětické ale české místodržitelství zabránilo ve výkonu mandátu. (…)

Český rozhlas Plus začal vysílat před deseti lety. Vidíme v tom příležitost k oslavě, ale také k zamyšlení. Kdo Plus poslouchá a proč? Co musí upravit nebo změnit, aby si udržel důvěru posluchačů? A jaká jsou měřítka úspěšnosti veřejnoprávní publicistické stanice? Hostem speciálního Interview, které jsme vysílali z Radiocafé na Vinohradské třídě v Praze, byl šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka. Ptal se ho Jan Bumba.

Natočeno 2023. Premiéra 4. 3. 2023 (ČRo Plus, 17:33 h.).

Těžba ropy na jižní Moravě. To je téma dnešní Historie Plus.  Vysvětlí, kde se v zemědělském území ropa vzala, jak se hledá, kdy se začala těžit a zpracovávat a co se z ní vyrábí. V hodonínském Muzeu naftového dobývání a geologie bude o všem vyprávět naftový geolog Stanislav Benada. Naslouchal mu a Historii Plus připravil Petr Slinták.

Natočeno 2023. Premiéra 4. 3. 2023 (ČRo Plus, 16:33 h.; 25 min.).

Lit.: Slinták, Petr: Příběh moravské ropy. Po válce se spekulovalo o soběstačnosti našeho státu. In web ČRo Plus, 4. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jižní část Moravy je v povědomí širší veřejnosti zafixována coby území převážně zemědělské – region, kde se daří nejen běžným agroplodinám, ale též vinohradům dotvářejícím kolorit řady obcí. O to více mohou návštěvníky Slovácka překvapit kyvadlové těžební stroje, které se nachází ve volné krajině. Naleziště ropy nejsou na Moravě sice rozsáhlá, ovšem význam mají třeba už proto, že skýtají surovinu nadprůměrné kvality.

Příběh moravské ropy sahá ke konci 19. století a rozvíjí se ještě v rámci rakousko-uherského soustátí. Habsburské mocnářství mělo v tomto ohledu privilegium, neboť právě v předlitavské Haliči byla nalezena ropa, z níž se získával petrolej.

Naleziště strategické suroviny pak byla objevena též ve Vídeňské geologické pánvi, jež sahá také do oblasti jižní Moravy a slovenského Záhorí. Právě zde se nacházela regionální centra československého ropného těžařství, jež se významně rozvíjelo už v éře první republiky.

Válečná léta důležitost ropy ještě zvýšila a po druhé světové válce se dokonce spekulovalo o soběstačnosti našeho státu, pokud jde těžbu této strategické suroviny. I když přespříliš optimistické prognózy v tomto ohledu zdaleka nebyly naplněny, fakt, že se na území Moravy nachází menší ropné zdroje, je sám o sobě zajímavý. (..)

Obrovský zájem o korunovační klenoty a drahé kameny v nich otevřel otázku: které drahokamy jsou opravdu naše a nelze je najít nikde jinde? Unikáty máme dva: český granát a vltavín. Rudě zbarvené pyropy neboli granáty mají i v celosvětovém měřítku výjimečné vlastnosti i barvu; vltavíny jsou jedinými evropskými tektity neboli horninami, vzniklými v důsledku dopadu meteoritu. Nejbohatší naleziště vltavínů se nacházejí v jižních Čechách kolem řeky Vltavy, naleziště českých granátů jsou v Českém Středohoří a Podkrkonoší. Připravila Markéta Ševčíková. Moderuje Josef Kluge.

Natočeno 2023. Premiéra 4. 3. 2023 (ČRo 2 Praha, 17:04 h.).