Zavedení hlasovací práva pro ženy v masarykovském Československu znamenalo také vstup žen do sněmovny a senátu. Kdo byly první ženy, které zasedaly v československých zákonodárných orgánech? A s čím se potýkaly? Připravila Veronika Kindlová.
Natočeno 2023. Premiéra 4. 3. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.; 53 min). Repríza 5. 3. 2023 (ČRo Plus, 11:07 h.); 6. 2. 2025 (ČRo Plus, 53 min.).
Alternativní verze názvu: První ženy v československých zákonodárných orgánech
Lit.: Kindlová, Veronika: První poslankyní byla už v roce 1912 Božena Viková-Kunětická. Tehdy ještě ženy neměly ani volební právo. In web ČRo Plus, 4. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zavedení hlasovacího práva pro ženy v masarykovském Československu znamenalo také vstup žen do sněmovny a senátu. Právo volit a být voleny umožňuje českým, potažmo československým ženám zákon od roku 1920. České a moravské ženy se k volebním urnám vydaly už o rok dřív, kdy se jako voličky i kandidátky mohly zúčastnit komunálních voleb. Ženy jako poslankyně zasedaly v revolučním Národním shromáždění už v roce 1918.
Ženy se v politice angažovaly už dříve, přestože volit nesměly. Velké strany mívaly své ženské sekce, kde se sdružovaly členky stran, debatovaly, pořádaly akce a veřejné přednášky.
Z takového prostředí vzešla i první česká poslankyně Božena Viková-Kunětická, která v roce 1912 kandidovala za mladočechy, respektive za Národní stranu svobodomyslnou.
Ženy sice volit nesměly, ale zákon nikde výslovně neuváděl, že nesmějí být voleny. Vikové-Kunětické ale české místodržitelství zabránilo ve výkonu mandátu. (…)