O Bohu se baví s hospodskými štamgasty a nebojí se toho. Možná naopak. Rozhovor s Janou, básnířkou a muzikantkou. „Jsem cesta rozkopaná – jsem víra rozkousaná – všeho mám po okraj – uhýbat před kameny – nedoufat ve spasení – stále se potýkat – se vším co po mně chcete – se vším co pošlapete – když je čas k modlitbám.“ (….)
Hostem Hovorů je Lukáš Talpa z Ligy otevřených mužů. Už deset let zabývá pomocí mladým lidem, kteří vyrostli nebo strávili nějaký čas v dětském domově a po dosažení plnoletosti vstupují do života. Garantuje, že jeho spolupracovníci nějaký čas provázejí tyto mladé lidi a pomáhají jim zaplnit prázdná místa reálného života. Učí je věci, které děti vyrůstající v rodinách považují za samozřejmé. Moderuje Eva Hůlková.
Lit.: lup – Hůlková, Eva: Když dítěti z dětského domova udeří osmnáctka, přijde volání divočiny, říká Talpa z projektu Patron Ligy otevřených mužů. In web ČRo Plus, 26. únor 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Často se dozvídáme, jak mladí dospělí odejdou z dětského domova a končí špatně – na ulici, na drogách, za mřížemi. „Když odcházejí v 18 letech z dětského domova, někteří jsou ještě pár dní před narozeninami přesvědčeni, že dostudují a že je to to, co chtějí. Pak udeří ta osmnáctka a já tomu říkám, že přijde volání divočiny. Pocit svobody, že si mohou žít už ten svůj život, jak chtějí, je mnohem silnější,“ říká odborný garant projektu Patron Ligy otevřených mužů Lukáš Talpa.
Další faktor, který vstupuje do hry, je jejich původní rodina, a většina mladých lidí touží po návratu, ať je jakákoli. „Jenže oni se do těch rodin nevrátili dřív z nějakého důvodu. Protože orgány sociálně-právní ochrany dětí nebo soudy vyhodnotily, že rodina není kompetentní nebo v takové situaci, aby se byla schopná postarat o dospívajícího člověka.“ (…)
Andri Snaer Magnason. Četba na pokračování. Pro rozhlas upravila Blanka Kostřicová. Překlad Marta Bartošková. Zvukový mistr Lukáš Dolejší. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.
Čte Igor Dostálek.
Nastudovalo Brno v roce 2023. Premiéra 1. dílu 26. 2. 2023 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Pozn.: 1. Proměna povahy vody na Zemi (25:15). Autor v knize sleduje dvě hlavní pásma příběhů a úvah. Jednak se obrací ke svým kořenům a k životním příběhům svých prarodičů, jednak se zabývá současným světem a jeho problémy, především těmi ekologickými. Povaha vody na Zemi se v příštích sto letech promění. Většina ledovců roztaje, hladina oceánů stoupne, teplota na Zemi se zvýší. To vše během jednoho lidského života.
2. Kudy chodí sobi (25:16).
3. Klimatologická konference (Autor zmiňuje knihu Helgiho Valtýssona, který popsal romanticky islandskou krajinu a ptá se, proč se nedokáže jeho generace vyjadřovat svobodně jako Helgi a na místo toho se nechává spoutat imaginárními ekonomickými pojmy a raconalistickým diskursem.
4. S Dalajlamou na Islandu (). Magnason má vést rozhovor s Dalajlámou. Studuje proto vše nejen o něm a o buddhismu, ale hledá také jakoukoliv spojitost s Islandem. A nachází. Ledovce! Tání ledovců v Himálaji může mít velmi negativní účinky na miliardy lidí.
5. Úvahy o klimatu a perspektivách nejmladší generace (). V pátém díle se znovu vracíme k rozhovoru Magnasona s Dalajlámou. Ptá se ho například na smysl života. Navazují úvahy o klimatu a také o životních perspektivách nejmladší generace.
6. Věčné ledovce (). Ledovce bývaly považovány za cosi věčného – a nyní se zmenšují v řádu jednoho lidského života. Vše začalo vynálezem parního stroje v roce 1765.
7. Nulová úroveň emisí CO2 (). Magnason upozorňuje na to, že je třeba dosáhnout nulové úrovně emisí CO2. A co dělat s tunami odpadu, který pluje na hladinách oceánů. Nezbývá než věřit, že řešení existuje. Mimo jiné i kvůli záchraně korálů.
8. Okyselování moří a tající ledovce (). Kde jste byli, když nad korálovými útesy vyhlásili rozsudek smrti? Ptá se Andri Snear Magnason. Jak komunikujeme o hrozbách klimatické změny? A proč je tolik lidí přijímá tak lakonicky?
9. Návštěva u Dalajlamy a příběh strýce Johna (). Návštěva u Dalajlamy v Dharamsale. Dlouhý a podstatný rozhovor. – Příběh strýce Johna, který zachránil před vyhynutím jeden druh krokodýla.
10. Shrnutí úvah a náčrt řešení problémů. Poslední díl shrnuje rychlý technický pokrok ve dvacátém a na začátku 21. století, přemýšlí také o tom, co ohrožuje planetu a navrhuje různé cesty k řešení problémů. (anotace)
Lit.: Blažejovská, Alena: Proměny vody v čase. Andri Snær Magnason: O času a vodě. In web ČRo Plus, 7. březen 2023 (článek). – Cit.: Knihu islandského prozaika Andriho Magnasona O času a vodě tvoří dvě hlavní pásma příběhů a úvah: jednak se autor obrací ke svým kořenům, k životním příběhům svých prarodičů, jednak se zabývá současným světem a jeho problémy, především těmi ekologickými.
(…) Obě pásma se samozřejmě prolínají: ve vyprávění babičky a dědečka často figurují výpravy na ledovec, což autora nevyhnutelně vede k úvahám o dnešním stavu ledovců, o jejich ubývání, tání a o katastrofických prognózách na léta a desetiletí příští.
Čas a voda jsou rovněž prolnuty – obvyklá doba klimatické změny je v současnosti velmi urychlena… V závěru knihy se autor snaží nastínit cesty, které by mohly vést k řešení současné situace. (…)
Mick Conefrey. Dramatický příběh prvního pokusu o výstup na nejvyšší horu světa. Kompletní audiokniha. Překlad Jakub Futera. Hudba, režie, střih a mastering Michal Kurfürst.
Čte Ondřej Novák.
Natočeno 2023. Vydala JOTA, únor 2023 (MP3, celková délka 8 hodin 48 minut). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: První pokus o výstup na Mount Everest v roce 1922 v podání George Leigha Malloryho a britské výpravy kolem něj je neobyčejný příběh plný kontroverzí, dramatu a neštěstí, obsazený řadou postav větších než život sám, jako vypadlých z dobrodružného románu.
Expedice skončila tragédií ve chvíli, kdy při třetím útoku na vrchol zasáhla Malloryho skupinu lavina a zabila sedm mužů. Mick Conefrey na základě deníků, dopisů a dosud nezveřejněných zpráv vytvořil barvitý a na postavy zaměřený příběh, mapující motivaci a soukromá dramata klíčových účastníků (podrobně rozebírá jejich zákulisní politikaření a nesmiřitelnou rivalitu), strůjců tohoto epického dobrodružství.
Přestože Everest zůstává zdaleka nejslavnější horou světa, v posledních letech se jeho pověst dramaticky změnila, a to kvůli dlouhým frontám horolezců ve stěně Lhoce, děsivým příběhům o zmrzlých mrtvolách a hromadám vysokohorských skládek. Nebylo tomu tak nicméně vždy. Mount Everest bývalo kdysi odlehlé a nepřístupné, mysteriózní místo, na které se odvažovali jen ti největší hrdinové. (more…)
Před 75 lety se Klement Gottwald vrátil z hradu, aby si před svými příznivci mohl vychutnat vítězství komunismu v Československu. Jak se dělník a zapálený revoluční redaktor dostal do vedení KSČ, když mu v cestě do nejvyšší stranické funkce stál Bohumil Jílek. Soubojem Klementa Gottwalda o post generálního tajemníka strany nás provede Jiří Zeman.
Lit.: Zeman, Jiří: Souboj Klementa Gottwalda o vedení Komunistické strany Československa. In web ČRo Plus, 25. únor 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před 75 lety Komunistická strana Československa splnila svůj hlavní cíl. Ovládla stát a začlenila naši zemi mezi vazaly Sovětského svazu. V čele komunistů a následně i státu stál Klement Gottwald. Jak se ale dostal do čela samotné strany? Kdo mu pomáhal a kdo stál proti němu? Jaká byla KSČ před ním a jaká za jeho vedení? Odpovědi uslyšíte od historiků Jakuba Rákosníka a Jaroslava Rokoského.
Záhy po vzniku republiky se v Československu formovalo kompletní politické spektrum. Ze sociální demokracie se odštěpila komunistická strana. Její založení je spojeno s Bohumírem Šmeralem, jehož politické kvality oceňoval i prezident Masaryk.
Šmeral stranu stavěl na široké členské základně a na podpoře silných odborových organizací. Všichni komunisté ale měli centrálu v Sovětském svazu a Šmeralovo vedení bylo v očích moskevských bolševiků málo revoluční. (…)
Uchopení moci komunisty v únoru 1948 nepřišlo náhodou. Předcházely mu desítky událostí v politice, hospodářství i kultuře poválečného Československa. Mnoho jich mohlo dopadnout jinak. Proč byly výhybky nastaveny právě tak, aby to vedlo k vítězství komunistů? Nad tím se v pořadu Téma Plus zamyslí Veronika Kindlová a David Hertl.
Lit.: Kindlová, Veronika – Hertl, David: Únor 1948: Musel se stát, nebo stačilo jen jinak nastavit výhybky? In web ČRo Plus, 25. únor 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před 75 lety 25. února 1948 ovládla Československo komunistická strana. Stala se hegemonem politické scény na více než 40 let. Komunisté sice formálně získali vládu nad zemí v souladu s ústavou, ve skutečnosti ale celý proces provázel tvrdý nátlak na politiky včetně prezidenta Edvarda Beneše. Na vytlačení ostatních stran se KSČ, nejsilnější česká strana po volbách v roce 1946, pečlivě připravovala.
Samotný 25. únor 1948 byl už jen vyvrcholením dlouhé řady událostí, které začaly v některých případech i o několik let dříve.
Od počátku roku 1948 pak začali komunisté stupňovat kampaň za znárodňování průmyslu a posilovali své pozice v bezpečnostních složkách.
Boj o uchvácení moci vrcholil v polovině února, kdy komunistický ministr vnitra Václav Nosek odvolal z funkce nekomunistické policejní ředitele a nahradil je svými spolustraníky.
Po prudké debatě vláda rozhodla, že se propuštění ředitelé musejí vrátit, Nosek to odmítl.
Ministři stran národně socialistické, slovenské demokratické a lidové se rozhodli podat demisi, pokud se Nosek vládnímu rozhodnutí nepodřídí. (….)
Hostem je Monika Srncová, folkloristka a houslistka žijící na Kanárských ostrovech. Před dvaceti lety tak nějak náhodou zůstala na Kanárských ostrovech. Monika Srncová se rozhodla ve svém novém domově propagovat českou a moravskou lidovou kulturu. Jak na to obyvatelé Kanárských ostrovů reagují? Co naopak o tamním životě může a chce prezentovat v Česku? Moderuje Vladimír Kroc.
Lit.: Najman, Petr: Rodíme se s tím, že svět s námi nepočítá. Pořad v souvislostech. In web Radio Proglas, ikola je Miss ČR a právě dokončuje svá univerzitní studia. Richard je špičkový televizní reportér. Oba se hlásí k romské komunitě, oba mají své zkušenosti, co takové přihlášení se znamená. Jak se žije českým Romům? (…)