Diskusní pořad, dnes na téma: Suchej únor. Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2023. Premiéra 1. 2. 2023 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Vychází kniha Spotřební imaginace státního socialismu: Reklama v Československu 1948-1989. Co se z publikace dozvíme o socialistické spotřební kultuře? Připravil Alexandr Saša Michailidis. Editorka Lenka Buriánková.
Hovoří Lucie Česálková a Ondřej Táborský.
Natočeno 2023. Premiéra 1. 2. 2023 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.). Repríza 11. 7. 2023 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).
Připravila Renata Kalenská.
Hovoří bývalý mluvčí Občanského fóra a spoluzakladatel ODS Petr Havlík a publicista a bývalý disident Jan Urban.
Natočeno 2013. Premiéra říjen 2013 (ČRo Plus, 48 min.). Repríza 1. 2. 2023 (ČRo Plus, 14:10 h.) v cyklu Speciál – 10 let ČRoPlus.
Lit.: Kalenská, Renata: Václav Havel měl ke konci kariéry obrovské výčitky svědomí, tvrdil už před 10 lety bývalý disident Urban. In web ČRo Plus, 1. únor 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jako každou středu vybíráme z archivu zajímavé pořady, kterými chceme připomenout desáté výročí Českého rozhlasu Plus. I ve volební prezidentské kampani se hodně mluvilo o první českém prezidentovi Václavovi Havlovi. Připomeňte si pořad Pro a proti z října 2013, kdy byli hosté bývalý mluvčí Občanského fóra a spoluzakladatel ODS Petr Havlík a publicista a bývalý disident Jan Urban, který ale mluvil o velké skepsi Václava Havla ke konci života.
„Havel měl ke konci kariéry a po jejím konci obrovské výčitky svědomí. My jsme měli zakázat komunistickou stranu. Protože aby jakákoliv společenská změna nebo revoluce měla smysl, tak musí nastolit pocit spravedlnosti. A to se nám nepodařilo,“ říká v Pro a proti Urban.
Připravila Hana Rodová.
Hovoří Dagmar Inštitorisová (činoherní divadlo), Michaela Mojžišová (hudební divadlo), Miroslava Kovářová (taneční divadlo), Lenka Dzadíková (loutkové divadlo) a Zuzana Uličianska (alternativní divadlo).
Natočeno 2023. Premiéra 1. 2. 2023 (SRo Rádio Devín, 19:00 h.).
Pozn.: 1. januára sme oslávili 30 rokov Slovenskej republiky. Pri tejto príležitosti sme pre vás pripravili diskusiu venovanú ostatným trom desaťročiam v slovenskom divadle. Diskutovali divadelné kritičky, recenzentky a publicistky Dagmar Inštitorisová (činoherné divadlo), Michaela Mojžišová (hudobné divadlo), Miroslava Kovářová (tanečné divadlo), Lenka Dzadíková (bábkové divadlo) a Zuzana Uličianska (alternatívne divadlo). (anotace)
Monika Zumríková Kekeliaková. Literární pásmo z dopisů, které napsala Božena Němcová a ukázek z rozhlasových her.
Komentář čte Tomáš Bartoňek.
Natočeno 2017. Repríza 1. – 6. 2. 2023 (SRo 8 Rádio Litera).
Pozn.: V nasledujúcom programe sa budeme prehŕňať inšpiratívnymi listami Boženy Němcovej. Pomocou korešpondencie, ktorá vychádzala postupne od roku 2003 až 2007, zásluhou českých literárnych vedcov, budeme skladať mozaiku života spisovateľky. Verejnosť ju vníma ako krásnu ženu a neprehliadnuteľnú autorku, menej však vie o jej vnútorných napätiach a ťažkých časoch, v ktorých svoje diela tvorila. Čakajú na vás ukážky z rozhlasových hier, štyri zväzky listových tajomstiev i komentár, ktorý číta Tomáš Bartoňek. Program je z roku 2017.
Připravili Martin Groman a Michal Stehlík.
Natočeno 2023. Webová premiéra 1. 2. 2023 (Přepište dějiny, 35 min.; Gazetisto, 67 min.).
Lit.: anonym: 75 let od Února. In web Přepište dějiny, 1. 2. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vstupujeme do února, kdy se budou jistě připomínat události staré 75 let. Tedy dění kolem komunistického převzetí moci v roce 1948. A tak se Přepište dějiny zaměřilo tentokrát na dění, které k vládní krizi vedlo a v bonusové části se podporovatelé můžou těšit na samotné dny krize den po dni. Noví předplatitelé na Herohero pak dostanou ještě jednu odměnu navíc. Únorové téma nechybí samozřejmě ani v tradičním článku v Deníku N. (…)
Použité zvuky: Vítězný lid (1977, režie: Vojtěch Trapl), Vítězný lid (1949, režie: Drahoslav Holub), Třicet případů majora Zemana (1974, režie: Jiří Sequens st.), Gottwald (1986, režie: Evžen Sokolovský), Historie.cs – Byl únor 1948 (ČT, 2020).
Eugeniu Safta-Romano. Rozhlasová hra o životě malíře Ștefana Luchiana.
Natočeno 1993. Repríza 1. 2. 2023 k 155. výročí narození malíře Ștefana Luchiana.
Lit.: anonym: Eugeniu Safta-Romano – Luchian (1993). In web Teatrula Microfon, 1. 2. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: La 1 februarie 1868 s-a născut Ștefan Luchian, pictor român, considerat poetul plastic al florilor. Cu o vocaÈ›ie declarată încă din È™coala primară, Luchian l-a avut ca maestru nedisputat în perioada de formare chiar pe Nicolae Grigorescu, cel care a afirmat că „ÃŽn sfârÈ™it am È™i eu un succesor!”. EducaÈ›ia plastică a lui Luchian a început la Școala de Belle-arte, completată la München È™i Paris.
Ştefan Luchian a fost un pictor genial de la cumpăna dintre secole, un impresionist de o valoare inestimabilă aşa cum s-au exprimat criticii de artă de-a lungul timpului. Artistul care a creat în acel ”Belle Epoque” românesc marcat de înflorire culturală şi efervescență națională, s-a specializat în pictarea florilor şi a peisajelor.
Posteritatea îşi aduce aminte de un Ştefan Luchian paralitic măcinat de boală. Pictorul a fost înainte de a se îmbolnăvi chiar un sportiv de performanță. Era cunoscut drept un personaj atletic, căruia îi plăcea să participe la competițiile de alergări, dar mai ales îi plăceau velocipedele, primele biciclete apărute în Regatul României. Mai mult decât atât, Luchian a câştigat şi prima cursă de biciclete, de la Bucureşti la Giurgiu, în 1898, dar şi pe cea de la Turtucaia din 1899. (more…)
Zdá se, že dobytí O2 arény je v českém šoubyznysu vrcholem. Mirai Navrátil se svou kapelou tam vystoupili na podzim a teď vychází záznam koncertu. Jak se člověk v tak velkém prostoru na pódiu cítí? Rozpoznává vůbec tváře publika? A není nakonec hraní v menším sále v něčem kouzelnější? Hostem je muzikant a zpěvák Mirai Navrátil. Moderuje Petr Král.
Natočeno 2023. Premiéra 1. 2. 2023 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Martin Hála, sinolog. Za diplomatický průlom označila agentura Reuters telefonát tchajwanské prezidentky s nově zvoleným českým prezidentem Petrem Pavlem. Odchází s prezidentem Milošem Zemanem i politika vstřícná vůči Číně? A může se to Česku nevyplatit? Moderuje Šárka Fenyková.
Natočeno 2023. Premiéra 1. 2. 2023 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Maxim Gorkij. Příběhy ze života Maxima Gorkého. Rozhlasová dramatizace Lubomír Krupica. Scénickou hudbu složil Jiří Smutný. Dramaturg Jaromír Ptáček. Režie Josef Melč.
Osoby a obsazení: Alexej Peškov (Jaroslav Kepka), Nasťa (Klára Jerneková), Táňa (Viola Zinková), houslista (Josef Chvalina), profesor (Zdeněk Martínek), medik (Karel Richter), hlídač (Svatopluk Skládal), pekaři (Vladimír Brabec, Václav Postránecký, Alfred Strejček), ponocný (František Kovářík), lékař (Zdeněk Ornest), pacient (Vladimír Švec) a kramář (Oldřich Musil). Dále účinkují Věra Petáková, Richard Antonín Strejka, Radim Vašinka, Petr Messany, Pavel Jiras, Antonín Samler, Antonín Pečenka a Artur Šviha.
Natočeno v roce 1972. Obnovená premiéra 19. 2. 2023 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.; 59 min) v cyklu Hra pro pamětníky.
Lit.: Ptáček, Jaromír: Kazaňské sněhy. Dramatická montáž z částečně autobiografických povídek Maxima Gorkého. In web ČRo 3 Vltava, 19. únor 2023 (článek). – Cit.: Příběh zrání mladíka, který přišel do Kazaně s touhou studovat, ale nedokáže překročit sociální bariéry a prokousává se životem jako pekařský dělník. Když na něj navíc dopadne neúspěch v lásce, rozhodne se spáchat sebevraždu. (…)
Maxim Gorkij během svého dobrodružného a také strastiplného mládí pobýval v Kazani od podzimu 1885 do jara 1887. Tehdy se neúspěšně pokusil o přijetí na místní univerzitu a začal pracovat jako pekařský dělník v pekárně V. S. Semjonova. Toto období popsal v díle Moje university, ale také v povídkách Pekař Semjonov, Konovalov, Dvacet šest a jedna nebo v Příběhu z Makarova života. V poslední jmenované povídce se Gorkij vrátil ke svému pokusu o sebevraždu, ke kterému došlo v prosinci roku 1887.
„V prosinci jsem se rozhodl, že se zabiji. Pohnutku toho rozhodnutí jsem se pokusil vylíčit v povídce Příběh z Makarova života. Nemluvíme-li o literární hodnotě, je v ní něco příjemného – jako kdybych byl překročil sám sebe,“ napsal Gorkij později.
Powered by WordPress