Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravil Jan Hanák.

Natočeno 2023. Premiéra 8. 1. 2023 (Rádio Proglas, 20:15 h.; 45 min.).

Lit.: Najman, Petr: S aktivistkou a novinářkou Hanou.  Pořad v souvislostech. In web Radio Proglas, 8. 1. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rozhovor s Hanou Strašákovou, aktivistkou, novinářkou, podcasterkou, krom jiného mluvčí spolku Milion chvilek pro demokracii. Jaký je apoštolát této stále viditelnější katoličky, aktivistky, novinářky? Jak vnímá kontroverze, které svými postoji vyvolává, ať politickým aktivismem, nebo třeba svým veřejným přihlášením k LGBT komunitě?

Jak vnímá postavení křesťanky, katoličky, církve v dnešní české společnosti? Jaké je a jaké by podle ní mělo být? A co pro to dělá ona a co bychom podle ní měli dělat všichni? Jaký je a má být vztah křesťana a politiky, církve a aktuální politické scény? Tagespolitik kontra Parteipolitik? Co od církve jako instituce očekává její generace? A očekává vůbec ještě něco? (…)

Hostem Hovorů  je herečka Sarah Haváčová. Působí na několika pražských scénách, třeba v monodramatu o rakouské houslistce židovského původu Almě Rosé, která zahynula v Osvětimi. Kromě toho ale Sarah Haváčová pracovala v sirotčinci v Tanzánii, za COVID-u pomáhala v nemocnici u Boromejek, když si potřebovala srovnat myšlenky, vydala se sama do Fátimy. O její lásce k práci, k Bohu a k životu s ní hovoří Eva Hůlková.

Natočeno 2023. Premiéra 8. 1. 2023 (ČRo Plus, 22:05 h.)

Dnešní dokument z cyklu Příběhy 20. století představí jedenáct různých dramatických osudů z komunistického Československa, Ukrajiny a bývalé Jugoslávie. Příběhy objevili a zpracovali žáci a studenti ze základních a středních škol z celé republiky v loňském roce.

Natočeno 2022 (?). Premiéra 8. 1. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.; 55 min.).

Lit.: Kroupa, Mikuláš: Radujme se z každého dne, říká ukrajinská archeoložka. Děti s ní natáčely Příběhy našich sousedů. In web ČRo Plus, 8. leden 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Skoro čtyři tisíce žáků a studentů, sedm set učitelů ze sedmi stovek základních a středních škol z celé republiky se v roce 2022 zapojilo do projektu Příběhy našich sousedů. Žáci měli za úkol během několika měsíců zdokumentovat jeden konkrétní lidský osud a zpracovat ho do reportáže. Pamětníci dětem vyprávěli o druhé světové válce, kolektivizaci, o válkách v Jugoslávii a na Ukrajině.

Jak sociální sítě, mobilní telefony a přemíra informací mění pohled na válečné konflikty. Na to se ptá Vít Pohanka, mimo jiné i novinářů s praxí válečných zpravodajů.

Hovoří Jakub Szántó a Břetislav Tureček.

Natočeno 2022 (?). Premiéra 8. 1. 2023 (ČRo Plus, 17:34 h.; 27 min.).

Lit.: lup – Pohanka, Vít: Novinář ve válce? Podle mne není pro běžného člověka zdravé, aby od rána do večera ležel ve zprávách z Ukrajiny, soudí novinář Szántó. In web ČRo Plus, 8. leden 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Válka na Ukrajině už trvá skoro rok. Je to první konflikt tak velkého rozsahu, který můžeme sledovat nejen zprostředkovaně v médiích, ale také na sociálních sítích. Vyznáte se v konfliktech i v tom obrovském množství informací? Víc než tomu bylo v případě válek v bývalé Jugoslávii, v Iráku?

Když vypuklo Arabské jaro, televize Al Jazeera informovala o protestech na káhirském náměstí Tahrír (Osvobození). Demonstranti se nejen tam, ale i v řadě dalších arabských zemí svolávali prostřednictvím sociálních sítí.

Už tehdy bylo také vidět mnoho záznamů a výpovědí přímých účastníků na sítích, a to bez zásahů médií. Tehdy se mluvilo o přelomu a nové éře, jak se svět o dění po celé planetě může dozvídat.

Další možností je takzvaný „embedding“, což je praxe, kdy jsou novináři přičleňovaní přímo k vojenským jednotkám. V první a druhé válce v Perském zálivu to byli právě reportéři, kteří měli snad i monopol na informace z první ruky. Hlavně v první fázi války v Iráku v letech 2003 a 2004 to – s odstupem času – pomohlo jejich zpravodajství ke značnému zkreslení obrazu, co se v zemi skutečně dělo. (…)

Hovoří Mili Jaňourová.

Natočeno 2023. Premiéra 8. 1. 2023 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.; 32 min.).

Lit.: Strouhalová, Patricie – opa: Převychovat se dá každý baskervil. Nutná je k tomu ale komunikace a škola hrou, radí cvičitelka psů. In web ČRo 1 Radiožurnál, 8. leden 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Demolují nábytek, štěkají do roztrhání těla, nebo dokonce koušou. Proč se někteří psi chovají nevhodně? „Většinou jde o špatně nastavená pravidla chování hned na začátku vztahu mezi majitelem a psem,“ říká instruktorka psů, k níž chodí psi na převýchovu. Co je ve výchově psa nejdůležitější? Jak se dá zvíře vychovat hrou a proč je důležitý i trest? (…)

Před devadesáti lety, v lednu 1933, se moci v Německu chopili nacionální socialisté. Už řadu let před nimi ovládali Itálii fašisté a Rusko bolševici. Jak se rodí totality? A jak bránit demokracii? Dokument připravil Pavel Hlavatý.

V pořadu zazní ukázky z odborné i memoárové literatury a dobové publicistiky a nahrávky (včetně hudebních) z archivu Českého rozhlasu. Hovoří historik a filozof Petr Hlaváček, historik a sociolog Zdeněk Nešpor a právní historik Radim Selternreich.

Natočeno 2022 (?). Premiéra 7. 1. 2023 (ČRo Plus, 54 min.). Repríza 8. 1. 2023 (ČRo Plus, 11:07 h.).

Lit.: Hlavatý, Pavel: Nacismus, fašismus a komunismus jsou ideologie podobné, ne identické. In web ČRo Plus, 7. leden 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: 30. ledna 1933 byl Adolf Hitler jmenován říšským kancléřem. Rubikon byl překročen a Německo se z rozkládající se demokracie vydalo na svou totalitní cestu. Jaké byly příčiny úspěchu nacistů? Které sociální vrstvy z mocenského vzestupu profitovaly a jaká byla role tehdejších elit? A také: proč došlo k něčemu takovému právě v Německu a právě v roce 1933? To jsou otázky, na které se budeme snažit hledat odpovědi.