Před devadesáti lety, v lednu 1933, se moci v Německu chopili nacionální socialisté. Už řadu let před nimi ovládali Itálii fašisté a Rusko bolševici. Jak se rodí totality? A jak bránit demokracii? Dokument připravil Pavel Hlavatý.
V pořadu zazní ukázky z odborné i memoárové literatury a dobové publicistiky a nahrávky (včetně hudebních) z archivu Českého rozhlasu. Hovoří historik a filozof Petr Hlaváček, historik a sociolog Zdeněk Nešpor a právní historik Radim Selternreich.
Natočeno 2022 (?). Premiéra 7. 1. 2023 (ČRo Plus, 54 min.). Repríza 8. 1. 2023 (ČRo Plus, 11:07 h.).
Lit.: Hlavatý, Pavel: Nacismus, fašismus a komunismus jsou ideologie podobné, ne identické. In web ČRo Plus, 7. leden 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: 30. ledna 1933 byl Adolf Hitler jmenován říšským kancléřem. Rubikon byl překročen a Německo se z rozkládající se demokracie vydalo na svou totalitní cestu. Jaké byly příčiny úspěchu nacistů? Které sociální vrstvy z mocenského vzestupu profitovaly a jaká byla role tehdejších elit? A také: proč došlo k něčemu takovému právě v Německu a právě v roce 1933? To jsou otázky, na které se budeme snažit hledat odpovědi.
Velmi důležité je srovnání nacistické cesty k moci s nástupem bolševiků v Rusku v roce 1917 a fašistů v Itálii v roce 1922. V čem se tyto události shodovaly a v čem naopak lišily?
Připomeňme, že jedno konkrétní datum (tj. v případě Německa 30. ledna 1933) nestojí osamoceně, ale musí být vnímáno v kontextu událostí předchozích i těsně následujících.
Porážka v první světové válce, poválečná hyperinflace i velká hospodářská krize patří k hlavním příčinám nástupu nacismu.
Důležité je i selhání tehdejších demokratických politických stran a konkrétních politiků. Formování nacistického režimu pak probíhalo po celý rok 1933 a úspěšně završeno až v roce následujícím. (…)