V socialistickém Československu bylo možné cokoliv. Třeba i to, aby vysoký důstojník Státní bezpečnosti byl ředitelem Krátkého filmu. Příběh Kamila Pixy zpracovali pro pořad Portréty Jan Adamec a Jan Sedmidubský.
Repríza 1. 8. 2022 (ČRo Plus, 21:10 – 22:00 h.; 53 min.).
Lit.: Sedmidubský, Jan: Kamil Pixa – „mistrovská škola“ Státní bezpečnosti. In web ČRo Plus, 1. srpen 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Za druhé světové války byl v koncentračním táboře, po roce 1948 zakládal Státní bezpečnost a od začátku let sedmdesátých se stal neomezeným pánem v Krátkém filmu. Kamil Pixa byl jedním z nejinteligentnějších a také nejobávanějších komunistů v Československu, navzdory tomu na něj někteří čeští filmaři nedají dopustit. V dokumentu se vám pokusíme říci, proč tomu tak bylo.
Henry James. Milostné dobrodružství poštovní úřednice. Co se dá dělat v kleci? Snít. Mladá telegrafista za přepážkou londýnské poštovní pobočky sleduje dramatický příběh mileneckého páru. Sny se místí s realitou a vytvářejí křehkou půdu k opatrnému našlapování. Překlad Jaroslav Hronek. Připravil Ivan Motýl. Režie Tomáš Soldán.
Účinkuje František Strnad.
Nastudovala Ostrava v roce 2022. Premiéra 1. – 7. 8. 2022 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.; 1. díl cca 28 min.).
Lit.: Motýl, Ivan: Henry James: V kleci. Milostné dobrodružství poštovní úřednice na pomezí snu a reality. In web ČRo 2 Praha, 1. srpen 2022 (anotace). – Cit.: Co se dá dělat v kleci? Snít. Mladá londýnská telegrafistka sleduje podle obsahu zpráv dramatický příběh mileneckého páru z vyšší společnosti. Co se stane, když zatouží být součástí příběhu? Dívka s fotografickou pamětí stojí na křižovatce svého života a váhá. Zvítězí nejisté mámivé sny, nebo poctivá, ale ubíjející každodennost? Nechte se vtáhnout do magického labyrintu slov, umně sestavených vět a předlouhých souvětí, které evokují prchavou křehkost okamžiku. (…)
Když bývalé vězenkyně Ravensbrücku zachránily život dozorkyni SS. Pořad připravil Stanislav Motl.
Natočeno 2022. Premiéra 1. 8. 2022 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.) v cyklu Stopy, fakta, tajemství.
Hostem je Jaroslav Zajíček, velvyslanec České republiky ve výboru stálých zástupců členských států EU. Co všechno zahrnuje dohoda o snížení spotřeby plynu, kterou uzavřeli ministři států EU? Podaří se snížit spotřebu i přes výjimky, které si některé státy zajistily? A jak těžké bylo pro české předsednictví dospět k všeobecně přijatelnému kompromisu? Moderuje Tomáš Pancíř.
Natočeno 2022. Premiéra 2. 8. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
Lit.: opa – Pancíř, Tomáš: Společná dohoda EU o úspoře plynu je důležitá pojistka proti Rusku. Pomůže v krizi přečkat zimu, vysvětluje velvyslanec. In web ČRo 1 Radiožurnál, 1. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Co všechno zahrnuje dohoda o snížení spotřeby plynu, kterou uzavřeli ministři států Evropské unie? Podaří se snížit spotřebu i přes výjimky, které si některé státy zajistily? A jak těžké bylo pro české předsednictví dospět k všeobecně přijatelnému kompromisu? Tomáš Pancíř se ptal Jaroslava Zajíčka, velvyslance České republiky ve výboru stálých zástupců členských států EU. (…)
Matěj Skalický a Janetta Němcová čtou long read od mezinárodního vědeckého časopisu New Scientist. Editace Matěj Skalický, Janetta Němcová. Překlad Daniel Dolenský. Hudba Martin Hůla.
Natočeno 2022. Webová premiéra 2. 8. 2022 (ČRo Plus, 18 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: New Scientist: Vstříc modři. Proč je nám v blízkosti vody tak dobře? In web ČRo Plus, 2. srpen 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tento týden vysíláme speciální díly Vinohradské 12. Získali jsme pět dlouhých článků z pěti různých světových médií. Druhý text je z mezinárodního vědeckého časopisu New Scientist. O tom, proč nám trávení času blízko vody zlepšuje duševní zdraví. Že tako funguje zeleň, to víme už nějakou dobu. Nový výzkum ale ukazuje, že pobyt u vody – ať už je to mořské pobřeží, řeka nebo fontána v parku – nás může posílit ještě víc. (…)
O víkendu prošel Kyjevem protest proti útoku na věznici ve vesnici Olenivka. Připravila Lenka Kabrhelová. Editor a koeditor Pavel Vondra, Dominika Kubištová. Sound design a hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: ČT24, Český rozhlas Radiožurnál, Televize Seznam, YouTube kanál Global News, YouTube kanál Kanceláře prezidenta Ukrajiny, YouTube kanál Current Time TV.
Hovoří redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup.
Natočeno 2022. Webová premiéra 2. 8. 2022 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 25 min.).
Lit.: Kabrhelová, Lenka: Masakr obránců Mariupolu v Olenivce: Ruská propaganda ve vlastní pasti. In web Seznam Zprávy, 2. 8. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Smrt desítek ukrajinských válečných zajatců ve věznici v obci Olenivka v Rusy ovládané části Donbasu vyvolala novou vlnu protestů proti brutalitě ruského postupu na Ukrajině. Obě strany – Rusko a Ukrajina – na sebe svalují odpovědnost. Je možné skrze souboj propagand a válečnou mlhu proniknout k tomu, co přesně se v Olenivce stalo? Jak to celé může ovlivnit další vývoj konfliktu? (…)
Při vybombardování vězení v obci Olenivka v Doněcké oblasti na Ukrajině, ve kterém byli drženi i členové pluku Azov, zemřelo podle Doněcké lidové republiky více než 100 lidí. Další jsou zranění.
Podle Moskvy má útok na svědomí ukrajinská strana, Kyjev to ale popírá. „Separatisté říkají, že je zasáhlo ukrajinské dělostřelectvo, nicméně existují dobré důvody, proč se domnívat, že to asi tak úplně nebylo,“ říká redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup, který se dlouhodobě zabývá Ruskem. (…)
Pavel Klusák. Rozhlasová hra o legendární skupině ABBA. Hudba Midi Lidia ABBA. Zvuk Ondřej Ježek. Produkce Dana Reichová. Dramaturgie Renata Venclová. Režie cizojazyčných pasáží Greta Stoklasa. Režie Petr Marek.
Osoby a obsazení: Agnetha (Ester Geislerová), Frida (Anna Geislerová), Björn (Petr Marek), Benny (Prokop Holoubek), Stig Anderson (Ondřej Bauer), hudební publicista (Pavel Klusák), dívka z publika (Petra Nesvačilová), majitel potravinářské firmy Abba (Ondřej Ježek), zástupce hudebního průmyslu SSSR (Tomáš Procházka), novinář (Vít Klusák), Simon Fuller (Marek Daniel) a další.
Natočeno 2022 (studio JAMOR). Premiéra 25. 10. 2022 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večerní drama.
Veřejná premiéra 1. 8. 2022 (Letní filmová škola, stan ČRo, 18:00 – 19:00 h.) s osobní účastí autorů.
Nominace na Prix Italia 2023
Lit.: Hnilička, Přemysl: Kultura/Mix – {Bolí mě pusa od úsměvu}. In Respekt 45/2022 (recenze). – Cit.: Po úspěchu knižního portrétu Karla Gotta a půvabné textové koláži Uvnitř banánu věnované hudebním podivnostem se publicista Pavel Klusák stal také autorem rozhlasové hry ABBA: Scény z manželského života. Příběh úspěšné švédské popové skupiny nazírá z pohledu členů, jejichž soukromé životy nebyly tak nablýskaně radostné jako jejich kostýmy. Rámec fiktivního dokumentu umožňuje Klusákovi rychlé střihy v ději i dialozích, naznačování scén místo hloubkových sond do myšlení postav a rychle pointovaných momentů (včetně plateb Ruska a Rumunska za licenci na lisování desek místo peněz ropou).
Příběhem provází hudební publicista v podání samotného autora, pod promluvami herců (Ester a Anna Geislerovy, Petr Marek, Prokop Holoubek) znějí švédské „originály“ (rodilé mluvčí režijně vedla Greta Stocklassa) a historii skupiny glosuje anonymní fanynka, která zastupuje průměrného (až podprůměrného) posluchače vzývajícího hity a odmítajícího cokoli složitějšího, co by mohlo jen trochu zavánět uměním.
Klusák tematizuje také feministická témata. Producent kapely stran financí téměř ignoruje ženské členky, jedna z nich si stěžuje, že kvůli koncertování nemá čas na vlastní dítě. Upozorňuje také na zajímavý fakt: přestože se členové skupiny v písních vyrovnávají s osobními problémy, dobývají žebříčky poslechovosti. Naráží i na stálý problém popového showbyznysu – předstírání nekonečného štěstí a radosti. „Bolí mě pusa od úsměvu,“ glosuje to jedna z postav hry.
Režisérem inscenace je Petr Marek, člen skupiny Midi Lidi a letitý spoluautor improvizovaných scénických rozhlasových her Radio Ivo. Tato zkušenost je na nahrávce znát. Prolínání fikce a skutečnosti zúročil už ve vynikající hře Proton!!!, strhujícím příběhu zapomenuté ostravské kapely, v níž měla účinkovat začínající Marie Rottrová. Marek často používá zcizovací efekty, zde když pod monologem producenta zní ilustrativní klavír, který působí, jako by ho tam vložil hudební režisér, pak však do děje vtrhne producent se slovy: „Můžeš na chvíli přestat hrát?“. Nevyhýbá se ani dojemným momentům: jako poslední zazní v inscenaci píseň Mamma Mia, tentokrát ne ve velkolepém aranžmá, jen ve čtyřech tichých hlasech za doprovodu akustické kytary.
Problémem této hry je jen její obsazení. Ester i Anna Geislerovy mají značně nefonogenické hlasy, což je na nahrávce znát. Hlavně v první polovině hry znějí jejich repliky až ochotnicky. Hra, kterou její autor napsal ke dvojitému výročí založení (1972) i rozpadu (1982) skupiny ABBA, je na stránkách Českého rozhlasu Vltava k poslechu do 21. listopadu.
Lit.: red: ‚Příběh, který zrodil její hudbu.‘ Publicista Klusák novou hrou přibližuje osudy legendární kapely ABBA. In web IRozhlas, 24. 10. 2022 (rozhovor). – Cit.: Přepsali hudební historii a úspěšně popřeli hned několik pravidel panujících ve světové popmusic. Švédská hudební skupina ABBA založená v roce 1972 dodnes dobývá svět. Na vrcholu slávy, po desetileté společné dráze si dokázali dát navzájem svobodu a vystoupit z kolotoče hudebního showbyznysu a vlastního úspěchu. Zajímavý osud kapely inspiroval i hudebního publicistu Pavla Klusáka k napsání hry s názvem ABBA – Scény z manželského života.
Rozhlasová premiéra hry ABBA – Scény z manželského života připadá shodou okolností na dvojité výročí, skupina byla založená v roce 1972 a svoje aktivní koncertní i nahrávací období skončila v roce 1982. Co tě na legendární švédské kapele s odstupem oslovuje víc – její hudba nebo její příběh?
Příběh, který zrodil její hudbu. To, co se dělo mezi čtyřmi členy skupiny a jejím manažerem Stigem Andersonem, je tak pozoruhodné, že jsem tomu věnoval tuhle hru. Pro mě je to story o smlouvách a o lásce. O světě pop music, který vytváří na hvězdy občas šílený tlak a na oplátku se mu může dostat překvapivé reakce. Při psaní jsem měl nesmírně dobrý pocit z toho, že Agnetha, Frida, Björn i Benny jsou naživu, nikdo nezahynul, a zároveň se už nedotýkají své staré hudby, nerozmělňují ji revivalem. To se po dokončení první verze hry změnilo, ABBA se znovu sešla – ale i v tom se dalo najít logické pokračování předchozího příběhu.
Jste hudební publicista, historii kapely ABBA jste mohl pojednat v nějakém „serióznějším“ formátu, třeba v rámci rozhlasových pořadů, do kterých obvykle přispíváte. Jak se stalo, že se vám zrovna v tomhle případě vyvrbil text, ve kterém nad publicistikou získaly převahu hravost a dialogy?
Přednáším občas na UMPRUM současným umělcům o experimentální hudbě, ale i o politice popkultury. Když jsem si chystal přednášku o ABBĚ, přistihl jsem sám sebe, že to celé stylizuju jako divadlo a že mě to velmi vzrušuje. Že mám před sebou na talíři báječné drama: a Google mi potvrdil, že tuhle story přede mnou ještě nikdo nesepsal do dramatu.
Příběh švédské hudební ultralegendy inspiroval hudebního publicistu Pavla Klusáka k napsání hry s názvem ABBA – Scény z manželského života. Oslovil několik přátel, se kterými scénář vícekrát úspěšně provedli na veřejnosti v podobě scénického čtení. Na jeho základě vznikla ve studiu JÁMOR v Praze rozhlasová inscenace, kterou režíroval Petr Marek a jako zvukař na ní spolupracoval Ondřej Ježek. V hlavních rolích účinkují Ester Geislerová, Aňa Geislerová, Petr Marek, Prokop Holoubek, Ondřej Bauer, Petra Nesvačilová a Pavel Klusák.
Žádný scénář jsem už dlouho nevytvořil, ale tady jsem měl pocit, že jen zapíšu, co vím, a trochu to vyhrotím, nastylizuju. Všechno bláznivé, tragikomické a úžasné v příběhu už bylo. Mám klasickou publicistiku rád a pořád je dost prostoru, abych se v ní zlepšoval: ale taky pokládám za součást práce hledat nové formáty a používat imaginaci. Proto tu a tam pracuji na filmu, na specifické formě audioseriálů, teď jsem odevzdal časopiseckou povídku. Má letošní kniha Uvnitř banánu je malou encyklopedií hudebních outsiderů a mystifikátorů, ale obsahuje i určitou hru: psal ji nespolehlivý publicista.
Do jaké míry bylo psaní o ABBĚ spojené s pátráním a získáváním informaci? Odkud jste je vlastně čerpal?
O ABBĚ toho bylo napsáno tolik! Čerpal jsem z řady běžných životopisů. Žádná tajemství. Jen jsem nad určitými motivy víc žasl a nasvítil je reflektorem-boďákem, podle kterého ABBA nazvala svoje album a písničku Super Trouper. Scénáře o životě hvězd se hodně točí kolem jejich citového života a trápení. Tady je to zčásti taky tak: ale zajímá mě absurdní svět showbyznysu, proto vyprávíme i o jeho fungování.
Manažer Stig byl mimořádná osobnost: pro mě je například velkým problémem mainstreamizace superhvězd jako je ABBA, to, jak si berou veřejný prostor po celém světě. Ale Stig zároveň zajistil obrovské peníze nejen pro ABBU, ale i pro švédské hudební školství na dlouhá léta. Příběh, jak si od Sovětského svazu nechal za hudbu ABBY platit ropou, je neodolatelný. Mimochodem, byl by z toho i krásný film.
Jste ročník 1969, zaznamenal jste jako kluk písničky ABBY v době, kdy čtveřice ještě hrála a vystupovala? Jaký jste k ní měl vztah?
ABBU jsem poslouchal poprvé pořádně v devadesátých letech: tehdy nastala zvláštní průrva v jejich popularitě, já si to naposlouchával a okouzloval mě pop, na němž bylo zřejmé, že není angloamerický.
Na základce jsem ABBU vnímal jako trend, jejž vyznávali hlavně spolužáci, kteří měli na rozdíl ode mě přístup k západoněmeckým suvenýrům. Babička mě vzala na koncertní polodokument ABBA ve filmu do pražského kina U Hradeb. Moc mě to nevzalo, bylo mi deset – a mám podezření, že kdybych zažil tehdejší šílení fanoušků jako dospělý, bylo by mi ještě víc cizí. Dnes mi připadá řada jejich písní velmi fajn – Summer Night City, Gimme! Gimme! Gimme! (A Man After Midnight), S. O. S.. Zvláštní slabost mám pro „nehitové“ rozchodové album The Visitors a pro jejich kostýmy.
Rozhlasová inscenace z větší části převzala obsazení scénického čtení, se kterým jste scénář několikrát při různých příležitostech uvedli. Jak se dala tahle sestava dohromady?
Psal jsem text s představou, že ho někde zahrajeme jednou s přáteli. Na vernisáži děl Ester Krumbachové jsem pak potkal Ester Geislerovou a bylo mi jasné, že je to Agnetha. Ester svou přátelskostí, důvěrou a energií udělala pro vznik projektu mnoho, strhla ostatní: svou sestru Aňu, filmaře, divadelníka a muzikanta Petra Marka, jeho kolegu z kapely Midi Lidi Prokopa Holoubka.
Když přišlo na postavu manažera Stiga, zjistili jsme s Petrem Markem, že oba chceme oslovit Ondřeje Bauera z divadla Vosto5; roli „všech fanynek světa“ přijala Petra Nesvačilová. Čtené divadlo pak proběhlo opakovaně na různých místech republiky: řekl bych, že se mohlo uskutečnit jen proto, že jsme spolu autenticky rádi. Mimochodem, já mohu v představení účinkovat jen proto, že jsem si napsal roli hudebního publicisty, vlastně sebe sama. Nikoho jiného bych ztvárnit nedokázal. Snad se hraju uvěřitelně. (…)
Lit.: Venclová, Renata: Pavel Klusák: ABBA – Scény z manželského života. Sestry Geislerovy, Petr Marek a Prokop Holoubek jako legendy švédské popmusic. In web ČRo 3 Vltava, 25. říjen 2022 (článek + rozhovor). – Cit.: Příběh o lásce, úspěchu a smlouvách. (…)
Přepsali hudební historii a úspěšně popřeli hned několik pravidel panujících ve světové popmusic. Švédskou hudební skupinu Abba tvořily dva manželské páry. Podle všech předpokladů ji to mělo připravit o přízeň fanynek a fanoušků, ti totiž své idoly nejradši vidí nezadané. Tentokrát ale bylo všechno jinak a čtveřice na začátku 70. let nemilosrdně dobyla celou Evropu. Jako první popová kapela tohoto kontinentu navíc opanovala hitparády anglofonních zemí, včetně Velké Británie, USA, Kanady a Austrálie. Díky mimořádně agilnímu manažerovi dobře využili i obrovskou vlnu zájmu z Východního bloku a vydali album také v Sovětském svazu. Na samém vrcholu slávy však dokázali vystoupit ze zběsilého kolotoče hudebního showbyznysu a dopřát si vzájemně svobodu. Právě tento velký příběh švédské ultralegendy inspiroval hudebního publicistu Pavla Klusáka k napsání hry s názvem ABBA – Scény z manželského života. V pražském studiu JÁMOR pak pod vedením Petra Marka a zvukaře Ondřeje Ježka s dalšími přáteli připravili pro Vltavu její rozhlasovou inscenaci. (…)
Podcast pojednávající o italském inženýrovi Giancarlu Gianazzovi a architektovi Þórarin Þórarinssonovi a jejich hledání Svatého grálu na vysočině Islandu. Připravili Halla Ólafsdóttir a Þóra Hjörleifsdóttir.
Natočeno 2022. Webová premiéra 6. 7. 2022 (RÚV – Islandský rozhlas, 40 min.). K poslechu zde.
Diskusní pořad, dnes na téma: Letní nástrahy pro oči. Host: MUDr. Eva Jerhotová. Moderuje Tereza Stýblová.
Natočeno 2022. Premiéra 1. 8. 2022 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Plukovník Zdeněk Petráš z Univerzity obrany v Brně. Město Mykolajiv ležící na jihu Ukrajiny zažilo silné bombardování, ruská raketa zabila i jednoho z nejbohatších ukrajinských podnikatelů Oleksije Vadaturskyho. Tuhé boje se svádějí i v 60 kilometrů vzdáleném Chersonu. Plánuje ruská armáda obsadit celé pobřeží a odříznout Ukrajinu od přístupu k moři? Moderuje Jan Bumba.
Natočeno 2022. Premiéra 1. 8. 2022 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).
Lit.: Bumba, Jan – ert (= Erhart, Michael): Rusové nedokáží na HIMARS reagovat. Ukazuje to jejich technologickou zaostalost, míní vojenský expert Petráš. In web ČRo Plus, 1. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jihoukrajinské město Mykolajiv zažilo pravděpodobně nejhorší bombardování od začátku války. Ruská raketa zabila i jednoho z nejbohatších ukrajinských podnikatelů Oleksije Vadaturskyho. „Je možné, že byl cílem. Na druhou stranu je známo mnoho případů, kdy ruské rakety minuly cíl. Je naprosto možné, že technologická nedokonalost ruských raket způsobí, že minou,“ uvádí plukovník generálního štábu Zdeněk Petráš z Univerzity obrany v Brně.
Podle něj může být bombardování přípravou na ofenzívu ve snaze odříznout Ukrajinu od přístupu k moři. Naopak snahu dobýt zpět město Cherson, které se nachází asi 60 kilometrů od Mykolajevu, ohlásila Ukrajina.(..)
Powered by WordPress