Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

24. 8. 2022

Vinohradská 12 – Ukrajinský dronista: Vidíme všechno na frontě (2022)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 9:18

Připravil Matěj Skalický. Editace Janetta Němcová. Rešerše Zuzana Marková. Sound design Damiana Smetanová. Překlad Miroslav Tomek. Dabing MIroslav Skoupý. Hudba Martin Hůla.

Hovoří Mychajl z ukrajinské Aerorozvidky a expert na vojenské letectví Tomáš Souška.

Natočeno 2022. Premiéra 24. 8. 2022 (ČRo Plus, 8:34 h.; 22 min.).

Lit.: Skalický, Matěj: Vidíme malé bílé človíčky, jak chaoticky leží v lese a čekají, popisuje mluvčí ukrajinských dronistů. In web ČRo Plus, 24. srpen 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jsou očima ukrajinských jednotek a hlídači frontové linie. Nástroje moderní války – drony. Ovládají je specialisté ze skupiny Aerorozvidka. Mluvil jsem s jejich mluvčím – Mychajlem. A ve druhé části podcastu se připojí expert na vojenské letectví Tomáš Soušek. (…)

5:59 – Kreml a Duginovi. Vzestup nového ruského nacionalismu (2022)

Filed under: Podcast — Premek @ 9:14

Lenka Kabrhelová. Editor a koeditor Pavel Vondra, Matěj Válek. Sound design David Kaiser. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: Český rozhlas Radiožurnál, Český rozhlas Plus, ČT24, TV Nova, RT, Pervyj kanal, Twitter – BNO News, YouTube – The Telegraph, YT – DW на русском, YT – 60 minutes, YT – Study Channel dedicated to Prof. Alexander Dugin.

Hovoří americký reportér deníku Financial Times Charles Clover.

Natočeno 2022. Webová premiéra 24. 8. 2022 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 27 min.).

Lit.: Kabrhelová, Lenka: Jak Kreml osedlal ruský nacionalismus a co může vyvolat smrt Darji Duginové. In web Seznam Zprávy, 24. 8. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Ukrajina odmítá ruské obvinění ze zorganizování pumového útoku, při kterém o víkendu nedaleko Moskvy zemřela Darja Duginová, dcera vlivného ideologa Alexandra Dugina. Co všechno se o pozadí případu ví? Kam Duginovy myšlenky Rusko směřovaly? A jak moc jsou součástí oficiální kremelské politiky? (…)

Podle ruské tajné služby FSB je už v případu jasno. Za útokem na Duginovou , jejíž pohřeb proběhl v úterý v Moskvě, prý měli stát ukrajinští zpravodajci. Dokonce zaznělo jméno údajné vykonavatelky: tou má být jistá žena z Ukrajiny, která Rusko po činu opustila.

„Nedovedu si představit, proč by Ukrajina nasazovala a riskovala zdroje k provedení atentátu v Moskvě,“ namítá americký reportér deníku Financial Times Charles Clover, jenž v Rusku řadu let působil. A napsal také knihu o vzestupu nového ruského nacionalismu (Black Wind, White Snow: Russia’s New Nationalism). (…)

Přepište dějiny – Kdo je tu fašista? (2022)

Filed under: Podcast — Premek @ 8:22

Připravili Michal Stehlík a Martin Groman.

Natočeno 2022. Webová premiéra 24. 8. 2022 (Přepište dějiny, 25 min.).

Lit.: anonym: Kdo je tu fašista? In web Přepište dějiny, 24. 8. 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Tak jsou tu zase fašisti a nacisti. Třeba Andrej Babiš je vidí běžně před svým obytňákem, podle Vladimíra Putina je jich plná Ukrajina i Evropská unie. Kdo ale je fašista a kdo nacista? Ideální příležitost promrskat si některá základní slovíčka. V bonusu na Gazetistu pak po čase zase odpovědi na otázky našich podporovatelů a v DeníkuN jako každou středu další díl našeho seriálu.

Použité zvuky: Skupina potomků antifašistů a obětí holocaustu vyzvala šéfa ANO Andreje Babiše k odchodu z veřejného života (ČRo, 11. 8. 2022), Vyostřené turné Andreje Babiše (CNN Prima News, 6. 8. 2022), Pekarová ostře k Babišovi: Používá slovník jako Putin. Jste zoufalí, oponovala Schillerová (CNN Prima News, 14. 8. 2022), Pokud se má politická kultura zlepšit, nesmí být jejím měřítkem Babiš (ČRo, 12. 8. 2022), Pelíšky (1999, režie: Jan Hřebejk), Jaroslav Foldyna (ČSSD) Fašisté budoucnosti budou sami sebe nazývat antifašisty! (YouTube, 28. 1. 2018), Miloš Zeman na téma fašismus: Pelikán by se měl naučit historii! (YouTube, 24. 2. 2018), Fašisti jsou prevíti (YouTube, 26. 4. 2016), Obecná škola (1991, režie: Jan Svěrák), Černí baroni (1992, režie: Zdenek Sirový).

Lit.: Groman, Martin – Stehlík, Michal: Na mě před obytňákem pořvávali nacisti, děvenko! In web Deník N, 24. 8. 2022 (článek). – Cit.: Seriál Přepište dějiny: Téma nacismu a fašismu, respektive jejich aktualizace, se ve veřejném prostoru masivněji objevilo po únorovém ruském útoku na Ukrajinu. S těmito pojmy pracuje Putinova propaganda, která se snaží využít „paměťové stopy“ v ruské historické zkušenosti a vylíčit protivníka jako potomka, či přímo pokračovatele nacistických agresorů z dob Velké vlastenecké války. O něco více překvapí, když podobná rétorika zaznívá i během „spanilé jízdy obytňákem“ a označení „nacisti a fašisti“ padá z úst Andreje Babiše.

Babiš nicméně svůj výpad nesměřoval na ukrajinskou realitu, ale na své spoluobčany, kteří projevovali na náměstí hlasitou nespokojenost s jeho osobou v politice. Když měl tento výrok vysvětlit, padal argument z jednoho komentářů v médiích, že podobného „rozbíjení mítinků“ se dopouštěly fašistické bojůvky před druhou světovou válkou. (…)

23. 8. 2022

Host Apetýtu – Dominik Gazdoš (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 20:14

Jak se prodávaly knihy během pandemie? Odzvonilo už definitivně klasickým kamenným antikvariátům? Jak Knihobot prakticky funguje a jak vznikl jeho název? Připravila Lucie Hostačná.

Hovoří majitel Knihobotu Dominik Gazdoš.

Připravilo Brno v roce 2022. Premiéra 22. 8. 2022 v rámci pořadu Apetýt (ČRo Brno, 33 min.).

Lit.: Hostačná, Lucie – lup: Knížky po babičce přece nevyhodím! Někteří lidé mají ke knihám až zbožný vztah, myslí si zakladatel Knihobotu. In web ČRo Brno, 22. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Co s knížkou, kterou si její majitel přečte, ale potom už o ni nemá zájem? Většinou tahle literatura končí na poličce, kde zbytečně zabírá místo a pokrývá ji vrstva prachu. Největší knižní secondhand Knihobot nabízí řešení. Založil ho Dominik Gajdoš ze Zlína, který přišel na nápad, jak dát knihám druhý život.

„Většina knížek, co se o nás objevuje, je jako nová. Spousta knížek, co si lidé nakoupí, tak nakonec ani nečtou. Kolikrát to jsou třeba impulzivní nákupy, nevhodné dárky a podobně. Každý čtenář hromadí víc knížek, než stíhá přečíst,“ myslí si Dominik Gazdoš.

„Nových knížek se ročně prodá 10 milionů kusů. My jsme za celé naše působení prodali něco přes milion knížek. To znamená, že pořád máme ještě co dělat, abychom si sáhli na větší část trhu.“ (…)

Zločin na stříbrném plátně (2022)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 20:09

Audiokniha Zločin na stříbrném plátně - autor Vilém Křížek - interpret Zdeněk KupkaVilém Křížek. Kompletní audiokniha. Třetí detektivní příběh s postavou českého soukromého očka ze začátku 20. století. Režie Jakub Lejnar.

Čte Zdeněk Kupka.

Natočeno 2022. Vydala Audiotéka & Mystery Press, srpen 2022 (MP3, celková délka 13 hodin 42 minut). Ukázka k poslechu zde.

Série: Eliáš Sattler  #3

Pozn.:  Vrcholí zlatá dvacátá léta a první republika vzkvétá. Málokdo tuší, že za dveřmi je hospodářská krize, lidé se baví v kinech, kabaretech i kavárnách. Barrandovské terasy lákají pražskou smetánku, zejména hvězdy stříbrného plátna. Plánuje se stavba ateliéru světového formátu a kinematografie stojí před novou výzvou…

Závod, kdo natočí první československý zvukový film, je v plném proudu – a když produkci jednoho z nich zdrží problémy, požádá autor předlohy o pomoc soukromého vyšetřovatele Eliáše Sattlera. Záhy však jeden z klíčových aktérů zemře. Šlo o sebevraždu, nebo je mezi filmaři vrah? Sattler zjišťuje, že každý ze zúčastněných měl důvod, aby se dotyčného zbavil. A co prazvláštní vůně, která pronásleduje Sattlerův mimořádně citlivý čich? (more…)

Balanc – Sebevražda (2022)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 19:52

Proč funguje myšlení v nejtěžších chvílích jinak? Jak pomoci někomu, koho trápí myšlenky na sebevraždu? Jak a komu se svěřit?  Připravil Petr Bouška.

Natočeno 2022. Premiéra 23. 8. 2022 (ČRo Rádio Wave, 28 min.).

Lit.: Bouška, Petr: Sebevražda – lidé nechtějí umřít. Chtějí, aby zemřelo něco bolestivého v nich. In web ČRo Radio Wave, 23. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  „Když člověk přemýšlí nad sebevraždou, nevidí možná řešení,” říká pro Balanc psycholožka, psychoterapeutka a krizová interventka Anna Jelínková. Pro někoho je sebevražda nepředstavitelná, zakázaná a tabuizovaná. Ale sebevražedné myšlenky a tendence se mohou objevit i u zdravého člověka. Často se říká, že lidé nechtějí umřít, ale zbavit se bolesti, kterou prožívají. Jak pomoci někomu, kdo uvažuje, že si sáhne na život?

„Mysleme nejdříve na sebe, dopřejme si chvilku informaci vstřebat.” Je důležité dovolit si být s člověkem se sebevražednými myšlenkami v kontaktu. Povídat, nebagatelizovat, brát ho vážně. Když na to nemáme kapacity, nevadí. Není naší povinností někoho zachránit, ale můžeme mu doporučit odborníky nebo třeba telefonickou linku či krizové centrum.

„Sebevražda není zbabělost, lidé prožívají extrémní věci. Říci si o pomoc chce sílu.” Už samotné sdílení může pomoci, v těžkých chvílích myšlení funguje jinak. Neexistuje univerzální měřítko problému, na každého dopadají a prožívá ho jinak. Ohroženi jsou i mladí lidé. Žijí pod velkým tlakem a někdy jim chybí sebevědomí, zkušenosti a naděje. Když se podaří dobře takto těžké období, výrazně se snižuje pravděpodobnost, že se člověk o suicidium pokusí znovu. (…)

Po stopách pamäti – Charta 77 1/? (Po stopách paměti – Charta 77, 2022)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 19:47

Připravila Soňa Gyarfašová.

Hovoří Tibro Novotka, Vladimír Komár, Kyra Matuštik a další.

Natočeno 2022. Repríza říjen 2022 (SRo Rádio Devín).

Pozn.: V relácii Po stopách pamäti Vám predstavujeme signatárov Charty 77 zo Slovenska, jedným z nich bol aj Tibor Novotka. Bol idealistom, no tiež rebelom – čím viac režim voči nemu stupńoval perzekúcie, tým viac stupňoval voči nemu on svoj odpor – a podpis charty bol iba logickým vyústením.

Predstavíme si jednu zo žien Charty 77 – je ňou výtvarníčka Kyra Matuštik. Hoci k tvorbe mala odjakživa blízko, už v študentských rokoch sa dostala do nemilosti režimu. Kvôli otcovi, teoretikovi umenia Radislavovi Matuštíkovi – ten dostal v čase normalizácie ako nepohodlný stopku. Po odchode do Prahy sa cez priateľov Mirka a Ivu Vodrážkovcov dostala k pražskému undergroundu aj k Charte77. Podpísala ju, lebo bola, ako hovorí, v mnohom rebel.

Slečna Elsa (1994)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 16:12

Arthur Schnitzler. Novela rakouského autora. Překlad a dramatizace Vladimír Tomeš. Dramaturgie Jiří Hubička. Režie Vladimír Tomeš.

Účinkují Eva Horká, Petr Svoboda, Libuše Havelková, Ljuba Krbová, Eduard Cupák a Jaroslav Těšitel.

Natočeno v roce 1994. Repríza 17. 9. 2022 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.; 59 min.) v cyklu Hra na sobotu.

Hajajafón 1/7 (2022)

Filed under: Hajaja — Premek @ 16:10

Tomáš Ráliš. Dramaturgie Lenka Veverková. Režie Tomáš Ráliš.

Účinkuje Jaroslav Plesl.

Natočeno 2022. Premiéra 1. dílu 12. 9. 2022 (ČRo 2 Praha, 19:50 h.); 7. dílu 18. 9. 2022 (ČRo 2 Praha, 19:50 h.). Repríza 16. – 22. 10. 2023 (ČRo 2 Praha, 19:50 h.).

Obsah: Část první – Hajafón. Už jste někdy slyšeli o tajemném přístroji zvaném Hajajafón, který každý den pouští do éteru různé pohádky? Nechte si vyprávět o budíku, který se snažil v Uchrápaném království vzbudit zakletou princeznu, o pohádkovém dědečkovi, jenž se rozhodl si konečně udělat dovolenou, nebo třeba o gramofonové desce, co se bála jehly.

Část čtvrtá: Kouzelný dědeček.

Část pátá: Jehlenka a To, co by těšilo.

Část šestá: Pří š-š-Š-š-ští stanice Hajajov.

Část sedmá: Hajejspin 205 aneb Čipera a Hbit. Už jste někdy slyšeli o tajemném přístroji zvaném Hajajafón, který každý den pouští do éteru různé pohádky? Nechte si vyprávět o budíku, který se snažil v Uchrápaném království vzbudit zakletou princeznu, o pohádkovém dědečkovi, jenž se rozhodl si konečně udělat dovolenou, nebo třeba o gramofonové desce, co se bála jehly. V pohádkách Tomáše Ráliše ožívají různé předměty, které se svéráznými způsoby vypořádávají se svými strachy a starostmi.

Moje sestra Toyen (2022)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 16:09

Klára Vlasáková. Rozhlasová hra. Hudba Mario Buzzi. ZvukRadim Dlesk. Zvukové efekty Radim Dlesk. Dramaturgie Zuzana Vojtíšková. Režie Josef Kačmarčík.

Účinkují Jana Pidrmanová, Tereza Vilišová, Jakub Albrecht, Jan Vondráček, Martina Hudečková, Kateřina Císařová, Lubor Šplíchal, Libor Vacek, Magdalena Zimová, Anastázie Landová, Hana Bernardová, Nikolas Nazaraga, Žofie Hánová, Till Janzer a Lothar Martin.

Natočeno v roce 2022. Premiéra 18. 9. 2022 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.; 41 min.) k 120. výročí narození uznávané surrealistické malířky Toyen v cyklu Hra na neděli.

Lit.: anonym: Klára Vlasáková: Moje sestra Toyen. Díla surrealistické malířky jsou originální, drásavá, tajemná. Podobný byl i její život. In web ČRo 2 Praha, 18. září 2022 (článek). – Cit.: Toyen, vlastním jménem Marie Čermínová, patří k nejznámějším českým umělkyním 20. století. Autorka přibližuje osobnost světoznámé umělkyně skrze prožívání obyčejných lidských problémů sestry Zdeňky. Její rozpad manželství a nemožnost mít dítě se Toyen velmi dotýkaly. Ona sama ale po rodině a klidném způsobu života rozhodně netoužila.  (…)

Se svou sestrou přesto byla pevně spjata. A to navzdory zcela odlišným náturám: jedna nespoutaná umělkyně, druhá pečlivá hospodyňka. V čem byly životy Toyen a její sestry Zdeňky podobné a kde se rozcházely? Je možné přirovnat tvůrčí trýzeň k soužení po nenaplněném manželství? Odkud vlastně proudí skutečná umělecká tvorba? Lze postihnout její cesty, nebo jsou téměř neviditelné a skrývají se za starostmi běžných dnů? (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress