Josef Hrubý. Povídka. Cesta za výdělkem se šumavskými muzikanty přivádí patnáctiletého Josefa do pařížského cirkusu Cassuli. Připravil Dominik Mačas. Režie Jakub Doubrava.
Čte Marek Mikulášek.
Nastudovala Plzeň v roce 2016. Repríza 14. 5. 2022 (ČRo Plzeň, 18:04 hod.) v cyklu Povídkové čtení na víkend. Repríza 10. 3. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 18. 1. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Toušková, Martina: Josef Hrubý: Paříž. Cesta za výdělkem přivádí na začátku 20. století patnáctiletého Josífka do pařížského cirkusu. In web ČRo Plzeň, 15. květen 2022 (článek). – Cit.: Plzeňský básník Josef Hrubý napsal poetické vyprávění podle vzpomínek svého otce, cirkusového muzikanta. (…)
Patnáctiletý kluk z jihočeských Cehnic uviděl ve Volyni poprvé vlak, nasedl do něj a odjel do světa. V Paříži viděl velké bulváry, omnibusy, pouliční kavárny, Louvre, Eiffelovku… A také ženy a dívky s rudě namalovanými ústy a nalakovanými nehty. A kluk z pošumavského venkova si myslel, že takhle se ty krásné Francouzky zřejmě rodí… Vždyť ženy u nich doma vypadají tak jinak…
O desítky let později v roce 2000 přijel do Paříže v rámci projektu Literární expres spolu s další více než stovkou spisovatelů i plzeňský básník Josef Hrubý (1932-2017). Byl to prý jeho velký sen, podívat se alespoň jednou do města nad Seinou, kde kdysi pobýval jeho otec. „Sen byl přece spojený s Tebou, otče. Tolik jsi mi o Francii navypravoval. A nad mou dětskou postýlkou visel plán Paříže, a také panoramata francouzských měst. Tak trochu jsem se vyznal v ulicích tohoto města, díky tomuto plánu z dvacátých let. A když jsi zemřel – z toho smutku jsem si napsal: „Už nechci do Paříže, už nechci do Carnacu…“ Jako jakousi úlitbu bohům, z jakéhosi pošetilého vzdoru. Který se naštěstí nenaplnil. Protože já jsem Tě zase zde nalezl. A znovu jsem si ověřil Tvé stopy na náměstí Daumesnil, na Place de la Nation, na Place de la Combat, na náměstí St. Sulpice. Tam všude stál cirkusový stan, kde jsi jako mnoho jiných muzikantů ze Šumavy hrál v cirkusovém orchestru.“ (…)