Mikuláš Kroupa, ředitel občanského sdružení Post Bellum a vedoucí projektu Paměť národa. Na konci roku 2019 založila organizace Post Bellum ve Lvově pobočku „Paměť národa Ukrajiny“. A v září to bude rok, co otevřela Gymnázium Paměti národa v Praze. V čem je minulost Ukrajinců kvůli Rusku výrazně drsnější než minulost Čechoslováků? Proč lidé, kteří natáčejí vzpomínky pamětníků, nyní vypravují na Ukrajinu kamiony plné neprůstřelných vest a helem? A budou na gymnáziu v novém ročníku něco po zkušenosti z minulého školního roku upravovat? Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2022. Premiéra 24. 8. 2022 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).
Lit.: mwal – Tachecí, Barbora: Hladomor na Ukrajině? Byla to systematická genocida národa, popisuje 30. léta Kroupa z projektu Paměť národa. In web ČRo Plus, 24. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nezisková organizace Post Bellum dokumentuje prostřednictvím projektu Paměť národa zapomenuté příběhy, a to nejen z bývalého Československa. Už v roce 2019 založila pobočku v ukrajinském Lvově. „Komunisté vždy s minulostí manipulovali. Studium historie používali k ideologickým záměrům. Teď máme poslední šanci mluvit s těmi, kteří se ve 20. století postavili proti totalitním režimům,” popisuje svou práci Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum a vedoucí projektu Paměť národa.
Vzájemné ukrajinsko-ruské nebyly podle Kroupy nikdy jednoduché, za stěžejní ale považuje hladomory na Ukrajině.
„Tehdy šlo o systematickou genocidu ukrajinského národa. O jeho likvidaci,” dodává s Kroupa s tím, že je to srovnatelné s vyvražďováním Židů za 2. světové války.
„Dodnes je to pro každého Ukrajince obrovská jizva. Byla města a vesnice, kde během hladomoru zahynula takřka polovina obyvatelstva a zasažena každá rodina.” (…)